6 As 230/2023 — Nejvyšší správní soud

6 As 230/2023- 33 - text  6 As 230/2023 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: Společenství vlastníků Zvěřinova 3413, IČO: 05938953, sídlem Zvěřinova 3413/12, Praha 3, zastoupený Mgr. Janem Varhaníkem, LL.M., advokátem, sídlem Škrábkových 896/1, Praha 9, proti žalovanému: Úřad městské části Praha 3, sídlem Havlíčkovo nám. 700/9, Praha 3, za účasti: I) Ing. L. B. a II) J. B., oba zastoupeni Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, týkající se žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023 č. j. 15 A 10/202343 takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023 č. j. 15 A 10/202343 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Dne 29. dubna 2022 zahájil žalovaný s osobami zúčastněnými na řízení (dále jen „stavebníci“) řízení o odstranění stavby Nástavba za účelem zřízení skladu a sauny a stavební úpravy související s připojením zastřešené části terasy k bytové jednotce č. X, k. ú. X (dále jen „stavba“). Jedná se o stavební úpravy, které stavebníci provedli bez příslušného povolení v prostorách terasy bytového domu na adrese Z. X, P. X. [2] Dne 10. května 2022 požádali stavebníci o dodatečné povolení stavby. Dne 18. května 2022 žalovaný řízení o odstranění stavby přerušil do doby ukončení řízení o dodatečném povolení stavby. Současně vyzval stavebníky k doplnění dokladů nutných pro rozhodnutí o jejich žádosti. Jedním z těchto dokladů byl též souhlas žalobce s dodatečným povolením stavby (dále jen „souhlas“) ve smyslu § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K doplnění souhlasu poskytl žalovaný stavebníkům lhůtu 90 dnů. [3] Dne 3. června 2022 zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce podání označené jako „nesouhlas se stavbou a žádost o pokračování v řízení o odstranění stavby“ (dále jen „nesouhlas se stavbou“). [4] Protože žalovaný na toto podání nereagoval, podal žalobce u nadřízeného orgánu žalovaného, Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „magistrát“), dne 28. července 2022 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Magistrát žádost žalobce dne 5. září 2022 zamítl. [5] Následně stavebníci dne 15. září 2022 požádali žalovaného o prodloužení termínu k doložení požadovaných dokladů, kterou zdůvodnili vyšší časovou náročností. K obstarání souhlasu žalobce uvedli, že jednání společenství vlastníků se ještě neuskutečnilo a že čekají na termín jednání. Dne 10. října 2022 žalovaný lhůtu prodloužil do 15. ledna 2023. Proti tomuto postupu brojil žalobce odvoláním u magistrátu, který odvolání zamítl mj. s odůvodněním, že je na stavebníkovi, aby žádost o dodatečné povolení stavby doplnil, a na stavebním úřadu je, aby mu k tomu poskytl přiměřenou lhůtu. [6] Dne 12. ledna 2023 stavebníci opětovně požádali o prodloužení lhůty. V žádosti uvedli, že ani přes jejich opakované snahy nedošlo k žádnému jednání s výborem žalobce. Dále uvedli, že stavebníci oslovují jednotlivě vlastníky jednotek s tím, že konečné udělení souhlasu proběhne na shromáždění vlastníků jednotek, pravděpodobně v květnu 2023. Této žádosti žalovaný dne 17. ledna 2023 opětovně vyhověl a lhůtu k doplnění souhlasu prodloužil do 30. června 2023. Své rozhodnutí odůvodnil mj. tím, že stále probíhá jednání stavebníků s žalobcem. [7] Protože ani v této lhůtě stavebníci souhlas nezískali, požádali dne 20. června 2023 o další prodloužení lhůty. Uvedli, že žalobce přes jejich opakované žádosti nezařadil hlasování o souhlasu na pořad jednání shromáždění žalobce. Proto podali občanskoprávní žalobu na nahrazení usnesení shromáždění žalobce rozhodnutím soudu a žalovaného požádali, aby prodloužil lhůtu do doby, než civilní soud v této věci pravomocně rozhodne. K tomu mělo dle stavebníků dojít na počátku roku 2024. Dne 14. července 2023 žalovaný stavebníkům opět vyhověl a lhůtu prodloužil do doby pravomocného rozhodnutí civilního soudu o podané žalobě. [8] Dne 7. února 2023 podal žalobce u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu na nečinnost. V ní namítal, že již 3. června 2022 žalovanému sdělil, že s dodatečným povolením stavby nesouhlasí. Žalovanému proto bylo již od tohoto data zřejmé, že souhlas nebude ze strany žalobce udělen, proto je opakované prodlužování lhůty ze strany žalovaného nelogické. Tím docházelo k neopodstatněnému a nadměrnému