10 Afs 213/2023 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 213/2023- 39 - text  10 Afs 213/2023 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: Plodinová burza Brno v likvidaci, Kotlářská 931/53, Brno, zast. advokátkou Mgr. Gabrielou Otras Svobodovou, Šafaříkova 453/5, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 21. 10. 2019, čj. 52382/2019MZE11181, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2023, čj. 5 A 179/201970, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Správní orgány rozhodovaly znovu poté, co NSS zrušil rozsudkem ze dne 6. 2. 2019, čj. 9 Afs 3/201852, č. 3870/2019 Sb. NSS, dřívější rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 13. 11. 2015 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. [2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 7. 2019 podle § 35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění účinném od 1. 7. 2017, odebral žalobkyni státní povolení k provozování a jmenoval jí likvidátora, jelikož ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odebrání povolení neorganizovala řádně a průběžně burzovní obchody v rozsahu uděleného povolení. [3] Žalovaný specifikoval 9 pochybení žalobkyně. Jednotlivá pochybení spatřoval v tom, že žalobkyně burzovním dohodcům v rozporu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách nepřidělila komodity, resp. komoditní deriváty (pochybení 1), burzovní dohodci byli dle burzovních pravidel žalobkyně oprávněni k burzovním obchodům, přestože z § 21 odst. 1 zákona o komoditních burzách plyne, že dohodci k těmto obchodům oprávněni nejsou (pochybení 2), podle burzovních pravidel mohou ujednání ve smlouvě upřesňovat burzovní uzance (pravidla), což je však v rozporu s § 12 odst. 2 písm. o) zákona o komoditních burzách, neboť burzovní uzance musí být schváleny burzovní komorou. Dále z burzovních pravidel žalovaný dovozoval, že vstupem na burzovní shromáždění se účastníci obchodování podrobují burzovním pravidlům, proto dané protizákonné ustanovení dopadá na všechny účastníky, nejen na ty, kteří nějaký obchod uzavřeli. Modifikace standardů je dle názoru žalovaného ve své podstatě narušením standardizovaného způsobu uzavírání obchodů, a tedy negací role burzy jako organizovaného trhu, a narušuje rovný přístup ke všem účastníkům burzy (pochybení 3). Dále žalobkyně měla na svých internetových stránkách umístěny informace označené jako burzovní uzance. Ty však neschválila, protože burzovní uzance schválila až dne 16. 12. 2014; tj. po zahájení správního řízení (pochybení 4), burzovní pravidla byla zmatečná, vnitřně rozporná a v rozporu se zákonem o komoditních burzách (pochybení 5), v místnosti, kde se konají burzovní shromáždění, nebyly k dispozici dokumenty (statut žalobkyně a pravidla chování návštěvníků), které výslovně předepisuje § 20 odst. 4 zákona o komoditních burzách jako povinné, aby se právě v ní nacházely (pochybení 6), smlouvy o zprostředkování týkající se obchodu z 2. 12. 2014 vykazovaly vady (pochybení 7), cenotvorba se uskutečňovala v rozporu s § 27 odst. 5, 7 zákona o komoditních burzách (pochybení 8) a v souvislosti s obchodem ze dne 2. 12. 2014 se nerovně přistupovalo k účastníkům obchodování – byl prodloužen termín dodání komodity, aniž by údaj o prodloužení byl zveřejněn (pochybení 9). [4] Podle názoru žalovaného vyjmenovaná pochybení představovala dlouhotrvající a zásadní pochybení a byly naplněny podmínky pro odebrání povolení k provozování plodinové burzy podle § 8a odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách. Žalovaný shrnul, že na burze žalobkyně měly být v období 12 měsíců před zahájením správního řízení organizovány obchody v řádu stovek milionů, aniž byly vytvářeny zákonné podmínky pro uzavírání těchto obchodů, jak plyne z popsaných pochybení. Všechna pochybení se pak projevila při obchodu ze dne 2. 12. 2014. Podle žalovaného žalobkyně závažným způsobem porušovala ustanovení zákona o komoditních burzách, statutu, jakož i dalších svých interních burzovních předpisů, které zákon o komoditních burzách předpokládá či která ze zákona o komoditních burzách přímo vycházejí. V důsledku toho je vyloučeno, aby žalobkyně byla schopna vytvářet podmínky pro uzavírání obchodů. Prostředí, ve kterém žalobkyně organizovala obchody, postrádalo jakékoliv známky profesionality, transparentnosti a standardizace coby důležitých principů fungování komoditní burzy. V dlouhodobém horizontu tak žalobkyně neorganizovala burzovní obchody v rozsahu uděleného povolení řádně a průběžně. [5] Ministr zemědělství rozhodnutím ze dne 21. 