— Nejvyšší správní soud

Konf 64/2012- 16 - text Konf 64/2012 - 22 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů složený z předsedy senátu JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Simona, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Marie Žiškové rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, IČO 70106975, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 20 C 156/2011, o zaplacení 3344 Kč s příslušenstvím, žalobkyně: Broker Consulting, a. s., IČO 25221736, se sídlem v Plzni, Jiráskovo náměstí 2, zastoupené JUDr. Jaroslavem Tomáškem, advokátem se sídlem v Plzni, Sady 5. května 46, proti žalovanému M. H., . takto: I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 20 C 156/2011, o zaplacení 3344 Kč s příslušenstvím, j e soud. II. Usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 5. 4. 2012, čj. 20 C 156/2011 - 37, s e z r u š u j e. Odůvodnění: Návrhem doručeným dne 21. 11. 2012 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“ nebo „Úřad“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále také „zákon o některých kompetenčních sporech“ nebo „zákon č. 131/2002 Sb.“) mezi ním a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 20 C 156/2011, týkající se zaplacení 3344 Kč s příslušenstvím. Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela dne 13. 5. 2005 „Rámcovou smlouvu o telekomunikačních službách a o prodeji telekomunikačních zařízení a jejich příslušenství č. 19568264“ (dále také „rámcová smlouva“) se společností T-Mobile Czech Republic a. s., IČO 64949681, se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1 (dále také „poskytovatel“ nebo „T-Mobile“ nebo „TMCZ“). Podle rámcové smlouvy bylo jejím předmětem (bod 1) „zejména sjednání zvýhodněných obchodních podmínek, které budou používány při uzavírání účastnických smluv, poskytování telekomunikačních služeb, při prodeji mobilních telekomunikačních zařízení a jejich příslušenství“; účelem rámcové smlouvy pak bylo „umožnit Smluvnímu partnerovi, aby jeho zaměstnanci mohli využívat k plnění svých pracovních úkolů a případně i pro svoji osobní potřebu, SIM karty příslušející k účastnickým smlouvám, které Smluvní partner uzavře na podkladě této Rámcové smlouvy s TMCZ. Za tímto účelem mohou být SIM karty používány i dalšími spolupracovníky Smluvního partnera, nikoli ale na podkladě veřejné nabídky, neboť okruh uživatelů/spolupracovníků Smluvního partnera je předem vymezen. Jiné použití těchto SIM karet, zejména takové, které by sledovalo jejich další komerční využití, tato Rámcová smlouva neumožňuje“. Součástí rámcové smlouvy bylo v bodu 3.4 ujednání, z něhož vyplynulo, že žalobkyně se zavázala uspokojit poskytovatele, pokud oprávněná osoba nesplní své peněžité závazky vůči poskytovateli, vyplývající z účastnických smluv uzavřených za podmínek stanovených rámcovou smlouvou; obdobný závazek přijala žalobkyně i ve vztahu k jiným smlouvám o poskytování služeb elektronických komunikací obsahující zpravidla odkaz na rámcovou smlouvu, žalobkyně se dále zavázala uspokojit poskytovatele, nesplní-li oprávněná osoba vůči němu své peněžité závazky vyplývající z kupních smluv k telekomunikačním zařízením, zejména k mobilním telefonům a jejich příslušenství. Žalobkyně se podle uvedeného ustanovení stala ručitelem žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil poskytovateli za služby elektronických komunikací částku ve výši 3344 Kč, vyzval poskytovatel žalobkyni přípisem ze dne 3. 5. 2007 ke splnění uvedeného ručitelského závazku. Žalobkyně poskytovateli požadovanou částku uhradila dne 14. 5. 2007 a 16. 5. 2007 odeslala žalovanému výzvu ke splnění dluhu na její účet (daňový doklad č. 200700294). Žalovaný tak neučinil a žalobkyně podala dne 9. 5. 2011 k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou žalobu o zaplacení 3344 Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání platebního rozkazu. Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 5. 4. 2012, čj. 20 C 156/2011 – 37, vyslovil, že v této věci není dána jeho pravomoc (výrok I.), řízení zastavil (výrok II.) a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III.), výroky IV. a V. rozhodl o vrácení soudního poplatku a o nákladech řízení. V odůvodnění soud konstatoval, že dospěl k závěru o absenci pravomoci soudu pro projednání a rozhodnutí věci, neboť předmětem řízení je požadavek žalobkyně vůči žalovanému na úhradu smluvní pokuty související s poskytnutými, vyúčtovanými a neuhrazenými telekomunikačními službami ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále také „zákon č. 127/2005“). Na základě tohoto zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, a to na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Vzhledem k tomu, že rozhodování o návrhu na zaplacení shora uvedených telekomunikačních služeb nenáleží do pravomoci soudu a nedostatek jeho pravomoci je neodstranitelnou překážkou řízení, zastavil soud řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. s tím, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 6. 2012. Navrhovatel v návrhu k zvláštnímu senátu odmítl svou pravomoc k rozhodnutí sporu. Z vymezení pojmů ustanovení § 108 odst. 1 písm. g), § 129 odst. 1, § 64 odst. 1 a § 2 zákona o elektronických komunikacích navrhovatel dovodil, že žalobkyně není osobou vykonávající činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích. Účastnický vztah ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací vznikl mezi společností T-Mobile Czech Republic a.s. a žalovaným; pravomoc rozhodovat spory má navrhovatel mezi těmito subjekty, nemá však pravomoc rozhodovat spory mezi žalobkyní a žalovaným z titulu ručení, není přitom rozhodující, že žalobkyně z titulu ručení uhradila společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. pohledávku, která vznikla nezaplacením žalovaného za poskytnuté služby elektronických komunikací. Navrhovatel uzavřel, že účastnický vztah ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací vznikl mezi žalovaným a společností T-mobile, vztah mezi žalobkyní a žalovaným je vztahem občanskoprávním, a proto spor mezi žalobkyní a žalovaným není sporem o zaplacení ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, ale sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu vzniklého mezi žalobkyní a žalovaným, k jehož rozhodování má pravomoc Okresní soud v Jablonci nad Nisou. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou: S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Stranami takového sporu jsou podle § 1 odst. 1 citovaného zákona a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. Kladným (pozitivním) kompetenčním sporem je dle § 1 odst. 2 citovaného zákona spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí; záporným (negativním) sporem je podle téhož ustanovení spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. Okresní soud v Jablonci nad Nisou v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc rozhodnout věc a navrhovatel popírá svou pravomoc rozhodnout po postoupení věci; zvláštní senát konstatuje, že se ve věci jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zákonem o rozhodování některých kompetenčních sporů. Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. usnesení ze dne 24. 11. 2004, čj. Konf 3/2013 – 18, zveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. 485/2005). Navrhovatel je zřízen dle § 3 zákona o elektronických komunikacích jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; pravidla pro rozhodování účastnických sporů