4 Ads 184/2024 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 184/2024- 20 - text 4 Ads 184/2024-27 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Tomáše Herce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ing. J. B., zastoupený Mgr. Šárkou Dostálovou, advokátkou se sídlem Masarykovo nábřeží 246/12, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2023, č. j. OSZ13032712/MJš2023, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. 8. 2024, č. j. 72 Ad 47/202320, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. 8. 2024, č. j. 72 Ad 47/202320, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Věc se týká právních účinků žádosti o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku (dále jen „předčasný starobní důchod“) podle § 31 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kterou pojištěnec podal u věcně nepříslušného orgánu sociálního zabezpečení. Jde o to, zda případné porušení povinnosti tohoto nepříslušného správního orgánu bezodkladně postoupit podání příslušnému správnímu orgánu, kterou stanoví § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, mohlo mít za následek, že uvedenou žádost lze považovat za podanou u tohoto správního orgánu dříve, než mu skutečně došlo. S tím souvisí právní otázka, zda je podání uvedené žádosti jednou z hmotněprávních podmínek vzniku nároku na předčasný starobní důchod, nebo zda jde toliko o procesní úkon, kterým žadatel uplatňuje již existující právní nárok. [2] Žalobce byl v letech 2002 až 2006 příslušníkem Policie České republiky (dále jen „policie“) a od 1. 5. 2006 pobírá výsluhový příspěvek (do 31. 12. 2006 příspěvek za službu). Dne 8. 12. 2022 podal u Okresní správy sociálního zabezpečení Jeseník (dále jen „OSSZ Jeseník“) žádost o přiznání předčasného starobního důchodu ke dni 31. 12. 2022. Protože v žádosti uvedl, že byl zaměstnán u žalovaného (dále jen „stěžovatel“), Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) dopisem ze dne 26. 5. 2023 požádala stěžovatele o sdělení, zda je k vyřízení žádosti věcně příslušná. Stěžovatel jí přípisem ze dne 22. 6. 2023 sdělil, že k rozhodnutí o žádosti žalobce je podle § 9 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, věcně příslušný jeho orgán sociálního zabezpečení, a vyzval ČSSZ k předání žádosti. Ta tak učinila několik týdnů poté, co žalobce v červnu 2023 dosáhl důchodového věku 64 let. Stěžovatel žádost obdržel dne 25. 7. 2023 a rozhodnutím ze dne 1. 8. 2023, č. j. OSZ-130327-11/D-Br-2023, jí nevyhověl. Předčasný starobní důchod lze totiž podle § 31 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o něj, který však musí předcházet dosažení důchodového věku. [3] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž stěžovatel rozhodl shora uvedeným rozhodnutím tak, že své původní rozhodnutí potvrdil. V rozhodnutí o námitkách připomněl, že již při rozhodování o výsluhovém příspěvku výslovně poučil žalobce o tom, kdo bude rozhodovat o jeho nárocích z důchodového pojištění. Žalobce přesto podal žádost u věcně nepříslušné OSSZ Jeseník, která následně pochybila tím, že ji nepostoupila stěžovateli bezodkladně. Stěžovatel následkem tohoto pochybení žalobce již nemohl postupovat jinak. [4] Rozhodnutí stěžovatele napadl žalobce žalobou. Uvedl v ní, že § 82 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 30. 11. 2023, výslovně stanoví povinnost ČSSZ sepsat žádost o dávku důchodového pojištění na předepsaných tiskopisech, což platí i pro příslušníky ozbrojených sil. Žalobce v žalobě tvrdil, že při podávání žádosti dne 8. 12. 2022 byl úředníky OSSZ Jeseník ústně ujištěn, že ji podává na správném místě, ačkoli při sepisování žádosti sdělil, že pobírá výsluhový příspěvek. Příslušnost stěžovatele upravuje § 9 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a tato zcela odpovídá příslušnosti ČSSZ, jak je stanovena v § 5 tohoto zákona. Bylo odpovědností OSSZ Jeseník, aby žádost předala přímo stěžovateli jako věcně příslušnému správnímu orgánu. Stejně tak měla ČSSZ podle § 12 správního řádu žádost bezodkladně postoupit stěžovateli. [5] Žalobce v žalobě připomněl, že o přiznání předčasného starobního důchodu ode dne 31. 12. 