4 Co 274/2017 — Nejvyšší správní soud

Konf 15/2019- 10 - text Konf 15/2019-13 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy a JUDr. Tomáše Rychlého, rozhodl o návrhu Městského soudu v Praze, jako soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Vrchním soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 219/2018, o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 17. 3. 2017, čj. V-8614/2017-101, žalobkyně: V. Ř., zastoupená JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, a žalovaného: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se sídlem Praha 8, Pod sídlištěm 9, t a k t o : P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha ze dne 17. 3. 2017, čj. V-8614/2017-101, j e s o u d v e s p r á v n í m s o u d n i c t v í. O d ů v o d n ě n í : [1] Podáním doručeným dne 13. 6. 2019 navrhuje senát 11 A Městského soudu v Praze, jako senát projednávající a rozhodující věci správního soudnictví (dále též „správní soud“), aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) téhož zákona, který vznikl mezi ním a senátem 27 C Městského soudu v Praze, projednávajícím a rozhodujícím věci v občanském soudním řízení, ve věci žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha ze dne 17. 3. 2017, čj. V-8614/2017-101. [2] Z návrhu na zahájení kompetenčního sporu a předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti: [3] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze, adresovanou jeho „pracovišti Hybernská“ (kde v době podání žaloby sídlil úsek správního soudnictví tohoto soudu – pozn. zvláštního senátu), se žalobkyně domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného. Z obsahu žaloby se výslovně (a opakovaně) podává, že je podávána v režimu § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobkyně uvedla, že rozhodnutím žalovaného byl proveden vklad do katastru nemovitostí, kterým došlo k výmazu zástavních práv žalobkyně, váznoucích na blíže specifikovaných nemovitostech ve vlastnictví České republiky – Bytové správy Ministerstva vnitra, s. p. o., nacházejících se v k. ú. Háje. Vkladové rozhodnutí bylo vydáno na základě návrhu České republiky – Bytové správy Ministerstva vnitra, s. p. o., podaného dle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). [4] Městský soud v Praze, konkrétně jeho senát 27 C, projednávající a rozhodující věci v občanském soudním řízení, žalobu v řízení vedeném dle části páté občanského soudního řádu (dále též „o. ř. s.“) usnesením ze dne 31. 8. 2017, čj. 27 C 3/2017-10, odmítl. Svůj postup odůvodnil odkazem na ustanovení § 18 odst. 4 katastrálního zákona, podle kterého proti rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí není přípustný žádný opravný prostředek, ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Za této situace mu nezbylo, než žalobu podle ustanovení § 250g odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítnout. Proti tomuto usnesení brojila žalobkyně odvoláním, kde mimo jiné uvedla, že si je vědoma nemožnosti přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného v řízení dle části páté o. s. ř. Má však za to, že zasahuje-li toto rozhodnutí do jejích práv, musí existovat „jiný opravný prostředek“, kterým by bylo toto rozhodnutí zvráceno; opačný přístup by vedl k popření jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. S tímto vědomím úmyslně napadla rozhodnutí žalovaného správní žalobou, adresovanou správnímu úseku městského soudu. Podle jejího názoru však městský soud žalobu svévolně překvalifikoval na žalobu podanou dle § 244 o. s. ř., s čímž nesouhlasí. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 8. 