— Nejvyšší správní soud

Konf 54/2012- 14 - text Konf 54/2012 - 19 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance, a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 20 C 71/2011, o 12 740 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Telefónica Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, IČ 60193336, a žalované K. Š., t a k t o : I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci žaloby o 12 740 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 20 C 71/2011, j e soud. II. Usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 2. 5. 2012, čj. 20 C 71/2011 - 54, s e z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Návrhem doručeným dne 27. 7. 2012 se navrhovatel (Český telekomunikační úřad) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále převážně jen „zákon o některých kompetenčních sporech“) rozhodl kompetenční spor vzniklý podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) cit. zákona mezi ním a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou týkající se zaplacení částky 12 740 Kč s příslušenstvím. Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti: Žalobkyně (společnost Telefónica Czech Republic, a. s.) dovozuje založení smluvního vztahu se žalovanou (K. Š.) o poskytování služeb elektronických komunikací na základě Předávacího protokolu ze dne 15. 9. 2008, jímž se žalovaná stala účastnicí telefonní stanice číslo X. Žalobkyně žalované vystavila faktury (k žalobě přiloženy jako náhradní doklady) ze dne 19. 9. 2008 (za období 17. 8. 2008 – 16. 9. 2008) na částku 3335 Kč, ze dne 20. 10. 2008 za období (17. 9. 2008 – 16. 10. 2008) na částku 6100,16 Kč, ze dne 20. 11. 2008 za období (17. 10. 2008 - 16. 11. 2008) na částku 11 477,93 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadované částky dobrovolně neuhradila, žalobou ze dne 8. 3. 2011 se žalobkyně u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 12 740 Kč za služby obsahu (služby třetích stran) s tím, že navrhovatel (Český telekomunikační úřad) rozhodnutím čj. 23 484/2009-637/Bud ze dne 1. 4. 2009 již uložil žalované povinnost uhradit dlužnou cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací za období červenec 2008 – leden 2009. Žalobkyně v návrhu uvedla, že se domáhá zaplacení částky odpovídající poskytnutým službám třetích stran nebo též službám obsahu, jež nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobkyně tyto služby žalované umožnila objednat a využít na základě Všeobecných podmínek; služby samotné však nabízejí svým jménem společnosti, kterým jsou Českým telekomunikačním úřadem přidělena příslušná telefonní čísla. Zákazníci si tyto služby dle čl. 11.3 Všeobecných podmínek objednávají voláním na speciální čísla (zejména 901, 902, 906, 909) zpoplatněná zvláštní sazbou zřetelnou i z čísla samotného. Žalovaná tyto služby využila a v souladu s článkem 11.3 Všeobecných podmínek se zavázala uhradit cenu objednávky a souhlasila s tím, že k výběru ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. Cena za služby třetích stran je uvedena v samostatné části pravidelného vyúčtování za služby oddělené od služeb elektronických komunikací. Poskytovatel služeb třetích stran (MEDIA SUPPORT, s. r. o.) dal souhlas a oprávnění žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala, žalovaná jakožto poukázaná byla vůči poskytovatelům služeb třetích stran (poukazatelům) povinna plnit ve prospěch žalobkyně jakožto poukazníka. Okresní soud v Jablonci nad Nisou po zrušení platebního rozkazu, který se žalované nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou, usnesením čj. 20 C 71/2011 – 54 ze dne 2. 5. 2012 vyslovil absenci své pravomoci (výrok I.), rozhodl o zastavení řízení (výrok II.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III.), současně rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.) a o vrácení soudního poplatku (výrok V.). V odůvodnění soud konstatoval, že podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále převážně jen „o. s. ř.“) v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci vyplývající z občanskoprávních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány; dle § 7 odst. 2 o. s. ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení jiné věci, jen stanoví-li to zákon. Podle §103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Podle soudu je v daném případě předmětem řízení požadavek žalobkyně vůči žalované na úhradu smluvní pokuty související s poskytnutými, vyúčtovanými a neuhrazenými telekomunikačními službami ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobu vykonávající komunikační činnost na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, okresní soud uzavřel, že rozhodování o návrhu na zaplacení telekomunikačních služeb nenáleží do pravomoci soudu a jedná se o neodstranitelnou překážku řízení; soud proto řízení zastavil a postoupil věc navrhovateli. Český telekomunikační úřad (navrhovatel) po postoupení věci odmítl svou kompetenci k rozhodnutí tohoto sporu v části žalobou uplatněného nároku na zaplacení cen za služby obsahu. Navrhovatel rekapituloval ustanovení zákona o elektronických komunikacích, které definují podmínky pro založení jeho pravomoci rozhodnout spor (zejména § 108 odst. 1 písm. g), § 129 odst. 1, § 64 odst. 1); zdůraznil, že podle § 2 písm. n) se službou elektronických komunikací rozumí „službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“. Navrhovatele je názoru, že jeho pravomoc je dána v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících (např. o smluvní pokutě). V případě služeb třetích stran se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací, proto poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací tak, jak je vymezena § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích; služby obsahu proto nepředstavují služby elektronických komunikací, a proto je orgánem kompetentním k rozhodování o ceně za tyto služby soud. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou: Okresní soud v Jablonci nad Nisou v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc rozhodnout věc a navrhovatel (Český telekomunikační úřad) popírá svou pravomoc rozhodnout po postoupení věci; zvláštní senát konstatuje, že se ve věci jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zákonem o některých kompetenčních sporech. Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. č. 485/2005 Sb. NSS). Navrhovatel (též „Úřad“) je zřízen dle § 3 zákona o elektronických komunikacích jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; pravidla pro rozhodování účastnických sporů obsahuje zákon v § 129 odst. 1: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou