— Nejvyšší správní soud

11 Kss 8/2018- 135 - text pokračování 13 Kss 5/2018 - 72 USNESENÍ Předseda kárného senátu Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného JUDr. Tomáš Langášek, LL.M., rozhodl v právní věci kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Tomáš Gargulák, sídlem Svatováclavská 568, Uherské Hradiště, proti kárně obviněné: Mgr. Ilona Miklová, soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 28. 11. 2018, t a k t o : Kárnému navrhovateli stanovuji lhůtu k podání návrhu na schválení písemné dohody o vině a kárném opatření do pondělí 1. dubna 2019 včetně. O d ů v o d n ě n í : [1] Dne 28. 11. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému ve shora uvedené věci doručen návrh předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Tomáše Garguláka (dále též „kárný navrhovatel“) proti kárně obviněné Mgr. Iloně Miklové, soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti (dále též „kárně obviněná“), která se podle kárného návrhu měla dopustit kárných provinění tím, že - jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti nedodržela zákonem stanovenou povinnost podle § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, vyhotovit a odeslat rozsudek ve lhůtě třiceti dnů od jeho vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené předsedou či místopředsedou soudu, ve věcech č. 1 sp. zn. 11 C 217/2013, č. 2 sp. zn. 211 C 66/2013, č. 3 sp. zn. 11 C 217/2014, č. 4 sp. zn. 11 C 273/2014, a č. 5 sp. zn. 211 C 28/2014, a - že jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti v rozporu s § 6 o. s. ř. ve spojení s § 114a o. s. ř. a základní zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení nečinila v dalších vyjmenovaných věcech (č. 6 - 87) včasně úkony, které by směřovaly k vyřízení věci, které jí byly na základě platného rozvrhu práce Okresního soudu v Uherském Hradišti přiděleny k rozhodnutí, čímž zaviněně porušila zákonem stanovenou povinnost svědomitě vykonávat funkci soudce a ohrozila tak důvěru účastníků řízení ve spravedlivé a včasné rozhodování soudů, s návrhem na kárné opatření spočívající v odvolání z funkce soudkyně. [2] Jako předseda kárného senátu jsem následně provedl procesní úkony dle § 12 a 13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 286/2009 Sb. Veřejné ústní jednání jsem již počátkem ledna 2019 nařídil na pondělí 18. března 2019. [3] V pořadí třetím vyjádření ze dne 18. února 2019, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu 20. února 2019, kárně obviněná vznesla námitku promlčení (nedodržení šestiměsíční subjektivní lhůty dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.) u celé řady vytýkaných průtahů v řízení. Vyzval jsem proto kárného navrhovatele, aby ještě před ústním jednáním k zachování lhůt pro vznesení kárného návrhu u jednotlivých vytýkaných průtahů zaujal jednoznačné písemné stanovisko, aby svůj návrh případně zúžil na ty tvrzené průtahy, v nichž byla podle jeho přesvědčení lhůta pro kárný postih zachována, a u nich aby jednoznačně upřesnil, nejen odkdy dokdy nečinnost kárně obviněné soudkyni vytýká, ale též o jaké procesní úkony na počátku a na konci tvrzené doby nečinnosti šlo, eventuálně aby případně ve světle vyjádření kárně obviněné soudkyně a po zaujetí stanoviska k němu zvážil svůj návrh na kárné opatření, byť jím kárný soud vázán není, a konečně aby se vyjádřil k tomu, zda by z jeho strany byl prostor pro uzavření obdoby „dohody o vině a trestu“ (obsahově analogické dohodě o vině a trestu dle trestního řádu, § 175a a násl. trestního řádu), s odkazem na usnesení jiného kárného senátu Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného č. j. 13 Kss 5/2018-71 ze 17. ledna 2019, podle nějž na základě § 25 zákona č. 7/2002 Sb. lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudců přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle § 314o a násl. trestního řádu. Uvedená výzva byla zaslána na vědomí i kárně obviněné. [4] Dne 28. února 2019 kárný soud obdržel sdělení kárně obviněné prostřednictvím jejího obhájce, jehož si nově zvolila, že je připravena k uzavření dohody o vině a kárném opatření, neboť uznává, že byl spáchán skutek, pro který je kárně stíhána v rozsahu kárného návrhu ze dne 28. listopadu 2018, a akceptuje uložení spravedlivého kárného opatření, za které považuje snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku. Dne 5. března 2019 pak kárný soud obdržel sdělení kárného navrhovatele, kterým soudu sdělil, že je ochoten akceptovat podnět k uzavření dohody o vině a kárném opatření a požádal o časový prostor k uzavření takové dohody a z tohoto důvodu požádal též o odročení nařízeného jednání ve věci. [5] S ohledem na výše uvedené jsem nařízené jednání zrušil, resp. přeložil je na duben 2019. [6] S odkazem na již citované usnesení jiného kárného senátu č. j. 13 Kss 5/2018-71 ze 17. ledna 2019, dle nějž je uzavření dohody o vině a kárném opatření v již zahájeném kárném řízení možné, jsem na základě § 13 kárného zákona s přiměřeným použitím § 186 písm. g) trestního řádu ve spojení s § 25 kárného zákona usoudil, že sjednání dohody o vině a kárném opatření se jeví jako vhodné. Protože takový postup obě strany shodně navrhly a nejsou zde prima facie jiné překážky, které by sjednání takové dohody vylučovaly, stanovil jsem kárnému navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření. Lhůtu jsem stanovil s ohledem na to, že již bylo jednání ve věci nařízeno na 18. března 2019, toto datum je stranám již dva měsíce známo, strany znají obsah kárného návrhu i svá procesní stanoviska a též obsah spisů, v nichž jsou tvrzeny průtahy v řízení, od zahájení kárného řízení uplynuly již více než tři měsíce a je třeba co nejdříve rozhodnout nejen v kárném řízení, ale i pokračovat v řízeních ve věcech Okresního soudu v Uherském Hradišti, které byly kárnému soudu předloženy. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Nepodá-li kárný navrhovatel ve stanovené lhůtě kárnému soudu návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, bude kárný soud neprodleně pokračovat v řízení o kárném návrhu. V Brně dne 7. března 2019 JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. předseda kárného senátu