— Nejvyšší správní soud

11 Kss 1/2018- 82 - text pokračování 11 Kss 1/2018 - 93 ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Olgy Pouperové, JUDr. Petra Poledne a JUDr. Pavla Klaila projednal v ústním jednání dne 25. 10. 2018, návrh předsedy Městského soudu v Praze na zahájení kárného řízení ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. Spr 80/2018, proti JUDr. J. P., předsedovi senátu Městského soudu v Praze, a rozhodl t a k t o : JUDr. J. P., nar. X, předseda senátu Městského soudu v Praze s e podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zprošťuje kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v období od 18. 1. 2016 ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 166/2012, a následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 To 52/2014, nedůsledným přístupem k vedení řízení, zejména k prověření žádosti obžalovaných manželů L. a K. H. o odročování veřejných zasedání, zavinil, že v důsledku toho došlo k promlčení jejich trestního stíhání a trestní stíhání obžalovaných manželů H. muselo být usnesením ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 67 To 52/2014, z uvedeného důvodu zastaveno, tedy konkrétně odročil veřejné zasedání, které bylo nařízeno na 25. 2. 2016 k žádosti obžalované H. došlé soudu dne 23. 2. 2016, doložené toliko rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 19. 2. 2016, aniž by oprávněnost této žádosti zkontroloval či se dotázal lékaře, zda onemocnění obžalované této brání v účasti ve veřejném zasedání, odročil veřejné zasedání, které bylo nařízeno na 24. 3. 2016 k žádosti obou obžalovaných doložené toliko rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, u obžalované H. navíc z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplývá, že tato měla povolena vycházky od 9 do 13 hodin a od 14 do 17 hodin, aniž by oprávněnost těchto žádostí zkontroloval či se dotázal lékaře, zda onemocnění obžalovaných těmto bránilo v účasti u veřejného zasedání, odročil i veřejné zasedání, které bylo nařízeno na 11. 5. 2016 k žádostem obou obžalovaných ze dne 6. 5. 2016 z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, doložené opět pouze rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, neurčil termín k vypracování znaleckého posudku, kdy dne 9. 5. 2016 přibral znalce z oboru zdravotnictví – soudní lékařství MUDr. Zdeňka Šňupárka, vyhotovení znaleckého posudku urgoval až ve dnech 31. 10. 2016 a 5. 1. 2017, takže posudek byl soudu dodán až dne 17. 1. 2017, odročil veřejné zasedání dne 23. 2. 2017 k žádosti obhájce z důvodu kolize s jinou trestní věcí, odročil veřejné zasedání dne 4. 4. 2017 z důvodu nedostavení se obžalované H., která se opět omluvila ze zdravotních důvodů doložených rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti a razítkem znalce psychiatra MUDr. Krekuleho s povolenými vycházkami od 1. 4. 2017 od 7 do 11 hodin a od 14 do 17 hodin, odročil veřejné zasedání dne 1. 6. 2017 pro nedostavení se obžalovaných, kteří svou nepřítomnost předem avizovali doručením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, odročil veřejné zasedání dne 1. 7. 2017 pro nedostavení se předvolaných znalců, a v důsledku tohoto postupu nebylo trestní řízení vedeno v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 trestního řádu, a došlo tak k závažnému následku, kterým je promlčení trestního stíhání obou obžalovaných, protože uvedené skutky nejsou kárným proviněním. O d ů v o d n ě n í : [1] Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu, jako soudu kárného, dne 4. 1. 2018 bylo zahájeno kárné řízení proti JUDr. J. P., předsedovi senátu Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), působícího na trestním úseku tohoto soudu (dále též „kárně obviněný“). Kárně obviněnému bylo vytýkáno, že v období od 18. 1. 2016 jako předseda senátu svým nedůsledným přístupem k vedení řízení v trestní věci obžalovaných L. a K. H., vedené u Městského soudu, jako soudu odvolacího, pod sp. zn. 67 To 52/2014, zavinil promlčení trestního stíhání v uvedené věci, pro které muselo být řízení usnesením ze dne 11. 10. 2017 zastaveno. [2] Předseda Městského soudu v Praze (dále též „kárný navrhovatel“) popsal genezi předmětné trestní věci, kdy upozornil, že dne 12. 10. 2012 napadla v předmětné trestní věci obžaloba u Okresního soudu pro Prahu 4. Dne 19. 11. 2013 byl prvostupňovým soudem vyhlášen odsuzující rozsudek a poškozená Ing. L. byla s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázána na občanskoprávní řízení. Podle ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku pak následujícího dne začal běh promlčecí lhůty. Obžalovaní se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolali a spis byl dne 11. 