1 As 188/2023 — Nejvyšší správní soud

1 As 188/2023- 88 - text  1 As 188/2023 - 93 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Michala Bobka a soudců Lenky Kaniové a Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: V. R., zast. Mgr. Ing. Štěpánem Dražkou, advokátem se sídlem Veselá 169/24, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) UNIEKOSPOL, s. r. o., se sídlem Krakovská 474, Sokolnice, zast. JUDr. Adamem Valíčkem, MBA, advokátem se sídlem náměstí Svobody 87/18, Brno, II) Sokolnice RE, s. r. o., se sídlem Vrázova 1231/38, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2020, č. j. MMR26049/202083/1253, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2023, č. j. 31 A 6/2021  93, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení I) a II) nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoba zúčastněná na řízení I) je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 5 250 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Ing. Štěpána Dražky, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející řízení [1] Osoba zúčastněná na řízení I) jako stavebník a Obecní úřad Sokolnice jako stavební úřad uzavřely dne 28. 5. 2018 veřejnoprávní smlouvu podle § 78a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), která nahrazovala územní rozhodnutí o umístění stavby (č. j. 1355/18, sp. zn. 1055/18/SÚ/JR, dále jen „původní smlouva o umístění stavby“). Smlouvou byla umístěna stavba „Rozšíření skladových prostor společnosti DÉMOS a.s., na pozemku parc. č. XA, k. ú. S.“ (dále jen „stavba“). Součástí záměru bylo umístění přípojky inženýrských sítí, čímž mohl být přímo dotčen sousední pozemek ve spoluvlastnictví žalobce. Proto byl žalobce ve smyslu § 78a odst. 2 a 4 ve spojení s § 85 stavebního zákona určen jako osoba, která by byla účastníkem stavebního řízení, a k účinnosti původní smlouvy o umístění stavby se proto vyžadoval jeho souhlas, který žalobce poskytl. [2] Dne 9. 7. 2018 uzavřela osoba zúčastněná na řízení I) (stavebník) a stavební úřad veřejnoprávní smlouvu o provedení výše uvedené stavby podle § 116 stavebního zákona, která nahrazovala stavební povolení (č. j. 1724/18, sp. zn. 1601/18/SÚ/JR, dále jen „původní smlouva o provedení stavby“). Stavební úřad žalobce nepovažoval za osobu, jejíhož práva se veřejnoprávní smlouva přímo dotýká a která by byla účastníkem stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona. Souhlas žalobce s uzavřením původní smlouvy o provedení stavby proto nevyžadoval. [3] Dne 4. 2. 2019 uzavřela osoba zúčastněná na řízení I) (stavebník) a stavební úřad dohodu o změně původní veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o změně původní veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby (č. j. 250/19/SÚ, sp. zn. 3132/18/SÚ/JR, dále jen „změnová smlouva“). Předmětem změnové smlouvy byla zaprvé změna v umístění stavby [čl. II. a)], a sice změna zastavěné plochy z původních 59 m2 na 89,7 m2 (rozšíření i prodloužení), výškové úrovně podlahy a celkové výšky stavebního objektu SO 02 – zázemí skladníků, dále prodloužení inženýrského objektu – zpevněné plochy chodníku kolem objektu SO 02 – zázemí skladníků. Dále tvořila předmět změnové smlouvy [čl. II. b)] změna stavby před dokončením, a sice změna dispozičního propojení stavby SO 01 – skladovací hala se zázemím skladníků, výše uvedené změny stavby SO 02 – zázemí skladníků, změna jednosměnného provozu na dvousměnný a změna skladování dřevitého materiálu. Také v případě změnové smlouvy nebyl žalobce považován za osobu, která by byla účastníkem stavebního řízení, jeho souhlas se k uzavření smlouvy nevyžadoval. [4] Žalobce podal dne 30. 1. 2020 u Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“) žádost o určení právního vztahu ve smyslu § 142 odst. 1 správního řádu, konkrétně o určení neúčinnosti změnové smlouvy. Měl za to, že podmínkou nabytí účinnosti změnové smlouvy byl souhlas žalobce s jejím uzavřením. Krajský úřad o žádosti žalobce rozhodl dne 27. 3. 