4 As 205/2022 — Nejvyšší správní soud

4 As 205/2022- 33 - text  4 As 205/2022-36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) P. N., b) Bc. L. N., oba zast. Mgr. Janem Švarcem, advokátem, se sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1, proti žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, č. j. 5 A 60/202161, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 22. 6. 2022, č. j. 5 A 60/202161, zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Ten měl podle žalobců spočívat v nezapsání změny způsobu využití jednotky č. X, jiný nebytový prostor, vymezené v budově č. p. X postavené na pozemcích p. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v k. ú. V., obec P., z jiného nebytového prostoru na byt v katastru nemovitostí do 20. 5. 2021. [2] V odůvodnění rozsudku městský soud nejprve citoval § 33 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a vymezil podmínky stanové v judikatuře Nejvyššího správního soudu pro poskytování ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), včetně definice nezákonného zásahu. Dále shrnul podstatné skutkové okolnosti případu a konstatoval, že způsob využití jednotky je příkladem jednoho z tzv. jiných údajů zapisovaných do katastru nemovitostí, což jsou údaje popisující vlastnosti a charakter nemovitosti. Jedná se například o druh pozemku, údaje o budově postavené na něm, způsob ochrany a využití nemovitosti apod., tedy o údaje s evidenčními (deklaratorními) účinky. Proces jejich zápisu je méně formálním postupem, který není správním řízením a o jehož výsledku se nevydává správní rozhodnutí. Lhůta 30 dnů stanovená v § 33 písm. d) katastrálního zákona je přitom pouze pořádková, za jejíž nedodržení není zákonem stanovena žádná sankce. Její překročení tak není samo o sobě nezákonným zásahem žalovaného se závažným dopadem do práv žalobců. [3] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu současně podle městského soudu vyplývá, že za nezákonný zásah nelze označit jakýkoli nezákonný postup správního orgánu. Uplatní se tak zásada de minimis non curat praetor. K tomu městský soud odkázal na relevantní judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Postup žalovaného, kterým zapsal změnu způsobu využití jednotky až dne 10. 6. 2021, namísto nejpozději do dne 20. 5. 2021, je tak podle městského soudu nežádoucí, avšak nedosahuje intenzity nezákonného zásahu a nelze jej spojovat s přímým dotčením práv žalobců. Vznik konkrétní újmy v důsledku postupu žalovaného přitom žalobci ani nijak netvrdili a nereagovali ani na výzvu žalovaného doručenou žalobcům dne 20. 5. 2021. Vzhledem k uvedenému proto městský soud uzavřel, že v posuzovaném případě nebyla splněna první ani druhá podmínka nezákonného zásahu podle § 82 s. ř. s. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [4] Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) včasnou blanketní kasační stížnost, v níž označil důvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [5] V jejím doplnění, jež Nejvyšší správní soud obdržel v zákonné měsíční lhůtě, stěžovatel namítl, že i porušení pořádkové lhůty může způsobit následky. S jejím porušením se tak sice nepojí okamžitý vznik či zánik práv a povinností, jedná se však o nezákonný postup, v souvislosti s nímž hrozí riziko uplatnění sekundárních povinností porušitele. Především se jedná o právo stěžovatele na náhradu škody a možnost oprávněných osob podat opravné prostředky, např. opatření na ochranu proti nečinnosti či deklaratorní zásahovou žalobu. K posledně zmíněnému současně přistoupil stěžovatel v nyní posuzovaném případě. Městským soudem citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. 9 As 138/201935, je pro posuzovanou věc nepřípadný. Žalovaný totiž nezměnil svůj původní právní názor sám od sebe, nýbrž až na základě podání zásahové žaloby. Časové hledisko vyhovění stěžovateli přitom nemělo ani v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu na posouzení nezákonnosti zásahu správního orgánu žádný vliv. Zákon ostatně nestanoví žádnou lhůtu, podle níž by bylo možné označit postup správního orgánu za nezákonný zásah. Naopak v ustanovení § 33 písm. d) katastrálního zákona je stanovena lhůta 30 dnů. [6] Stěžovatel doplnil, že žalovaného po doručení výzvy ze dne 19. 5. 2021 telefonicky kontaktoval a informoval jej o novelizaci právní úpravy, podle níž se již písemné souhlasy většiny hlasů všech vlastníků jednotek nevyžadují a je možné je nahradit rozhodnutím shromáždění společenství vlastníků jednotek. Žalovaný stěžovateli sdělil, že na svém právním názoru trvá, přičemž odkázal na odbornou komentářovou literaturu k § 1169 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle stěžovatele však žalovaný zcela pomíjel znění novelizovaného § 1221 odst. 2 občanského zákoníku a teprve po podání zásahové žaloby svůj právní názor změnil. Stěžovatel uzavřel, že zásahová žaloba byla podána oprávněně, jelikož nebylo možné využít jiný opravný prostředek. [7] S ohledem na tyto skutečnosti stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [8] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s napadeným rozsudkem městského soudu a odkázal na jeho odůvodnění. Dále uvedl, že postup, kterým zapsal změnu způsobu využití předmětné jednotky až dne 10. 6. 2021, je sice nežádoucí, nedosahuje však intenzity nezákonného zásahu a nelze jej spojovat s přímým dotčením práv stěžovatele. Vznik konkrétní újmy současně stěžovatel ani v zásahové žalobě netvrdil, nezareagoval ani na výzvu žalovaného ze dne 19. 5. 2021. Ačkoli byly závěry formulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. 9 As 138/201935, vystavěny na jiném skutkovém základě, obsahuje citovaný rozsudek rovněž obecné závěry k posuzování nezákonných zásahů. Stěžovatel popsaný telefonát žalovanému přitom v rozporu s § 109 odst. 5 s. ř. s. zmiňuje poprvé až v kasační stížnosti, o jeho uskutečnění pak neexistuje žádný úřední záznam. Na výzvu žalovaného tak žádným způsobem nereagoval, ani se nedomáhal uplatnění opatření na ochranu proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Uvedený prostředek nápravy nečinnosti správního orgánu přitom podle odborné komentářové literatury dopadá rovněž na provádění jiných úkonů podle části čtvrté správního řádu, tj. i na zápisy jiných údajů do katastru nemovitostí. [9] S ohledem na tyto skutečnosti žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. III. Posouzení kasační stížnosti [10] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti. Stěžovatel v kasační stížnosti odkázal na důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. [11] Spornou je v posuzovaném případě otázka, zdali postup žalovaného spočívající v nezapsání změny způsobu využití jednotky č. X, jiný nebytový prostor, vymezené v budově č. p. X postavené na pozemcích p. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF v k. ú. V., obec P., z jiného nebytového prostoru na byt v katastru nemovitostí do 20. 5. 2021, představoval nezákonný zásah podle § 82 s. ř. s. [12] Podle § 28 odst. 1 katastrálního zákona platí, že pro zápis jiných údajů do katastru se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem. Podle § 33 písm. d) téhož zákona katastrální úřad provede zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru. [13] Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. [14] Stěžovatel namítl, že porušení pořádkové lhůty stanovené v § 33 písm. d) katastrálního zákona je spojeno s následky spočívajícími v uplatnění sekundárních povinností žalovaného. Konkrétně pak povinnosti nahradit stěžovateli škodu, případně čelit nečinnostní či deklaratorní zásahové žalob