5 As 166/2025 — Nejvyšší správní soud

5 As 166/2025- 62 - text  5 As 166/2025 - 65 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) R. S., b) S. Š., oba zast. JUDr. Jakubem Klatovským, LL.M., advokátem se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti: Tělocvičná jednota Sokol Lety, se sídlem Sokolská 12, Lety, zast. Mgr. Pavlem Fárou, advokátem se sídlem Na Příkopě 988/31, Praha 1, v řízení o kasačních stížnostech žalovaného a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2025, č. j. 41 A 19/202379, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se přiznává odkladný účinek. II. Osobě zúčastněné na řízení se ukládá zaplatit ve lhůtě 3 (tří) dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč. Odůvodnění: [1] Městský úřad Řevnice (stavební úřad) rozhodnutím ze dne 23. 8. 2022, č. j. 4349/2022/SU/Hko, dle § 129 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v relevantním znění (dále jen „stavební zákon“), dodatečně povolil stavbu osoby zúčastněné na řízení (stavebník) „Změna povrchu kurtů, změna užívání z kurtů na odbíjenou na tenisové kurty, Lety, ulice Xc“, která se nachází na pozemku parc. č. Xd v k. ú. L. D., obci L. Na tomto a některých sousedních pozemcích se nachází sportovní areál stavebníka, který se skládá z celkem tří kurtů, z nichž dva jsou umístěny rovnoběžně a třetí kolmo na ně. Kurty jsou užívány zejména pro hraní tenisu, přičemž jeden z nich lze použít i pro další sporty (např. nohejbal a volejbal). Jak bude blíže vysvětleno níže, dodatečné povolení stavby, které je předmětem řízení v projednávané věci, se týká pouze dvou rovnoběžně umístěných kurtů. [2] Žalobce a) je vlastníkem pozemku parc. č. Xa, žalobkyně b) vlastní pozemek parc. č. Xb, obojí v k. ú. L. D., obci L. Oba tyto pozemky bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. Xd a součástí každého z nich je rodinný dům. Žalobci podali proti uvedenému rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 1. 2023 (pozn. NSS: rozhodnutí je v důsledku zjevné chyby v psaní označeno datem 9. 1. 2022), č. j. 004828/2023/KUSK, zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Žalobci následně podali proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 18. 6. 2025, č. j. 41 A 19/202379, shledal důvodnou, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud totiž dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění ohledně hlukové a prachové zátěže způsobené provozem sportovního areálu stavebníka. [3] Žalovaný [stěžovatel a)] a stavebník [stěžovatel b)] poté podali proti rozsudku krajského soudu kasační stížnosti. Stěžovatel b) ke své kasační stížnosti připojil také návrh na jejího přiznání odkladného účinku podle § 107 s. ř. s. [4] V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel b) uvádí, že mu právní následky rozsudku krajského soudu působí těžko napravitelnou újmu. Je totiž právně zavázán vůči svým členům, základní a mateřské škole a dalším osobám umožnit jim užívání sportovního areálu, včetně všech kurtů. Omezení kapacity na 1 tenisový kurt podstatně ztíží jeho schopnost těmto závazkům dostát. Základní a mateřská škola sportovní areál stěžovatele b) užívají k tělesné výchově a sportu. Tento areál je jediným multifunkčním venkovním sportovištěm v obci Lety, což dokládá stanovisko obce Lety ze dne 16. 7. 2025, které stěžovatel b) Nejvyššímu správnímu soudu doručil jako přílohu kasační stížnosti. U stěžovatele b) je aktuálně registrovaných 50 dětí na tenis a 113 dětí celkem i s ostatními sporty. Snížení počtu využitelných kurtů povede k výraznému omezení dostupnosti sportovních aktivit pro děti, což negativně ovlivní jejich sportovní rozvoj a zvýší zdravotní rizika spojená s nedostatkem fyzické aktivity. Omezení kapacity neovlivní jen místní obyvatele, ale i širší okolí. Stěžovatel b) uvádí, že jeho areál neslouží jen ke sportování, ale i k sociálnímu setkávání. Stěžovatel b) každoročně pořádá turnaje v různých aktivitách a sportech, což je právními následky rozsudku omezeno. Jediný kurt, který může stěžovatel b) v současnosti užívat, není multifunkční, pročež v areálu stěžovatele b) není v důsledku rozsudku krajského soudu možné hrát nohejbal ani volejbal. Navíc