2020 tak, že osobě zúčastněné na řízení I) vzniklo ze změnové smlouvy právo na provedení výše uvedené změny stavby před jejím dokončením. Změnovou smlouvou podle krajského úřadu nedošlo k přímému dotčení práv žalobce, a to jak v části změny původní smlouvy o umístění stavby, tak v části změny původní smlouvy o provedení stavby. Stavba se nachází ve vzdálenosti cca 45 metrů od pozemku žalobce, s pozemky žalobce přímo nesousedí. Změna původně povoleného jednosměnného provozu na provoz dvousměnný nezasahovala do zákonem stanovené doby nočního klidu a podléhala podmínkám stanoveným závazným stanoviskem Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne 21. 11. 2018. Splnění těchto podmínek bylo ověřeno měřením v rámci zkušebního provozu stavby. [5] Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 11. 2020 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Ztotožnil se s krajským úřadem co do posouzení otázky přímého dotčení práv žalobce změnovou smlouvou, a to jak v části změny původní smlouvy o umístění stavby, tak v části změny původní smlouvy o provedení stavby. Žalobce byl pouze osobou, která by byla účastníkem řízení o umístění předmětné stavby, pokud by bylo vedeno, a to z důvodu dotčení (spolu)vlastnického práva k pozemku p. č. XB v k. ú. S. umístěním stavby přípojky splaškové kanalizace. [6] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného krajský soud shledal důvodnou. (Prvním) rozsudkem ve věci ze dne 31. 5. 2022, č. j. 31 A 6/2021  62, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. S ohledem na základní principy závazkového práva a obecnou úpravu změn veřejnoprávních smluv ve správním řádu dovodil, že žalobce měl být rovněž účastníkem změnové smlouvy. Předmětem změnové smlouvy byla též změna původní smlouvy o umístění stavby, k jejímuž uzavření byl vyžadován souhlas žalobce. Pokud mohlo být původní smlouvou o umístění stavby dotčeno vlastnické právo žalobce, mohlo podle krajského soudu k takovému dotčení dojít i jakoukoliv změnou této původní veřejnoprávní smlouvy. [7] Rozsudek krajského soudu ovšem na základě kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 4. 2023, č. j. 7 As 185/2022  52, zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Podle NSS předmětem změnové smlouvy byla jednak změna předmětné stavby před jejím dokončením, jednak změna v umístění předmětné stavby. Stavební zákon neobsahuje zvláštní procesní režim uzavírání společné dohody (veřejnoprávní smlouvy) o změně jak veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí (§ 78a zákona), tak veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení (§ 116 zákona), je proto třeba dodržet pravidla sjednávání toho kterého typu veřejnoprávní smlouvy. V daném případě se NSS soustředil na změnu veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby. Pro tu obsahuje stavební zákon speciální pravidlo v § 78a odst. 8 stavebního zákona, jenž odkazuje na § 78a odst. 1 až 4 tohoto zákona. V otázce souhlasu třetích osob s uzavřením dohody o změně smlouvy o umístění stavby proto nelze vycházet z obecné úpravy v § 166 správního řádu, naopak v duchu § 78a odst. 2 a 4 stavebního zákona je třeba zajistit souhlas osob, které by byly účastníky územního řízení, resp. řízení o změně územního rozhodnutí podle § 94 stavebního zákona. [8] Podle § 94 odst. 4 stavebního zákona se při změně nebo zrušení územního rozhodnutí použijí ustanovení o územním řízení obdobně. Podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení mimo jiné osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníky řízení o změně územního rozhodnutí jsou proto osoby, jejichž vlastnické nebo jiné právo k nemovitostem může být přímo dotčeno změnou územního rozhodnutí. Rovněž v případě společného územního a stavebního řízení o změně stavby se třetí osoba účastníkem řízení nestává pouze z titulu účastenství v původním stavebním řízení, nýbrž jenom za předpokladu, že by byla přímo dotčena na svých právech k sousední nemovitosti v těchto řízeních projednávanými změnami. NSS proto uzavřel, že okruh třetích osob, jejichž souhlas se vyžaduje pro účinnost veřejnoprávní smlouvy o změně veřejnoprávních smluv o umístění stavby a o provedení stavby, je třeba určit primárně s ohledem na okolnost, zda vlastnická (nebo jiná věcná) práva těchto osob k sousedním stavbám či pozemkům mohou být přímo dotčena změnou veřejnoprávních smluv. [9] V dalším řízení krajský soud rozhodl (druhým) rozsudkem, napadeným touto kasační stížností. Rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vázán právním názorem NSS, posuzoval otázku, zda změnovou smlouvou dochází k přímému dotčení vlastnických p