5 Afs 347/2020 — Nejvyšší správní soud

5 Afs 347/2020- 43 - text 5 Afs 347/2020 - 49 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Chaloupka z. s. v likvidaci, IČO: 228 63 800, se sídlem Staňkova 1447, Pardubice, zast. Mgr. Reném Příhodou, advokátem se sídlem Škroupova 471, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2020, č. j. 14 A 57/2020 - 77, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2020, č. j. 14 A 57/2020 - 77, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného (tzv. zásahová žaloba). Nezákonný zásah spatřoval stěžovatel v tom, že žalovaný zadržoval platby dotace přiznané stěžovateli rozhodnutími o poskytnutí dotace č. OPZ/1.2/073/0008504, č. OPZ/1.2/073/0008771 a č. OPZ/1.2/101/0011181. [2] Předmětem činnosti stěžovatele je zejména provoz dětských skupin, které zajišťují péči o děti předškolního věku; provozuje dětské skupiny Kaštánek, Lupínek a Brouček. Statutárním orgánem stěžovatele je výbor, jehož předsedou byl S. K., od 31. 1. 2020 do 3. 5.2021 jím byl Z. K. [3] Rozhodnutím č. OPZ/1.2/101/0011181 žalovaný vyhověl žádosti stěžovatele o podporu na realizaci projektu „Pokračování provozu dětské skupiny Kaštánek“. Projekt je realizován od 1. 6. 2019 do 31. 5. 2022. Rozhodnutím č. OPZ/1.2/073/0008504 žalovaný vyhověl žádosti o podporu na realizaci projektu „Provoz dětské skupiny Lupínek“. Projekt podpořený dotací byl realizován v období od 18. 4. 2018 do 17. 4. 2020. Rozhodnutím č. OPZ/1.2/073/0008771 žalovaný vyhověl žádosti o podporu na realizaci projektu „Provoz dětské skupiny Brouček“. Projekt byl realizován od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2020. Dle čl. 2.7 uvedených rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou dotace na financování provozu dětských skupin poskytovány v režimu ex ante (příjemce obdrží platbu předem). [4] Dřívější předseda výboru stěžovatele byl rovněž předsedou výboru spolku Karkulka z. s. Tento spolek je příjemcem projektu „Provoz dětské skupiny Studánka“ (dále jen „projekt Studánka“). Na tomto projektu proběhla v září 2019 kontrola na místě, která zjistila značné nesrovnalosti; tyto nesrovnalosti se týkaly především nárokovaných výdajů, které byly předkládány v rámci Zprávy o realizaci č. 1 a č. 2, tj. za období od 1. 2. 2018 do 31. 7. 2018 a od 1. 8. 2018 do 31. 1. 2019. Zaznamenaná data věrně nezobrazovala skutečnost, neboť příjemce tím, že nevedl řádné záznamy o přesné docházce dětí v konkrétní dny v elektronickém docházkovém systému, porušil pravidla určená Specifickou částí pravidel pro žadatele a příjemce v rámci Operačního programu zaměstnanost pro projekty s jednotkovými náklady zaměřené na podporu zařízení péče o děti předškolního věku, číslo vydání 5 a 6, a tím pádem i podmínky, které je povinen dodržovat v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Kontrolou na místě byly identifikovány nezpůsobilé výdaje v celkové výši 1 937 088 Kč. Tato zjištění vedla k tomu, že dne 19. 12. 2020 žalovaný podal na příjemce projektu (spolek Karkulka) trestní oznámení. [5] V návaznosti na uvedené skutečnosti a personální propojení spolku Karkulka a stěžovatele žalovaný pozastavil vyplácení dotace na shora uvedené projekty provozu dětských skupin Kaštánek, Lupínek a Brouček. [6] K dotazům stěžovatele na důvod neobdržení finančních prostředků žalovaný reagoval emailem ze dne 2. 3. 2020. V něm stěžovateli sdělil následující: „Jak víte, na projektech pánů K. aktuálně probíhá policejní vyšetřování z důvodu možného podvodu. Musím Vás proto informovat, že dokud nebudeme mít od policie konečný závěr, nebudeme u níže uvedených organizací schvalovat žádné zprávy o realizaci ani podepisovat právní akty na nové projekty a posílat těmto organizacím další veřejné prostředky. Tento náš postup je v souladu se závěry Evropské komise v jejich auditech.“ [7] V reakci na email stěžovatel žalovanému zaslal dne 16. 3. 