7 Ads 163/2016 — Nejvyšší správní soud

7 Ads 163/2016- 29 - text 7 Ads 163/2016 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ing. J. J., zastoupen JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Sadová 553/8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2016, č. j. 18 Ad 68/2015 – 76, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2016, č. j. 18 Ad 68/2015 – 76, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 6. 2014, č. j. X bylo vysloveno, že se zamítá žádost žalobce o starobní důchod (jednalo se o důchod v 59 letech věku z důvodu výkonu zaměstnání po dobu 15 let v kategorii I. A) pro nesplnění podmínek uvedených v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.). [2] Žalobce podal proti citovanému rozhodnutí námitky, o kterých rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 20. 10. 2015, č. j. X, kterým námitky zamítla a potvrdila citované rozhodnutí. II. [3] Žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, které krajský soud vyhověl kasační stížností napadeným rozsudkem a zrušil žalobou napadené rozhodnutí ze dne 20. 10. 2015. V odůvodnění krajský soud uvedl, že žalobce studoval od 1. 9. 1972 do 30. 3. 1978 na Oděském vyšším inženýrském námořním učilišti. Žalobce současně působil v obdobích od 13. 9. 1973 do 17. 11. 1973 na lodi m/v Prof. Aničkov, od 20. 5. 1974 do 8. 9. 1974 na lodi m/v Tovarišč, od 28. 7. 1975 do 26. 10. 1975 na lodi m/v Buznik, od 4. 9. 1976 do 16. 11. 1976 na lodi m/s Jiskra a od 4. 10. 1977 do 22. 12. 1977 na lodi m/v Kudrevič. Podle námořní knížky na těchto lodích působil v pozici „praktikant“, podle „Přílohy k žádosti o důchod podle zákona o sociálním zabezpečení k průkazu zaměstnání patřících do I. a II. pracovní kategorie podle Nařízení vlády č. 117/1988 Sb.“, kterou podepsal Ing. E. V., Ministerstvo dopravy, odbor plavby (dále jen „Příloha“) v pozici „palubní kadet“. [4] Krajský soud dále v rozsudku uvedl, že v projednávané věci bylo zásadní spornou otázkou, zda doby pojištění žalobce vykazované v námořnické knížce lze považovat za doby zaměstnání zařazeného do I. pracovní kategorie. Krajský soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že ve shora uvedených obdobích vykonával žalobce práce zahrnuté do seznamu prací v příloze 1, část I., bod 5, tedy „člena posádek námořních lodí“, neboť nebylo v řízení prokázáno, že by se jednalo o povinnou součást jeho studia. Krajský soud výslovně doplnil, že „ze svědeckých výpovědí i z tvrzení žalobce samotného vyplynulo, že za tuto práci byl odměňován. Jednalo se tedy o pracovněprávní vztah. Co do druhu vykonávané práce žalobcem v těchto obdobích šlo nepochybně o člena posádky námořních lodí, který byl vystaven nepříznivým rizikovým faktorům spojených s tímto povoláním. Jestliže tato práce byla v námořnické knížce označena jako „praktikant“ nebo „palubní kadet“ nic dle názoru krajského soudu nemění na tom, že měla být vykazována a pro účely důchodového pojištění zhodnocena jako doba zaměstnání vykonána v I. pracovní kategorii. Ze shora uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí žalované v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost zrušil a věc jí vrátil podle odst. 4 téhož ustanovení k dalšímu řízení. Při vydání nového rozhodnutí bude žalovaná vázána názorem krajského soudu a to, že dobu od 13. 9. 1973 do 17. 11. 1973, od 20. 5. 1974 do 8. 9. 1974, od 28. 7. 1975 do 26. 10. 1975, od 4. 9. 1976 do 16. 11. 1976 a od 4. 10. 1977 do 22. 12. 1977 zhodnotí jako dobu zaměstnání žalobci vykonanou v I. pracovní kategorii.“ III. [5] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti citovanému rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Podle stěžovatelky jsou závěry krajského soudu nezákonné a nepřezkoumatelné. [6] Krajský soud v rámci důkazního řízení provedl výslech žalobce a dvou svědků a na základě jejich výpovědí dovodil, že žalobce byl za práci v uvedených obdobích odměňován a že se tedy jednalo o pracovněprávní vztah (v době od 16. 2. 1971 do 15. 2. 