4 As 38/2019 — Nejvyšší správní soud

4 As 38/2019- 71 - text 4 As 38/2019 - 74 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: DUMAT soukromý podnik, v. o. s., IČO: 47154292, se sídlem Čsl. letců 1677/17, Přerov, zast. JUDr. Miroslavou Kočárovou, advokátkou, se sídlem Moravcova 259/9, Kroměříž, proti žalované: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2016, č. j. 902036516, sp. zn. 27/0711033a14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2018, č. j. 65 Af 128/2016 – 81, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2018, č. j. 65 Af 128/2016 – 81, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Rozhodnutím ze dne 15. 6. 2016, č. 712008116, Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Olomoucký kraj, uložila žalobci pokutu ve výši 987.000 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Zjistila totiž, že žalobce uplatnil neoprávněně u ČEZ Distribuce a. s. podporu na elektřinu údajně vyprodukovanou v období leden 2011 až prosinec 2013 v malých vodních elektrárnách (MVE) Lýsky a Osek nad Bečvou, která však vzhledem k technickým parametrům MVE a průtokovým podmínkám nemohla být v daném množství vyrobena. Tím žalobce spáchal správní delikt dle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. [2] Označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. [3] Žalobce v žalobě proti rozhodnutí žalovaného namítal, že rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná, neboť správní orgány nevyšly při posouzení věci ze stavu ocejchovaných a neporušených elektroměrů umístěných na obou MVE a názor, že účtované množství elektrické energie neodpovídá technickým parametrům a průtokům, založily na neprůkazných, neměřitelných a odhadovaných skutečnostech. Zatímco hodnoty naměřené elektroměry představují exaktní veličiny korespondující fakturovaným částkám, správními orgány odhadované množství vyrobené energie je založeno toliko na znaleckém posudku prof. Ing. Jana Šulce, CSc, který provedl výpočet dle vlastní úvahy a vyšel z podkladů, které neodpovídají realitě. Maximální dosažené výkony obou elektráren jsou reálné. Žalovaným tvrzená možnost zásahů do elektroměrů je vyvrácena vyjádřením technika, který prováděl revizi elektrických zařízení a správnost obou elektroměrů potvrdila i kontrola provedená společností ČEZ Distribuce. Pokud žalovaný dovozoval nemožnost výroby fakturované elektřiny ze snížení čtvrthodinových maxim vyrobené energie v době ohlášení kontroly, pak takový úsudek je zcela nesprávný, jak vyplývá z grafů předložených žalobcem v řízení před správními orgány. K poklesu vyrobené elektřiny totiž postupně docházelo v průběhu celého roku 2014 bez ohledu na zahájení kontroly. Ke kolísání objemu vyrobené elektřiny docházelo i v předchozích letech, jak žalobce demonstroval v tabulce výroby energie v jednotlivých měsících let 2011 až 2014. Měření vyrobené elektřiny v rámci kontroly dne 7. 11. 2014 nebylo správné, neboť došlo k zablokování jednoho ze dvou rozváděcích okruhů turbíny. V případě řádné funkce zařízení a otevření turbíny na 96,9% by se musel výkon blížit nominálnímu výkonu turbíny 80 kW, nikoli naměřenému 24,2 kW. Správní orgány dále vycházely z podkladu Povodí Moravy z 6. 1. 2015, dle něhož činil průtok náhonu Strhanec dlouhodobě 3,5 m3/s. Ve stanovisku Povodí Moravy z 16. 7. 2015 se pak uvádí, že změřený dlouhodobý průtok náhonu v letech 2008 a 2009 činil 3,2 m3/s, v letech 2011 až 2014 měření neprobíhala, ale dá se předpokládat stejný průtok. Další stanovisko Povodí z 13. 4. 2016 uvádí, že při výšce hladiny 92 cm činil naměřený průtok 3 m3/s. S těmito informacemi žalobce nesouhlasí, měření zpochybnil použitím nevhodných přístrojů a nezohledněním dalších přítoků náhonu (potok Trnávka). Ve skutečnosti byl průtok v náhonu nadlepšován v součinnosti s jezným, p. D. Tato praxe byla jeznému až v roce 2015 zakázána Povodím Moravy. Hydropotenciál náhonu je mnohem vyšší, než vzaly v úvahu správní orgány, při výšce hladiny 100 cm činí 4 m3/s, přičemž výška hladiny dosahuje i hodnot o 10 cm vyšších. Tyto hodnoty nebyly vzaty v úvahu znaleckým posudkem na stanovení reálné produkce elektřiny, na němž jsou založena rozhodnutí správních orgánů. [4] Žalobce dále brojil proti výši pokuty, která je pro něj dle jeho názoru likvidační. Činnost žalobce byla v posledních letech