5 As 97/2011 — Nejvyšší správní soud

5 As 97/2011- 164 - text 5 As 97/2011 - 167 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. V. M., zastoupený Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem se sídlem Rooseveltova 49/16, Plzeň, proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2011, č. j. 10 Ca 408/2009  114, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi Mgr. Zdeňkovi Honzíkovi s e odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ani náhrada hotových výdajů n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal dne 13. 3. 2009 u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Západočeského kraje (dále jen „krajské ředitelství policie“) žádost o vydání zbrojního průkazu. V žádosti uvedl, že se jedná o prodloužení platnosti zbrojního průkazu č. AK 809 483. Tento zbrojní průkaz mu byl odňat rozhodnutím krajského ředitelství policie ze dne 12. 2. 2009, MRPM3140/ČJ2008IZ. Uvedenou žádost posoudilo krajské ředitelství policie dle jejího obsahu jako žádost o vydání nového zbrojního průkazu podle § 24 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“). Rozhodnutím ze dne 8. 6. 2009, č. j. KRPP18595/ČJ20090305 IZ, krajské ředitelství policie žádost s odkazem na § 24 odst. 6 zákona o zbraních zamítlo z důvodu, že žalobce nesplnil podmínku zdravotní způsobilosti pro vydání nového zbrojního průkazu podle § 20 zákona o zbraních. Žalobce podal proti rozhodnutí krajského ředitelství policie odvolání. Žalovaný však rozhodnutím ze dne 25. 11. 2009, č. j. PPR213866/ČJ20090099US, odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí krajského ředitelství policie. Žalobce následně napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou u Městského soudu v Praze, jenž ji rozsudkem ze dne 2. 6. 2011, č. j. 10 Ca 408/2009  114, zamítl. Konstatoval přitom, že žalobce k žádosti nedoložil požadované přílohy, tj. doklady o zdravotní a odborné způsobilosti ani fotografie. Krajské ředitelství policie po obdržení žádosti sice nevyzvalo žalobce k doplnění těchto dokladů, avšak mělo k dispozici správní spis vedený ve věci odnětí žalobcova zbrojního průkazu. V tomto spise jsou obsaženy posudky o žalobcově zdravotní způsobilosti vypracované MUDr. M. J. a posudek Psychiatrické léčebny Dobřany, z nichž vyplývá, že žalobce není způsobilý k držení zbrojního průkazu a zbraně. Za tohoto stavu postupovalo krajské ředitelství policie v souladu s § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), když žádost zamítlo, neboť by nemělo smysl žalobce vyzývat k předložení posudku o zdravotní způsobilosti za situace, kdy bylo z úřední činnosti spolehlivě zjištěno, že žalobce není zdravotně způsobilý. K námitce, že MUDr. J. žalobce před vydáním zprávy nevyšetřila, městský soud uvedl, že povinností žalobce bylo přiložit posudek o zdravotní způsobilosti k žádosti. Bylo tedy na něm, aby o vystavení posudku požádal a nechal se vyšetřit. Skutečnost, že tak neučinil, jde plně k jeho tíži. Navíc posudek MUDr. J. byl vydán na základě zprávy z Psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde byl žalobce hospitalizován. Posudek tak byl vystaven na základě zprávy vyhotovené zdravotnickým zařízením, které mělo možnost žalobce pozorovat. Dále městský soud uvedl, že zdravotní způsobilost lze podle § 20 zákona o zbraních prokázat pouze lékařským posudkem vystaveným podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice (dále jen „vyhláška č. 493/2002 Sb.“). Z tohoto důvodu je bez významu žalobcovo tvrzení, že je plně způsobilý k právním úkonům, i jeho návrh, aby byla jeho zdravotní způsobilost prokázána jiným způsobem, konkrétně absolvováním přijímacího řízení k Policii České republiky. Nedůvodnou shledal městský soud též námitku, podle níž bylo žalobci znemožněno podat žádost o prodloužení platnosti zbrojního průkazu dne 2. 