1 As 187/2020 — Nejvyšší správní soud

1 As 187/2020- 26 - text pokračování 1 As 187/2020 - 28 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: F 9, s. r. o., se sídlem Nečtiny 175, zastoupen Mgr. Danielem Tetzelim, advokátem se sídlem Mečíková 409, Jesenice – Osnice, proti žalované: Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 567/15, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2018, č. j. ČOI 23438/18/O100/1000/18/SvoŠte/Št, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2020, č. j. 10 A 103/2018 – 26, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti III. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rozsudek městského soudu [1] Česká obchodní inspekce, inspektorát Středočeský a hl. město Praha, rozhodnutím ze dne 22. 1. 2018, č. j. ČOI 9605/18/1000, uložila žalobci pokutu 200.000 Kč za správní delikt podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), kterého se žalobce dopustil „tím, že při kontrole provedené dne 18. 4. 2016 na čerpací stanici pohonných hmot F 9, s. r. o., umístěné na adrese Dukelských hrdinů 200, 269 01 Rakovník – Rakovník II, prodával(a) Směsnou motorovou naftu s obsahem MEMK nad 30% (v prodeji pod názvem SMN30 Diesel) nesplňující požadavek na složení a jakost stanovený vyhláškou č. 133/2010 Sb. (…) a ustanovení § 3 odst. 1 zákona o pohonných hmotách, neboť ve sledovaném ukazateli Bod vzplanutí P.M. byla zjištěna hodnota 20,5 °C, přičemž normou ČSN 656508 – 2013 stanovená limitní hodnota, při zahrnutí nejistoty měření dle ČSN EN ISO 4259, činí minimálně 53,0 °C, čímž prodávaná motorová nafta s obsahem MEMK nad 30% (v prodeji pod názvem SMN 30 Diesel) nevyhověla limitní hodnotě ČSN 656508 – 2013“. [2] Žalovaná k žalobcovu odvolání prvostupňové rozhodnutí změnila v části výroku týkající se odkazu na aplikovaná ustanovení právních předpisů a ve zbytku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila. [3] Proti rozhodnutí žalované žalobce brojil žalobou u Městského soudu v Praze, který ji zamítl. Konstatoval, že podstatou sporu je posouzení otázky, zda nedostatky oznámení o zahájení řízení odůvodňují závěr, že řízení o správním deliktu nebylo vůči žalobci vůbec zahájeno. Městský soud následně zrekapituloval podstatné skutkové okolnosti řešené věci a judikaturu týkající se vymezení předmětu řízení v řízeních o správních deliktech, zdůraznil přitom odlišné nároky kladené na vymezení předmětu řízení v oznámení o zahájení řízení oproti výroku rozhodnutí o správním deliktu. Některé nedostatky při zahájení řízení o správním deliktu jistě mohou vyústit v nezákonnost posléze vydaného meritorního rozhodnutí; o takový případ by se jednalo především tam, kde by vady týkající se postupu správního orgánu při zahájení správního řízení fakticky vyústily v odepření či významné omezení procesních práv účastníka takového řízení. [4] V posuzované věci se však podle přesvědčení soudu o takový případ v žádném ohledu nejedná. Žalobci bylo řádně doručeno oznámení o zahájení řízení o správním deliktu obsahově vyhovující zákonným a judikatorním požadavkům, a řízení tak bylo dne 23. 3. 2017 řádně zahájeno. Správní orgán v oznámení o zahájení řízení jednoznačně specifikoval skutek, pro který je řízení zahajováno, a poukázal na zdroj skutkových poznatků. Přestože tedy správní orgán prvního stupně v textu oznámení o zahájení řízení uvedl, že je řízení zahajováno „s obchodní společností OMV Česká republika, s. r. o. jako účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu“, bylo podle přesvědčení soudu na daném skutkovém půdorysu ze všech okolností zřejmé, že účastníkem řízení, s nímž je řízení o uvedeném skutku zahajováno, je právě žalobce, kterému bylo oznámení adresováno a jemuž bylo dne 23. 3. 2017 doručeno. [5] Žalobce byl v protokolu o kontrole seznámen s tím, že správní orgán prvního stupně v návaznosti na popsaná kontrolní zjištění provede další opatření. Žalobce si byl ostatně svého postavení zjevně vědom, neboť správní orgán prvního stupně přípisem ze dne 23. 6. 2016 informoval o odstranění nevyhovujících pohonných hmot. Podle městského soudu žalobci nemohly za dané situace poté, co mu bylo dne 23. 3. 2017 doručeno oznámení o zahájení řízení, rozumně vzniknout jakékoli pochybnosti stran toho, že je řízení zahajováno právě s ním. Řízení bylo oznámením o zahájení řízení zahájeno právě a jedině ve věci skutku popsaného v protokolu o kontrole, tedy skutku, kterého se měl dopustit žalobce bez součinnosti s jakoukoli jinou osobou prodejem nevyhovujících pohonných hmot na jím provozované čerpací stanici. Oznámení o zahájení řízení v rámci vymezení předmětu řízení výslovně odkazuje na protokol o kontrole a další písemnosti tvořící kontrolní spis. Ze záhlaví předmětné písemnosti jednoznačně plynulo, že jejím adresátem je žalobce, který je v písemnosti označen obchodní firmou, identifikačním číslem osoby a uvedením sídla. [6] Za situace, kdy je z obsahu správního spisu i z tvrzení účastníků (žalobce tyto závěry žalované nijak nesporoval) zjevné, že se uvedená věc společnosti OMV Česká republika, s. r. o. (dále jen „OMV“) v žádném ohledu nikterak netýkala, představuje zmínka o této společnosti v oznámení o zahájení řízení podle přesvědčení městského soudu pouhou zřejmou chybu v psaní. Jakkoli není takové pochybení v rámci výkonu veřejné moci žádoucí a správní orgány by se ho měly ve své činnosti vyvarovat, nelze je v rámci realizace činností spadajících do oblasti veřejné správy zcela vyloučit. V žádném případě však nemůže vést takové zjevně toliko formální pochybení k závěru o tom, že řízení nebylo s žalobcem doručením oznámení o zahájení řízení řádně zahájeno. Takový výklad práva by byl nepřípustně formalistický a zcela by odhlížel od skutkových okolností posuzované věci. [7] Důvodnými neshledal městský soud ani obecné námitky proti výši uložené pokuty. II. Kasační stížnost a vyjádření žalované [8] Žalobce (stěžovatel) brojí proti rozsudku městského soudu kasační stížností. Navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. [9] Stěžovatel má za to, že z okolností, které plynou z oznámení o zahájení řízení, není zřejmé, že správní orgán ve skutečnosti mínil zahájit správní řízení proti stěžovateli. I pokud by se snad mělo jednat o pouhou chybu v psaní, což stěžovatel důrazně odmítá, pak správní orgány dodnes toto formální pochybení nenapravily, např. vydáním opravného rozhodnutí. Podle stěžovatele je evidentní, že správní řízení bylo zahájeno nikoli se společností F 9, s. r. o., ale se společností OMV. Je-li v popisu skutku chybně označen účastník, je oznámení o zahájení řízení zmatečné. Z postupu stěžovatele v řízení není možno dovozovat, že si byl vědom skutečnosti, že řízení je vedeno proti němu, a nikoli proti společnosti OMV. [10] Tvrzení městského soudu, podle nějž stěžovatel netvrdil, že by byl v důsledku postupu správního orgánu zkrácen na některém svém procesním právu, je poněkud absurdní. Pakliže správní orgán řízení řádně nezahájil a přesto vydal ve vztahu ke stěžovateli rozhodnutí, došlo bez dalšího k flagrantnímu porušení stěžovatelových procesních práv. Závěr soudu, že šlo o pouhou chybu v psaní, je nepodložený, nesprávný a zcela nepřípustný. [11] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázala na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě, v nichž se k námitkám týkajícím se zahájení správního řízení vyslovila. S ohledem na průběh kontroly, během níž byl stěžovatel opakovaně seznamován s jejími výsledky, a byl si tak vědom zjištěného pochybení (následně popsaného v oznámení o zahájení řízení), se stěžovatel nemohl důvodně domnívat, že správní řízení není zahájeno s ním, ale se společností OMV. Je zcela zjevné, že zmínka o této společnosti v oznámení o zahájení řízení představuje pouhou zřejmou nesprávnost. K námitce, podle které správní orgány tuto zjevnou chybu dosud nenapravily, žalovaná uvádí, že správní řád v případě zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení oznámení o zahájení řízení vydání opravného usnesení neumožňuje. [12] Žalovaná navrhuje zamítnutí kasační stížnosti. III. Posouzení kasační stížnosti [13] Soud při posuzování kasační stížnosti dospěl k závěru, že je přípustná, má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. [14] Kasační stížnost není důvodná. [15] Nejvyšší správní soud na úvod připomíná, že řízení o kasační stížnosti je ovládáno zásadou dispoziční. Obsah a kvalita kasační stížnosti do značné míry předurčuje nejen rozsah přezkumné činnosti, ale i obsah rozsudku soudu