2 As 105/2022 — Nejvyšší správní soud

2 As 105/2022- 62 - text  2 As 105/2022 - 65 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) Mgr. P. B., b) Ing. P. Š., zastoupený JUDr. Vladislavou Hanákovou, Ph.D., advokátkou se sídlem nám. Dr. Tyrše 56, Čechtice, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 9, Praha 8, za účasti osoby zúčastněné na řízení: JUDr. I. S., zastoupený Mgr. Janem Dáňou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 837/11, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2019, č. j. ZKI PRO37/588/20197, o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. 55 A 82/201974, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobci ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobci se brání proti výsledku obnovy katastrálního operátu. Obnovu provedl Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, přepracováním analogové katastrální mapy do digitální podoby podle § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Zároveň upravil pomocí neměřického záznamu hranice pozemků žalobců, aby zachoval jejich původní tvar. [2] Podle krajského soudu se námitky žalobců rozporující závaznost použitých podkladů nevztahují k nynějšímu předmětu řízení. Cílem katastrálního úřadu v tomto řízení bylo přepracovat dostupný soubor geodetických informací a na jeho základě vyhotovit digitalizovanou podobu dosud analogové mapy. Nemohl se však zabývat věcnou správností podkladů. Na tomto závěru by nic nezměnily ani případné nedostatky procesu vyhotovení podkladů. [3] Správní orgány při úpravě hranic pozemků dodržely mezní odchylky, což lze zkontrolovat ze soutisku digitalizované a analogové mapy. Zároveň není jejich chybou, že konkrétní odchylky do svých rozhodnutí nevyčíslily, nebyla to jejich povinnost. I když došlo k posunu bodů pozemku, nebylo nutné měnit výměru pozemku, protože § 55 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), umožňuje v této situaci dosavadní výměry ponechat. Nedošlo ani k nesprávnému užití mezních odchylek, kvůli kterým by mohla zaniknout úzká část pozemku žalobců, naopak správní orgány aktivně postupovaly tak, aby tomu zabránily. [4] Pokud žalobci nejsou spokojení s výsledkem obnovy operátu a nejde o chybu nastalou překročením mezních odchylek, mohou se obrátit na civilní soud a vyvolat spor o určení hranic pozemku. Stejně tak mohou rozporovat věcnou správnost použitých podkladů. Správní orgány také dostatečně odůvodnily vznik lomového bodu, jehož účelem je zachování původního tvaru pozemku žalobců. Výrok rozhodnutí katastrálního úřadu zároveň nebyl neurčitý, když uvedl, že vyhověl námitce žalobců proti způsobu evidence jejich parcel. II. Argumentace účastníků řízení [5] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce a) (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Kasační stížnost je rozdělena do 19 bodů, které však vzájemně prolínají a tematicky se dají rozčlenit do několika okruhů. Stěžovatel především namítá různé vady podkladových dokumentů, konkrétně vytyčovacího náčrtu a geometrického plánu. Ty mají spočívat v jejich nesouladu s předchozími podklady a chybách při jejich vyhotovení (ať už věcných či procesních). Cílem stěžovatele je, aby tyto podklady nebyly použity při obnově katastrálního operátu. Dále namítá nesprávné vytyčení, volbu a vložení lomových bodů. Podle stěžovatele se také krajský soud nevypořádal s jeho námitkou ohledně dalších existujících podkladů. Stěžovatel namítá i neurčitost výroku v rozhodnutí žalovaného a dále namítá nepřezkoumatelnost posouzení krajského soudu, který buď nepochopil žalobní námitky nebo na ně nereagoval. [6] Žalobce b) se ve vyjádření ke kasační stížnosti s argumentací stěžovatele ztotožnil a k několika bodům se konkrétně vyjádřil. Podle žalobce b) se krajský soud nevypořádal s námitkou o nezpůsobilosti vytyčovacího náčrtu být podkladem rozhodnutí, o neodůvodněném vzniku lomového bodu, o chybějícím výroku a o velikosti odchylky. [7] Osoba zúčastněná na řízení se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnila s rozsudkem krajského soudu. Nejprve shrnula dosavadní řízení a jeho závěry, poté uvedla, že si na vlastní náklady nechala zpracovat geodetickou