8 As 248/2021 — Nejvyšší správní soud

8 As 248/2021- 116 - text  8 As 248/2021-125 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Lukáše Hloucha v právní věci žalobců: a) nstržm. M. K., b) prap. J. K., c) nstržm. S. K., d) prap. L. J., e) pprap. J. J., f) nstržm. P. H., g) pprap. Z. H., h) pprap. P. H., i) prap. L. G., j) pprap. P. D., k) nstržm. R. D., l) prap. P. Č., m) pprap. H. B., n) prap. M. A., o) pprap. P. Z., DiS., p) pprap. M. V., q) pprap. M. V., r) nstržm. L. V., s) pprap. D. T., t) nstržm. N. Š., u) pprap. A. S., v) prap. Bc. J. R., w) pprap. M. P., x) pprap. R. P., y) prap. P. O., z) nstržm. L. N., aa) prap. O. M., ab) pprap. J. M., ac) rtn. M. L., ad) prap. P. K., ae) pprap. K. K., DiS., af) prap. R. K., ag) prap. L. K., ah) por. Mgr. T. K., ai) prap. J. J., aj) pprap. Bc. A. J., ak) nstržm. J. H., al) nprap. P. H., am) pprap. L. H., an) pprap. T. F., ao) nstržm. P. D., ap) prap. J. Č., aq) nstržm. K. B., ar) pprap. O. B., as) pprap. T. A., at) nstržm. V. V., au) ppor. D. V., av) nstržm. Bc. P. V., aw) nstržm. J. T., ax) prap. J. T., ay) prap. M. Š., az) pprap. V. R., ba) pprap. M. R., bb) nstržm. J. P., DiS., bc) pprap. T. P., bd) pprap. T. O., be) prap. M. N., bf) prap. T. M., bg) prap. J. M., bh) pprap. D. O., bi) prap. T. K., bj) pprap. J. K., bk) prap. J. J., bl) nstržm. M. H., bm) prap. J. H., bn) nprap. P. H., bo) nprap. M. F., bp) pprap. P. D., bq) prap. M. Č., br) nstržm. P. B., bs) pprap. Z. B., bt) prap. P. A., bu) nstržm. D. P., bv) nstržm. F. V., bw) prap. V. V., bx) nprap. T. T., by) pprap. L. Š., bz) pprap. M. Š., ca) rtn. M. S., cb) nstržm. P. R., cc) pprap. M. P., cd) pprap. O. P., ce) pprap. H. N., cf) prap. L. M., cg) nstržm. M. M., ch) pprap. L. M., dříve M. ci) prap. T. L., cj) prap. L. K., ck) nstržm. J. Ch., všichni zastoupeni Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem sídlem Rooseveltova 16, Plzeň, proti žalovanému: Generální ředitel Vězeňské služby České republiky, sídlem Soudní 1627/1a, Praha, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2020, čj. VS-88415-24/ČJ-2018-80000L-PK, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, čj. 55 Ad 2/2020-147, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti v celkové výši 17 606 Kč k rukám jejich zástupce Mgr. Zdeňka Honzíka, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobci a dalších 15 v záhlaví neoznačených příslušníků Vězeňské služby, kteří byli přiděleni k výkonu služby ve Věznici Vinařice, společně podali tři žádosti o proplacení hodin odpracovaných při přestávkách ve službě na jídlo a odpočinek ve smyslu § 60 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“). [2] Žalobci g), m), o), ap), be), bf), bk), bx) a by) podali žádost za období od 2. 5. 2015 do 2. 5. 2018, ostatní žalobci (a 14 dalších příslušníků) za období od 28. 3. 2015 do 28. 3. 2018. Samostatnou žádost dále podal dne 17. 5. 2018 nprap. V. L. Všichni žádosti zdůvodnili tím, že jim je sice umožněno stravování, nemají však možnost opustit objekt věznice tak, aby mohli čerpat přestávku a relaxovat dle svého uvážení. Podle žalobců jde pouze o umožnění stravování, nečerpají přestávky na odpočinek dle § 60 služebního zákona. V době čerpání přestávky nemají možnost opustit střežený objekt, neboť ve službě není tolik příslušníků, aby byla zajištěna zastupitelnost a žalobci mohli přestávku čerpat. [3] Ve správním řízení byly provedeny výslechy svědků k problematice čerpání přestávek na jídlo a odpočinek na jednotlivých služebních místech. Konkrétně byli vyslechnuti dne 15. 5. 2018 při ústním jednání prap. P. H. [žalobce al)], pprap. V. R. [žalobce az)], prap. M. Š. [žalobce ay)],nstržm. R. D. [žalobce k)], nprap. M. F. [žalobce bo)] a svědci mjr. Mgr. V. K. a mjr. Mgr. I. B. [4] Ředitel Věznice Vinařice (dále jen „ředitel věznice“) nejprve žádosti zamítl rozhodnutím ze dne 11. 7. 2018, čj. VS - 54559-16/ČJ/2018-800520 (dále také jako „první rozhodnutí ředitele věznice“), s tím, že přestávky na jídlo a odpočinek byly řádně čerpány a nárok na jejich proplacení nevznikl. Toto rozhodnutí bylo následně k odvolání žalobců zrušeno rozhodnutím ze dne 16. 10. 