1 As 119/2024 — Nejvyšší správní soud

1 As 119/2024- 42 - text  1 As 119/2024 - 45 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Michala Bobka v právní věci žalobkyně: J. Š., zastoupená JUDr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se sídlem Květná 15, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2023, č. j. SZPI/BY59618/2022, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2024, č. j. 15 A 13/2023  66, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2023, č. j. SZPI/BY59618/2022, která zamítla její odvolání a potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 23. 11. 2022, č. j. SZPI/BY59613/2022. Ten žalobkyni uznal vinnou tím, že: a. v provozovně J. Š., dne 1. 8. 2022, nedodržovala všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin (dále jen „nařízení č. 852/2004“), a tím porušila ustanovení kapitoly II, čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, když „byly zjištěny nedostatky: na prodejní ploše, pod regály obslužného pultu a v hůře dostupných místech (např. u kompresorů chladicích vitrín) byly na podlaze zbytky potravin, prach, drobky, pavučiny, provozovna nebyla udržována v čistotě, což bylo v rozporu s ustanovením kapitoly I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004; v přípravně, vpravo před vstupem do šatny a pod dřezem byl na podlaze zjištěn prach, drobky a výskyt trusu hlodavců – staré suché exkrementy. Jednalo se o zanedbaný úklid, provozovna nebyla udržována v čistotě, což bylo v rozporu s ustanovením kapitoly I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004; v šatně, vpravo od dveří vedoucích do společné chodby, které se nepoužívaly (byly uzamčené), byl podél stěny a v rohu zjištěn prach, drobky a výskyt trusu hlodavců – staré suché exkrementy, provozovna nebyla udržována v čistotě, což bylo v rozporu s ustanovením kapitoly I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004; v meziskladu, kde byly ukládány přepravky s potravinami před otevřením provozovny, byl u levé stěny, za přepravkami na podlaze, zjištěn prach, nečistoty a výskyt trusu hlodavců – staré suché exkrementy, provozovna nebyla udržována v čistotě, což bylo v rozporu s ustanovením kapitoly I odst. 1 přílohy II nařízení č. 852/2004; v přípravně, v šatně a v meziskladu, zjištěn na podlaze výskyt trusu hlodavců – staré suché exkrementy. V době kontroly nebyly na provozovně nikde položeny žádné nástrahy na hlodavce. Na provozovnu byly stále otevřeny vstupní dveře pro zákazníky. Na provozovně nebyly v době kontroly zavedeny žádné preventivní postupy pro regulaci škůdců, což bylo v rozporu s ustanovením kapitoly IX odst. 4 přílohy II nařízení č. 852/2004.“ Tím žalobkyně nesplnila povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, čímž se dopustila přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.“); b. v provozovně J. Š., dne 2. 9. 2022, „v obslužné chladicí vitríně s balenými i nebalenými lahůdkářskými výrobky uváděla na trh potraviny při nevyhovujících úchovných podmínkách  Chlebíček – vajíčko – balkán, 3kusy, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Chlebíček s pórkem, 1 kus, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Chlebíček šunka sýr, 4 kusy, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Chlebíček speciál, 6 kusů, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Obložené vejce šunka, 1 kus, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Uzenářský bramborák, 6 kusů, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Kapustový bramborák, 5 kusů, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce),  Bageta šunková, 2 kusy, skladujte při teplotě +1 °C až +8 °C (deklarace výrobce). V této obslužné chladicí vitríně byly naměřeny teploty prostředí u nebalených a balených lahůdkářských výrobků, v prostřední části vitríny (druhá police od spodu) 10,1 °C; 10 °C a 9,8 °C. Po uplynutí cca jedné hodiny bylo přistoupeno k opakovanému měření teploty dvěma teploměry a byly naměřeny teploty 10,1 °C; 9,8 °C a 9,5 °C. Naměřené teploty byly nevyhovující.