4 As 201/2023 — Nejvyšší správní soud

4 As 201/2023- 25 - text 4 As 201/2023-31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Řehák & Řehák, v.o.s., IČ 260 03 147, se sídlem Chorinova 23, Česká Třebová, zast. Mgr. Petrem Krátkým, advokátem, se sídlem K Blahobytu 2500, Pardubice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2022, č. j. MV-164540-3/OBP-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2023, č. j. 14 A 30/2022-47, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Policejního prezidia České republiky (dále též „policejní prezidium“) ze dne 23. 8. 2021, č. j. PPR-22535-111/PŘ-2018-990450 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Tím žalovaný uložil žalobci pokutu podle § 76d odst. 10 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“), ve výši 200.000 Kč za přestupky podle § 76d odst. 8 písm. a) a § 76d odst. 1 písm. q) téhož zákona. Přestupku podle § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 50 odst. 1 téhož zákona dovezl 45 kusů zbraní kategorie C ze Spolkové republiky Německo do České republiky, aniž k tomu měl potřebné povolení. Přestupku podle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních se dopustil tím, že v rozporu s § 39 odst. 1 písm. q) téhož zákona neohlásil do deseti pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže 44 kusů zbraní. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou městský soud nadepsaným rozsudkem zamítl. Podotkl, že některé námitky směřovaly proti rozhodnutí o vině žalobce, o které již bylo pravomocně rozhodnuto žalovaným i městským soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 8 A 34/2021. Námitky shledal pro posuzovanou věc nerelevantní, přičemž v podrobnostech odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2023, č. j. 8 A 34/2021 - 64. [3] K absenci úmyslu u přestupku podle § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních uvedl, že subjektivní stránka žalobce jakožto právnické osoby je z hlediska posouzení odpovědnosti a výše trestu irelevantní. K vyvození odpovědnosti postačí, že žalobce porušil zákonem stanovenou povinnost, v důsledku čehož došlo k porušení či ohrožení zájmu chráněného zákonem. Konstatování ve vyjádření k žalobě, projednávané pod sp. zn. 8 A 34/2021, nezaložilo legitimní očekávání žalobce, že žalovaný zohlední míru jeho zavinění při určení výše sankce. Byť lze žalovanému uvedenou formulaci vytknout, nezpůsobuje nezákonnost jeho rozhodnutí. Správní orgány správně nepřihlédly při určení výše pokuty k tvrzení žalobce, že nejednal úmyslně. Ze správního spisu ani nevyplývá, že by bylo prokázáno jednání žalobce v omylu. Nevypořádání námitky, že se jednalo o první pochybení žalobce, nezpůsobuje nepřezkoumatelnost ani nezákonnost rozhodnutí žalovaného, neboť z napadeného rozhodnutí lze dovodit, že tuto skutečnost žalovaný nepovažoval za relevantní. Nerelevantní pro posouzení výše uložené pokuty je také to, že k dovozu předmětných zbraní došlo spolu s přepravou dalších zbraní, které nevykazovaly žádné pochybení, ani že centrální registr zbraní (dále též „CRZ“) v době spáchání přestupku umožňoval zadání neplatného povolení. Závažnost skutkových okolností spáchání přestupku nesnižuje ani neupozornění žalobce na vadné podání ze strany policejního útvaru. [4] Námitka ve vztahu k přestupku dle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních, že provedená změna ráže zbraní neměla za důsledek změnu kategorie zbraně, se vztahuje toliko k rozhodnutí o vině za přestupek, o které již bylo pravomocně rozhodnuto. Skutečnost, že žalobce zaevidoval do systému CRZ zbraně po jejich přepravě včetně dalšího nakládání s těmito zbraněmi, nelze zohlednit jako polehčující okolnost, jelikož žalobce byl povinen ohlásit změnu ráže zbraně příslušnému útvaru policie. Žalobcem následně provedené úkony neovlivňují závažnost jím spáchaného přestupku, jelikož následovaly až po jeho dokonání. [5] Žalobci nebyla uložena pokuta za přestupky, ohledně nichž bylo řízení zastaveno. Naopak zastavené části řízení byly vzaty v úvahu ve prospěch žalobce. Při hodnocení výše sankce je nezbytné přihlížet především k povaze a závažnosti spáchaných přestupků, nikoliv k jejich počtu. Žalobcem citovanými rozhodnutími bylo rozhodováno o jiných souborech přestupků, přičemž pokuta uložená napadeným rozhodnutím není vyšší než pokuty uložené v ostatních rozhodnutích zmiňovaných žalobcem. Správní orgány odůvodnily, z jakých důvodů uložily pokutu ve výši 200.000 Kč. Žalobci tak nebyla napadeným rozhodnutím uložena přísnější sankce. Pokuta byla uložena v pětinové výši oproti horní hranici sazby, která pro oba předmětné přestupky činí 1.000.000 Kč. Uložená pokuta není s ohledem na povahu a závažnost spáchaných přestupků zjevně nepřiměřená, a soud proto neshledal prostor pro její moderaci. