— Nejvyšší správní soud

11 Kss 4/2022- 289 - text pokračování 11 Kss 4/2022 - 327 ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání ve dnech 17. 4. 2023 a 5. 6. 2023 kárný návrh ze dne 30. 6. 2022, doručený kárnému soudu téhož dne, kárné navrhovatelky: předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 Mgr. Andrea Lomozová, sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, proti kárně obviněnému: JUDr. Martin Valehrach, soudce Obvodního soudu pro Prahu 8, za přítomnosti jeho obhájce JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D., advokáta, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, a rozhodl takto: JUDr. Martin Valehrach, nar. X, soudce Obvodního soudu pro Prahu 8, se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že při výkonu své soudcovské funkce postupoval při projednávání a rozhodování věcí agendy C tak, že zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s § 6 a § 100 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, způsobil v období od 26. 6. 2019 do 30. 6. 2022 nedůvodné průtahy ve vyřizování celkem 42 věcí následujících spisových značek: 1) 7 C 39/2015, 2) 7 C 192/2015, 3) 7 C 320/2015, 4) 7 C 80/2016, 5) 7 C 26/2017, 6) 7 C 134/2017, 7) 7 C 232/2017, 10) 7 C 23/2018, 11) 7 C 25/2018, 12) 7 C 75/2018, 14) 7 C 143/2018, 15) 7 C 170/2018, 17) 11 C 311/2015, 19) 26 C 210/2015, 20) 31 C 235/2013, 21) 7 C 34/2019, 22) 7 C 47/2019, 23) 7 C 53/2019, 24) 7 C 80/2019, 25) 7 C 86/2019, 26) 7 C 87/2019, 27) 7 C 99/2019, 28) 7 C 177/2019, 29) 7 C 182/2019, 30) 7 C 186/2019, 31) 7 C 206/2019, 32) 7 C 214/2019, 34) 7 C 24/2020, 39) 7 C 165/2020, 41) 7 C 173/2020, 43) 7 C 186/2020, 44) 7 C 217/2020, 47) 7 C 249/2020, 48) 7 C 13/2021, 49) 7 C 29/2021, 52) 7 C 65/2021, 53) 7 C 114/2021, 54) 7 C 133/2021, 55) 7 C 137/2021, 56) 7 C 194/2021, 61) 7 C 313/2021, 63) 7 C 72/2021, přičemž rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 4. 2019 č. j. 13 Kss 5/2018-116, jež nabylo právní moci téhož dne, byl shledán vinným ze spáchání kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, spočívajícího v obdobném jednání, a bylo mu uloženo kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu osmi měsíců, tedy v době před zahlazením dřívějšího kárného opatření zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 ve spojení s § 88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích a za ně se mu ukládá kárné opatření odvolání z funkce soudce podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále též „navrhovatelka“) podala dne 30. 6. 2022 podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu JUDr. Martinu Valehrachovi (dále též „kárně obviněný“ nebo „soudce“), datovaný týmž dnem. Obvinila jej ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), z toho, že při výkonu své soudcovské funkce postupoval při projednávání a rozhodování věcí agendy C tak, že prováděl bez ohledu na jejich účelnost typizované procesní úkony, které nesměřovaly k projednání a rozhodnutí věci bez průtahů, nevedly k účelnému a rychlému projednání a rozhodnutí věci a sledovaly oddálení samotného projednání věci. Nebral tedy v úvahu povahu věcí ve smyslu ustanovení § 114a odst. 2 písm. a), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ani § 6 o. s. ř., podle něhož má soud postupovat tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Činil během řízení sice řadu úkonů, z hlediska rychlého projednání a rozhodnutí věci však šlo o činnost neúčelnou a nekoncentrovanou. Svým přístupem soudce podle navrhovatelky způsobil v období od 26. 6. 2019 do 8. 9. 2022 nedůvodné průtahy v celkem 63 věcech. Tvrzení navrhovatelky k jednotlivým věcem jsou podrobně rekapitulována níže v části Vd. Skutková zjištění v jednotlivých spisech. [2] Zjištění, která jsou předmětem kárného návrhu, vzešla z prověrky provedené ve dnech 14. 6. 2022 až 28. 6. 