9 Ads 104/2018 — Nejvyšší správní soud

9 Ads 104/2018- 120 - text 9 Ads 104/2018 - 127 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Trelleborg Bohemia, a. s., se sídlem Akademika Bedrny 531/8a, Věkoše, Hradec Králové, zast. Mgr. Ing. Pavlem Fekarem, LL.M., advokátem se sídlem Pařížská 130/26, Praha, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutím žalované ze dne 31. 7. 2015, č. j. 46000/003319/15/010/NM, č. j. 46000/003835/ 15/010/NM, č. j. 46000/003836/15/010/NM, č. j. 46000/003837/15/010/NM, č. j. 46000/ 003838/15/010/NM, č. j. 46000/003839/15/010/NM, č. j. 46000/003840/15/010/NM, č. j. 46000/003841/15/010/NM, č. j. 46000/003842/15/010/NM, č. j. 46000/003843/15/010/NM, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) CGS Tyres Limited, se sídlem Elizabeth House 9, Castle Street, St. Helier, Jersey JE4 2QP, zast. Mgr. Ing. Pavlem Fekarem, LL.M., advokátem se sídlem Pařížská 130/26, Praha, II) Ing. R. P., , III) Ing. D. B., IV) R. H., V) Ing. M. K., VI) Ing. Z. J., VII) Ing. P. H., VIII) M. T., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 2. 2018, č. j. 32 Ad 17/2015  330, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalovaná vydala dne 31. 7. 2015 deset správních rozhodnutí označených v záhlaví tohoto rozsudku, kterými zamítla odvolání a potvrdila prvostupňová rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Náchod (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 10. dubna 2015, č. j. 46004/006906/15/110/JJ, ze dne 10. dubna 2015, č. j. 46004/006907/15/110/JJ, ze dne 10. dubna 2015, č. j. 46004/006908/15/110/JJ, ze dne 13. dubna 2015, č. j. 46004/006909/15/110/JJ, ze dne 13. dubna 2015, č. j. 46004/006911/15/110/JJ, ze dne 13. dubna 2015, č. j. 46004/006912/15/110/JJ, ze dne 13. dubna 2015, č. j. 46004/006913/15/110/JJ, ze dne 14. dubna 2015, č. j. 46004/006914/15/110/JJ, ze dne 14. dubna 2015, č. j. 46004/006915/15/110/JJ, a ze dne 14. dubna 2015, č. j. 46004/006916/15/110/JJ. Těmito rozhodnutími bylo stanoveno, že zaměstnancům společnosti CGS Tyres Limited, se sídlem P. O. Box 1075, Elisabeth House, 9 Castle Street, St. Helier, Jersey, JE3 3LT (dále jen „CGS Tyres Limited“), konkrétně Ing. R. P. ode dne 1. ledna 2009, Ing. P. K. ode dne 1. května 2012, Ing. D. B. ode dne 1. ledna 2009, R. H. ode dne 1. srpna 2010, Ing. M. S. ode dne 1. ledna 2009, Ing. M. K. ode dne 1. ledna 2009, J. Ch. ode dne 1. října 2010, Ing. Z. J.ode dne 1. ledna 2009, Ing. P. H. ode dne 1. srpna 2010 a M. T.ode dne 1. ledna 2009 vznikla podle § 10 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), účast na pojištění u žalobkyně (Trelleborg Bohemia, a. s., dříve RUBENA a.s.) jakožto smluvního zaměstnavatele. [2] Správní orgány dospěly k závěru, že jmenovaní zaměstnanci společnosti CGS Tyres Limited jsou smluvními zaměstnanci dle § 3 písm. o) zákona o nemocenském pojištění [smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen „zahraniční zaměstnavatel“), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele] a žalobkyně je smluvním zaměstnavatelem dle § 3 písm. p) téhož zákona [smluvním zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písm. c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli]. [3] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované správní žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále též „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Ve shodě se žalovanou dospěl k závěru, že uvedení zaměstnanci jsou smluvními zaměstnanci ve smyslu § 3 písm. o) zákona o nemocenském pojištění, a vznikla jim proto účast na nemocenském pojištění u žalobkyně jakožto smluvního zaměstnavatele ve smyslu § 3 písm. p) téhož zákona. [4] Krajský soud vzal za prokázané, že každý z deseti uvedených zaměstnanců společnosti CGS Tyres Limited byl v minulosti zaměstnán u žalobkyně (někteří z nich dokonce od roku 1987, 1993, 1994 a 1999). Uvedený pracovní poměr se žalobkyní ukončili a návazně od následujícího dne (někteří od 1. 8. 2005, poslední od 1. 5. 