8 Afs 80/2021 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 80/2021- 186 - text  8 Afs 80/2021-202 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: 2P Commercial Agency s.r.o., v konkurzu, se sídlem U Zvonařky 291/3, Praha 2, zast. Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: AB Insolvence v.o.s., se sídlem Na Poříčí 1046/24, Praha 1, zast. Mgr. Davidem Urbancem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1046/24, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2017, čj. 4936/17/5300-21442-711359, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2021, čj. 5 Af 15/2017-92, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem sporu je odepření nároku na odpočet daně z důvodu vědomé účasti žalobkyně na podvodu na DPH s mobilními telefony. Sporné ve věci je především to, zda žalobkyně věděla o podvodu na DPH, přestože narušení neutrality daně bylo zjištěno až u subodběratele. Jednatelem a společníkem přímého odběratele žalobkyně byl její zaměstnanec. [2] Specializovaný finanční úřad (dále „správce daně“) doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty dodatečnými platebními výměry ze dne 28. 7. 2016 za zdaňovací období červen až prosinec 2011, v celkové výši 254 484 331 Kč a stanovil jí penále v celkové výši 50 896 864 Kč. [3] V průběhu odvolacího řízení žalovaný seznámil žalobkyni se zjištěnými skutečnostmi a vyzval ji k vyjádření se v rámci odvolacího řízení dne 19. 12. 2016 (dále „seznámení“). Tímto seznámením žalovaný žalobkyni seznámil se svými závěry v návaznosti na opakovanou svědeckou výpověď A. G., jednatele odběratele AGA Trade, s.r.o. Žalovaný v seznámení dospěl k závěru, že svědecká výpověď závěry správce daně o podvodu na DPH potvrdila a prohloubila. Totéž konstatoval ve vztahu k závěru správce daně, že žalobkyně o podvodu vědět mohla a měla. [4] Žalovaný následně shora uvedeným rozhodnutím dodatečné platební výměry potvrdil a odvolání zamítl. V něm dospěl k závěru, že se žalobkyně vědomě účastnila podvodu na DPH. Nakupovala mobilní telefony, které následně prodávala na Slovensko společnostem AGA Trade a FISTO Trade, s.r.o. Tyto společnosti pak zboží obratem prodaly zpět do České republiky společnostem Davolare Investment, s.r.o., CENTIVU s.r.o. a ALLREAD plus s.r.o. U nich došlo k narušení neutrality daně. Tyto společnosti sídlily na virtuálních sídlech, nepodaly daňová přiznání za dotčená zdaňovací období a nespolupracovaly se správcem daně. Přes další články v řetězcích, převážně nekontaktní, resp. majících daňové nedoplatky, bylo zboží dodáno do Ruska společnostem OOO Kompania Telefony XXI Vek a OOO RTI-Mobil. Platby za toto zboží byly přijaty z bankovního účtu LENZER INTERINVEST LTD (dále „LI“). [5] Z bodů 49 až 56 rozhodnutí žalovaného plyne, že dospěl k závěru o vědomé účasti žalobkyně na podvodu na základě několika objektivních okolností. První okolnost spočívá v personálním propojení žalobkyně a společností AGA Trade, resp. jejich jediných jednatelů, P. P. a A. G. Stěžovatelka měla rovněž navázat spolupráci s FISTO Trade na základě doporučení A. G. V dotčených zdaňovacích obdobích byl A. G. současně zaměstnancem žalobkyně a jednatelem AGA Trade. Podnikal přitom ve stejném oboru jako žalobkyně. V letech 2011 a 2012 u žalobkyně pouze zaškoloval nového zaměstnance, přesto mu však byla vyplácena plná mzda. Žalobkyně přenechala společnosti AGA Trade část vlastní klientely a poskytla jí obchodní úvěr ve výši 2 až 3 mil. EUR na odběr zboží, tím, že jí dodávala zboží ještě před jeho úhradou. Společnost AGA Trade totiž neměla dostatečné finanční prostředky. A. G. i po ukončení zaměstnaneckého poměru u žalobkyně zůstal jednatelem slovenské společnosti 2P Agency Slovakia s.r.o., která je s žalobkyní součástí stejné mezinárodní skupiny, přestože mu za to nebyla vyplácena mzda. A. G. byl (spolu s manželkou) vlastníkem bytu, ve kterém měl P. P. bydliště. Žalovaný spojení mezi jednotlivými články shledal také v působení společnosti LI. Tato společnost byla do 22. 3. 