7 As 173/2023 — Nejvyšší správní soud

7 As 173/2023- 25 - text  7 As 173/2023 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše Foltase a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: L. K., zastoupen JUDr. Ivou Kuckirovou, advokátkou se sídlem Obřanská 915/101a, Brno, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj – katastrální pracoviště Rakovník, se sídlem Na Sekyře 2123, Rakovník, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. 41 A 21/2023103, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Žalovaný vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu ze dne 3. 11. 2022, č. j. PUP1/2017212 (dále též „napadené vyhlášení“) podle § 46 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „katastrální zákon“), vyhlásil platnost obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav v části katastrálního území S., obec S., ke dni nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu dle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, tj. ke dni 18. 10. 2022. Parcely žalobce p. č. XA, XB a st. XC nespadaly do vnitřního obvodu komplexních pozemkových úprav. Hranice obvodu komplexních pozemkových úprav procházela po vnějších hranicích parcel p. č. XA a XB. II. [2] Proti napadenému vyhlášení se žalobce bránil žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“). Krajský soud v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl, neboť shledal, že napadené vyhlášení platnosti katastrálního operátu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. ani zásahem podle § 82 s. ř. s. K uvedenému dodal, že zásahová žaloba proti zápisu souřadnic hraničních bodů parcel do katastru nemovitostí na základě geometrického plánu č. 51465/2019 v rozsahu parcel žalobce by musela být pro opožděnost odmítnuta, přičemž jiná v žalobním návrhu vypočtená tvrzení nejsou způsobilá přímo zasáhnout právní sféru žalobce, a nemohou být pojmově samostatným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. [3] S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu předně vysvětlil, jaký projev vůle správního orgánu lze považovat za správní rozhodnutí. Současně uvedl, jaká je povaha obnovy katastrálního operátu. Zdůraznil, že komplexní pozemkové úpravy mohou mít dopad do práv vlastníků dotčených pozemků, avšak k zásahu do práv dochází rozhodnutími pozemkového úřadu, proti nimž se lze bránit odvoláním a případně též žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., nikoli vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu dle § 46 odst. 3 katastrálního zákona, která nastává dnem určeným zákonem o pozemkových úpravách. Uzavřel, že vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav dle § 46 odst. 3 katastrálního zákona dnem určeným zákonem o pozemkových úpravách není rozhodnutím podle § 65 s. ř. s. Byť je napadené vyhlášení formalizovaným úkonem, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva adresátů, respektive není způsobilé přímo zasáhnout právní sféru žalobce. Jedná se o úkon, kterým se pouze všichni, jichž se obnova katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav týkala, vyrozumí o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a o tom, že se dosavadní katastrální operát stal neplatným. [4] Podle žalobce mělo také dojít ke změně evidence hranic mezi jeho parcelami v důsledku zápisu souřadnic hraničních bodů uvedených v geometrickém plánu, resp. mělo dojít k „posunu“ hranice mezi jeho parcelami p. č. XA a XB. K tomu krajský soud uvedl, že je mu z řízení ve věci vedené pod sp. zn. 55 A 74/2022 známo, že k zápisu (zpřesnění) sporných bodů došlo při zápisu vnitřního obvodu komplexních pozemkových úprav dne 23. 9. 2019 pod č. j. Z2840/2019212, tedy k zápisu souřadnic hraničních sporných bodů do katastru nemovitostí došlo podstatně dříve, než byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu. Poznamenal, že zrušením vyhlášení platnosti katastrálního operátu by žalobce nemohl dosáhnout požadovaného cíle. [5] Na závěr krajský soud uvedl, že katastrální zákon upravuje řadu různých druhů zápisů do katastru nemovitostí, přičemž provedení zápisu, záznamu nebo výmazu údajů v katastru nemovitostí jsou judikaturou správních soudů považovány za jednorázový zásah s trvajícími účinky. Zásahová žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo a zmeškání lhůty nelze prominout. S ohledem na to, že se žalobce o provedení zápisu v katastru nemovitostí na základě geometrického plánu dozvěděl nejpozději ke dni 24. 