utlumena, neboť společníci odešli do důchodu, a je udržována jen v rozsahu nezbytném pro pokrytí splátek úvěru. V letech 2011 až 2015 tvořil hrubý zisk žalobce 109 tis. až 266 tis. Kč. Nemovitosti žalobce jsou zatíženy zástavním právem. Vzhledem k výši pokuty a tomu, že se jedná o společnost s osobním ručením společníků – starobních důchodců, bylo by pro její uspokojení nutno zlikvidovat žalobce a rozprodat majetek společníků (připravit je o střechu nad hlavou). [5] Krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Rozhodnutí správních orgánů jsou podle krajského soudu dostatečně odůvodněná a srozumitelná. Nedůvodnou byla shledána námitka, že žalovaný odmítl bezdůvodně uznat údaje o vyrobené elektřině naměřené elektroměry. Žalovaný totiž správně vyšel ze zjištění, že dne 22. 11. 2014 byly rozplombovány elektroměrové rozvaděče bez přítomnosti pracovníka ČEZ Distribuce a plomby byly touto společností obnoveny až 28. 11. 2014. Proto není vyloučeno, že v mezidobí mohlo dojít k ovlivnění údajů o vyrobené elektřině. Od ohlášení kontroly dne 4. 11. 2014 do 13. 4. 2015 došlo k znatelnému poklesu výkonu obou MVE cca na polovinu hodnot dosahovaných v předchozím období. Krajský soud popsal úvahy správních orgánů, vysvětlil, proč neprovedl další žalobcem navržené důkazy a uzavřel, že pochybnosti správních orgánů o správnosti údajů zaznamenaných elektroměry pokládá za důvodné. Pokud žalobce uváděl, že ke kolísání výroby docházelo i v předchozích obdobích, krajský soud poznamenal, že to správní orgány nijak nezpochybňovaly. Žalobci se nepodařilo prokázat, že by snížení výroby po 4. 11. 2014 bylo způsobeno technickými důvody (poškozením zařízení) či přírodními podmínkami (z vyjádření Povodí Moravy vyplývá, že v daném období byl průtok v náhonu normální). [6] K námitce nesprávného stanovení hydropotenciálu náhonu Strhanec soud uvedl, že se ztotožňuje se správními orgány, které vycházely při zjištění běžného průtoku z vyjádření Povodí Moravy jako správce toku, která se žalobci nepodařilo zpochybnit ani předložením dvou fotografií, na nichž je zobrazena situace vyšší hladiny, než z jaké vycházela zjištění správních orgánů. Krajský soud poznamenal, že hladina může kolísat a to, že k určitému datu byla vyšší, neznamená, že se jedná o standardní dlouhodobý stav. Soud odmítl provést výslech navrženého svědka správce elektrárny, neboť pokládal za vyloučené, že by mohl dlouhodobě udržovat nadstandardní průtok v náhonu, navíc vedle MVE Osek nad Bečvou byla diskrepance zjištěna i u MVE Lýsky, na kterou nemohla mít případná manipulace průtoku jezným žádný vliv. Za podstatné považoval soud to, že reálné měření průtoku provedené dne 11. 5. 2016 prokázalo skutečný průtok náhonu ještě nižší, než z jakého vycházely správní orgány při stanovení možností produkce elektřiny oběma MVE. [7] Krajský soud nepovažoval za důvodné ani námitky týkající se znaleckého posudku, z něhož vycházely správní orgány. Uvedl, že je oprávněn posoudit pouze otázky skutkové a právní, zatímco odbornými závěry posudku je vázán. Za situace, kdy žalobce nepředložil oponentní znalecký posudek, který by posudek provedený v řízení před správními orgány zpochybnil, nemá soud důvod o správnosti znaleckého posudku pochybovat. [8] K výši pokuty krajský soud uvedl, že byla uložena ve výši necelých deseti procent horní hranice sazby. Argumentace věkem a zdravotním stavem společníků je v případě obchodní společnosti nepřípadná. Vzhledem k závažnosti deliktu musela být pokuta uložena ve výši, která by odrazovala od možného opakování protiprávního jednání. Z dokladů o hospodaření žalobce soud zjistil, že žalobce podniká ve více oborech, tedy nikoli pouze výrobě elektřiny, tržby činily 14.845.670 Kč a pouze příjmy z výkupních cen elektrické energie činily v roce 2014 3.461.420 Kč. Nebylo možno zjistit, jaká část výdajů připadá na výrobu elektrické energie. Žalobce tedy neosvětlil důvěryhodně svou hospodářskou situaci ani nevysvětlil, proč je jeho hospodářský výsledek dlouhodobě nízký, přestože inkasuje vysoké platby za výkup energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Ohledně tvrzených 8 zaměstnanců soud uvedl, že není zřejmé, zda mají něco společného s provozem MVE. Pokutu proto nelze pokládat za likvidační. K návrhu na moderaci pokuty soud uvedl, že neshledal, že by uložená sank