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [6] Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Stěžovatel je přesvědčen, že jím uplatněné námitky odůvodňují závěr, že pokuta uložená stěžovateli měla být uložena v nižší výši. Městský soud se s žalobními námitkami nevypořádal, případně se s nimi vypořádal nesprávně. [7] K přestupku podle § 76d odst. 8 písm. a) zákona o zbraních namítl, že nejednal úmyslně, ale pouze přehlédl, že platnost povolení k přepravě zbraní skončila a uvedl toto povolení do formuláře hlášení přepravy v rámci systému CRZ. Následně nastavil správce systém CRZ tak, aby do něj neplatná povolení již nebylo možné zadat. Nesouhlasí se závěrem soudu, že vyjádření žalovaného k žalobě ohledně okolností rozhodných pro posouzení výše sankce nemohlo založit jeho legitimní očekávání. Pochybení se dopustil poprvé za dobu svého dlouholetého podnikání. Ačkoliv shledal soud námitku stran prvního pochybení stěžovatele nevypořádanou, konstatoval, že nemá vliv na správnost a zákonnost rozhodnutí žalovaného. Městský soud obchodní minulost stěžovatele neposoudil jako polehčující okolnost, ale považoval ji, stejně jako správní orgány, za přitěžující okolnost. [8] Městský soud se nesprávně vypořádal také s postupem policejního útvaru při zpracovávání hlášení o přepravě podaného stěžovatelem. Tato skutečnost je nejzávažnější pro posouzení správnosti výše uložené pokuty. Stejně jako správní orgány soud při stanovení výše pokuty nezohlednil, že policejní útvar se svou nečinností přinejmenším spolupodílel na tom, že dovoz zbraní neproběhl v souladu s právními předpisy. Útvar policie měl v době relevantní k době trvání přepravy reagovat na neplatnost povolení výzvou podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). Městský soud se vůbec nezabýval tím, že hlášení přepravy podle § 50 odst. 7 zákona o zbraních je podáním ve smyslu § 37 s. ř., a policejní útvar byl tak povinen učinit výzvu v souladu s tímto ustanovením. Stěžovatel nerozporuje svou vinu za spáchání přestupku. Tyto skutečnosti jsou však relevantní z hlediska rozhodování o výši uložené pokuty. Nemůže jít k tíži stěžovatele, že hlášení přepravy podal pouze jeden den před jejím uskutečněním a spoléhal na to, že hlášení nepodal vadně, neboť z § 50 odst. 7 zákona o zbraních vyplývá, že ohlášení o provedení přepravy je nutné učinit nejpozději jednu hodinu před jejím zahájením. [9] K přestupku podle § 76d odst. 1 písm. q) zákona o zbraních stěžovatel poukázal na to, že všechny zbraně řádně zaevidoval bezprostředně po jejich přepravě do České republiky do systému CRZ a uvedl do něj i veškeré další nakládání s těmito zbraněmi. Nenastalo tak žádné narušení ani ohrožení pořádku ve státní správě na úseku zbraní a střeliva. Městský soud se nevypořádal s námitkou nesprávného východiska policejního prezidia pro určení výše pokuty za uvedený přestupek. Policejní prezidium ve svém rozhodnutí formuluje neexistující protiprávní postup stěžovatele spočívající v tom, že ihned po provedení změny ráže předmětných zbraní s těmito nakládal jako se zbraněmi kategorie D. Z tohoto závěru následně vychází při stanovení výše pokuty. Stěžovatel naopak tvrdí, že předmětné zbraně se staly zbraněmi kategorie D až výmazem z CRZ, nikoliv již provedením úprav na nich. Až poté s nimi stěžovatel začal jako se zbraněmi kategorie D nakládat. Z tohoto důvodu je prvostupňové rozhodnutí nezákonné. Nesouhlasí také se stanoviskem městského soudu, že ze systematiky prvostupňového rozhodnutí je zřejmé, že policejní prezidium při určení výše pokuty nepřihlédlo k jednáním uvedeným na str. 23 až 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Napadený rozsudek je v této části nepřezkoumatelný. [10] Městský soud se nedostatečně vypořádal ta