Co znamená „Příjmy ze závislé činnosti“ podle zákona?

Paragraf 6 zákona o daních z příjmů definuje, co se považuje za příjmy ze závislé činnosti, tedy příjmy, které podléhají zdanění jako mzda nebo plat.

Zdroj: § 6 zákon ČNR o daních z příjmů – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Do této kategorie spadají i veškeré další příjmy související s výkonem těchto činností, a to bez ohledu na to, zda je vyplácí přímo zaměstnavatel nebo jiná osoba.
• Pro účely zákona se osoba s příjmy ze závislé činnosti nazývá „zaměstnanec“ a plátce těchto příjmů „zaměstnavatel“.
• Příjmy ze závislé činnosti mohou být pravidelné i jednorázové, s právním nárokem i bez něj, a mohou být poskytnuty zaměstnanci přímo nebo v jeho prospěch jiné osobě (např. benefity).

… odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku považoval tuto právní kvalifikaci za vadnou pro to, že soudy se nevěnovaly dostatečně tomu, zda jde o konkrétní platbu nebo transakci, která je jako příjem předmětem daně ve smyslu § 10 zákona č. 586/1992 Sb., a nešlo například o bezúplatný příjem podléhající dani darovací podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. Soud nedbal ani vyloučení z daňové povinnosti mj. úvěrů a půjček podle § 3 zákona č. 586/1992 Sb. Rovněž ze strany soudů došlo k opomenutí souvislostí vyplývajících z mezinárodního zdanění, v rámci kterého …

8 Tdo 1368/2020 · Nejvyšší soud · 17. 2. 2021

V této souvislosti se připomíná, že Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí č. 5/2007 Sb. rozh. tr. pro tam posuzovanou věc ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, platného v době spáchání činu, a zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších změn a doplňků, poznamenal, že obviněný by případně mohl na společnosti, jejímž byl jednatelem, ve vztahu k používání uvedeného vozidla (které bylo výhradně jeho majetkem) nárokovat toliko náhradu cestovních výdajů …

6 Tdo 1056/2015 · Nejvyšší soud · 15. 12. 2015

Skutečnost, že při provádění exekuce srážkami ze mzdy se do čisté mzdy nezapočítává náhrada nákladů spojených s pracovním výkonem při pracovních cestách (§ 277 odst. 2 o. s. ř.), případně, že se za příjmy ze závislé činnosti nepovažuje náhrada cestovních výdajů ve smyslu ustanovení § 6 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, nemůže být podle odvolacího soudu argumentem pro závěr o nepostižitelnosti pohledávky zaměstnance vůči zaměstnavateli na cestovních náhradách v rámci exekuce prováděné přikázáním jiné peněžité pohledávky.

21 Cdo 3774/2013 · Nejvyšší soud · 10. 4. 2014

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává, nejde-li o úrok z prodlení.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního …

Celé znění s výkladem a judikaturou

Zákon ČNR o daních z příjmů – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu