6 Afs 61/2019 — Nejvyšší správní soud

6 Afs 61/2019- 27 - text 6 Afs 61/2019 - 32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobkyně: ACTRAD s.r.o., IČO: 25883178, se sídlem Potoční 1091, Frýdek-Místek, zastoupené Mgr. Martinem Blaškem, LL. M., advokátem, se sídlem Olbrachtova 1334/27, Ostrava, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2016, č. j. 46827/16/5300-22443-711513, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2019, č. j. 22 Af 110/2016 - 85, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] V průběhu daňové kontroly, kterou Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště ve Frýdku-Místku (dále jen „správce daně“), zahájil u žalobkyně na daň z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období říjen 2011 až prosinec 2012, se správce daně zaměřil na prověřování nároků žalobkyně na odpočet DPH ze zdanitelných plnění od společnosti PRESSTEX MEDIA SE, IČO: 24149918, se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1 (dále jen „společnost nebo dodavatel PRESSTEX“), přijatých na základě smluv o reklamě a propagaci ze dne 3. 1. 2012 (č. 20/2012), ze dne 30. 3. 2012 (č. 35/2012) a ze dne 28. 9. 2012 (č. 46/2012). První dvě smlouvy obsahovaly závazek dodavatele PRESSTEX zajistit a realizovat pro žalobkyni reklamu a propagaci v rozsahu umístění její inzerce v bulletinu k domácím zápasům FC Baník Ostrava, dále poskytnutí VIP vstupenky na domácí zápasy FC Baník Ostrava a rovněž umístění loga v rozsahu reklamního panelu o velikosti 6 x 1m na stadionu Bazaly v Ostravě na dobu od 1. 1. 2012 do 31. 3. 2012 (dle smlouvy č. 20/2012) a na dobu od 1. 4. 2012 do 30. 6. 2012 (dle smlouvy č. 35/2012). Na základě smlouvy č. 46/2012 došlo k rozšíření závazku dodavatele plynoucího z předchozích dvou smluv o jeden reklamní panel o velikosti 6 x 1m v prostorách Androva stadionu v Olomouci a stadionu AC Sparta Praha a dále o poskytnutí prostor pro umístění reklamních ploch v Golf Aréně Ostrava na dobu od 1. 10. 2012 do 31. 12. 2012. Celkem žalobkyně deklarovala přijetí zdanitelných plnění od dodavatele PRESSTEX ve výši 41 600 000 Kč (základ daně) a 8 320 000 Kč (DPH). [2] Správce daně nejprve žalobkyni vyzýval k doložení, že reklamní služby byly realizovány dodavatelem PRESSTEX deklarovaným na daňových dokladech (viz výzva k prokázání skutečností ze dne 16. 12. 2014, č. j. 3250856/14/3207-61562-807088). Zároveň provedl výslech svědka, tehdejšího člena představenstva společnosti PRESSTEX – J. T. (viz protokol ze dne 17. 3. 2015, č. j. 833484/15/3207-61562-807088), a výslech jednatele žalobkyně – Augustina Čiščoně (viz protokol ze dne 10. 6. 2015, č. j. 2157678/15/3207-61563-807088), kteří uskutečnění zdanitelných plnění v podobě reklamních služeb shodně potvrdili. J. T. vypověděl, že reklamní panely vyráběla společnost PRESSTEX, přičemž jejich umístění zařizovali lidé pověření klubem. Jednatel žalobkyně v rámci svého výslechu uvedl, že souhlasil s navrženou cenou, neověřoval, kolik za stejné reklamní služby platí jiné daňové subjekty, další dodavatele reklamních služeb nehledal. K osobě J. T. doplnil, že jej zná 8 let. Správce daně dále zjišťoval, za jakých podmínek dodavatel PRESSTEX získal žalobkyni poskytnutá zdanitelná plnění. V daňovém spisu je v této souvislosti založena smlouva o poskytování reklamních a propagačních služeb uzavřená mezi společnostmi PRESSTEX s FC Baník Ostrava a.s. dne 19. 12. 2011, dle které byla dodavateli PRESSTEX poskytnuta možnost umístění 15 reklamních panelů o rozměru 6 x 1m v záběru televizních kamer při všech domácích utkáních Gambrinus ligy, poháru ČMFS a přátelských utkáních „A“ mužstva FC Baník Ostrava, a to za částku 300 000 Kč za 1. pololetí 2012 a za částku 350 000 Kč ve 2. pololetí 2012 (pozn.: veškeré v rozsudku uváděné a porovnávané ceny jsou bez DPH). Dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 2. 2012 došlo ke změně předmětu plnění na 4 reklamy v areálu stadionu mimo záběr televizních kamer a 1 reklamního panelu v záběru kamer, dále zajištění 5 ks zlatých VIP klubových karet, to vše za částku 50 000 Kč za plochy mimo záběr kamery a za částku 150 000 Kč za plochy v záběru televizní kamery. Další poskytnuté reklamní služby získala společnost PRESSTEX na základě smlouvy uzavřené s AC Sparta Praha fotbal, a.s. dne 1. 8. 2012, a to na dobu od 1. 8. 2012 do 30. 6. 