10. 2019 zamítl rozklad žalobkyně a rozhodnutí žalovaného potvrdil. [6] Proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 21. 10. 2019 podala žalobkyně žalobu, kterou městský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. 2. Kasační řízení Kasační stížnost [7] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Podle stěžovatelky jednotlivá specifikovaná pochybení představují v podstatě jedno pochybení. [8] Městský soud uvedl, že je třeba prokázat, že důvodem pro odebrání povolení mohou být pouze zásadní a dlouhotrvající pochybení v činnosti burzy. Není tedy dle názoru stěžovatelky jasné, zda je třeba, aby se jednalo o jedno závažné a dlouhotrvající pochybení, resp. případně o více méně závažných pochybení, která však ve svém souhrnu mohou vytvořit závažné porušení. [9] Stěžovatelka rovněž vytkla, že městský soud některá pochybení nesprávně posuzoval jako závažná. K pochybení 1 [burzovním dohodcům Ing. R. a Ing. Š. byly komodity přiděleny až dne 16. 12. 2014 (po zahájení správního řízení dne 2. 12. 2014), tedy všechny obchody organizované žalobkyní za období 12 měsíců před zahájením správního řízení byly činěny v rozporu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách] stěžovatelka uvedla, že zákon vykládá tak, že na burze musí působit osoby s dostatečnou kvalifikací. S neurčením konkrétních komodit burzovní komorou konkrétnímu dohodci zákon výslovně nespojuje nějaké určité následky. To, zda je formálně přidělena určitá komodita ke zprostředkování obchodů, neovlivňuje profesionalitu obchodu. Pokud by dohodce nebyl dostatečně profesionální, byl by odvolán. [10] Ve vztahu k pochybením 5, 7 (burzovní pravidla vykazovala takový nesoulad se zákonem o komoditních burzách, který je neslučitelný s požadavkem na řádné organizování burzovního obchodu, dále smlouvy o zprostředkování související s obchodem ze dne 2. 12. 2014 jsou svým obsahem zavádějící a nepřesnosti v nich obsažené jsou neslučitelné s požadavkem na řádné organizování burzovního obchodu) stěžovatelka uvedla, že se jednalo o procesní chyby. Z burzovních pravidel byly vytrženy jednotlivosti tak, aby bylo možné stav vyložit jako závažné porušení. Pochybení stěžovatelka však uznala, v revizích dokumentů mohla být rychlejší. Stěžovatelka zdůraznila, že během roku 2014 byla na tato pochybení upozorňována a bez zbytečného odkladu učinila změnu. [11] K pochybení 6 (v místnosti, kde se konají shromáždění, nebyl k dispozici na veřejně přístupném místě statut stěžovatelky a pravidla chování návštěvníků, což spolu s pochybením 5 mělo za následek netransparentnost prostředí) stěžovatelka namítla, že tyto skutečnosti nezpůsobily netransparentnost prostředí. Statut totiž existoval, ale jen nebyl zpřístupněn na veřejně přístupném místě. Návštěvník jej také mohl kdykoli získat. [12] Podle správních orgánů v souvislosti s uzavřeným obchodem ze dne 2. 12. 2014 se nerovně přistupovalo k účastníkům obchodování, neboť po dotazu kupujícího byl prodloužen termín dodání komodity, aniž by údaj o prodloužení byl zveřejněn (pochybení 9). To představuje závažné porušení zákona. Stěžovatelka k tomu namítla, že dohodě o termínu dodání předcházela veřejná nabídka, a to do doby, než byl obchod uzavřen. Následně byla nabídka stažena. [13] Podle stěžovatelky je otázka, zda lze pochybení ve smyslu právní úpravy a zákona o komoditních burzách hodnotit jako závažná a dlouhotrvající. Upozornila na to, že fakticky neexistuje judikatura v dané oblasti a zákon o komoditních burzách tyto pojmy blíže nedefinuje. [14] Stěžovatelka podotkla, že pokud odebrání povolení k provozování burzy je nástrojem nápravy, je otázkou, v čem by měla tedy náprava (jazykový výklad) spočívat, když odebrání povolení fakticky představuje ukončení činnosti burzy. [15] Stěžovatelka navrhla, aby NSS zrušil rozsudek městského soudu i rozhodnutí správních orgánů. Vyjádření žalovaného [16] Žalovaný označil kasační stížnost za nedůvodnou. Odkázal na své vyjádření k žalobě. Se skutkovými a právními závěry městského soudu se ztotožnil. Kasační stížnost v podstatě opakuje žalobní, resp. odvolací námitky, a proto by měla být odmítnuta. K tomu žalovaný rozvedl, že v řízení o žalobě stěžovatelk