není možné pořádat soutěžní turnaje v tenise a nejsou ani splněny podmínky Českého tenisového svazu pro účast v soutěžích tenisových družstev. Soutěží družstev se každoročně účastní více než 50 dětí. Stěžovatel b) se obává, že nemožnost účasti v soutěži tenisových družstev rovněž negativně ovlivní sportovní výchovu dětí a mládeže a může vést k poklesu počtu jeho členů. [5] Stěžovatel a) ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele b) mu projevil podporu. Stěžovatel b) by totiž díky němu mohl využívat všechny 3 tenisové kurty, jako tomu bylo před nabytím právní moci rozsudku krajského soudu. Žalobcům tím dle stěžovatele a) nebude způsobena újma srovnatelná s újmou hrozící stěžovateli b) ani nehrozí rozpor s důležitým veřejným zájmem. Žalobci během řízení před správními orgány konkrétně nespecifikovali, jaký dopad má hluková zátěž z areálu na jejich práva k dotčeným nemovitostem. Stěžovatel a) sám i stavební úřad námitky ohledně hlukové zátěže posoudili v míře odpovídající jejich obecnosti. Krajský soud v napadeném rozsudku navíc neshledal, že by hluková zátěž na nemovitosti žalobců překračovala zákonné limity, shledal pouze, že nebyla přezkoumatelně posouzena. Stěžovatel a) má proto za to, že žalobci provozem areálu nebudou vystaveni hlukové zátěži nad rámec hlukových limitů. Dle „metodického usměrnění“ hlavní hygieničky České republiky ze dne 6. 4. 2020, č. j. MZDR 15030/2020-1/OVZ [pozn. NSS: tato listina byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena jako příloha kasační stížnosti stěžovatele b)], navíc nelze po krajské hygienické stanici ani stavebníkovi požadovat měření hluku či akustickou studii z provozu sportovního hřiště, neboť zvuky z něj není možné výpočtově predikovat. Stěžovatel a) je proto přesvědčen, že on sám ani stavební úřad neprovedením měření hluku neporušili žádnou ze svých zákonných povinností. Sportovní areál je využíván širokou veřejností všech věkových skupin. [6] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že stěžovatel a) sice ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele b) uvádí, že „se připojuje k žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“, zdejší soud však jeho podání vyhodnotil pouze jako podporu návrhu stěžovatele b) na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti, neboť podání stěžovatele a) ze dne 26. 8. 2025 je výslovně označeno pouze jako „vyjádření žalovaného k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“ a ani z jeho textu neplyne, že by se mělo jednat o samostatný návrh na přiznání odkladného účinku. [7] Žalobci ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele b) uvádějí, že rozsudek krajského soudu není způsobilý omezit aktivity v daném sportovním areálu. Stěžovateli b) by mohlo způsobit újmu až například rozhodnutí o odstranění stavby, nikoliv rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí, kterým bylo stěžovateli b) uděleno dodatečné povolení stavby. Stěžovatel b) dle žalobců vybudoval sportovní areál bez stavebního povolení v těsné blízkosti jejich rodinných domů v rozporu se stavebními a hygienickými předpisy. Žalobci rovněž argumentují, že stěžovatel b) nedoložil v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žádné smluvní závazky, dále že neprovozuje sportovní areál ve veřejném zájmu, ale za účelem zisku a že veřejným zájmem je v projednávané věci primárně dodržování veřejného práva, tedy stavebních a hygienických předpisů, nikoliv provozování sportovního areálu stěžovatele b) za účelem zisku na úkor práv vlastníků sousedních pozemků. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele b) by dle žalobců bylo podstatným způsobem zasaženo do jejich práv na veřejnoprávní ochranu, neboť proti prvostupňovému rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby brojí již od roku 2022. Okolnosti tvrzené stěžovatelem b) se navíc vztahují k polovině letošního léta, které je nyní již téměř u konce. V dalším období již jimi tvrzená újma bude závislá na možnosti provozování sportovního areálu stěžovatele b) v jiných než letních podmínkách. Žalobci uzavírají, že stěžovatel b) v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neosvědčil t