2020 podání označené jako „žádost o zjednání nápravy – ochrana před nezákonným zásahem“, ve kterém žádal, aby žalovaný okamžitě ukončil zásah do jeho veřejných subjektivních práv a aby postupoval v souladu s rozhodnutími o poskytnutí dotace, jimiž je vázán. Rovněž tak požádal o bezodkladné připsání plateb na bankovní účet. Podle jeho názoru splnil veškeré podmínky pro poskytnutí dotace a žalovanému poskytl i nadstandardně požadované podklady, z nichž nevyplýval žádný důvod pro krácení dotace. Za nezákonný zásah označil, že žalovaný nevyplatil dotaci, jak sdělil v emailové zprávě ze dne 2. 3. 2020, aniž by byly naplněny důvody pro aplikaci § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném ode dne 1. 1. 2018. Stěžovatel své požadavky znova urgoval také přípisem ze dne 8. 4. 2020. [8] Žalovaný následně zaslal stěžovateli přípis ze dne 23. 4. 2020, č. j. MPSV-2020/74366 – 835/1, označený jako „Odpověď na návrh přijetí opatření na ochranu proti nečinnosti“ (stěžovatel souběžně brojil proti nečinnosti žalovaného v jiných projektech, tímto přípisem reaguje žalovaný na všechna jeho podání), v němž uvedl, že na stěžovatele bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti a toto podání je prověřováno. Žalovaný byl s Policií ČR v úzkém kontaktu, nicméně s ohledem na fázi prověřování nebylo možné sdělit stěžovateli k jeho dotazům cokoliv bližšího. Dále uvedl, že emailovou zprávu ze dne 2. 3. 2020 nelze považovat za rozhodnutí o krácení dotace ve smyslu § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel. Jednalo se totiž pouze o vysvětlení stávající situace a důvodů, proč nyní nemohou být dotace vypláceny. Rozhodnutí o krácení dotace ve smyslu § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel doposud nebylo vydáno – pouze jsou prověřovány podané zprávy o realizaci projektu a s nimi související žádosti o platbu, tj. veškeré informace, dokumenty a výdaje v nich uvedené. Řídící orgán tak využívá své legální pravomoci ověřit, že je s veřejnými prostředky nakládáno v souladu se zákonem a podmínkami poskytnutých dotací v souladu s § 8a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). II. Rozhodnutí městského soudu [9] Stěžovatel podal dne 12. 5. 2020 k městskému soudu zásahovou žalobu. Městský soud ji neshledal důvodnou, a proto ji s odkazem na § 87 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl – viz výše. [10] Městský soud se předně zabýval otázkou, zda je zásahová žaloba přiléhavým prostředkem ochrany stěžovatelových práv v dané věci. Přihlédl k tomu, že je zřejmé, že nedošlo ke snížení dotace, ale pouze k jejímu pozastavení. Žalovaný o snížení dotace nerozhodl, pouze s ohledem na určité pochybnosti ohledně účelnosti vynakládání finančních prostředků ze strany stěžovatele z opatrnosti pozastavil vyplácení finančních prostředků ex ante. Bylo tedy rozhodnuto o pozastavení vyplácení dotace neformálním úkonem, který pro nedostatek předepsané formy nemůže být považován za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Tím se případ odlišuje od oznámení o nevyplacení (části) dotace, ohledně něhož se judikatura ustálila na závěru, že se jedná o rozhodnutí správního orgánu. Neformální postup žalovaného (komunikace prostřednictvím emailu) se významně odlišil od postupu poskytovatele dotace při vydání oznámení (opatření) o nevyplacení dotace či její části. Ochrana stěžovatelovým právům tedy dle názoru městského soudu musí být poskytnuta v režimu řízení o zásahové žalobě. Toto řízení navíc umožňuje přednostní vyřízení věci a rovněž poskytuje soudu vhodnou výrokovou možnost k ochraně stěžovatelových práv. [11] K věci samé městský soud uvedl, že rozhodnutí o poskytnutí dotace není dostatečné, aby mohl mít stěžovatel založeno legitimní očekávání, že mu budou veškeré finanční prostředky poskytnuty bez dalšího, neboť vyplácení dotace může být pozastaveno, pokud poskytovatel dotace například nabude pochybností o tom, že příjemce dotace respektuje podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. [12] Pokud v posuzovaném případě žalovaný zjistil, že je stěžovatel personálně propojen s příjemci jiných dotací, u kterých při kontrole zjistil významné nesrovnalosti, a zároveň pojal významné podezření, že též v posuzovaných projektech stěžovatele dochází k podobným nesrovnalostem, postupoval správně, pokud vyplácení dotace pozastavil. Z kontrolního protokolu vyhotoveného k projektu Studánka ze dne 7. 10. 2019, č. j. MPSV-2019/183245-853, vyplývá, že byla identi