1 As 329/2019 — Nejvyšší správní soud

1 As 329/2019- 45 - text pokračování 1 As 329/2019 - 49 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců Mgr. Vladimíra Doležala a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: P. V., zastoupený JUDr. Irenou Tšponovou, advokátkou se sídlem Pivovarská 89/1, Přerov, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, sídlem Praskova 194/11, Opava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. H., zastoupený JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem Sokolská 1788/60, Praha 2  Nové Město, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2018, čj. ZKI OP-O-2/28/2018-8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 16. 7. 2019, čj. 65 A 38/2018  34, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. [2] Stěžovatel se nejprve návrhem ze dne 15. 11. 2016 neúspěšně před Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov (dále jen „katastrální úřad“) domáhal opravy chyby v katastrálním operátu tak, aby byla hranice parcely č. X zobrazena v katastru nemovitostí tak, jako před změnou provedenou v roce 2010 na základě řízení vedeného pod sp. zn. Z-7220/2010-808. Z jeho popisu celé situace, kterou doplňoval i v následujících podáních, vyplynulo, že změnu v roce 2010 navrhli katastrálnímu úřadu vlastníci stavby budovy čp. X v P., evidované v katastrálním území P., která stojí právě na pozemku stěžovatele s parcelním číslem X. Ti oznámili změnu stavby čp. X, která se měla zvětšit o schodiště, jak doložili vyjádřením Magistrátu města Přerov, stavebního úřadu, č. 333/10, o charakteru schodiště, geometrickým plánem, jímž byla schodiště zaměřena a kolaudačním rozhodnutím ze dne 5. 4. 2000, č. 561/2010, čj. SÚ-5815/99-Ha, které se týkalo rekonstrukce a přístavby budovy čp. X. Takto byla zvětšena evidenční plocha uváděné parcely a naopak zmenšena plocha přilehlých tří parcel, které byly pod schodišti. Stěžovatel přitom vytýkal katastrálnímu úřadu, že změnu parcel provedl bez jeho vědomí, ačkoli je vlastníkem všech dotčených uváděných pozemků i předmětného schodiště. Napadal také nedostatečnost podkladů, které ke změně byly doloženy. Vyjádření stavebního úřadu totiž podle stěžovatele nebylo listinou předvídanou v § 6 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění účinném do konce roku 2013 (dále jen „starý katastrální zákon“) a § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném do konce roku 2013 (dále jen „zákon o zápisech“). Stavební úřad jeho vydáním podle žalobce překročil svou pravomoc, neboť o této právní otázce, tj. co je či není příslušenstvím či součástí věci, mohou rozhodovat pouze soudy. Stěžovatel dále poukazoval na to, že schodiště byla přistavěna k budově čp. X při její rekonstrukci a další přístavbě v době, kdy celou budovu jen sám vlastnil. Tyto stavební práce byly v roce 2000 zkolaudovány a teprve poté došlo k rozdělení stavby na dvě samostatné budovy, z nichž každá měla své číslo popisné, a to stávající čp. X a nové čp. X. Po rozdělení stavby stěžovatel v roce 2003 budovu čp. X prodal, ovšem bez předmětných schodišť, které přiléhají k oběma budovám a slouží k přístupu do druhých nadzemních podlaží obou budov. Schodiště jsou proto nadále v jeho vlastnictví. [3] Katastrální úřad rozhodl dne 7. 11. 2017 pod čj. OR-444/2016-808, tak, že 1. V souboru geometrických informací katastru nemovitostí je a zůstává: - pozemek parcelní číslo X, výměra 681 m², druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území P., zobrazen v katarální mapě podle dosavadního stavu a to dle doloženého výsledku zeměměřické činnosti, geometrického plánu č. 3792-64/2007 a 2. Nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona. V odůvodnění rozhodnutí katastrální úřad zhodnotil, že k chybě ve vedení katastrálního operátu nedošlo, neboť stav zápisu odpovídá listinám, na jejichž základě byla změna v roce 2010 provedena na základě ohlášení vlastníků stavby čp. X, manželi L. a D. T., P. T. a manželi J. a M. H. o změně vnějšího obvodu stavby v důsledku přístavby. Tato úvaha byla podrobně vysvětlena popisem předložených podkladů a hodnocením jejich