5 As 314/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 314/2024- 112 - text  5 As 314/2024 - 122 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Štěpána Výborného v právní věci žalobců: a) Ing. V. O. a b) Mgr. H. O., oba zastoupeni Mgr. Lukášem Míšou, advokátem se sídlem Milady Horákové 2047/23, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, za účasti: I) IMMO INTERIMEX s.r.o., se sídlem Mírové náměstí 490/12, Jablonec nad Nisou, zastoupena JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem Betlémské náměstí 351/6, Praha 1, II) M. K., III) Mgr. J. S., IV) Ing. F. S., V) P. S., VI) S. L., VII) A. V., VIII) I. V., IX) J. P., X) P. Č., všichni zastoupeni Mgr. Davidem Ferfeckým, advokátem se sídlem Podhorská 581/28, Jablonec nad Nisou, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2024, č. j. 30 A 42/2024-262, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2024, č. j. 30 A 42/2024-262, se ruší. II. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 6. 6. 2024, č. j. OSH 203/2024 KULK 46007/2024/280.9/Fr, se v části, jíž bylo zamítnuto odvolání žalobců a k odvolání žalobců potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Turnov ze dne 26. 2. 2024, č. j. OD/24/3492/vOD, ruší a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 58 762 Kč do šedesáti (60) dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Lukáše Míši, advokáta. IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Průběh dosavadního řízení [1] Spornou otázkou v projednávané věci je existence veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), na pozemcích p. č. Xa a Xb v k. ú. J. N., které jsou nyní ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení I). [2] Projednávaná věc prošla poměrně dlouhým a spletitým procesním vývojem, který Nejvyšší správní soud shrnuje pouze v nezbytném rozsahu. Žalobci podali dne 23. 5. 2016 u Magistrátu města Jablonec nad Nisou žádost o deklaraci existence veřejně přístupné účelové komunikace na uvedených pozemcích. Žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. Xc, na kterém stojí dům č. p. Xd (adresa: M. n. Xm, J. N.). Dle žádosti žalobců byl tento dům, stejně jako přinejmenším dva další domy v dané lokalitě, přístupný z ulice S. po výše uvedených pozemcích. Již předchozí vlastník [společnost Radniční 133, s.r.o., která nabyla dané pozemky v roce 2006 a od které následně v roce 2015 tyto pozemky nabyla osoba zúčastněná na řízení I) – pozn. NSS] však existenci veřejně přístupné účelové komunikace odmítl uznat a po žalobcích požadoval za přístup přes své pozemky „nájemné“. V žádosti žalobci dále uvedli, že na tento požadavek po nátlaku přistoupili. Podle žalobců však toto ujednání nemá vliv na existenci veřejně přístupné účelové komunikace. [3] Magistrát města Jablonec nad Nisou nejprve rozhodnutím ze dne 24. 1. 2017, č. j. 98906/2016, určil, že žalobci vymezená plocha na pozemcích p. č. Xa a Xb v k. ú. J. N. „není účelovou komunikací ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích“. Toto rozhodnutí žalovaný zrušil rozhodnutím ze dne 7. 2. 2018, č. j. OD 624/2017-11/280.9/Hk KULK 11859/2018, a věc vrátil Magistrátu města Jablonec nad Nisou k novému projednání. Ten následně rozhodnutím ze dne 12. 2. 2019, č. j. 4317/2019, deklaroval, že daná plocha není veřejně přístupnou účelovou komunikací. Také toto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 6. 2019, č. j. OD 562/2019-2/280.9/Hk KULK 40004/2019, zrušil a věc opět vrátil Magistrátu města Jablonec nad Nisou k novému projednání. [4] Následně žalovaný usnesením ze dne 21. 1. 2020, č. j. KULK 94594v/2019/280.3/Hk, vydal opatření proti nečinnosti Magistrátu města Jablonec nad Nisou a pověřil vedením dalšího řízení a vydáním rozhodnutí Magistrát města Liberec. Vzhledem k tomu, že i tento správní orgán byl ve věci nečinný, pověřil žalovaný usnesením ze dne 13. 11. 