2 Ads 68/2025 — Nejvyšší správní soud

2 Ads 68/2025- 33 - text  2 Ads 68/2025 - 35 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Karla Šimky v právní věci žalobce: V. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2024, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2025, č. j. 17 Ad 19/202418, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2025, č. j. 17 Ad 19/202418, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce požádal dne 26. 6. 2023 o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku (dále „předčasný důchod“) ke dni 25. 10. 2023, kdy měl dosáhnout věku 60 let a splnit podmínky podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 30. 9. 2023. Rozhodnutím ze dne 1. 11. 2023 (dále „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná žádost zamítla. Splnění podmínek posuzovala podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném od 1. 10. 2023, podle něhož lze předčasný důchod přiznat za podmínky, že do důchodového věku chybějí žadateli nejvýše tři roky. Důchodový věk žalobce však činil 64 let a 8 měsíců, chyběly mu tedy více než čtyři roky, a zákonná podmínka tak nebyla splněna. [2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které žalovaná zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. [3] Proti rozhodnutí o námitkách se žalobce bránil u Krajského soudu v Ostravě, který toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Krajský soud shrnul, že žalovaná byla povinna o žádosti žalobce rozhodnout do 90 dnů; tato lhůta uplynula dne 24. 9. 2023, tedy před 1. 10. 2023, a nebyla dodržena pouze z důvodu na straně žalované. Pokud by žalovaná rozhodla včas, posoudila by žádost podle právní úpravy účinné do 30. 9. 2023, což by podle krajského soudu zřejmě vedlo k přiznání předčasného důchodu tak, jak žalobce požadoval. [4] Podle krajského soudu nemůže u předčasných důchodů nastat hypotéza přechodného ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb., tedy že by nárok vznikl a současně o něm nebylo pravomocně rozhodnuto. Zákon č. 270/2023 Sb. podle něj nestanoví přechodná ustanovení k § 31 zákona o důchodovém pojištění. [5] Nová právní úprava je podle krajského soudu fakticky retroaktivní. Zákonodárce ponechal tak na libovůli veřejné správy, zda o žádostech podaných před účinností nové právní úpravy a zpřísnění pravidel rozhodne až v době její účinnosti, či dříve. To založilo nerovnost mezi žadateli, a také právní nejistotu, jež nemůže z ústavněprávních hledisek obstát. [6] Krajský soud proto dospěl k závěru, že spadáli zákonem předvídané završení procesu posouzení žádosti vydáním rozhodnutí rovněž do doby účinnosti staré právní úpravy, za níž došlo ke splnění první hmotněprávní podmínky pro přiznání důchodu – podání žádosti, kterou je fixována doba, od kdy má být důchod přiznán, musí být fixována i právní úprava, kterou je třeba aplikovat. To podle krajského soudu platí i tehdy, pokud den, od kdy má být důchod přiznán, spadá do účinnosti nové úpravy proto, že splnění podmínky dovršení 60 let nastane až za účinnosti nové úpravy. Pokud byla žádost řádně podána, je ji třeba posuzovat podle právní úpravy účinné ke dni podání. [7] Krajský soud se neztotožnil s rozsudky jiných krajských soudů, jež podle něj vycházejí z mylného předpokladu existence přechodného ustanovení. Není ústavně konformní, aby použitelnost konkrétního hmotného práva závisela na rychlosti či liknavosti správního orgánu. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce [8] Žalovaná (dále „stěžovatelka“) v kasační stížnosti namítla, že napadený rozsudek odporuje zákonu i judikatuře ve skutkově obdobných případech, a odkázala na rozsudky jiných krajských soudů. Kasační stížnost je proto přijatelná ve smyslu § 104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). [9] K datu, od něhož žalobce požaduje důchod přiznat, platí, že pojištěnec má nárok na předčasný důchod, pokud mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Tuto podmínku žalobce k požadovanému datu přiznání důchodu nesplňuje. Krajský soud požaduje, aby stěžovatelka konstruovala nárok žalobce na starobní důchod od 25. 10. 2023 podle právní úpravy, která k tomuto datu již nebyla účinná. [10] I pokud by stěžovatelka o žádosti rozhodovala ještě před uplynutím 90denní lhůty, přihlédla by k tomu, že podle právní úpravy účinné od 1. 