2022 požádal včas. Kdyby stěžovatel obdržel žádost ještě tehdy, přiznání důchodu by nic nebránilo. Nevyhověním žádosti byl žalobce v důsledku hrubého pochybení zkrácen na svých právech. Vytkl-li stěžovatel žalobci k tíži, že byl v červnu 2006 poučen o tom, kdo bude rozhodovat o jeho nárocích z důchodového pojištění, opominul, že zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení prošel od června 2006 do prosince 2022 více než stovkou novelizací. Zároveň tento zákon jednoznačně stanoví, že žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech. Uvedené poučení nemůže být přičítáno k tíži žalobce. [6] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem posledně uvedené rozhodnutí stěžovatele zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V rozsudku poukázal na povinnost věcně nepříslušného správního orgánu podle § 12 správního řádu bezodkladně postoupit podání příslušnému správnímu orgánu. Smyslem tohoto ustanovení je zachování procesních práv podatele a zabezpečení co nejdřívějšího předání věci do dispozice správního orgánu, který je k jejímu vyřízení příslušný. [7] Jde-li o právní účinky porušení povinnosti bezodkladně postoupit podání, krajský soud odkázal na některá rozhodnutí Ústavního soudu a správních soudů. Především zmínil právní názor Ústavního soudu, že „právní účinky uplatnění nároku na vydání pozemku dne 28. 1. 1993 u Obvodního úřadu Praha 10, přes nutnost postoupení věci Magistrátu hlavního města Prahy, zůstaly zachovány. Pokud tedy orgány veřejné moci vycházely v daném případě z názoru opačného a zamítly návrh stěžovatele pouze s odůvodněním, že nebyl uplatněn ve lhůtě u příslušného orgánu, neposkytly zatím jeho právům dostatečnou ochranu garantovanou v čl. 36 odst. 1 Listiny“ (nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. IV. ÚS 30/97, N 66/11 SbNU 139). Nutnost zohlednit porušení uvedené povinnosti konstatoval také Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“ nebo „kasační soud“), z jehož některých rozhodnutí krajský soud rovněž vyšel (konkrétně z rozsudků NSS ze dne 26. 2. 2007, č. j. 8 As 38/2005-91, ze dne 31. 3. 2010, č. j. 5 As 26/2009-67, a ze dne 1. 3. 2013, č. j. 9 As 172/2012-32). [8] Postoupení žádosti po více než sedmi měsících krajský soud neshledal bezodkladným. Stěžovatel měl zohlednit, že toto pochybení mohlo způsobit neústavní zásah do práv žalobce, a žádost posoudit jako včasnou. Nadto krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož žádost o příspěvek není hmotněprávní podmínkou vzniku nároku na příspěvek, nýbrž jde o povinný a výhradní prostředek k uplatnění vzniklého nároku vůči orgánu veřejné moci, tedy o úkon procesní. Pokud proto žadatel zmešká zákonnou procesní lhůtu pro podání žádosti, správnímu orgánu nic nebrání v tom, aby její zmeškání prominul, splní-li žadatel podmínky předepsané § 41 odst. 2 správního řádu a prokáže-li, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění podle § 41 odst. 4 správního řádu (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2023, č. j. 9 Ads 63/2023-29, č. 4497/2023 Sb. NSS). II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce [9] Stěžovatel podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), navrhuje jej zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. Vyhověl-li by argumentaci krajského soudu a žádost žalobce posoudil jako včasnou, zcela by tím popřel zásadu, že zvláštní zákon má přednost před zákonem obecným. Zákon o důchodovém pojištění a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení totiž obsahují zvláštní úpravu ve vztahu k správnímu řádu, která se týká postupu správních orgánů při přijímání a rozhodování o žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu. Stěžovatel byl povinen postupovat podle ní. [10] Podáním žádosti u nepříslušného správního orgánu nebylo zahájeno řízení. Stěžovatel mohl na základě žádosti, která mu byla doručena jako věcně příslušnému správnímu orgánu až dne 25. 7. 2023, žalobci přiznat předčasný starobní důchod nejdříve od tohoto dne. Dosáhl-li však žalobce důchodového věku ještě před tímto dnem, stěžovatel nemohl žádosti vyhovět. V tomto ohledu odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2024, č. j. 34 Ad 31/2023-25, který ve skutkově obdobné věci postup stěžovatele aproboval. [11] Podle stěžovatele