10 Afs 319/2022 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 319/2022- 33 - text  10 Afs 319/2022 - 35 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Ondřeje Mrákoty a Michala Bobka v právní věci žalobce: Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, proti žalovanému: Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Praha 1 – Malá Strana, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Česká republika  Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 – Staré Město, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2020, čj. MF31127/2018/1203 – 41, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2022, čj. 14 Af 36/202050, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] V nynější věci NSS potvrdil právní názor městského soudu, dle kterého musí správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy zohlednit i přiměřenost krácení dotace ve vztahu k závažnosti porušení dotačních podmínek. I. Vymezení věci [2] Žalobce jako příjemce dotace uzavřel dne 17. 4. 2015 s Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad jako poskytovatelem dotace smlouvu o poskytnutí dotace na projekt „Modernizace a vybavení přístrojového vybavení nemocnic KKN“. Termín ukončení fyzické realizace projektu byl stanoven na 30. 9. 2015 (dodatkem č. 1 byl tento termín posunut do 30. 10. 2015). [3] Při kontrole v souvislosti s platbou za 2. etapu projektu zjistil poskytovatel dotace několik nedostatků  mezi nimi i opožděné proplacení faktury č. 9431025936 na částku 861 495,80 Kč. Faktura měla být uhrazena nejpozději do termínu ukončení fyzické realizace projektu (tedy do 30. 10. 2015), ale proplacena byla až 2. 11. 2015. Poskytovatel proto snížil poskytnutou dotaci o částku 732 271,43 Kč (která představuje celou fakturovanou částku sníženou o 15% financovaných žalobcem  pozn. NSS). [4] Žalobce následně podal návrh na zahájení sporného řízení z veřejnoprávní (dotační) smlouvy podle § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (malá rozpočtová pravidla), kterým se domáhal proplacení celé neuznané částky společně s úrokem z prodlení. Žalovaný návrh v celém rozsahu zamítl. [5] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu k městskému soudu. Soud žalobě vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud dovodil, že pokud částka došla na účet dodavatele o dva dny později, než podle dotačních podmínek měla, neznamená to, že se fakturovaná částka stala absolutně nezpůsobilou k proplacení poskytovatelem. Podle městského soudu je třeba porušení podmínek dotační smlouvy individuálně posoudit a zhodnotit podle okolností případu, zda je na místě odepřít vyplacení požadované částky zcela nebo zda má být vyplacená částka pouze krácena. Posouzení věci žalovaným městský soud vyhodnotil jako příliš formalistické, neboť účelu dotace bylo dosaženo a daná platba byla vynaložena na přístroje, které měly a mohly být z dotačních prostředků pořízeny. Žalovaný podle městského soudu měl zvážit snížení uplatněného nároku žalobce, nikoli bez dalšího neproplatit celou požadovanou částku. Protože tak žalovaný neučinil, zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, pro kterou soud jeho rozhodnutí zrušil (srov. body 37 až 40 rozsudku městského soudu). II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti a vyjádření žalobce [6] Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost. V kasační stížnosti především namítl, že městský soud chybně posoudil povahu sporu z dotační (veřejnoprávní) smlouvy, resp. postavení správního orgánu v takovém řízení. Úkolem stěžovatele jakožto správního orgánu rozhodujícího sporné řízení je posouzení jednání smluvních stran dotační smlouvy v souladu s takovou smlouvou. Pokud poskytovatel dotace neakceptoval opožděné uhrazení faktury, nemůže správní orgán nahrazovat jeho vůli a určovat, v jaké výši měla být dotace poskytnuta, třebaže se přístup poskytovatele dotace může jevit jako nepřiměřeně přísný. Je totiž třeba mít na zřeteli, že poskytovatel dotace postupoval v souladu se zněním dotační smlouvy, s jejímiž podmínkami byl žalobce seznámen a jejíž podmínky porušil. Ve sporném řízení z veřejnoprávní smlouvy stěžovateli