10 Afs 115/2023 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 115/2023- 49 - text  10 Afs 115/2023 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: B.I.B.S., a.s., v konkursu, Lidická 960/81, Brno, zastoupená opatrovnicí Mgr. Danou Cigánkovou, advokátkou se sídlem Bašty 413/2, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Smrčka a Kubálek v.o.s., insolvenční správkyně žalobkyně, Opatovická 159/17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2017, čj. 30546/17/530022441701848, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2023, čj. 29 Af 70/2017104, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2023, čj. 29 Af 70/2017104, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Vymezení věci [1] Pěti platebními výměry vyměřil Finanční úřad pro Jihomoravský kraj žalobkyni DPH za zdaňovací období únor až červen 2014. Žalobkyně se proti dodatečným platebním výměrům odvolala, žalovaný však odvolání zamítl a potvrdil tak napadené platební výměry. [2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu. V průběhu řízení před krajským soudem byl prohlášen konkurs na majetek žalobkyně a její insolvenční správkyní byla ustanovena společnost Smrčka a Kubálek v.o.s. Ta oznámila, že v řízení bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. [3] Krajský soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2019, čj. 29 Af 70/201761, zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost, na jejímž základě NSS rozsudkem ze dne 3. 11. 2022, čj. 10 Afs 371/201960, zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. NSS dospěl k závěru, že krajský soud neposoudil věc komplexně, ale jednotlivé významné skutečnosti týkající se daňového podvodu posuzoval izolovaně. Podle NSS daňové orgány nevycházely pouze z jedné skutečnosti. Zjištěné skutečnosti ve svém souhrnu vytvořily řetězec nestandardních okolností, ze kterých lze usuzovat na existenci daňového podvodu. NSS zavázal krajský soud, aby se v dalším řízení zabýval všemi rozhodnými skutečnostmi nejen jednotlivě, ale i v jejich souhrnu. Dále měl krajský soud posoudit druhou a třetí podmínku odmítnutí nároku na odpočet DPH v mezích žalobních námitek. [4] Krajský soud následně zamítl podanou žalobu, neboť podle něj daňové orgány prokázaly nestandardnost obchodních transakcí mezi žalobkyní a společností Verttigo Investments s.r.o. Tvrzení žalobkyně nebyla natolik věrohodná, aby daňové orgány nemohly učinit závěr o zapojení žalobkyně v podvodném řetězci s cílem vylákat daňový odpočet, resp. neodvést daň. 2. Kasační řízení [5] Osoba zúčastněná na řízení – insolvenční správkyně žalobkyně (stěžovatelka) – napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboť krajský soud se nesprávně a nedostatečně zabýval druhou a třetí podmínkou odmítnutí nároku na odpočet DPH. V kasační stížnosti podrobněji rozvádí, proč obchodní transakce žalobkyně proběhly za standardních podmínek a že daňové orgány neprokázaly absenci dobré víry žalobkyně a její vědomost o zapojení do potenciálně závadného řetězce. Stěžovatelka sdělila, že by v této věci měly být posuzovány také skutečnosti, jež vyšly najevo v trestních věcech osob propojených s dodavatelem žalobkyně. [6] Dále namítá vadu řízení před krajským soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Krajský soud totiž stěžovatelku nevyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Stěžovatelka proto nemohla vyslovit svůj nesouhlas. [7] Stěžovatelka navrhla, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu a také rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že postup ohledně rozhodnutí o věci bez nařízení jednání plně spadá do procesních postupů krajského soudu. Ke zbytku kasačních námitek konstatoval, že jsou bezpředmětné či nedůvodné. [9] Stěžovatelka v replice sdělila, že v řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. 56 T 2/2019, byl rozsudkem ze dne 31. 8. 2020 pan Janouškovec, jednatel společnosti Verttigo Investments a zaměstnanec žalobkyně, zproštěn obžaloby ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Z dokazování provedeného v uvedené věci plyne, že žalobkyně nevěděla a ani nemohla vědět o svém zapojení do transakce, která by mohla být stižena podvodem. Tím, že krajský soud nenařídil jednání ve věci, znemožnil stěžovatelce uplatnit důkazní prostředky týkající se trestního řízení ve prospěch žalobkyně. Z nich lze zjistit, že DPH byla krácena výlučně v předchozím stádiu obchodní transakce, na níž se žalobkyně ani společnost Verttigo Investments nijak nepodílely, a nemohly o předchozí transakci ani vědět. Žalobkyně ani stěžovatelka nemohly bez své viny sdělit informace o závěrech trestního řízení dříve. [10] Žalobkyně se ke kasační stížnosti nevyjádřila. 3. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [11] NSS se nejprve zabýval splněním podmínek řízení. Stěžovatelka je insolvenční správkyní žalobkyně. Má tedy postavení osoby zúčastněné na řízení a je podle § 102 s. ř. s. oprávněna podat kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu (tzv. objektivní přípustnost kasační stížnosti, srov. rozsudky rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, čj. 1 Afs 58/201742, body 57 až 62, a ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017121, bod 70). [12] NSS pro úplnost dodává, že ačkoliv je tzv. subjektivní přípustnost kasační stížnosti obecně spjata s hájením subjektivních práv stěžovatele (o nichž tvrdí, že byla porušena), lze ji dovodit také u kasační stížnosti podané osobou zúčastněnou na řízení, která je insolvenčním správcem žalobce. Insolvenční správce sice v řízení primárně nehájí své vlastní zájmy, avšak legitimní zájem na výsledku řízení před krajským soudem plyne z povahy jeho funkce. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), je totiž insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob [srov. též např. § 229 odst. 3 písm. c), § 246 odst. 1, § 331, § 354 odst. 2 insolvenčního zákona]. Insolvenční správce v pozici osoby zúčastněné na řízení – stěžovatele tedy může uplatnit kasační námitky, které souvisí s předmětem řízení ve správním soudnictví a jejichž posouzení zároveň může mít význam pro insolvenční řízení (resp. uspokojení věřitelů v co nejvyšší míře; k popsané procesní situaci srov. např. rozsudek NSS ze dne 12. 4. 2023, čj. 2 Afs 191/202247). Argumenty insolvenčního správce mohou být z povahy věci různé – ve prospěch, ale teoreticky i v neprospěch dlužníka v pozici žalobce. [13] Kasační stížnost je přípustná a také důvodná. Lépe řečeno, NSS zjistil vadu, ke které musí přihlédnout z úřední povinnosti. 3.1 Zmatečnost řízení [14] Podle § 109 odst. 4 s. ř. s. je NSS vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, byloli řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)]. [15] Podle § 120 s. ř. s. neníli v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. [16] Podle § 33 odst. 4 s. ř. s. jedná za právnickou osobu ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba. [17] Podle § 64 s. ř. s. nestanovíli tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. [18] Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), jeli tu nebezpečí z prodlení. [19] Podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen. [20] NSS zjistil, že žalobkyně nemohla samostatně vystupovat v řízení o kasační stížnosti, neboť tu není osoba oprávněná za ni jednat. Poslední dva statutární orgány žalobkyně totiž byly z veřejného rejstříku vymazány ke dni 22. 12. 2017 a popsaný stav trvá i ke dni vydání tohoto rozsudku. Jestliže krajský soud