Nejvyšší správní soud 1 Azs 171/2024

Žalovaný napadeným rozhodnutím nepřiznal žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Následně podanou žalobu krajský soud zamítl.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) si proti rozsudku krajského soudu podal kasační stížnost. V průběhu kasačního řízení Nejvyšší správní soud zjistil (viz přípis Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ze dne 2. 10. 2024, č. j. UT30092/2024; a sdělení žalovaného ze dne 9. 10. 2024 na č. l. 47 spisu NSS), že stěžovatel se dne 30. 8. 2024 dobrovolně navrátil (§ 123a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů) do Moldavska. Skutečnost, že stěžovatel opustil území České republiky a nachází se v Moldavsku, potvrdilo i Ředitelství služby cizinecké policie v přípisu ze dne 8. 10. 2024, č. j. CPR41698/612/ČJ2024930012, ve kterém zároveň sdělilo jeho adresu v Moldavsku.

Jelikož stěžovatel, v pozici žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v průběhu řízení (dobrovolně) vstoupil na území jiného státu, soud řízení o kasační stížnosti zastavil [§ 33 písm. c) zákona o azylu; obdobně viz usnesení NSS ze dne 17. 10. 2019, č. j. 4 Azs 300/2019 61].

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo zastaveno (§ 60 odst. 3 ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).