5 As 55/2021 — Nejvyšší správní soud

5 As 55/2021- 63 - text  5 As 55/2021 - 68 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) Mgr. M. K., b) PhDr. P. Č., c) J. S., všichni vystupující jako přípravný výbor náboženské společnosti Cesta Guru Járy, všichni zastoupeni JUDr. Athanassiem Pantazopoulem, advokátem se sídlem Slavíkova 1510/19, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2021, č. j. 5 A 195/201757, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobci domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí ze dne 20. 9. 2017, č. j. MK 57172/2017 OLP, jímž ministr kultury zamítl rozklad žalobců a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2017, č. j. MK 5962/2017 OC. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobců na registraci náboženské společnosti Cesta Guru Járy. Důvodem zamítnutí návrhu bylo to, že dle žalovaného Cesta Guru Járy nesplňuje podmínky pro vznik a působení církví a náboženských společností stanovené v § 5 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), v relevantním znění (dále jen „zákon o církvích“). Nesplnění uvedených podmínek spatřoval žalovaný v tom, že Cesta Guru Járy ve snaze o dosažení svého cíle (registrace) postupovala nezákonným způsobem, když při sběru podpisů potřebných pro registraci porušovala zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v relevantním znění (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), a dále v tom, že svou činností rozněcovala nenávist a nesnášenlivost vůči některým svým bývalým členům, a to šířením pomlouvačných článků a zveřejňováním intimních fotografií bývalých členek. Dalším důvodem zamítnutí návrhu bylo to, že dle jejího základního dokumentu poskytuje Cesta Guru Járy většinu svých duchovních služeb a činností za úplatu, což dle žalovaného odporuje § 27 odst. 5 zákona o církvích. [2] Městský soud v napadeném rozsudku podrobně popsal průběh správního řízení, zejména prověřování a postupné doplňování podpisů, kdy žalovaný část žalobci odevzdaných podpisů nezapočítal, neboť 13 z odevzdaných podpisových archů obsahovalo jiný název náboženské společnosti, a to „Svobodná náboženská společnost Guru Járy“, nikoliv „Cesta Guru Járy“, a údaje některých osob uvedené v dalších podpisových arších vykazovaly při porovnání s údaji v evidenci obyvatel takové vady, pro které nemohly být započteny. Žalovaný dále ověřil, zda se osoby, jejichž podpisy nebyly vyřazeny v předchozích fázích prověřování, skutečně hlásí k Cestě Guru Járy, a to zasláním jednoduchého dotazníku s vysvětlujícím průvodním dopisem a ofrankovanou odpovědní obálkou. Dále městský soud stručně shrnul obsah znaleckých posudků zpracovaných znalci doc. PhDr. Zdeňkem Vojtíškem Th. D., a doc. PhDr. Dušanem Lužným, Dr., přičemž poukázal na to, že žalobci namítali podjatost doc. Vojtíška, jejich námitky však žalovaný neshledal důvodnými a rozhodl tedy o nevyloučení tohoto znalce. Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí ministr kultury zamítl a dané rozhodnutí potvrdil. Následně městský soud poukázal na to, že žalovaný zjistil, že hlavní představitelé Cesty Guru Járy, J. D. (alias Guru Jára) a B. P., byli v době správního řízení trestně stíháni, přičemž původní odsuzující prvostupňový trestní rozsudek byl zrušen odvolacím soudem a nové rozhodnutí nebylo ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí vydáno. Žalovaný oslovil s žádostí o stanovisko ve věci Ministerstvo vnitra, které doporučilo řízení o registraci přerušit do doby, než bude pravomocně rozhodnuto v trestní věci J. D. a B. P., to však žalovaný nepovažoval za nezbytné, neboť shromáždil dostatečné množství podkladů a závěr, k němuž dospěl, není závislý na výsledku zmiňovaného trestního řízení. [3] Městský soud neshledal žalobní argumentaci důvodnou. Zdůraznil zejména, že žalovaný považoval za rozporný se zákonem samotný způsob, jakým žalobci shromažďovali osobní údaje a podpisy na podpisové archy, přičemž tento závěr má oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Žalovaný při přezkumu splnění zákonných podmínek pro registraci předmětné náboženské společnosti posuzoval rovněž naplnění § 5 zákona o církvích, přičemž v této souvislosti vyšel z dotazníků, které rozeslal osobám uvedeným na podpisových arších. Žalovaný rozeslal celkem 388 dotazníků, přičemž 70 z dotazovaných osob uvedlo, že se k Cestě Guru Járy nehlásí; z nich 27 napsalo, že se v jejich případě jedná o podvod, 15 sdělilo, že žádný podpisový arch nepodepsaly a 12 uvedlo, že byly uvedeny v omyl či jim byly sděleny nepravdivé skutečnosti. V reakci na tuto skutečnost podal žalovaný podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) pro podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů. ÚOOÚ provedl u žalobců kontrolu, při níž zjistil několik porušení zákona o ochraně osobních údajů. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že žalobci sice předložili podpisové archy s dostatečným počtem podpisů, při shromažďování podpisů však byl porušen zákon o ochraně osobních údajů. K závěru o tom, že Cesta Guru Járy svou činností šíří a rozněcuje nenávist a nesnášenlivost vůči některým svým bývalým stoupencům, žalovaný dospěl na základě znaleckého posudku doc. Vojtíška, dále na základě webových stránek www.cestagurujary.cz a vycházel rovněž z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 12. 2012, č. j. 24 C 62/2009129, který byl z větší části potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2013, č. j. 1 Co 104/2013155. [4] K žalobní námitce týkající se žalobci tvrzené podjatosti doc. Vojtíška městský soud uvedl, že tyto výhrady byly uplatněny již v průběhu správního řízení, žalovaný i ministr kultury se jimi zabývali a dospěli k závěru, že uvedený znalec není v posuzované věci podjatý. Městský soud dodal, že tvrzení žalobců o tom, že doc. Vojtíšek přirovnával J. D. k Adolfu Hitlerovi, je nepodložené. Ani z dalších žalobci zmiňovaných podkladů týkajících se pozice doc. Vojtíška ve Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí městský soud neshledal, že by zde byly okolnosti svědčící o nežádoucím vztahu, který by mohl ovlivnit postoj uvedeného znalce k posuzované věci. [5] K žalobní námitce týkající se porušení principu presumpce neviny v souvislosti s trestním řízením vedeným proti J. D. a B. P. městský soud uvedl, že důvody zamítnutí návrhu žalobců s uvedeným trestním řízením nijak nesouvisí. Z téhož důvodu neshledal městský soud důvodnou ani žalobní argumentaci týkající se údajné náboženské persekuce Cesty Guru Járy a jejích představitelů. Tato argumentace se dle městského soudu opírá pouze o skutečnost, že je proti J. D. a B. P. vedeno trestní řízení, což s předmětem tohoto řízení nesouvisí. Ani tvrzení, že je Cesta Guru Járy zaregistrována v USA či na Filipínách, městský soud nepovažoval za relevantní. [6] Pokud jde o námitku, v níž žalobci vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím ÚOOÚ, z jehož závěrů dle nich vyšel žalovaný, městský soud konstatoval, že tuto námitku žalobci uplatnili již v rozkladu, a ztotožnil se se způsobem, jakým tuto námitku vypořádal ministr kultury. Žalobci měli zřejmě na mysli závěrečný protokol o kontrole provedené ÚOOÚ, proti kterému podali námitky, které však byly vyhodnoceny jako neopodstatněné a závěry uvedené v protokolu byly potvrzeny. II. Kasační stížnost žalobců, vyjádření žalovaného a replika žalobců [7] Proti uvedenému rozsudku městského soudu podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost, jejíž důvody podřazují pod § 103 odst. 1 písm. a) b) a d) s. ř. s. [8] K závěrům městského soudu, týkajícím se porušení zákona o ochraně osobních údajů při sběru podpisů stěžovatelé uvedli, že při ústním jednání městský soud upozornili, že je na 23. 2. 2021 u Městského soudu v Praze nařízeno jednání ve věci žaloby proti rozhodnutí předsedkyně ÚOOÚ ze dne 7. 3. 2017, č. j. UOOU11173/1623, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí ÚOOÚ, které bylo vydáno na základě kontroly provedené na podnět žalovaného. Městský soud na rozhodnutí v uvedené věci nevyčkal, přičemž rozhodnutí předsedkyně ÚOOÚ bylo následně rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021, č. j. 2 A 53/201731, zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Stěžovatelé mají za to, že jelikož zjištění ÚOOÚ nebylo věcně správné a městský soud jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nelze nyní argumentovat přestupky, kterých se dané rozhodnutí týkalo. Nyní přezkoumávané rozhodnutí žalovaného je tedy dle stěžovatelů nepřezkoumatelné. [9] Stěžovatelé se závěry městského soudu a žalov