taková práva nepřísluší, správní orgán nemůže nahrazovat projev vůle smluvní strany, nemůže tedy brát v úvahu intenzitu porušení povinnosti a další obdobné skutečnosti. [7] Dále stěžovatel odkázal na vázanost návrhem (§ 153 o. s. ř.). Shodně jako civilní soud je vázán žalobou, je i správní orgán dle § 141 správního řádu vázán návrhem na zahájení sporného řízení. Stěžovatel tedy směl posuzovat pouze dodržení podmínek dotační smlouvy, které žalobce prokazatelně nesplnil. Poskytovatel dotace tedy postupoval v souladu s dotační smlouvou, když odmítl dotaci ve výši opožděně uhrazené faktury proplatit. Takovou úvahu poskytovatele dotace stěžovatel nebyl oprávněn nijak korigovat. [8] Ke kasační stížnosti se vyjádřil žalobce. Souhlasí, že se v případě obrany proti vyměřenému odvodu za porušení rozpočtové kázně a v případě obrany proti krácení dotace postupuje podle jiných právních předpisů. Žalobce však nevidí důvod, proč by se přiměřenost měla brát v úvahu u uvedených řízení a ve sporném řízení nikoli. Stěžovatel při svém rozhodování nepřihlédl k tomu, že účel dotace byl dodržen, taktéž neuvedl, proč nepřihlédl k okolnostem úhrady sporné faktury, rovněž nezvážil, jaký význam mělo pro krácení dotace opožděné uhrazení faktury pouze o víkend. Správní orgán musí přihlédnout k míře, závažnosti a důsledkům vytýkaného pochybení. [9] Osoba zúčastněná na řízení (která již do řízení před městským soudem vstoupila namísto zaniklé regionální rady – viz čl. II bod 6 zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) se ke kasační stížnosti nevyjádřila. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] V nynějším řízení je NSS postaven před otázku, zda je správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy povinen při porušení takové smlouvy (v nynějším případě opožděném uhrazení jedné z faktur) zohlednit i přiměřenost rozsahu krácení dotace. Stěžovatel jako správní orgán rozhodující takový spor uzavřel, že k přiměřenosti snížení dotace nemůže přihlížet. Žalobce s ním nesouhlasil a městský soud mu dal za pravdu. Nyní mu dává za pravdu i NSS. [12] Úvodem NSS konstatuje, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce uhradil fakturu opožděně (faktura měla být uhrazena nejpozději dne 30. 10. 2015; žalobce ji uhradil dne 2. 11. 2015). Proto NSS obsáhle nerekapituloval dotační dokumentaci, jejíž podstatné části důkladně shrnul městský soud v bodech 30 až 32 a 36 svého rozsudku. [13] Dotační právo je upraveno především zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (velká rozpočtová pravidla), a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (malá rozpočtová pravidla). V nynější věci byla poskytovatelem dotace Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, postupuje se tedy podle malých rozpočtových pravidel [§ 10a odst. 1 písm. a), b) malých rozpočtových pravidel]. Oba zákony se však řídí shodnými principy. [14] Zásada přiměřenosti je v souvislosti s postihem příjemců dotací, kteří nesplnili své povinnosti, opakovaně zakotvena ve velkých i malých rozpočtových pravidlech. Velká rozpočtová pravidla v § 14e odst. 1 říkají, že poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domníváli se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Dále v § 44a odst. 4 písm. a) stejného zákona se říká, že při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace a hospodárnost uloženého odvodu. [15] Rovněž v § 22 odst. 5 malých rozpočtových pravidel se říká, že při stanovení výše odvodu přihlédne orgán k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Lze dodat, že tato věta byla v zákoně obsažena ve znění do 19. 2. 2015 a do zákona vrácena od 1. 1. 2022 novelou č. 484/2020 Sb. Jak k tomu vysvětluje důvodová zpráva, jde vlastně o nápravu předchozí legislativní chyby, kdy byla omylem tato věta vypuštěna: „Do § 22 odst. 5 byla doplněna věta, která do 19. 2. 2015 byla v tomto ustanovení obsažena, ale v průběhu legislativního procesu při novelizaci zákona, která byla provedena zák. č. 24/2015 Sb., z textu vypadla.“ Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, VIII. volební období 2017-2021, tisk 567/0, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně někt