12. 2014 předložen k rozhodnutí o odvolání městskému soudu. Usnesením ze dne 17. 2. 2015 městský soud podle ustanovení § 257 odst. 1 písm. b) trestního řádu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 zrušil a věc podle § 222 odst. 2 trestního řádu pro skutky uvedené v obžalobě postoupil k projednání správnímu orgánu jako přestupek. Tato situace trvala až do 10. 12. 2015, kdy Nejvyšší soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil a přikázal soudu věc znovu projednat a rozhodnout. Nastal tak stav předpokládaný v ustanovení § 34 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, neboť období od právní moci usnesení o postoupení věci do okamžiku zrušení tohoto usnesení Nejvyšším soudem (celkem 9 měsíců a 23 dní) nelze započítávat do promlčecí lhůty. [3] V období od 18. 1. 2016, kdy byl spis vrácen městskému soudu, vytýkal kárný navrhovatel kárně obviněnému především fakt, že opakovaně akceptoval omluvy obžalovaných z veřejných zasedání (spojené s žádostmi o odročení veřejného zasedání s tím, že obžalovaní trvají na své účasti u jednání), doručované soudu těsně před termínem konání veřejných zasedání a doložené pouze rozhodnutími o dočasné pracovní neschopnosti, aniž by byla oprávněnost takových žádostí jakkoliv verifikována, a to například dotazem na lékaře, zda deklarovaná onemocnění brání obžalovaným v účasti u soudního jednání (veřejná zasedání nařízená na 25. 2. 2016, 24. 3. 2016, 11. 5. 2016, 4. 4. 2017 a 1. 6. 2017). Těmto žádostem o odročení jednání nebylo kárně obviněným vyhověno pouze v jednom případě. V této souvislosti kárný navrhovatel upozornil, že existence pracovní neschopnosti a priori nevylučuje účast osoby ze soudního jednání a kárně obviněný měl tuto možnost prověřit. Obžalovaná H. měla dokonce ošetřujícím lékařem ve dvou případech povoleny vycházky, což indikovalo možnost, že její zdravotní stav nebyl natolik závažný, aby jí bránil dostavit se k soudu. Podle kárného navrhovatele opakované omluvy obžalovaných, odvolávající se na nepříznivý zdravotní stav, s ohledem na jejich počet, obecnost a uplatnění těsně před termínem konání veřejných zasedání, zřetelně nasvědčovaly obstrukčnímu jednání obžalovaných, motivovanému snahou dosáhnout promlčení trestního stíhání. [4] Další nedůslednost při vedení řízení spatřoval kárný navrhovatel ve způsobu, jakým kárně obviněný nařídil znalecké zkoumání zdravotního stavu obžalovaných a v jeho nedostatečné aktivitě při vyžadování znaleckých posudků od znalců. Konkrétně kárně obviněnému vytkl, že v usnesení ze dne 9. 5. 2016, kterým přibral znalce z oboru soudního lékařství MUDr. Zdeňka Šňupárka, nestanovil termín k vypracování posudku a znalce nepoučil podle § 106 trestního řádu. Stejně postupoval v případě ustanovení dalšího znalce MUDr. Petra Krekuleho (znalec z oboru psychiatrie), kdy v usnesení ze dne 15. 6. 2016 opět neurčil termín vypracování posudku a znalce odpovídajícím způsobem nepoučil. MUDr. Šňupárek převzal spis dne 16. 5. 2016, MUDr. Krekule převzal materiály k vypracování posudku dne 12. 7. 2016. Dne 18. 8. 2016 sdělil znalec MUDr. Šňupárek, že je třeba doplnit kontrolní vyšetření u obou obžalovaných a provést konzultaci s příslušnými specialisty, a proto vypracování znaleckého posudku předpokládá v říjnu 2016. Znalec MUDr. Krekule dodal znalecký posudek dne 5. 9. 2016; v posudku konstatoval, že obžalovaná H. bude schopna zúčastnit se veřejného zasedání výhledově do několika týdnů. Kárně obviněný urgoval znalecký posudek od MUDr. Šňupárka až dne 31. 10. 2016; znalec sdělil, že pro vypracování znaleckého posudku pokračuje vyšetřování obou obžalovaných, ti by však v uvedené době měli být hospitalizováni. K další urgenci znaleckého posudku přistoupil kárně obviněný až dne 5. 1. 2017; znalecký posudek byl dodán dne 17. 1. 2017. V důsledku vytýkaného pochybení kárně obviněného tak vypracování znaleckého posudku trvalo zhruba osm měsíců. [5] Další výtka k procesnímu postupu kárně obviněného se týká veřejného zasedání nařízeného na 23. 2. 2017, které bylo odročeno k žádosti obhájce, odůvodněné jeho termínovou kolizí s jinou trestní věcí. Kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněný této žádosti bez dalšího vyhověl, aniž by zkoumal, zda není možná substitutce v jednom z trestních řízení, jakkoli si musel být vědom, že k odročování veřejného zasedání dochází velmi často, což se odráží na délce trestního řízení před soudem. Měl proto mít na zřeteli, že není možné všem žádostem o odročení vycházet vstř