4 As 101/2023 — Nejvyšší správní soud

4 As 101/2023- 43 - text  4 As 101/2023-48 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: TCM POINT s.r.o., IČ 28785517, se sídlem Příčná 1892/4, Praha 1, zast. JUDr. Davidem Karabcem MPA, LL.M., advokátem, se sídlem Na Spojce 610/6, Praha 10, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se sídlem Květná 15, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2022, č. j. SZPI/AN61542/2021, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023, č. j. 30 A 43/202292, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 4.114 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Davida Karabce MPA, LL.M. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 6. 2022, č. j. SZPI/AN61542/2021, podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát v Hradci Králové (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 8. 2021, č. j. SZPI/AN61537/2021, kterým byla žalobkyně shledána vinnou z osmi přestupků spočívajících v obsahu reklamních sdělení uvedených na webových stránkách žalobkyně (prostřednictvím eshopu provozovaného na internetové adrese www.mycomedica.cz) a profilech na sociálních sítích Instagram a Facebook k žalobkyní nabízeným doplňkům stravy. Žalobkyně byla uznána vinnou rovněž ze spáchání skutku uvedeného v rozhodnutí správního orgánu I. stupně pod bodem čtyři, tedy že „dne 19. 8. 2020 uváděla na trh prostřednictvím eshopu provozovaném na webových stránkách www.mycomedica.cz, doméně mycomedica.cz níže uvedenou potravinu (doplněk stravy), u které byly uváděny informace, které připisovaly potravině vlastnosti, z nichž bylo možné navodit dojem, že může zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit nebo na ně bylo odkazováno: Agarikon v optimálním složení, doplněk stravy uváděný na trh komunikačními prostředky na dálku z produktové stránky eshopu https://www.mycomedica.cz/eshopagarikon.html, doména mycomedica.cz. V rámci textů u předmětné potraviny bylo mimo jiné uvedeno: „Houba není jedovatá, ale vzhledem ke své konzistenci a chuti, která je poměrně hořká, se nevyužívá v kuchyni, pouze jako prostředek tradičního léčitelství. V tradičních medicínách je využíván tisíciletí…“ Obviněná tak uvedením shora uvedené potraviny se zavádějícími informacemi na trh, které připisovaly potravině vlastnosti, z nichž bylo možné navodit dojem, že mohou zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit nebo na ně bylo odkazováno, nedodržela zákaz stanovený v čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011, podle kterého s výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat, čímž byla naplněna skutková podstata přestupku uvedená v § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění platném a účinném ke dni spáchání přestupku, kdy provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem (dále jen „čtvrtý přestupek“). Za spáchané přestupky byla žalobkyni podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro nyní posuzovanou věc (dále jen „zákon o potravinách a tabákových výrobcích“), uložena úhrnná pokuta ve výši 400.000 Kč a povinnost uhradit náklady přestupkového řízení ve výši 1.000 Kč. [2] Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31. 1. 2023, č. j. 30 A 43/202292, zrušil rozhodnutí žalované v části, v níž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání čtvrtého přestupku. Dále zrušil rozhodnutí žalované v části, v níž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila výrok I. rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla žalobkyni uložena úhrnná pokuta. V rozsahu zrušených částí rozhodnutí žalované jí věc vrátil k dalšímu řízení. [3] V odůvodnění rozsudku krajský soud nejprve shrnul skutkovou podstatu přestupků, jejichž spácháním byla žalobkyně uznána vinnou, a dále průběh ústního jednání. Konstatoval, že rozhodnutí žalované bylo dostatečně odůvodněno, zabýval se proto věcným posouzením jednotlivých přestupků vzhledem k uplatněným žalobním bodům. Co se týče prvního až třetího přestupku, za něž byla žalobkyně uznána vinnou, dospěl k závěru, že žalovaná posoudila věc správně, jelikož došlo k naplnění příslušných skutkových podstat přestupků. K obdobnému závěru dospěl při posouzení pátého až osmého skutku, v němž se ztotožnil se závěry žalované. [4] S posouzením odpovědnosti žalobkyně za čtvrtý přestupek žalovanou se však krajský soud neztotožnil. V popisu uvedeném u výrobku žalobkyní uváděného na trh s názvem „Agarikon, doplněk stravy“ ve znění „houba není jedovatá, ale vzhledem ke své konzistenci a chuti, která je poměrně hořká, se nevyužívá v kuchyni, pouze jako prostředek tradičního léčitelství“ a „v tradičních medicínách je využíván tisíciletí“, totiž pouze obecně informovala o tom, že v případě houby s názvem „Verpáník lékařský“, která tvořila podstatnou část předmětného doplňku stravy, se jednalo o prostředek tradičního léčitelství. V průměrném spotřebiteli předmětné tvrzení nemohlo vyvolat myšlenku, že nabízený doplněk stravy měl léčivé vlastnosti. Krajský soud dále s odkazem na čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“) uvedl, že pojmy „prostředek tradičního léčitelství“ či „tradiční medicína“ nepředstavovaly žádnou informaci, pokud šlo o obsah a vlastnosti žalobkyní nabízeného výrobku. Žalobkyně proto neporušila citované ustanovení nařízení č. 1169/2011, nenaplnila tedy ani znaky skutkové podstaty přestupku podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách a tabákových výrobcích. [5] Krajský soud dále konstatoval, že při výkladu neurčitého právního pojmu „léčebná tvrzení“ žalovaná nepřekročila meze svého správního uvážení. V této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu a odbornou právní literaturu k rozlišení neurčitých právních pojmů a správního uvážení. Uzavřel, že v posuzovaném případě nešlo o přezkum správního uvážení, nýbrž o otázku zákonnosti postupu správních orgánů při výkladu neurčitého právního pojmu. S výkladem žalované se však krajský soud neztotožnil, jelikož se vymykal i z kontextu ostatních posuzovaných skutků a byl výkladem nepřípustně extenzivním. Zdůraznil, že ani ve spotřebitelích z tzv. zvláště zranitelné skupiny průměrných spotřebitelů nemohly výrazy „tradiční léčitelství“ a „tradiční medicína“ vyvolat dojem, že žalobkyní nabízený doplněk stravy byl schopen zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit. Jednalo se totiž o alternativní směry k medicíně jako takové, což muselo být každé osobě zřejmé. Vzhledem k uvedenému krajský soud konstatoval, že bylo nutné opětovně posoudit rovněž výši uložené úhrnné pokuty, jelikož se žalobkyně nedopustila přestupku uvedeného v rozhodnutí správního orgánu I. stupně pod čtvrtým bodem. Proto se věcně nezabýval žalobními body ohledně zákonnosti uložené pokuty. Závěrem krajský soud konstatoval, že žalovaná neporušila prováděnou kontrolou žádné právní předpisy, přičemž postupovala v rámci svých pravomocí, které jí stanovil zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. II. Obsah kasační stížnosti a dalších podání účastníků řízení [6] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, v níž označila důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [7] V ní nejprve citovala § 2 písm. g) zákona o potravinách a tabákových výrobcích a čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. 6. 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Namítla, že doplňky stravy jsou potravinami, které jsou zdrojem živin a mají nutriční nebo fyziologický účinek (podporu fyziologických funkcí zdravého organismu). Doplněk