2 As 109/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 109/2024- 14 - text  2 As 109/2024 - 18 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. S., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2023, č. j. MHMP 108165/2023, o podání žalobce napadajícím rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2024, č. j. 4 A 4/202345, takto: Věc se postupuje rozšířenému senátu. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce brojí proti rozhodnutí, kterým ho Úřad městské části Praha 4 uznal vinným z úmyslného neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a uložil mu pokutu 1 000 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl. [2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost emailem bez elektronického podpisu. Žalobce podání do tří dnů nepotvrdil způsobem uvedeným v § 37 odst. 2 větě druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), tedy písemným podáním shodného obsahu nebo předložením jeho originálu. II. Důvod postoupení věci rozšířenému senátu [3] Klíčovou otázkou v této věci je, zda podání kasační stížnosti emailem bez elektronického podpisu představuje podání učiněné v jiné formě, a je nutné jej podle § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. potvrdit, či zda představuje podání v elektronické formě. [4] Podle § 37 odst. 2 s. ř. s. ve znění od 1. 1. 2003 do 18. 9. 2016 bylo možné podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Tímto zákonem byl zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). Byloli takové podání učiněno v jiné formě, muselo být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musel být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíželo, ani se žádné řízení nezahájilo (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 136/201635, bod 9). [5] Novelou soudního řádu správního provedenou zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinnou od 19. 9. 2016, došlo ke změně § 37 odst. 2 s. ř. s. Namísto „popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona“ tak v ustanovení zbylo pouze „popřípadě v elektronické formě“. [6] Sedmý senát NSS v usnesení ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/201616, č. 3549/2017 Sb. NSS, bod 12, dospěl k závěru, že tato novelizace nic nezměnila na povinnosti potvrdit podání kasační stížnosti zaslané soudu emailem bez elektronického podpisu podle § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Předkládající senát dospěl k odlišnému právnímu názoru v této otázce, a proto podle § 17 odst. 1 s. ř. s. věc postupuje k rozhodnutí rozšířenému senátu. II. A) Shrnutí závěrů usnesení č. j. 7 As 274/201616 [7] Ve věci sp. zn. 7 As 274/2016 brojila žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Správní orgány shledaly žalobkyni vinnou z přestupku. Rozsudek krajského soudu byl žalobkyni doručen dne 6. 10. 2016. Na elektronickou podatelnu NSS byla dne 20. 10. 2016 doručena z emailové adresy blanketní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu. Toto podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem. [8] Dne 21. 10. 2016 zaslal zástupce stěžovatelky krajskému soudu prostřednictvím datové schránky blanketní kasační stížnost proti jeho rozsudku. Krajský soud ji dne 25. 10. 2016 odeslal NSS, kterému byla doručena dne 1. 11. 2016. [9] Podle sedmého senátu byla kasační stížnost opožděná. Posledním dnem k podání kasační stížnosti byl 20. 10. 2016, v tento den však byla NSS zaslána pouze blanketní kasační stížnost prostřednictvím emailu bez elektronického podpisu. O den později byla na krajský soud podána prakticky totožná kasační stížnost. Tato kasační stížnost byla sama o sobě opožděná a zároveň ji nebylo možné chápat jako potvrzení podání učiněného o den dříve přímo k NSS. [10] Sedmý senát srovnal znění § 37 odst. 2 s. ř. s. před novelou provedenou zákonem č. 298/2016 Sb. a po ní. Dospěl k závěru, že novela nic nezměnila na povinnosti potvrdit podání kasační stížnosti zaslané soudu emailem bez elektronického podpisu podle § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Tento závěr podpořil dvěma argumenty: vůlí zákonodárce a analogickým použitím § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). [11] Podle sedmého senátu z důvodové zprávy k zákonu č. 298/2016 Sb. vyplývá, že smyslem změny § 37 odst. 2 s. ř. s. bylo toliko vypuštění duplicitního požadavku na podepsání elektronického podání pro nadbytečnost. Úmysl zákonodárce byl tedy toliko „kosmetického“ rázu. Dále sedmý senát poukázal na analogickou úpravu v § 42 odst. 2 o. s. ř., podle kterého se k nepotvrzenému (resp. nedoplněnému) podání obsahujícímu návrh ve věci samé učiněnému v elektronické podobě nepřihlíží. Výjimku podle § 42 odst. 3 o. s. ř. tvoří zákonným způsobem podepsaná podání v elektronické podobě. [12] Zejména se však nic nezměnilo na smyslu požadavku obsaženého v § 37 s. ř. s., jak jej definoval rozšířený senát v usnesení ze dne 15. 3. 2016, č. j. 8 As 78/201522, č. 3411/2016 Sb. NSS, bod 21, kterým je identifikace podatele a autenticita podání, a to buď skrze vlastnoruční podpis, identifikaci vlastní osoby při sepisu protokolu či skrze elektronický podpis. Soudní řád správní požadavek zvláštní formy podání vztahuje jen na vybraná podání, jejichž důležitost odůvodňuje zájem na formě, která umožňuje identifikaci podatele a autenticitu podání. U dalších podání, která se zpravidla váží k již zahájeným řízením, se lze spokojit s tím, že podatel je dostatečně identifikován už samotným povědomím o řízení, k němuž se podání váže; o identitě podatele tak nevyvstávají žádné pochybnosti. II. B) Odlišný názor předkládajícího senátu [13] Podle předkládajícího senátu novela provedená zákonem č. 298/2016 Sb. přinesla změnu požadavků na podání, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, učiněné v elektronické formě. [14] Je nezbytné rozlišovat požadavky na formu podání (§ 37 odst. 2 s. ř. s.) a jeho obsah (§ 37 odst. 3 s. ř. s.). Podpis podání patří mezi požadavky na obsah podání. Jeho absence je důvodem pro postup podle § 37 odst. 5 s. ř. s., tedy výzvu k odstranění vad podání. Bez výslovného zákonného podkladu není důvod, aby se v případě elektronického podání postupovalo odlišně. Znění § 37 odst. 2 s. ř. s. účinné do 18. 9. 2016 kladlo na elektronická podání z hlediska formy vyšší nároky než na podání listinná. Běžný požadavek na obsahovou náležitost byl tedy včleněn do požadavků formy. Elektronické podání neopatřené elektronickým podpisem ztrácelo formu elektronického podání a stávalo se podáním učiněným v jiné formě, které muselo být do tří dnů potvrzeno, jinak se k němu nepřihlíželo. Zákon tedy vyloučil postup odstranění vad podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. [15] Taková konstrukce však po novele zákonem č. 298/2016 Sb. již neplatí, neboť zákon nyní nestanovuje další podmínky pro formu elektronického podání. Nedostatek elektronického podpisu nezpůsobuje, že by se na podání mělo pohlížet jako na podání učiněné v jiné formě. Jedná se o elektronické podání, které neobsahuje všechny náležitosti podle § 37 odst. 3 s. ř. s., konkrétně (elektronický) podpis, a soud proto musí postupovat podle § 37 odst. 5 s. ř. s. a stěžovatele vyzvat k jeho doplnění. Elektronické podání tak již nemění svoji formu, pokud neobsahuje elektronický podpis. Zákonodárce požadavek, aby elektronické podání obsahovalo elektronický podpis, neodstranil, pouze změnil důsledky jeho absence. Nyní je tedy požadavek na elektronický podpis obsažen v § 37 odst. 3 s. ř. s. [16] V důvodové zprávě k zákonu č. 298/2016 Sb. je uvedeno: „Změny navrhované v zákonu č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, vyplývají z obecného odůvodnění k návrhu zákona. Pro nadbytečnost se navrhuje vypustit duplicitní požadavek na podepsání elektronického podání a předvolání.“ Tato pasáž naznačuje, že cílem novely není na úpravě nic měnit, nicméně důvodová zpráva pokračuje: „Mezi náležitosti podání patří podle § 37 odst. 3 soudního řádu správního též podpis. Budeli podání činěno v elektronické podobě, bude nutné jej podepsat elektronicky. Konkrétní typ elektronického podpisu (nebudeli užito fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.), který je nutné pro podepsání podání použít, je stanoven v navrhovaném § 6 odst. 1 zákona o službách vytvářejících důvěru pro el