1 Ads 236/2016 — Nejvyšší správní soud

1 Ads 236/2016- 29 - text pokračování 1 Ads 236/2016 - 32 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: S. B., zastoupený JUDr. Ivanou Jordovou, advokátkou se sídlem M. R. Štefánika 1a, Šumperk, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2015, č. j. 2015/5892-421/1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 14. 7. 2016, č. j. 60 Ad 3/2015 - 29, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce požádal o podporu v nezaměstnanosti, kterou mu Úřad práce v Šumperku přiznal rozhodnutím ze dne 1. 9. 2010, č. j. SUB-1746/2010-ZA-BITT, a to ve výši 7.088 Kč ode dne 1. 9. 2010 po zbývající část podpůrčí doby 11 měsíců, do které byla započtena podpůrčí doba od 16. 12. 2009 do 2. 5. 2010. Úřad práce v Šumperku uvedl, že žalobci v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí její části žalobce nedoložil dobu důchodového pojištění získanou výdělečnou činností. Proto žalobci přiznal podporu v nezaměstnanosti jen po zbývající část podpůrčí doby. Podkladem rozhodnutí bylo potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 1. 9. 2010, z něhož vyplynulo, že žalobce byl jako OSVČ v evidenci od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010, nicméně nebyl účasten na důchodovém pojištění. Žalobce se vzdal práva na podání odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku, které tak nabylo právní moci dne 6. 9. 2010. [2] Dne 19. 9. 2014 požádal žalobce Úřad práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci, kontaktní pracoviště Zábřeh (dále jen „úřad práce“), o doplacení podpory v nezaměstnanosti za období evidence od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 v plné výši 65 % vyměřovacího základu za rok 2009 z důvodu, že v době od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 byl jako OSVČ účasten důchodového pojištění, tj. odpracoval více než 3 měsíce po nevyčerpané podpoře v nezaměstnanosti. Své tvrzení doložil dne 17. 10. 2014 potvrzením Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2014, v němž je mj. uvedeno, že žalobce byl od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 důchodově pojištěn. Žalobce dále uvedl, že žádá o obnovu správního řízení. Rozhodnutím ze dne 13. 11. 2014, č. j. SUB-45217/2014, úřad práce žádost o obnovu řízení zamítl pro opožděnost [uplynutí tříleté objektivní lhůty pro podání žádosti dle § 100 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)]. [3] Dne 1. 12. 2014 požádal žalobce opětovně úřad práce o doplacení podpory v nezaměstnanosti za období evidence od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 v plné výši 65 % vyměřovacího základu za rok 2009, a to formou vydání nového rozhodnutí podle § 54 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Žalobce požadoval, aby úřad práce při novém rozhodování vycházel z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2014, které předložil již s předchozí žádostí o doplacení podpory v nezaměstnanosti ze dne 19. 9. 2014. [4] Úřad práce vydal dne 30. 12. 2014 usnesení č. j. SUB-50303/14-ZD-NOV, kterým podle § 102 odst. 4 správního řádu zastavil řízení o vydání nového rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně uvedl, že podle § 54 zákona o zaměstnanosti lze podporu v nezaměstnanosti dodatečně zvýšit a doplatit pouze v případě, že byla v původním řízení odepřena nebo přiznána v nižší částce neprávem, což se však v posuzované věci nestalo. V původním řízení vycházel úřad práce z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 9. 2010, podle něhož žalobce nebyl v období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 účasten na důchodovém pojištění. Žalobcem nově předložené potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2014 neodůvodňuje vydání nového rozhodnutí, neboť z vyjádření Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 11. 2014 vyplynulo, že se žalobce k účasti na důchodovém pojištění na rok 2010 přihlásil teprve dne 23. 2. 2011, tj. až cca 6 měsíců po vydání rozhodnutí, jímž mu byla přiznána podpora v nezaměstnanosti. [5] Odvolání žalobce proti usnesení úřadu práce žalovaný zamítl napadeným rozhodnutím ze dne 6. 3. 