2018, čj. VS-88415-7/ČJ-2018-80000L-PK. Žalovaný vrátil věc řediteli věznice k dalšímu řízení, neboť nezjistil skutkový stav, zejm. nedostatečně provedl výslechy příslušníků Vězeňské služby a nezjistil tak stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. [5] Ředitel věznice v dalším řízení o žádostech konal ústní jednání, při němž byli znovu vyslechnuti prap. P. H. [žalobce al)], pprap. V. R. [žalobce az)], prap. M. Š. [žalobce ay)], nstržm. R. D. [žalobce k)] a nprap. M. F. [žalobce bo)]. Dále byli vyslechnuti prap. T. F. [žalobce an)], prap. L. K. [žalobce cj)] a nstržm. P. B. [žalobce br)]. Následně opětovně žádosti zamítl rozhodnutím ze dne 3. 5. 2019, čj. VS54559-60/ČJ-2018-800520. Proti tomuto rozhodnutí žalobci podali odvolání. [6] Žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil napadeným v záhlaví označeným rozhodnutím. V odůvodnění především uvedl, že příloha rozkazů vedoucích oddělení, kterou se stanoví přestávky ve službě na jídlo a odpočinek, není v žádném případě fiktivním dokumentem, který nemůže být realizován, neboť podle tvrzení dozorců jsou tito v době čerpání přestávek povinni plnit úkoly stanovené denním režimem odsouzených. Konstatoval, že je povinností inspektorů dozorčí a strážní služby řádně plánovat přestávky ve službě na jídlo a odpočinek. Ztotožnil se proto s argumentací ředitele věznice ohledně plánování služeb. Doplnil, že pokud nelze přestávku v naplánovanou dobu vykonat, jsou to odpovědní příslušníci povinni zaznamenat do přílohy denního rozkazu, na žádost dotyčného příslušníka stanovit jinou dobu čerpání přestávky, a pokud ji stanovit nelze, rovněž to zaznamenat, takže by přestávka neměla být vykázána. Pokud by se přestávky uvedeným postupem neevidovaly, jde o pochybení jednotlivců, kteří řádně neplní své povinnosti. Služba má předvídatelný průběh a vzhledem k jejímu charakteru lze přestávky ve službě na jídlo a odpočinek plánovat. Skutečnost, že během čerpání přestávky na jídlo a odpočinek musí být příslušníci vystrojeni a ustrojeni do služebního stejnokroje, není dle žalovaného podstatná. Jelikož vězeňská služba je bezpečnostním sborem, není ničím neobvyklým, že jsou její příslušníci ustrojeni do služebních stejnokrojů. Skutečnost, že jsou během přestávek oděni do služebních stejnokrojů, nezakládá nepřerušitelný výkon služby. Z podkladů rozhodnutí upravujících činnost příslušníků (denních rozkazů, rozpisů stanovišť, výkazů odsloužených hodin ani vnitřních předpisů), a dále také z provedených výslechů svědků a účastníků vyplývá, že výkon služby ve Věznici Vinařice může být přerušen za účelem čerpání přestávky ve službě a příslušníci tedy v této době nemusí plnit úkoly stanovené denním režimem odsouzených už proto, že se stravují v závodní jídelně. [7] Pokud jde o střídání, je dle žalovaného nutné příslušníky rozlišit na dozorce a strážné, a výkon služby na pevných a pohyblivých stanovištích. U pohyblivých stanovišť není povinnost být po celou dobu služby na stanovišti, což vyplývá také z toho, že se příslušníci v některých případech v rámci plnění služebních povinností z těchto stanovišť vzdalují. Příslušníci navíc nejsou jediným zabezpečením věznice. Dle žalovaného tuto argumentaci podporuje výpověď vedoucího oddělení výkonu trestu i výpovědi účastníků, kteří nepopírají, že se za účelem konzumace stravy v jídelně či kantýně ze stanovišť vzdalují. Dělením stanovišť na pohyblivá a pevná ředitel věznice jednoznačně stanovil, kde je nutné, aby byla stanoviště nepřetržitě obsazena příslušníky po celou dobu výkonu služby (např. pevné strážní stanoviště u vstupu či dozorčí stanoviště v krizovém oddělení), a kde nikoli (např. stanoviště strážní a zásahové hlídky č. 8 či dozorčí stanoviště na ubytovně). V rámci oddělení výkonu trestu je pouze jediné pevné stanoviště, které se mění na pohyblivé, pokud v krizovém oddíle není umístěn žádný odsouzený. Uvedené dělení je klíčové pro to, zda je nutné příslušníky během výkonu služby za účelem čerpání přestávky střídat, či nikoli. Stanoviště jsou rozdílná počtem velených příslušníků a úkoly, které na nich musí příslušníci plnit. Žalobci ve svých výpovědích neuvedli, na jakých stanovištích jim nebylo umožněno přestávky ve službě na jídlo a odpočinek čerpat, ani neupřesnili, jaké úkoly stanovené denním režimem odsouzených byli povinni během čerpání přestávek plnit. [8] Stěžovatel dále vysvětlil systém fungování tzv. střídání dozorců, které závisí na jejich náplni práce. To se odráží v rozdělení stanovišť na pevná a pohyblivá (srov. výpověď pprap. V. R.), jenž uvedl, že střídání na úseku dozorčí služby určuje inspektor dozorčí služby, který urč