Nejvyšší správní soud 6 Afs 259/2020 – Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty

Rozhodnutím ze dne 15. prosince 2016 č. j. 4682612/16/300580541711199 Finanční úřad pro Jihomoravský kraj zřídil zástavní právo za účelem zajištění žalobcem neuhrazených daní ke stavbě č. p. X na pozemku par. č. X, katastrální území X, ve vlastnictví třetí osoby. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v návětí. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem označeným v návětí pro nedostatek aktivní věcné legitimace.

Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.

Dne 22. září 2020 obdržel Nejvyšší správní soud od zástupce stěžovatele informaci, že stěžovatel dne X zemřel. Jelikož nebylo možné bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. ledna 2021 č. j. 6 Afs 259/2020 31 přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].

Dne 25. května 2022 pověřená soudní komisařka JUDr. Klára Hejtmánková, notářka, Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že řízení o pozůstalosti stěžovatele bylo zastaveno. Nejvyšší správní soud si následně vyžádal usnesení Okresního soudu Brnovenkov ze dne 25. května 2022 č. j. 21 D 1474/2020 257, ze kterého vyplývá, že stěžovatel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty, což je důvod pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Majetek stěžovatele byl vydán vypravitelce pohřbu (stěžovatelově manželce).

Podle § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, který se v soudním řízení správním uplatní na základě § 64 s. ř. s., platí, že ztratíli fyzická osoba způsobilost být účastníkem řízení a umožňujeli povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesními nástupci, nestanovíli zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Neumožňujeli povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5 občanského soudního řádu).

Povaha projednávaného případu neumožňuje v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Stěžovatel se u krajského soudu domáhal zrušení rozhodnutí o zřízení zástavního práva za účelem zajištění jeho daňového dluhu. Tento dluh však na nikoho nepřešel (manželka stěžovatele nabyla jeho majetek na základě § 154 zákona o zvláštních řízeních soudních, nikoli jako dědictví). Stavba, ke které bylo zástavní právo zřízeno, nebyla ve vlastnictví stěžovatele, a nebyla tedy vůbec předmětem řízení o pozůstalosti. Z toho vyplývá, že stěžovatel nemá procesního nástupce, se kterým by bylo možné v řízení pokračovat.

Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle již citovaného § 107 odst. 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 47 písm. c), § 64 a § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byloli řízení zastaveno.