5 As 119/2025 – Nejvyšší správní soud

5 As 119/2025- 32 - text  5 As 119/2025 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Ing. M. D., zastoupený Mgr. et. Mgr. Bedřichem Fialou, advokátem se sídlem Politických vězňů 98, Kolín III., proti žalovanému: Městský úřad Semily, se sídlem Riegrovo náměstí 63, Semily, za účasti: ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV – Podmokly, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 5. 2025, č. j. 30 A 16/2024-140, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalobce podal dne 9. 8. 2022 Městskému úřadu Semily, stavebnímu úřadu (dále jen ,,správní orgán I. stupně‘‘) návrh na zahájení řízení o odstranění liniové stavby nadzemního vedení vysokého napětí VN 35 kV, umístěné na pozemcích č. Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, Xg, Xh, Xi, Xj, v k. ú. S., obec V. J. (dále také jen ,,stavba‘‘). Žalobce je vlastníkem nebo spoluvlastníkem uvedených pozemků; osoba zúčastněná na řízení je vlastníkem stavby. Podle žalobce se jedná o stavbu zřízenou bez stavebního povolení a na cizím pozemku, osoba zúčastněná na řízení přitom věděla, že je stavba umístěna pozemcích žalobce, a přesto v roce 2016 nahradila stávající stavbu novou, opět bez stavebního povolení. S ohledem na uvedené nemůže žalobce předmětné pozemky užívat ke stavebním účelům. [2] Dne 22.3.2023 žalobce požádal správní orgán I. stupně o sdělení, v jakém stádiu se návrh nachází. Správní orgán I. stupně informoval žalobce, že byla svolána prohlídka na místě samém. Kontrolní prohlídka proběhla dne 20. 4. 2023, při které bylo zjištěno, že přes výše uvedené pozemky je vedena liniová stavba elektrického vedení 35 kV na betonových podpěrných sloupech. Správní orgán I. stupně nezjistil, že by elektrické vedení bylo vedeno v jiné trase než dříve. V návaznosti na výsledek prohlídky žalobce předložil listinu o výměně vodičů a podpěrných bodů stavby, a připomněl, že vlastníky dotčených pozemků byli již jeho právní předchůdci. [3] Následně podal žalobce dne 23. 11. 2023 žalovanému návrh na převzetí věci na místo nečinného správního orgánu podle § 80 odst. 4 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,správní řád‘‘). Žalovaný dopisem ze dne 5. 1. 2024 vyzval správní orgán I. stupně, aby se k věci vyjádřil. Správní orgán I. stupně v odpovědi ze dne 8. 1. 2024 sdělil, že v případě posuzované stavby neshledal porušení stavebních předpisů. Žalovaný na základě uvedeného neshledal správní orgán I. stupně nečinným, o čemž žalobce vyrozuměl ve sdělení ze dne 16. 1. 2024, č. j. KÚLK 4319/2024-OSŘ. [4] Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s.ř.s.‘‘) podanou nejprve u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, postoupené Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen ,,krajský soud‘‘), domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vydat rozhodnutí o návrhu žalobce na odstranění stavby. [5] Krajský soud v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2025, č. j. 5 As 134/2024-25, vydal dne 3. 2. 2025 usnesení, kterým dal žalobci možnost, aby ve stanovené lhůtě změnil žalobní typ ze žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. [6] Žalobce podáním ze dne 26. 3. 2025 upravil žalobní petit, kterým se nově domáhal toho, aby krajský soud určil, že nezahájení řízení z moci úřední o návrhu žalobce na odstranění stavby je nezákonným zásahem do jeho práv. A současně aby soud žalovanému přikázal řízení o nařízení odstranění stavby zahájit. [7] Krajský soud žalobu usnesením označeným v záhlaví odmítl jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] s odůvodněním, že žalobce dlouhodobě pokojně akceptoval stav, jehož nápravy se podanou žalobou domáhal. [8] V návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu krajský soud posuzoval, po jakou dobu žalobce věděl o existenci stavby na pozemku v jeho vlastnictví. Krajský soud vycházel ze skutečnosti, že o povolení stavby rozhodl Městský úřad Semily v roce 1972. V roce 2016 došlo k rekonstrukci stavby, kdy byla provedena výměna sloupů. Současně soud ze správního spisu zjistil, že žalobce je vlastníkem většiny pozemků již od roku 2001. [9] Soud