— Nejvyšší správní soud

12 Ksz 11/2024- 57 - text pokračování 12 Ksz 11/2024 - 59 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ondřeje Mrákoty, zástupce předsedy senátu Mgr. Milana Poláška a přísedících JUDr. Drahomíry Lorencové, Mgr. Martina Prokeše, JUDr. Jiřího Mikety a doc. JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 4. 6. 2025 kárný návrh ze dne 15. 11. 2024 kárné navrhovatelky: městská státní zástupkyně v Praze, nám. 14. října 2188/9, Praha  Smíchov, proti kárně obviněnému: JUDr. Jiří Valsamis, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, a rozhodl takto: I. Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení podle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárnou navrhovatelkou a kárně obviněným dne 28. 2. 2025. II. V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se JUDr. Jiří Valsamis, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vědomě nečinný při vyřizování věci sp. zn. 1 KZN 91/2023, a to tím způsobem, že přestože mu dne 20. 3. 2024 byla předložena stížnost poškozeného do rozhodnutí policejního orgánu čj. KRPA 18565970/TČ2022000072 ze dne 13. 2. 2024, kterým došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/ 1961 Sb., trestního řádu, o této stížnosti do současné doby nerozhodl a neučinil tak ani poté, co mu bylo dne 2. 10. 2024 I. náměstkyní městského státního zástupce v Praze uloženo, aby ve lhůtě do 30. 10. 2024 o stížnosti rozhodl, přičemž z důvodu zamezení vzniku dalších nedůvodných průtahů byla věc dne 24. 10. 2024 přidělena jinému státnímu zástupci tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu, čímž spáchal kárné provinění podle § 28 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se mu ukládá, kárné opatření d ů t k a podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Odůvodnění: 1. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu, který byl Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručen dne 20. 11. 2024, kladla kárně obviněnému za vinu, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze vědomě nečinný při vyřizování věci sp. zn. 1 KZN 91/2023, a to tím způsobem, že přestože mu dne 20. 3. 2024 byla předložena stížnost poškozeného do rozhodnutí policejního orgán u čj. KRPA 18565970/TČ2022000072 ze dne 13. 2. 2024, kterým došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/ 1961 Sb., trestního řádu, o této stížnosti do současné doby nerozhodl a neučinil tak ani poté, co mu bylo dne 2. 10. 2024 I. náměstkyní městského státního zástupce v Praze uloženo, aby ve lhůtě do 30. 10. 2024 o stížnosti rozhodl, přičemž z důvodu zamezení vzniku dalších nedůvodných průtahů byla věc dne 24. 10. 2024 přidělena jinému státnímu zástupci. [2] Kárná navrhovatelka rovněž uvedla, že (aniž by předjímala konečné rozhodnutí dozorového státního zástupce o stížnosti) se v samotné trestní věci svojí povahou jedná spíše o civilní spor mezi věřitelem a dlužníkem o splacení půjčky, přičemž stěžovatel se vyřízení své stížnosti nijak nedomáhá a nenamítá průtahy v činnosti státního zastupitelství. Rozhodnutí je ovšem na dozorovém státním zástupci. [3] U kárně obviněného se nejedná o první věc, v níž byly shledány průtahy. Kárně obviněný má problém s vyřizováním nápadu. Již dříve byl upozorněn, že v případě nedodržení lhůty bude věc předložena městskému státnímu zástupci k přijetí kárného opatření. Výtka byla kárně obviněnému uložena dne 3. 5. 2021. Jinak je kárně obviněný hodnocen jako dobrý státní zástupce s nižším výkonem. [4] Kárná navrhovatelka navrhla jako kárné opatření uložení důtky, což pokládá za dostačující s ohledem na nižší míru dopadu opožděného vydání rozhodnutí na věc samu. Škodlivý následek se tak odehrává spíše v rovině zpochybnění důvěry v odborný výkon státního zastupitelství a ve skutečnosti, že věc musel zpracovat jiný státní zástupce. Nižší nebezpečnost jednání kárně obviněného je však zvyšována předchozí výtkou a zejména tím, že průtahy při výkonu dozoru jsou v jeho případě shledávány opakovaně. Není tedy vhodné uložení další výtky vedoucího státního zástupce, je zapotřebí působit prostředkem přísnějším. [5] Předseda kárného senátu doručil kárně obviněnému návrh na zahájení řízení. [6] Kárná navrhovatelka a kárně obviněný poté dne 28. 2. 2025 uzavřeli dohodu o vině a kárném opatření, kterou předložili kárnému soudu. 2. Ústní jednání [7] Dne 4. 6. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání formou videokonference, kterého se zúčastnila kárná navrhovatelka i kárně obviněný. [8] Předseda senátu dále podal stručnou zprávu o dosavadním stavu řízení a poučil kárně obviněného o jeho právech dle zákona o kárném řízení a trestního řádu. [9] Přestože se podle § 314q odst. 5 trestního řádu při projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu dokazování neprovádí, kromě případného výslechu kárně obviněného, NSS v rozhodnutí ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/201987, dovodil, že kárný senát může, pokud to považuje pro rozhodnutí o návrhu na schválení dohody za nutné, provést v nezbytném rozsahu dokazování. [10] Kárný soud proto provedl k osobě kárně obviněného dokazoval jeho osobním spisem. [11] Předseda senátu rovněž kárně obviněného poučil v souladu s § 314q odst. 3 trestního řádu. Kárně obviněný potvrdil, že dohodě sjednané při ústním jednání rozumí, prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, učinil dobrovolně a bez nátlaku a byl poučen o svém právu na obhajobu, jakož jsou mu též známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při ústním jednání. 3. Skutková zjištění kárného soudu [12] Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti. [13] Z osobního spisu se k osobě kárně obviněného podává, že státním zástupcem byl jmenován dne 18. 5. 2010. Z hodnocení kárně obviněného zpracovaného dne 15. 11. 2024 JUDr. Vladimírem Pazourkem, vedoucím oddělení obecné a násilné trestné činnosti městského státního zastupitelství, za období od 1. 11. 2021 do 1. 11. 2024 plyne, že je hodnocen jako velmi dobrý s nadstandardním přístupem. S tímto hodnocením ovšem ve svém stanovisku ze dne 18. 11. 2024 vyjádřila nesouhlas kárná navrhovatelka, která poukázala na to, že v práci kárně obviněného jsou trvalé a zásadní nedostatky, které nevedly k nápravě ani po více jednáních (nedodržování aprobačního řádu, nízká výkonnost, průtahy). Kárně obviněný se pohybuje přibližně na polovině výkonu ostatních státních zástupců. Za průtahy v řízení byla kárně obviněnému dne 29. 4. 2021 pod čj. 2 SPR 70/202120 uložena písemná výtka. 4. Hodnocení kárného soudu [14] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě § 25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině a trestu dle trestního řádu (viz usnesení NSS ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/201871, popř. též rozhodnutí NSS ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/201987). Kárný soud proto posuzoval podmínky pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem. [15] Kárný soud nemůže podle § 314r odst. 2 trestního řádu dohodu schválit mimo jiné tehdy, pokud je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz rozhodnutí NSS ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018199). [16] Podle § 175a trestního řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě § 25 zákona o kárném řízení tedy musí z dosud zaji