významu. Rozhodnutí katastrálního úřadu napadl stěžovatel odvoláním. [4] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolání zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. Rozhodnutí žalovaného vycházelo v základu ze skutečností tvrzených stěžovatelem. Právně pak žalovaný hodnotil, že v řízení čj. Z-7220/2010-808 byl proveden zápis změn záznamem podle § 7 zákona o zápisech. Předložené listiny splňovaly podmínky stanovené v § 8 cit. zákona a jejich obsah nepříslušelo katastrálnímu úřadu přezkoumávat. V operátu k. ú. P. tím byla provedena změna obvodu budovy čp. X (stavba občanské vybavenosti). Stavba byla zvětšena o schodiště, dosud nezobrazené v katastrální mapě, umístěné na částech pozemků, označených v geometrickém plánu jako díly a, b a c o celkové výměře 50 m2, oddělené z pozemků p.č. X, X a X stejného vlastníka jako u pozemku p.č. X pod stavbou čp. X, do nějž byly části sloučeny. Schodiště získalo po vyzdění příček v roce 2002 charakter budovy ve smyslu § 27 písm. k) starého katastrálního zákona a bylo nutné je evidovat v katastru jako přístavbu ve smyslu § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“). Schodiště nemohlo být zapsáno jako samostatná stavba ve smyslu § 2 písm. l) nového katastrálního zákona, neboť nebyla k dispozici listina dokládající, že jde o samostatný funkční celek a komu by v takovém případě svědčilo vlastnické právo. U pozemku se nejednalo o změnu vlastnických hranic, jen o změnu hranic druhu pozemku. Ostatní pozemky jsou evidovány jako ostatní plocha zeleň (parcela č. X), ostatní plocha silnice (parcela č. X a X) a ostatní plocha jiná plocha (parcela č. X). Pozemek a stavba byly podle tehdejší právní úpravy samostatné nemovité věci ve smyslu dříve platného § 119 a § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „starý občanský zákoník“). Samostatnými právními věcmi zůstaly i podle § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „nový občanský zákoník“) i od roku 2014, neboť stavba je vlastněná jinou osobou, než pozemek pod ní. Proto ani v důsledku změny zápisu změny vnějšího obvodu stavby nemohlo dojít k dotčení práv vlastníka pozemku pod stavbou. Žalovaný dále vysvětlil, že při záznamu se nevede správní řízení, a proto se nepoužije § 27 správního řádu. Katastrální úřad tak podle právních předpisů neměl povinnost vyrozumět žalobce o prováděných změnách u pozemků v jeho vlastnictví, k nimž došlo v důsledku změn údajů o stavbě čp. X. Pouze písemně vyrozumíval vlastníky dotčených pozemků o přečíslování parcel podle § 4 odst. 6 tehdy platné katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. [5] Rozhodnutí žalovaného napadl stěžovatel žalobou u krajského soudu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. Stěžovatel k již uvedenému doplnil, že cílem jednání vlastníků stavby čp. X bylo, aby její nově stanovený obvod zahrnoval také přístupová schodiště, společná pro budovu čp. 6X a budovu čp. X, která byla původně schodiště zobrazena na jiných parcelách ve vlastnictví žalobce. Na podkladě této změny hranice parcely X a obvodu budovy čp. X si její vlastníci přisvojili obě schodiště s cílem zabránit žalobci vstupu do objektu čp. X. Zjištění žalovaného o tom, že schodiště nebyla do doby sporného záznamu zobrazena v katastrální mapě, označil stěžovatel za spekulativní. Podstatou věci podle žalobce bylo, zda kupující spolu s domem čp. X nabyli i schodiště. Tedy zda toto schodiště, které je konstrukčně i fakticky napojeno na dům čp. X, je či není součástí domu čp. X. Právně pak žalobce hodnotil, že záznam nezapisoval žádnou ze skutečností, předvídaných § 7 zákona o zápisech, když nešlo o právo, které by vzniklo, měnilo se či zaniklo ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem nebo zpracováním. Katastrální úřad měl vyžadovat k otázce příslušenství stavby rozhodnutí soudu a nikoli se spokojit jen s vyjádřením stavebního úřadu. Nesprávný je také názor žalovaného o omezení rozsahu přezkumu listin katastrálním úřadem podle § 8 zákona o zápisech. Ten se totiž vztahuje jen na listiny, osvědčující skutečnosti vyjmenované v § 7 téhož zákona. Takové však předloženy nebyl