2. 2009. Tato skutečnost nemá vztah k projednávané věci a nemohla by podle městského soudu mít vliv na rozhodnutí správních orgánů. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, kterou opírá o důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel namítá, že městský soud pochybil tím, že neprovedl důkaz výslechem svědků MUDr. J. a policejního komisaře Ing. B. a stěžovatelem navržené listinné důkazy - osvědčení o zdravotní způsobilosti II. třídy pro parašutistu ze dne 28. 7. 2009 a posudek o zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu skupiny E ze dne 28. 7. 2009, oba vystavené MUDr. B. Stěžovatel dále nesouhlasí se závěrem městského soudu, že porušení § 20 odst. 5 zákona o zbraních MUDr. J. jde k jeho tíži. Správní řízení bylo podle jeho názoru zahájeno už dne 1. 12. 2008, a nikoliv až dne 13. 3. 2009. MUDr. J. postupovala v rozporu s § 20 odst. 5 zákona o zbraních, neboť nevykonala, co měla podle uvedeného ustanovení vykonat. Dále stěžovatel uvádí, že MUDr. J. zná stěžovatele více než 10 let a ví, že je naprosto normální člověk, a proto mu i v minulosti osvědčení o fyzické a psychické způsobilosti vlastnit zbrojní průkaz vydala. Soud dále podle stěžovatele pochybil tím, že odmítá elektronická podání se zvukovými a obrazovými záznamy v příloze, které slouží jako důkazy. To se podle stěžovatele týká i elektronických podání s přílohami typu *.eml a důkazů typu odkazu na internet. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 s. ř. s.), a je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud dále přistoupil k posouzení kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatel primárně nesouhlasí s postupem při posouzení jeho zdravotní způsobilosti k vydání zbrojního průkazu. Poukazuje zejména na tvrzené nedostatky zdravotního posudku MUDr. J. ze dne 1. 12. 2008. Ze správního spisu vyplývá, že stěžovatel byl držitelem zbrojního průkazu č. AK 809 483 pro skupinu oprávnění skupiny „E“ platného do 10. 5. 2009. Rozhodnutím ze dne 12. 2. 2009, č. j. MRPM3140/ČJ2008IZ, které nabylo právní moci dne 25. 4. 2009, krajské ředitelství policie odňalo tento zbrojní průkaz, neboť bylo na základě posudku Psychiatrické léčebny v Dobřanech a posudku praktické lékařky MUDr. J. zjištěno, že stěžovatel přestal splňovat podmínku zdravotní způsobilosti (§ 20 odst. 3 zákona o zbraních). V této souvislosti je třeba uvést, že některá z tvrzení, které stěžovatel uvedl v kasační stížnosti, se týkají rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu. Tato tvrzení ovšem nejsou relevantní, neboť rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu není předmětem soudního přezkumu v nyní posuzované věci, tím jsou pouze rozhodnutí správních orgánů ve věci žádosti o vydání nového zbrojního průkazu, kterou podal stěžovatel dne 13. 3. 2009. Nelze proto souhlasit ani se stěžovatelovým názorem, že správní řízení bylo zahájeno již dne 1. 12. 2008, neboť správní řízení v dané věci bylo v souladu s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno podáním žádosti dne 13. 3. 2009. Stěžovatel se domáhal prodloužení platnosti zbrojního průkazu č. AK 809 483, jak uvedl v žádosti. Zákon o zbraních ovšem neumožňuje prodloužení platnosti zbrojního průkazu. Podle § 16 odst. 1 zákona o zbraních je doba platnosti zbrojního průkazu 5 let. Zbrojní průkaz lze vydat podle posudku o zdravotní způsobilosti s dobou platnosti kratší než 5 let. Uplynutím doby platnosti zaniká platnost zbrojního průkazu [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona o zbraních] a jeho držitel tím ztrácí veškerá práva a povinnosti spojená s držením zbrojního průkazu. Za podmínek stanovených v § 24 zákona o zbraních však držitel může požádat, aby mu po u