2012) uzavřeli pracovní smlouvy podle českého zákoníku práce se zahraniční společností CGS Tyres Limited. V uvedených pracovních smlouvách bylo sjednáno, že zaměstnanci budou vysláni k výkonu práce pro žalobkyni (tehdy RUBENA a.s.), a to na pracoviště v Hradci Králové nebo v Náchodě. Pracovní pozice dotyčných zaměstnanců byla stejná (nebo minimálně obdobná) jako v jejich předchozím pracovním poměru u žalobkyně. Ve všech deseti případech se jednalo o manažerské pozice. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 1. 8. 2005 uzavřely žalobkyně a společnost CGS Tyres Limited smlouvu o poskytování služeb a dohodu o stanovení cen manažerských služeb. Ze smlouvy o poskytování služeb vyplynulo, že společnost CGS Tyres Limited poskytuje prostřednictvím svých zaměstnanců manažerské služby žalobkyni; z dohody o stanovení cen manažerských služeb vyplynulo, že žalobkyně uhrazuje společnosti CGS Tyres Limited odměnu za manažerské služby, která je součtem těchto položek: mzda zaměstnanců zvýšená o marži ve výši 3 %, paušální částka za používání kanceláře a částka za používání služebního automobilu. Dále žalobkyně hradí společnosti CGS Tyres Limited náklady související s činností jejích zaměstnanců (náklady na telefon, pohonné hmoty, cestovné apod.), které dle uvedené dohody přefakturuje společnosti CGS Tyres Limited, a ta je zahrne do vyúčtování odměny za příslušné období. Součástí správního spisu jsou měsíční faktury vystavené společností CGS Tyres Limited, zaslané žalobkyni za poskytování manažerských služeb na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 8. 2005 za roky 2009 až 2014. Z těchto faktur je zřejmé, že jsou vystavovány pravidelně každý měsíc, některé položky jsou rozepsány za konkrétní zaměstnance (paušální částky za používání služebního automobilu a kanceláře), největší položka „personnel salaries“ – mzdy, je uvedena souhrnnou částkou. Krajský soud učiněná skutková zjištění shrnul tak, že se jedná o případ deseti zaměstnanců, kteří v minulosti pracovali pro žalobkyni na pracovištích v Hradci Králové a v Náchodě na manažerských pozicích v pracovněprávních vztazích. Od určitého data (nejdříve od 1. 8. 2005), aniž by se na jejich pracovní pozici cokoli změnilo, se stali zaměstnanci zahraniční společnosti CGS Tyres Limited se sídlem v „nesmluvní cizině“. [5] Krajský soud dále z obchodního rejstříku (ze sbírky listin žalobkyně) zjistil, že společnost CGS Tyres Limited se sídlem na ostrově Jersey byla založena dne 30. 6. 2005, základní kapitál činí 1 EUR v podobě 1 akcie, jediným akcionářem je společnost ČGS a.s. Ze Zprávy o vztazích žalobkyně rovněž zjistil, že společnost CGS Tyres Limited není řídící osobou žalobkyně. Řídící osobou koncernu společností CGS, jehož součástí je společnost CGS Tyres Limited i žalobkyně, je společnost ČGS HOLDING a.s. [6] Krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku vycházel ze smyslu a účelu právní úpravy obsažené v zákoně o nemocenském pojištění, za který považoval i rozšíření okruhu pojištěnců o osoby, které byly za předchozí právní úpravy z nemocenského pojištění vyňaty, a možnost účasti na nemocenském pojištění všem osobám výdělečně činným na území České republiky, včetně cizinců působících na území České republiky, jejichž zaměstnavatel sídlí v „nesmluvní cizině“ [§ 5 písm. a) bod 6. zákona o nemocenském pojištění]. [7] Pojem smluvního zaměstnance [§ 3 písm. o) zákona o nemocenském pojištění] krajský soud s ohledem na slovní vyjádření „je činný u smluvního zaměstnavatele“ vyložil tak, že je důležité, „u koho“ je práce vykonávána, tedy ve významu samotného výkonu práce smluvního zaměstnance u smluvního zaměstnavatele. Krajský soud tak nepřisvědčil výkladu žalobkyně, že rozhodujícím kritériem pro rozlišení smluvního a zahraničního zaměstnance je to, kdo uvedené zaměstnance řídí, kontroluje, uděluje jim pokyny apod. Nesouhlasil ani s argumentací, která smluvního zaměstnance spojuje výhradně s ekonomickým pronájmem pracovní síly a zahraničního zaměstnance s poskytováním služeb. Toto rozlišování přítomné v daňovém právu krajský soud odmítl bez dalšího přenášet do práva sociálního zabezpečení. Pokud by zákonodár