“ Tím žalobkyně porušila § 3 odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., čímž se dopustila přestupku dle § 17 odst. 1 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb. [2] Za uvedené přestupky správní orgán I. stupně žalobkyni uložil úhrnnou pokutu podle § 17f písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), ve výši 15 000 Kč a dále povinnost uhradit náhradu nákladů správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč podle § 95 zákona č. 250/2016 Sb. ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). [3] Těmto závěrům se žalobkyně bránila žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji však shora označeným rozsudkem zamítl. [4] Soud předně konstatoval, že napadené rozhodnutí je plně přezkoumatelné; správní orgán zcela srozumitelně popsal skutkový stav věci, následně aplikoval relevantní právní úpravu a své závěry řádně odůvodnil. [5] Soud dále uzavřel, že z protokolu o kontrole ze dne 1. 8. 2022, č. P10850199/22, ve spojení s pořízenou fotodokumentací, je zřejmé, že se na podlahách prodejní plochy pod obslužným pultem v době dotčené kontroly nacházely zbytky potravin, prach, drobky a pavučiny. Stejně tak byla v přípravně pod dřezem na podlaze nepochybně zdokumentována existence prachu, drobků a výskyt trusu hlodavců. Z fotografií pořízených v šatně je rovněž naprosto jasné, že se u stěny místnosti nacházel prach, drobky a trus hlodavců. V meziskladu u stěny, za přepravkami na podlaze, byl též jednoznačně zachycen prach, nečistoty a výskyt trusu hlodavců. Tyto skutečnosti tak byly dle názoru soudu zcela dostatečně a odpovídajícím způsobem zdokumentovány, resp. byly z fotodokumentace očividné, přičemž plně odpovídají i jejich popisu inspektory v protokolu o kontrole ze dne 1. 8. 2022. Žalobkyně jako kontrolovaná osoba byla s výsledky této kontroly téhož dne seznámena, a to prostřednictvím na místě přítomné prodavačky, avšak proti obsahu daného protokolu, resp. učiněným zjištěním, z její strany nebyly vzneseny jakékoliv námitky, a to ani posléze. [6] Soud jako nepřípadné hodnotil konstatování žalobkyně, že se pod vitrínami obslužného pultu nacházelo jen několik málo zrnek odpadlých z prodávaného pečiva, což měla být pouhá denní provozní nečistota, že bylo v šatně jedinou z fotografií seznatelnou nečistotou slupka od cibule a že se z fotografií nepodává výskyt trusu hlodavců. Těmto tvrzením žalobkyně totiž neodpovídá obsah každé jedné inspektory na místě pořízené fotografie ze dne 1. 8. 2022, které jsou součástí spisové dokumentace. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [7] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. [8] V ní předně nesouhlasila s tím, že na fotografiích je zachycen myší trus a namítala, že se jedná o popadaný posyp z pečiva. Výskyt trusu má za neprokázaný, neboť v této věci nebyl odebrán ani analyzován žádný vzorek. Pokud soud uvedl, že z přiložených fotografii je i laikovi zřejmé, že se jedná o myší trus, pak s tímto zdůvodněním nesouhlasí, neboť jakkoliv je soud odborníkem v rovině právní, není odborníkem na výskyt trusu. Soud neodůvodnil, z čeho jeho závěr pramení. [9] Rovněž opakovaně uvedla, že osoba přítomná kontrole byla „pouze prodavačka“ a nelze po ní vyžadovat, aby stěžovatelku zastupovala v průběhu probíhající kontroly. Dle ní nelze po zaměstnanci vůbec požadovat, aby za stěžovatelku případně vznášel námitky proti protokolu o kontrole. Jakékoliv podání námitek později považuje navíc za zbytečné. [10] Dále poukázala na to, že soud postupoval mechanicky, bez snahy zjistit pravdu, proto se nevypořádal s tím, proč neprovedl důkaz svědeckou výpovědí pracovnice stěžovatelky. K tomuto stěžovatelka poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1765/21, kde soud uvedl, že není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud důkazním návrhům účastníků nevyhoví, pak musí vyložit, z jakých důvodů (v zásadě jen pro irelevantnost, nevěrohodnost či nadbytečnost) je neprovedl, resp. nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. [