na základě uvedeného konstatoval, že žalobce podal podnět k zahájení řízení o odstranění stavby dlouho poté, co stavba stála, resp. co byla rekonstruována. O jejím umístění na svých pozemcích, jakož i o její rekonstrukci v roce 2016, přitom musel mít jako vlastník pozemků, na nichž se stavba nachází, jistě povědomost. Pokud nikoliv, považoval by to soud za projev toho, že žalobce dříve nebyl dostatečně bdělý a aktivní. Daný stav tedy žalobce dlouhodobě přijímal a nikterak proti němu až do roku 2022 nebrojil. [10] Žalobu tak soud vyhodnotil ve smyslu § 85 s. ř. s. jako nepřípustnou, proto se věcí nezabýval věcně, včetně tvrzení žalobce, jím předložených podkladů, tvrzení žalovaného a osoby zúčastněné na řízení a včetně skutkových okolností vztahujících se ke stavbě. [11] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [12] Závěr krajského soudu, že stěžovatel dlouhodobě pokojně přijímal a akceptoval stav existence liniové stavby na svých pozemcích, není v souladu se skutečností. Stěžovatel namítá, že liniová stavba byla zřízena v roce 1972. Z povahy věci je zřejmé, že do roku 1990 žalobce ani jeho právní předchůdci (kteří navíc byli tzv. kulaci) proti této stavbě nemohli nic činit, zejména když tehdy s nimi Městský úřad v Semilech, odbor výstavby a územního plánování, nejednal. Nejednal s nimi ani Okresní národní výbor v Semilech, odbor výstavby a územního plánování, který vydal stavební povolení. [13] Stěžovatel nepopírá, že je vlastníkem většiny pozemků, na kterých je liniová stavba umístěna. Nicméně pro stěžovatele má a měl největší význam pozemek parc. č. Xi o výměře 215 m2, zapsaný na LV X v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. V. J. Stěžovatel je spoluvlastníkem tohoto pozemku z 8/9. Tento pozemek vydal pozemkový úřad až 29. 6. 2015; řízení trvalo od roku 1992. Bez spoluvlastnictví cesty nemohl stěžovatel přistoupit ke stavbě domu, jak zamýšlel. V prodlení byl proto především Krajský pozemkový úřad v Liberci. Do té doby nemohl stěžovatel s pozemky účinně nakládat, a proto také historii vzniku liniové stavbě zvláště nezkoumal. Do vydání cesty byly předmětné pozemky pro něho prakticky bezcenné, nevyužitelné, zejména když cenu znehodnocovala předmětná liniová stavba. [14] Dne 12. 7. 2016 se stěžovatel dozvěděl, že osoba zúčastněná na řízení připravuje tzv. opravu uvedené liniové stavby. Nejednalo se však o opravu, ale o novou stavbu, neboť osoba zúčastněná na řízení vytrhala patky sloupů a postavila nové vedení. K tomu stěžovatel odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 167/2014, či sp. zn. 30 A 103/2014 (posledně uvedená sp. zn. žádnému rozsudku NSS neodpovídá-pozn. NSS). Teprve od 12. 7. 2016 by snad bylo možno teoreticky uvažovat o nečinnosti stěžovatele. Stěžovatel však popírá, že by nejednal nebo byl nečinný. Naopak, od roku 2016 jednal o náhradní trase stavby s osobou zúčastněnou na řízení, ta mu však sdělila, že liniovou stavbu přeloží (nově zřídí) na jiných pozemcích, pokud to stěžovatel zaplatí. Tento požadavek však byl nedůvodný, neboť nová stavba na nových pozemcích (tzv. přeložka) by finančně byla zhruba stejně nákladná, jako stavba nové liniové stavby na pozemcích stěžovatele. Po vyčerpání všech možností jednání osobou zúčastněnou na řízení, začal stěžovatel jednat se správními orgány, posléze soudem. [15] S ohledem na uvedené stěžovatel považuje rozhodnutí krajského soudu za nezákonné; v posuzované věci nebyly splněny podmínky, které dovodil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 As 108/2019-39, bod 88. Pokud by se soud zabýval všemi předloženými důkazy, ve všech souvislostech, nemohl by dospět k závěru, že žaloba je nepřípustná. Stěžovatel připouští, že se krajský soud nemohl zabývat průtahy ve vydání cesty stěžovateli, avšak klást mu za vinu průtahy a smíření se s liniovou stavbou na svých pozemcích, je nepřiměřené vzhledem k délce restitučního řízení. [16] Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [17] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti plně ztotožnil s napadeným usnesením. Žalovaný má za to, že krajský soud hodnotil činnost, resp. nečinnost, stěžovatele a jeho právníc