2011 společníkem žalobkyně a v řetězci přijímala platby za vývoz zboží do Ruska. [6] Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí dále identifikoval další objektivní okolnosti, ze kterých dovodil vědomou účast žalobkyně na podvodu. Uvedl, že se žalobkyně v rámci obchodování chovala krajně neekonomicky, jelikož své obchody na Slovensku prováděla pouze přes společnost AGA Trade, nikoliv přes 2P Agency Slovakia, přestože v obou společnostech vystupoval jako jednatel A. G. Žalovaný z toho dovodil, že žalobkyně úmyslně obchodovala s jinými společnostmi, aby nemohla být spojována s následným dodáním zboží do České republiky společnostem, u kterých došlo k narušení neutrality daně. Bylo také nestandardní, že žalobkyně přenechala zisk společnosti, prostřednictvím které podniká její zaměstnanec, přestože ve stejném státě působí její sesterská společnost. O nestandardnosti vztahů mezi žalobkyní a AGA Trade rovněž svědčí zjištění, že žalobkyně aplikovala odlišné obchodní praktiky s jinými odběrateli. Úhrada za zboží standardně probíhala před jeho dodáním a společnost AGA Trade prováděla kontrolu zboží. V nyní posuzované věci ovšem žalobkyně poskytla zboží na splatnost a společnost AGA Trade kontrolu zboží neprováděla. Žalobkyně byla subjektem, který inkasoval ze státního rozpočtu výhodu v podobě uplatnění nadměrného odpočtu DPH, neboť následný prodej mobilních telefonů byl na výstupu osvobozen od DPH z důvodu dodání zboží do jiného členského státu. Z výše uvedených důvodů tak žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně o podvodu na DPH věděla. [7] Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou, kterou Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Konstatoval, že žalobkyně nikterak nesporuje, že došlo k narušení neutrality DPH. Ze zjištěných objektivních okolností i městský soud dospěl k závěru, že žalobkyně o podvodu na DPH věděla. Dále konstatoval, že za situace, kdy byla prokázána vědomá účast žalobkyně na podvodu, se není třeba zabývat přijatými opatřeními k prevenci účasti na podvodu. Ve svých závěrech se tak převážně ztotožnil se závěry žalovaného, které jsou rekapitulovány výše. Podrobnější argumentaci městského soudu kasační soud rozvádí dále, v souvislosti s vypořádáním jednotlivých kasačních námitek. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [8] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Tvrdí, že je nezákonný a nepřezkoumatelný. A. G., její bývalý zaměstnanec a poté jednatel AGA Trade s.r.o., byl prověřený a spolehlivý obchodní partner. O aktivitách odběratelů svého odběratele nemohla mít žádné povědomí. Městský soud vytýká nestandardní jednání společnosti AGA Trade vůči svým odběratelům a tyto závěry nedůvodně vztahuje ke stěžovatelce. Detailní kontrola mobilních telefonů není technicky možná, ani nezbytná. V době uskutečňování transakcí nebyla společnost LI zapsaným společníkem stěžovatelky. Neměla tak k ní žádný vztah. Tato společnost sloužila pouze k uskutečňování platebního styku. Městský soud ani daňové orgány nevzaly v potaz důkazní prostředek, který prokazuje činnost LI. Spojitost mezi stěžovatelkou a LI nelze dovodit ani přes I. Š., který LI zastupoval na valných hromadách stěžovatelky a stal se jedním ze společníků 2P Agency Slovakia. To však bylo až v roce 2015, tedy čtyři roky po skončení dotčeného zdaňovacího období. [9] Městský soud rozhodoval na základě obecných a nepodložených tvrzení, a proto je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. Stěžovatelka vyplácela zaměstnanci A. G. plnou mzdu za zaučování nového zaměstnance a umožnila mu i rozvoj vlastní podnikatelské činnosti v oboru proto, aby si zajistila obchodní příležitosti do budoucna a zaměstnanec nepřešel ke konkurenci. Jak zaměstnanec uvedl v rámci svědecké výpovědi, jeho podnikatelská činnost byla méně náročná než práce pro stěžovatelku. Informace o svých obchodních aktivitách jí nesděloval. Mezi jednateli nebyly osobní vazby, pouze pracovní. Soud její žalobní argumentaci bez dalšího odmítl s tím, že ji považuje za nevěrohodnou, což způsobuje nepřezkoumatelnost rozsudku. Rozsudek je rovněž vnitřně rozporný, jelikož soud konstatoval, že vztah mezi jednateli stěžovatelky a společnosti AGA Trade je natolik blízký, že stěžovatelka věděla, jak její odběratel naloží se zbožím. Zároveň ale nebyl natolik blízký, aby vůči němu mohla být vstřícná v obchodních vztazích. Závěr soudu, že obchodní transakce neměly ekonomické opodstatnění, je nesprávný. Stěžovatelka reagovala na poptávku po zboží na Slovensku coby prodejce mobilních telefonů. Společnost 2P Agency Slovakia s. r. o. byla navíc v