dokumentaci. Z té vyplývá, že správní orgány nepřekročily mezní souřadnicovou chybu uxy, ani mezní polohovou chybu up pro práce v katastru nemovitostí. Geodetická informace proto podporuje závěry napadeného rozsudku. [8] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu. Žalovaný zdůrazňuje, že všechny body hranic pozemků dodržují střední souřadnicovou chybu a mezní polohovou chybu podle katastrální vyhlášky. Katastrální úřad nemohl stěžovatelův pozemek při obnově doplnit přiléhavěji s ohledem na přesnost existujících podkladů. Doplnil, že ke změnám v katastru dochází až zápisem geometrického plánu, nikoli vytyčovacího náčrtu, ze kterého plán vychází. Co se týče nesouladu hranic pozemků v soutisku digitalizované a analogové mapy, největší odchylka na mapě činí 5 mm, s ohledem na měřítko 1:500 je to 2,5 m, což je stále v souladu s mezní odchylkou, která zde podle katastrální vyhlášky činí 2,83 m. Podklady použité pro obnovu nebyly chybné. Mezní odchylka nebyla překročena ani při vložení lomového bodu. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9] Kasační stížnost je přípustná a lze ji projednat. [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Stěžovatelova kasační stížnost je relativně obsáhlá. Kasační tvrzení, zejména ta, která namítají vady podkladových dokumentů, se navíc opakují a vzájemně prolínají, což činí argumentaci poněkud nepřehlednou. NSS proto odkazuje na judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. IV. ÚS 201/04, č. 3/2005 Sb. ÚS, ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05, č. 108/2006 Sb. ÚS, a ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, č. 26/2009 Sb. ÚS), podle níž soud povinnosti řádně odůvodnit své rozhodnutí dostojí i tehdy, pokud namísto podrobné odpovědi na každou námitku účastníka řízení nabídne vlastní ucelený argumentační systém, a své odůvodnění koncipuje právě takovým způsobem. [12] Podle § 43 katastrálního zákona se při obnově katastrálního operátu přepracováním převádí dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby. Povaze tohoto typu obnovy katastrálního operátu se NSS věnoval mnohokrát. Jeho cílem je „aktualizace operátu po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru). Jedná se o soubor úkonů evidenčního a technického rázu, který nesměřuje ke změně právních vztahů. Právní vztahy k pozemku by mohly být dotčeny jen tehdy, bylali by jejich případná změna doložena listinou. Dotčená osoba se může domáhat určení průběhu hranice u obecného soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu; v řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu však takové nároky s úspěchem vznášet nelze.“ (rozsudek NSS ze dne 2. 6. 2022, č. j. 10 As 119/202228, bod 8; dále usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 15. 6. 2005, č. j. Konf 90/200412, na který NSS navázal i za účinnosti současného zákona např. v rozsudcích ze dne 6. 2. 2020, č. j. 1 As 401/201923, bod 13, ze dne 11. 5. 2020, č. j. 1 As 11/202044, bod 24, nebo ze dne 15. 1. 2021, č. j. 5 As 264/201924, bod 25). [13] Při tomto typu obnovy operátu se (až na výjimky) nevychází z nového měření hranic přímo v terénu a dotčené osoby mohou proti obnovenému katastrálnímu operátu namítat zpravidla jen pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti, případně skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici (např. rozsudek NSS č. j. 1 As 401/201923, body 1415, srov. obdobně též rozsudek ze dne 18. 9. 2020, č. j. 5 As 217/201962, bod 21). Podobně již správní soudy mnohokrát vysvětlily, že katastrální úřady nemohou zjišťovat skutečný průběh vlastnických hranic (také např. rozsudek č. j. 1 As 401/2019, bod 17 a judikatura tam citovaná). [14] Stěžovatel rozporuje použitelnost geometrického plánu, ten však, jak již detailně vysvětlil krajský soud, nelze v tomto řízení věcně přezkoumávat. Jak vyplývá z výše uvedené judikatury, správní soudy nemohou věcně přezkoumávat tvrzené vady podkladových dokumentů, proto nelze souhlasit se stěžovatelem, že geometrický plán nebylo možné pro přepracování použít. Nic na tom nemění ani stěžovatelův odkaz na § 55 odst. 2 katastrální vyhlášky. Podle § 55 odst. 2 písm. c) katastrální vyhlášky se sice