2018, čj. 4 Co 274/2017-20, usnesení o odmítnutí žaloby zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že z obsahu žaloby není pochyb o tom, že se žalobkyně nedomáhala soudní ochrany v řízení vedeném dle části páté o. s. ř., ale ochrany ve správním soudnictví; to ostatně žalobkyně výslovně potvrdila i ve svém odvolání. Vrchní soud upozornil, že žalobce je v soudním řízení dominus litis, a je tedy pouze na jeho vůli, jakou žalobu a ke kterému soudu podá. Není na soudu, aby (ať již z jakéhokoli důvodu) předmět řízení vymezený žalobou měnil a rozhodoval o něčem, čeho se žalobce nedomáhá a o čem ani řízení není vedeno. Pokud tedy městský soud v dané věci rozhodl o jiné žalobě, než jaká byla fakticky žalobkyní podána (v důsledku čehož rozhodoval i v chybném obsazení), dopustil se vady řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pro další průběh řízení zavázal odvolací soud městský soud právním názorem, že žaloba má být projednána v režimu správního soudnictví; rozhodne o ní (byť i nemeritorně) soud v řádném obsazení, odpovídajícím rozvrhu práce. [5] Správní senát Městského soudu v Praze (11 A), kterému byla věc senátem 27 C v důsledku rozhodnutí Vrchního soudu v Praze postoupena k vyřízení, s tímto postupem nesouhlasí a svou věcnou příslušnost k vydání rozhodnutí o předmětné žalobě popírá. S odkazem na procesní úpravu upozorňuje, že je-li podána žaloba proti rozhodnutí o vkladu do katastru nemovitostí, jde o spor vyplývající ze vztahů občanskoprávních, a k projednání takové věci je proto založena věcná příslušnost soudů v občanském soudním řízení dle § 244 a násl. o. s. ř. Soudy ve správním soudnictví naproti tomu podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodují o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, vydaným v oblasti veřejné správy. Věc byla tedy správně projednána civilním senátem městského soudu, do jehož věcné příslušnosti spadá. Na tomto záměru nemohou ničeho změnit ani atributy podané žaloby, na které poukázal ve svém usnesení vrchní soud. Věcná příslušnost soudů v občanském soudním řízení ve věcech vkladu práva do katastru nemovitostí je totiž stanovena zákonem a není tak na vůli žalobce, zda proti provedenému vkladu bude brojit správní žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s., či žalobou dle části páté o. s. ř. Se změnou právního názoru v otázce věcné příslušnosti soudu došlo až v řízení před vrchním soudem; s jím vysloveným právním názorem senát 11 A nesouhlasí. Navrhl proto, aby zvláštní senát vyslovil, že ve věci žaloby proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha ze dne 17. 3. 2017, čj. V8614/2017/101, je příslušný vydat rozhodnutí soud v občanském soudním řízení. [6] Při řešení vzniklého sporu o věcnou příslušnost mezi soudem projednávajícím a rozhodujícím věci správního soudnictví a soudem projednávajícím a rozhodujícím věci v občanském soudním řízení se zvláštní senát řídil následující úvahou: [7] Především je nutno uvést, že v dané věci skutečně existuje negativní kompetenční spor mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. Tento spor (tedy popření věcné příslušnosti k rozhodnutí věci) ovšem neexistuje mezi správním a civilním senátem Městského soudu v Praze, ale mezi správním senátem městského soudu (11 A) a Vrchním soudem v Praze. Jak bylo uvedeno výše, civilní senát městského soudu svou věcnou příslušnost nepopřel a ve věci rozhodl. Věcnou příslušnost soudů v občanském soudním řízení k projednání a rozhodnutí předmětné věci popřel až Vrchní soud v Praze, jehož právním názorem je vázán jemu instančně podřízený civilní senát (27 C), nikoli však senát správní, neboť soud v občanském soudním řízení nemůže soud vykonávající správní soudnictví v jeho procesním postupu zavazovat. Stranou kompetenčního sporu je tedy senát Městského soudu projednávající a rozhodující věci správního soudnictví a Vrchní soud v Praze, který rozhodoval jako soud v občanském soudním řízení. [8] Pokud jde o samotné posouzení věcné příslušnosti k projednání předmětné žaloby, zvláštní senát souhlasí s názorem senátu 11 A Městského soudu v Praze, dle kterého je přezkumná pravomoc soudů ve správním soudnictví per se vyloučena v případech rozhodnutí, jimiž správní orgán v mezích své zákonné pravomoci rozhodl v soukromoprávní věci [k tomu viz § 2 s. ř. s., § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a § 46 odst. 2, věta první s. ř. s.]; z povahy věci není vyloučena pouze věcná příslušnost správních soudů vyslovit nicotnost takového rozhodnutí (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 5. 3. 2012, čj. Konf 53/2011-25, publikované pod č. 2644/2012