2013 panel o velikosti 1 x 6m na fotbalovém stadionu AC Sparta Praha k umístění reklamy na utkáních klubu v soutěžích FAČR Gambrinus liga a FAČR Pohár České pošty za částku 250 000 Kč; a dále na základě smlouvy s SK Sigma Olomouc, a.s. ze dne 6. 6. 2012 umístění reklamy na 6 panelech (6 x 1 metr) při utkáních Gambrinus ligy a Českého poháru v areálu Androva stadionu v Olomouci za částku 300 000 Kč na dobu od 1. 7. 2012 do 30. 6. 2013. Dodatkem ze dne 16. 9. 2012 došlo k rozšíření služeb o 2 reklamní pozice za částku 100 000 Kč. Posledním poskytovatelem reklamních služeb pro společnost PRESSTEX byla společnost Golf Aréna Ostrava s.r.o., která smlouvou ze dne 1. 6. 2012 poskytla prostor pro umístění reklamy na dobu od 1. 6. 2012 do 31. 5. 2013, a to za částku 100 000 Kč. [3] Správce daně shrnul svá kontrolní zjištění ve zprávě o daňové kontrole za zdaňovací období leden až červen 2012 (č. j. 501556/16/3207-61563-807040) a ve zprávě o daňové kontrole za říjen až prosinec 2012 (č. j. 501651/16/3207-61563-807040), v nichž dospěl k závěru, že žalobkyně sice doložila realizaci plnění dle předložených smluv (fotodokumentací reklamních plnění na daných místech, záznamem zápasu Gambrinus ligy na DVD, bulletiny k domácím zápasům FC Baník Ostrava na sezónu 2011/2012), avšak tato plnění byla zasažena daňovým podvodem. Správce daně v této souvislosti identifikoval pochybnosti o standardnosti provedených transakcí, a to především s ohledem na mnohonásobné navýšení ceny reklamy při jejím prodeji žalobkyni oproti cenám, za které ji dodavatel PRESSTEX získal od prvotních poskytovatelů, kterými byly společnosti přímo spravující dotčené fotbalové kluby a Golf Arénu Ostrava. Zároveň poukázal na skutečnost, že ze strany žalobkyně nebyla ověřována výhodnost reklamy ani způsob stanovení ceny, ačkoli žalobkyně byla s ohledem na své předchozí působení ve sportu schopna neadekvátnost výše ceny reklamy posoudit. Upozornil také na nesrovnalosti v daňových dokladech v návaznosti na obsah ujednání obsažených ve smlouvách, včetně skutečnosti, že společnost PRESSTEX sídlí na virtuální adrese, do obchodního rejstříku byla zapsána ve druhé polovině roku 2011 a již dne 2. 1. 2012 vystavila pro žalobkyni daňový doklad na částku 3 200 000 Kč + DPH. Následně se stala nekontaktní a od 29. 7. 2013 nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného jednatele. Společnost PRESSTEX rovněž neuhradila daňové povinnosti, které jí byly správcem daně za rozhodná zdaňovací období roku 2012 doměřeny; z oznámení příslušné banky (viz sdělení Komerční banky, a.s. ze dne 18. 2. 2015, evidované pod č. j. 633593/15/3207-61562-807088) správce daně zjistil, že z účtu společnosti PRESSTEX byly v období od 31. 1. 2012 do 31. 12. 2012 provedeny výběry mnohamilionových částek v hotovosti. [4] V návaznosti na výsledky provedené daňové kontroly správce daně vydal dodatečné platební výměry ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540409/16/3207-51522-802066 (za zdaňovací období leden 2012), ze dne 24. 2. 2016, č. j. 540451/16/3207-51522-802066 (únor 2012), ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540475/16/3207-51522-802066 (březen 2012), ze dne 24. 2. 2016, č. j. 540524/16/3207-51522-802066 (duben 2012), ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540575/16/3207-51522-802066 (květen 2012), ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540633/16/3207-51522-802066 (červen 2012), ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540676/16/3207-51522-802066 (listopad 2012) a ze dne 25. 2. 2016, č. j. 540725/16/3207-51522-802066 (prosinec 2012), jimiž žalobkyni za uvedená zdaňovací období doměřil daň z přidané hodnoty v konkrétní výši a současně rozhodl o zákonné povinnosti uhradit penále. Odvolání žalobkyně směřující proti těmto dodatečným platebním výměrům žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové dodatečné platební výměry potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný zrekapituloval skutkové okolnosti věci, relevantní právní úpravu a ve shodě se správcem daně uzavřel, že žalobkyně sice unesla důkazní břemeno a prokázala naplnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně ve smyslu § 72 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, avšak nárok na odpočet daně z těchto plnění jí byl důvodně odepřen, neboť žalobkyně mohla a měla vědět, že se účastní podvodu na DPH. [5] Žalobu podanou proti rozhodnutí žalovaného Krajsk