10. 2023 žalobci nárok na starobní důchod k datu 25. 10. 2023 nevznikne. Ze zákona neplyne, že by den podání žádosti byl dnem rozhodujícím pro určení, jaká právní úprava bude při posuzování nároku aplikována. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že na předčasné starobní důchody nedopadá přechodné ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb. [11] Stěžovatelka nesouhlasí s tím, že se podáním žádosti fixuje právní úprava, kterou je třeba na rozhodnutí aplikovat (v podstatě bez ohledu na to, kdy byla splněna poslední hmotněprávní podmínka). Podle § 31 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění v obou řešených zněních se za den vzniku nároku na starobní důchod považuje datum přiznání starobního důchodu, nikoli datum vydání rozhodnutí. Splnění hmotněprávních podmínek nároku na důchod nastává bez ohledu na to, kdy správní orgán vydá rozhodnutí o přiznání důchodu. Datum vzniku nároku na předčasný důchod se odvozuje od data přiznání, které nemůže předcházet datu podání žádosti. Za den vzniku nároku na starobní důchod se považuje den, od něhož je důchod přiznán. Závěr krajského soudu, že se přechodné ustanovení netýká předčasných důchodů, je i v rozporu s důvodovou zprávou k návrhu zákona č. 270/2023 Sb., podle níž jde o standardní přechodné ustanovení využitelné zejména u předčasných důchodů. [12] Podle stěžovatelky nezasáhla právní úprava retroaktivně do žalobcova nároku na předčasný důchod. Do 30. 9. 2023 mu nárok na něj nevznikl, neboť věku 60 let dosáhl až dne 25. 10. 2023. Na tuto skutečnost nemá vliv datum vydání rozhodnutí. Žalobce nemohl zvolit dřívější datum přiznání předčasného důchodu než den 25. 10. 2023. [13] Nárok nelze posuzovat podle neúčinné právní úpravy a ani jej odvozovat od pouhého očekávání splnění podmínek v budoucnu. Krajský soud fakticky vytvořil nové přechodné pravidlo, jež se odchyluje od úmyslu zákonodárce, je v rozporu s účelem zákona i judikaturou a činí výsledek sporu nahodilým. Nelze tvrdit, že by novelizace právní úpravy představovala nepřípustnou retroaktivitu či zásah do nabytých práv, neboť změny se dotkly pouze osob, jimž byl důchod přiznán po účinnosti nové právní úpravy. [14] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelka nedodržela zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí a ani jej o tom neinformovala. Účelově rozhodla až za právní úpravy účinné od 1. 10. 2023, podle níž žalobce podmínky pro přiznání předčasného důchodu nesplňoval. Žalobce nesouhlasí s tvrzením stěžovatelky, že přiznáním předčasného důchodu by byl porušen zájem na šetrném zacházení s prostředky z veřejných rozpočtů. Uvedl, že od 1. 12. 2021 pobírá výsluhový příspěvek podle § 157 a § 158 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V případě zpětného přiznání a vyplacení předčasného důchodu od 25. 10. 2023 bude muset stejnou částku vrátit na účet Generálního ředitelství cel Praha. Zájem na šetrném zacházení s prostředky z veřejných rozpočtů tak nebude ohrožen. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [15] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce (§ 31 odst. 2 s. ř. s.), se NSS zabývá též otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Neníli tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/202128, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11 a 12). [16] Podle NSS je kasační stížnost přijatelná. Rozhodnou právní otázku po vydání napadeného rozsudku zodpověděla judikatura kasačního soudu, s níž však jsou závěry krajského soudu v rozporu. Přijatelnost kasační stížnosti tak spočívá v tom, že krajský soud pochybil při výkladu hmotného práva. Kasační stížnost je tedy také důvodná. [17] Věcí prakticky téhož skutkového základu se NSS zabýval v nedávném rozsudku ze dne 20. 8. 2025, č. j. 10 Ads 198/202439 (dále též „rozsudek desátého senátu“). I v tamním případě pojištěnec požádal o předčasný důchod před schválením (a účinností) zákona č. 270/2023 Sb., lhůta 90 dnů pro vydání rozhodnutí žalované uplynula ještě před 1. 10. 2023 a pojištěnec měl dosáhnout věku 60 let až po 1. 10. 2023. Desátý senát kasační stížnost stěžovatele, jenž byl v řízení před krajským soudem žalobcem, zamítl. Závěry, které přijal k rozhodným právním