1977 žalobce přitom studoval vysokou školu, což mu stěžovatelka řádně uznala), aniž by se zabýval jednotlivými aspekty tohoto pracovně právního vztahu. Vyplácení odměny je pouze jedním ze znaků pracovněprávního vztahu. Stěžovatelka nepovažuje svědecké výpovědi provedené krajským soudem za dostatečné k prokázání povahy pracovněprávního vztahu žalobce a jeho zařazení do I. A pracovní kategorie. Stěžovatelka dále poukázala na to, že žalobce dle svých vlastních tvrzení převážnou část odborné praxe absolvoval na lodích Černomořské námořní plavby, tj. na lodích, které byly součástí Černomořského loďstva, a nikoliv na československých námořních lodích. Poukázala na z toho plynoucí důsledky ve vztahu k předmětné době pojištění. Krajský soud v Ostravě se shora uvedenými skutečnostmi nezabýval a bez dostatečného dokazování i odůvodnění přijal právní názor, jímž uložil stěžovatelce povinnost rozhodnout v dalším řízení o zhodnocení doby pracovní činnosti žalobce, kterou vykonával jako „praktikant“ v I. A pracovní kategorii. [7] Stěžovatelka dále poukázala na proceduru zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie a judikaturu, jakož i na to, že funkce „praktikanta“ není uvedena v rezortním seznamu zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení. Dle názoru stěžovatelky byla navíc Příloha vyplněna v rozporu s údaji uvedenými v námořní knížce, neboť žalobce v době výkonu odborné praxe neměl ukončené studium, bez potřebné kvalifikace tedy nemohl vykonávat samostatnou činnost „palubního kadeta“. Z tohoto důvodu bylo ostatně v námořní knížce uváděno označení „praktikant“. Ministerstvo dopravy není oprávněno podřadit funkci „praktikanta“ (která není uvedena v příslušném rezortním seznamu) pod funkci „palubního kadeta“. Žalobce ostatně „palubním kadetem“ být nemohl, neboť k tomu neměl potřebnou kvalifikaci. Stěžovatelka není oprávněna žalobcem namítanou dobu hodnotit jako dobu zaměstnání v I. A pracovní kategorii ani z titulu studia, neboť neexistuje žádná speciální právní úprava, která by takové zařazení do preferované pracovní kategorie (na rozdíl od III. ročníku hornických učňovských oborů) umožňovala. [8] Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. IV. [9] Žalobce se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu. Podle jeho názoru stěžovatelka ve vztahu k předmětné kategorii popírá právní úpravu a zpochybňuje dostatečné dokazování provedené krajským soudem. Postup stěžovatelky, která neuznává doklady vystavené Ministerstvem dopravy, je postupem protizákonným, který nemá v sociální oblasti místo. Případ žalobce je možné analogicky subsumovat a následně aplikovat pod právní názor vyjádřený v nálezech Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 1415/10 a ze dne 15. 9. 2013, sp. zn. III. ÚS 1015/13, které sice řeší posuzování nároku na starobní důchod zaměstnanců v hornictví, ale jsou nepochybně aplikovatelné na posuzování nároků zaměstnanců ve všech vybraných kategoriích vč. žalobce. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti. V. [10] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). [11] Kasační stížnost je důvodná. [12] Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce doručil dne 18. 10. 2012 České správě sociálního zabezpečení žádost o starobní důchod, ve které uvedl, že o důchod žádá v 59 letech věku (z důvodu výkonu zaměstnání v kategorii I. A). Dne 7. 3. 2013 vydala Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek uvedených v § 29 a § 74 zákona č. 155/1995 Sb. V odůvodnění uvedla, že podmínkou pro přiznání požadovaného důchodu je 15 let zaměstnání v I. A pracovní kategorii, což žalobce nesplnil. [13] Dne 4. 3. 2014 podal žalobce další žádost o starobní důchod, které nevyhověla Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 20. 6. 2014, č. j. X, jímž zamítla žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek uvedených v § 29 a § 74 zákona č. 155/1995 Sb. Podle České správy sociálního zabezpečení nebyla splněna podmínka zaměstnání nejméně 15 roků v I. A pracovní kategorii. K žalobcem předložené Příloze stran jeho působení na výše uvedených lodích v letech 1973 až 1977 uvedla, že žalobce byl v době od 1. 9. 1972 do 30. 3. 1978 studentem oboru navigace na Oděském vyšším inženýrském námořním