oddalování vydání rozhodnutí, což zasáhlo do oprávněných práv a zájmů všech spoluvlastníků žalobce, kteří mají právní zájem na odstranění stavby. Žalovaný tedy uměle a neúměrně prodlužuje lhůtu k vydání rozhodnutí zprostředkovaně i v řízení o odstranění stavby. Tím porušuje ústavní garanci práva každého, aby jeho věc byla projednávána bez zbytečných průtahů. [9] Stavebníci v řízení před městským soudem argumentovali, že je to právě žalobce, který je nečinný. Ten totiž ani přes opakované žádosti stavebníků nepředložil otázku schválení stavebních úprav shromáždění žalobce k hlasování, neboť pouze shromáždění žalobce mohlo o této otázce platně rozhodnout. Stavebníkům pak nezbylo nic jiného, než podat k civilnímu soudu žalobu na nahrazení usnesení shromáždění žalobce rozhodnutím soudu. Je tedy správné, že žalovaný prodloužil lhůtu k předložení souhlasu do doby, než civilní soud o jejich žalobě rozhodne. [10] Městský soud rozhodl dne 26. července 2023 v návětí uvedeným rozsudkem, kterým žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci nečinný, neboť přerušení řízení a opakované prodloužení lhůty k doložení souhlasu bylo důvodné a opodstatněné. [11] Městský soud uvedl, že žalovaný postupoval v souladu s § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, pokud řízení přerušil za účelem splnění výzvy, kterou stavebníkům dal a prostřednictvím které jim uložil doplnit chybějící náležitosti žádosti. K vydání usnesení o přerušení řízení, na které navazují usnesení o prodloužení lhůty ze dne 10. října 2022 a ze dne 17. ledna 2023, došlo z konkrétních důvodů, které mají oporu v zákoně. Nejedná se tedy o umělé prodlužování řízení a oddalování vydání rozhodnutí, jak tvrdí žalobce. [12] Městský soud dále uvedl, že požadavek stavebníků na opakované prodloužení lhůty považuje za opodstatněný. Jestliže totiž stavebníci poukázali na záměr oslovit jednotlivé vlastníky a předpokládaný termín konání shromáždění jakožto nejvyššího orgánu společenství vlastníků ve smyslu § 1206 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nevybočil žalovaný z mezí svého uvážení při stanovení přiměřené lhůty k provedení požadovaného úkonu (předložení souhlasu společenství vlastníků), pokud tuto lhůtu stavebníkům prodloužil do 30. června 2023. Pokud tedy stavebníci odůvodnili svou žádost v souladu s relevantní soukromoprávní úpravou zakotvenou též v § 1208 občanského zákoníku, podle kterého do působnosti shromáždění patří mj. rozhodování o stavební úpravě společné části, pak nelze podle městského soudu takovému postupu nic vytknout. Žalobce tento stavebníky avizovaný postup nezpochybnil, resp. nedoložil, že získání souhlasu je optikou soukromoprávní úpravy týkající se vztahů uvnitř společenství vlastníků a působnosti jeho orgánů z konkrétního důvodu (již) nereálné. Na uvedeném nemůže nic změnit ani to, že stavebníkům se souhlas s dodatečným povolením stavby nepodařilo v prodloužené lhůtě získat a proti absenci souhlasného rozhodnutí shromáždění se brání žalobou u civilního soudu. [13] Městský soud shrnul, že postup žalovaného nebyl projevem libovůle, nýbrž výrazem vstřícného přístupu ke stavebníkům, kteří svou žádost o prodloužení lhůty náležitě a věrohodně odůvodnili. Žalovaný nemůže být nečinný ani ke dni vydání tohoto rozsudku, neboť stále probíhá řízení před civilním soudem, který rozhoduje o nahrazení projevu vůle shromáždění. Tento postup žalovaného je v souladu s § 57 odst. 2 správního řádu, neboť v civilním řízení je řešena předběžná otázka, na jejímž zodpovězení závisí řízení o dodatečném povolení stavby. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [14] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. V kasační stížnosti popsal průběh řízení před žalovaným a zopakoval námitky, které uvedl již v žalobě před městským soudem. Stěžovatel uvedl, že již od 3. června 2022 žalovaný disponoval jeho nesouhlasem s dodatečným povolením stavby a měl tedy všechny potřebné podklady, aby ve věci rozhodl. Opakované prodlužování lhůty k doložení souhlasu stěžovatele považuje za libovůli a jednostranný přístup ke stranám správního řízení. Stěžovatel uvádí, že postup žalovaného, jakož i městského soudu, který tento postup aproboval, odporuje zásadám, na nichž stojí správní právo i stavební řízení. [15] Nejvyšší správní soud zaslal kasační stížnost k vyj