2015, č. j. 2015/5892-421/1, a usnesení potvrdil. II. Shrnutí rozsudku krajského soudu [6] Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného správní žalobou, kterou krajský soud napadeným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou. Soud uvedl, že z obsahu žaloby plyne jediná vytýkaná vada, a to, že žalovaný nedostatečně zdůvodnil, proč vzal za podklad svého rozhodnutí sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 11. 2014 a nikoli obsahově odlišné potvrzení téhož správního orgánu ze dne 16. 10. 2014. Tato námitka není důvodná. Rozpor mezi potvrzeními Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2014 a 1. 9. 2010 vysvětlila sama Okresní správa sociálního zabezpečení sdělením ze dne 11. 11. 2014 s tím, že žalobce nebyl v rozhodném období důchodově pojištěn, neboť se k důchodovému pojištění za rok 2010 přihlásil až dne 23. 2. 2011. Podmínkou pro vydání nového rozhodnutí podle § 54 zákona o zaměstnanosti je zjištění, že žalobce pobíral podporu v nezaměstnanosti v nižší výši neprávem, což však žalovaný vyvrátil. První rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti ze dne 1. 9. 2010 tedy vycházelo ze správně zjištěného skutkového stavu a bylo v souladu se zákonem. III. Důvody kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [7] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Uvedl, že rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 1. 9. 2010 vycházelo z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení. Vydala-li však Okresní správa sociálního zabezpečení následně dne 16. 10. 2014 potvrzení, že stěžovatel byl důchodově pojištěn v období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010, byl to důvod pro obnovu řízení a úřad práce byl nucen své rozhodnutí ze dne 1. 9. 2010 změnit. Spolupráce Okresní správy sociálního zabezpečení a úřadu práce by měla být provázaná a vzájemně by si správní orgány měly dokládat potvrzení pro vydání rozhodnutí, nikoli, aby občan měl úřadům prokazovat určité skutečnosti. [8] Nemocenské pojištění hradí stěžovatel vždy řádně a včas po celou dobu své podnikatelské činnosti a není mu známo, proč byl přihlášen k důchodovému pojištění za období od 3. 5. 2010 do 31. 8. 2010 teprve až dne 23. 2. 2011. Bylo na Okresní správě sociálního zabezpečení a úřadu práce, aby ze své úřední povinnosti změnily rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 1. 9. 2010 a podporu stěžovateli přiznaly. Nové skutečnosti, ze kterých plynul stěžovatelův nárok na přiznání podpory za celou podpůrčí dobu, odůvodňovaly vydání nového rozhodnutí. Z potvrzení ze dne 16. 10. 2014 jasně plyne, že stěžovatel byl důchodově pojištěn za předmětné období. To, že Okresní správa sociálního zabezpečení pochybila, když jej přihlásila až dne 23. 2. 2011, není stěžovatelův problém, nýbrž problém správního orgánu. V pochybnostech má být rozhodováno ve prospěch občanů. Rozpor mezi potvrzeními Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 9. 2010 a 16. 10. 2014 nebyl odstraněn. Závěrem navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. [9] Podáním ze dne 5. 9. 2016 stěžovatel doplnil kasační stížnost a předložil listiny, ze kterých má vyplývat, že byl důchodově pojištěn v rozhodném období. Jedná se o sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení týkající se stěžovatelova oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti ze dne 6. 10. 2010, dále o inventuru pohledávek vůči stěžovateli ke dni 25. 1. 2011 a příjmový pokladní doklad ze dne 23. 2. 2011. [10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí o odvolání a na své vyjádření k žalobě. Rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 1. 9. 2010 bylo vydáno v souladu se zákonem, a proto nebyla splněna podmínka, že došlo k vyplacení nižší podpory v nezaměstnanosti neprávem. Z podkladů pro vydání rozhodnutí ze dne 1. 9. 2010 je jednoznačně patrné, že stěžovatel nebyl v rozhodné době důchodově pojištěn, což v původním správním řízení ani nerozporoval. Stěžovatel rovněž ve správním řízení nezpochybnil, že se přihlásil k důchodovému pojištění za rok 2010 až dne 23. 2. 2011. Rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 1. 9. 2010 bylo vydáno v souladu se zákonem. Nebyl tedy dán důvod vydat nové rozhodnutí podle § 54 zákona o zaměstnanosti. Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. IV. Posouzení věci Nejvyšším