2022, jež byla zahájena na pokyn předsedkyně Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“). Prověrka se konkrétně zaměřila na dva okruhy věcí. Za prvé šlo o věci, které byly ke dni 1. června 2022 starší tří let a nebyly k uvedenému datu pravomocně skončeny, s důrazem na plynulost řízení před soudem prvního stupně (včetně úkonů soudu prvního stupně v odvolacím a dovolacím řízení) za poslední tři roky. Za druhé se prověrka soustředila na věci napadlé v září a říjnu roku 2019, v lednu a únoru roku 2020, v lednu a únoru roku 2021 a v lednu roku 2022, které nebyly k datu 1. června 2022 pravomocně skončeny, s důrazem na plynulost řízení před soudem prvního stupně (včetně úkonů soudu prvního stupně v odvolacím a dovolacím řízení). [3] Počátek, trvání a konec průtahů posuzovala navrhovatelka podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018-207, věc Maxa III. Skutek tak vymezila obdobím od 26. 6. 2019 (věc č. 24 sp. zn. 7 C 80/2019) do 8. 9. 2022 (věc č. 10 sp. zn. 7 C 23/2018). Navrhovatelka provádí dle pokynů předsedkyně městského soudu pravidelné čtvrtletní prověrky ve věcech starších tří let. Ve věcech napadlých do roku 2018 tedy začala subjektivní lhůta k podání kárného návrhu běžet od 5. 1. 2022, kdy navrhovatelka zahájila pravidelnou prověrku věcí starších časových řad. Takto se navrhovatelka dozvěděla o průtazích ze čtvrtého čtvrtletí roku 2021. V případě věcí napadlých od roku 2019 počala subjektivní lhůta běžet se zahájením prověrky v červnu 2022. Do té doby navrhovatelka nebyla se spisy seznámena. [4] Stylem práce kárně obviněného je činění úkonů pro úkony. Asistent mu spisy předkládá vždy připravené k prvnímu jednání s přichystaným referátem k nařízení jednání tak, že do tiskopisu stačí doplnit datum a hodinu jednání. Soudce přesto jednání nařídí za dva až tři měsíce, a to i ve věcech, jejichž rozsah nepřesahuje 50 listů. Kárně obviněný nenařizuje jednání obratem ani ve věcech, v nichž má od asistenta v návaznosti na odročené či zrušené jednání zcela připravený referát k nařízení jednání, takže opět postačuje doplnit pouze konkrétní datum. Na nejbližší možný termín soudce nenařizuje jednání ani u věcí starších časových řad, ač musí takové věci vyřizovat s nejvyšším urychlením. Další průtahy způsobuje tím, že nedbá § 119 odst. 1 občanského soudního řádu a jednání odročuje na neurčito, ačkoliv stranám ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů doplnily tvrzení a důkazy. Přitom by mohl odročit jednání na určitý termín za tři měsíce, což by mu umožnilo zajistit navržené důkazy. [5] Soudce tedy odkládá rozhodnutí a způsobuje průtahy tím, že odročuje jednání na neurčito a činí ve věcech úkony, které nesměřují přímo k vyřízení věci (např. rozhoduje pouze o svědečném jako ve věci č. 53 sp. zn. 7 C 114/2021). Nařízení jednání pak oddaluje i půl roku (např. věci č. 57 sp. zn. 7 C 197/2021, č. 54 sp. zn. 7 C 133/2021 nebo č. 35 sp. zn. 7 C 36/2020), čímž se termín jednání často oddálí ještě více, a to i několikrát v jedné věci. Takový postup má velmi negativní dopad na celkovou délku řízení. Kárně obviněný zatěžoval řízení zásadními průtahy i v roce 2020, kdy v období od 20. 3. 2020 do 20. 5. 2020 nenařizoval jednání s odkazem na doporučení ministryně spravedlnosti ohledně covidu-19 č. j. MSP-15/2020-SDJ-SP/1, že jednání nemají být nařizována. Nečinný však byl i po 20. 5. 2020 a v červnu ani v červenci téměř nesoudil. Jednání přitom měl nařídit ihned po skončení nouzového stavu, jestliže tak neučinil už v jeho průběhu. [6] Kárně obviněný způsobuje průtahy rovněž tím, že postupuje nekoncentrovaně. Například vybírá zálohy na důkazy, avšak nespojuje to s žádným dalším úkonem ve věci. Přitom by mohl nařídit jednání, předvolat strany, kterým by zároveň uložil zaplatit zálohu, a následně po 10 dnech dle potřeby předvolat také svědky či znalce. Vše lze podle navrhovatelky pohodlně učinit tak, že od referátu k jednání nemusí uplynout více než tři měsíce. Soudce však vybírá zálohu, její zaplacení případně urguje a teprve až po složení zálohy nařizuje jednání, a to s další dlouhou časovou prodlevou. Navrhovatelka dodala, že kárně obviněný byl o návrhu na osvobození od soudního poplatku schopný rozhodovat celý rok. [7] K osobě soudce navrhovatelka uvedla, že byl do funkce jmenován 23. 4. 1992, slib složil 21. 6