10. 2020, dvouměsíční subjektivní lhůta i dvouletá objektivní lhůta (od provedení zápisu) pro podání zásahové žaloby marně uplynula. I pokud by krajský soud žalobce vyzval k úpravě žaloby tak, že by směřovala proti provedení zápisu do katastru nemovitostí (zásahová žaloba), nebylo by ji možné věcně projednat, neboť taková žaloba by musela být odmítnuta pro opožděnost. Z tohoto důvodu krajský soud žalobce nevyzýval k úpravě žalobního typu. Z uvedených důvodů shledal krajský soud žalobu proti vyhlášení platnosti katastrálního operátu nepřípustnou dle § 68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. Vzhledem k tomu, že vyhlášení platnosti katastrálního operátu není způsobilé přímo zasáhnout právní sféru žalobce, nemohlo být ani zásahem podle § 82 s. ř. s. III. [6] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), d) a e) s. ř. s. [7] Uvedl, že vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav považuje za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Důležitým pro kvalifikaci nějakého úkonu jako rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. je, zda tento úkon může mít právní účinky, tj. zda může zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti, přičemž právní účinky znamenají změnu právních vztahů subjektů práva. Napadené vyhlášení má zcela zřetelné právní účinky, neboť právě na základě tohoto vyhlášení může dojít ke změně stavu v katastru nemovitostí, což má důsledky pro vlastníky a jiné oprávněné subjekty. Bez vyhlášení by k takovým změnám nedošlo. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu je úkonem, kterým se přikládají právní následky určitým faktickým okolnostem. Právě takový úkon je obecně považován za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. (lze proti němu podat stížnost). Závěry krajského soudu z uvedených důvodů považoval za chybné. [8] Namítl nepřezkoumatelnost napadeného usnesení pro nedostatek důvodů, neboť krajský soud usnesením žalobu odmítl, aniž by se výslovně vyjádřil k jednotlivým žalobním námitkám. To považoval za rozporné se zásadou spravedlivého procesu a právem na náležité odůvodnění rozhodnutí. Nedostatek odůvodnění mu ztěžuje možnost účinně se bránit v řízení o kasační stížnosti. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k novému posouzení s pokynem, aby tento náležitě odůvodnil své rozhodnutí, včetně posouzení jednotlivých žalobních bodů. [9] Stěžovatel dále zopakoval žalobní body jako stížní námitky. Nadále namítal, že došlo k neoprávněné změně hranic u pozemku, které nebyly součástí pozemkových úprav a nejsou v obvodu pozemkových úprav. Tyto hranice nebyly součástí stávajícího katastrálního operátu před započetím pozemkových úprav, nebylo s nimi tak možné manipulovat v procesu pozemkových úprav. U jeho pozemků nebylo provedeno vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí, což mělo dokazovat, že parcely stěžovatele nejsou v obvodu pozemkových úprav a nejsou tak součástí pozemkových úprav. Tuto svévolnou změnu hranice považoval za formu správního rozhodnutí, kterou došlo k zásahu do sféry stěžovatele. Skutečnost, že správní akt není formálně označen jako rozhodnutí, neznamená, že se nemůže materiálně jednat o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Současně připomněl, že podal odvolání a následně žalobu i proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Toto rozhodnutí bylo podkladem pro obnovu katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav. V uvedeném rozhodnutí nedošlo ke změně umístění hranic mezi stěžovatelovými parcelami, které nebyly součástí pozemkových úprav a po kterých neprochází obvod pozemkových úprav. Ke změně hranic došlo právě při vyhlášení obnoveného katastrálního operátu. Provedená obnova katastrálního operátu dle něj nebyla v souladu s rozhodnutím o pozemkových úpravách, které bylo výsledkem celého procesu pozemkových úprav, přičemž i soupis nemovitostí č. 5148 (s podmíněným podpisem) obsahoval několik nepřesností a nesprávných informací. [10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se zcela ztotožňuje s posouzením věci krajským soudem. IV. [11] Nejvyšší správ