2020, č. j. OD 880/2020 KULK 80564/2020/280.3/Pc, vedením dalšího řízení a vydáním rozhodnutí Městský úřad Turnov. [5] Městský úřad Turnov rozhodnutím ze dne 1. 2. 2021, č. j. OD/21/3453/vOD, deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace na zmiňovaných pozemcích, a to od roku 1982. Toto rozhodnutí žalovaný potvrdil rozhodnutím ze dne 26. 11. 2021, č. j. OSH 486/2021 KULK 45711/2021/280.9/Pc, kterým zamítl odvolání osoby zúčastněné na řízení I). [6] Osoba zúčastněná na řízení I) se proti danému rozhodnutí bránila žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové shledal důvodnou, rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 28. 2. 2023, č. j. 30 A 17/2022-104, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Konstatoval, že mezi účastníky řízení nebylo sporné naplnění první podmínky k osvědčení existence veřejně přístupné účelové komunikace, tedy její patrnost v terénu. Dále shledal naplnění i druhé podmínky, neboť komunikace slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, respektive k jejich spojení s pozemní komunikací na pozemku p. č. Xe v ulici S. Ve vztahu ke třetí podmínce, tedy prokázání souhlasu vlastníka s veřejným užíváním komunikace, krajský soud zejména uvedl, že správní orgány zcela pominuly dvě svědecké výpovědi (J. V., nájemce prostor v domě žalobců v letech 2000 až 2005, a T. V., který dle své výpovědi v daném místě bydlel do roku 1976 a i následně se zde pohyboval) a nijak se s nimi nevypořádaly. Naopak svědeckou výpověď B. C., pracovníka někdejší České státní pojišťovny, která danou příjezdovou cestu v osmdesátých letech zřídila za účelem umožnění přístupu vozidel, u nichž měla být provedena likvidace pojistné události, sice správní orgán I. stupně považoval za klíčový důkaz, avšak podle krajského soudu ho nehodnotil v celém kontextu. Závěr o konkludentním udělení souhlasu předchozích vlastníků daných pozemků s jejich veřejným užíváním jako pozemní komunikace tedy krajský soud neshledal dostatečně podloženým. Krajský soud rovněž označil za nepřesvědčivé závěry o splnění čtvrté podmínky existence veřejně přístupné účelové komunikace, tedy nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby osob, které danou dopravní cestu používají. Krajský soud konstatoval, že za situace, kdy není sporu o tom, že k dotčeným objektům existuje přístup z ulice, měly správní orgány zdůvodnit, proč povaha těchto objektů vyžaduje příjezd k zadnímu traktu automobilem přes posuzované pozemky. Skutečnost, že se před domem nachází pěší zóna, krajský soud nepovažoval za dostačující pro dovození nenahraditelné komunikační potřeby, a uložil žalovanému zabývat se alternativními možnostmi parkování v docházkové vzdálenosti. [7] Žalobce a) a osoby zúčastněné na řízení II), III), IV) a IX) napadli rozsudek krajského soudu kasačními stížnostmi, které Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 12. 2023, č. j. 7 As 85/2023-82, zamítl. Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry krajského soudu. V souvislosti s posouzením existence souhlasu s užíváním daných pozemků jako veřejně přístupné účelové komunikace nad rámec již uvedeného dodal, že doplnění dokazování bude stěžejní i pro posouzení otázky, zda je naplněn znak obecného užívání, tedy zda je komunikace užívána předem neomezeným okruhem uživatelů. Ve vztahu k podmínce nezbytné komunikační potřeby Nejvyšší správní soud dodal, že správní orgány pominuly kromě jiného také Zápis z jednání Výboru pro hospodaření s majetkem města č. 14 ze dne 27. 11. 2018, podle kterého se daný výbor vyjádřil v tom smyslu, že přístup do vnitrobloku je možný přes pozemek p. č. Xf. [8] Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 5. 2023, č. j. OSH 486/2021/KULK 38418/2023/280.9/Fr, zrušil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Turnov a věc mu vrátil k novému projednání. Městský úřad Turnov následně rozhodnutím ze dne 26. 2. 2024, č. j. OD/24/3492/vOD, deklaroval, že se na dotčených pozemcích veřejně přístupná účelová komunikace nenachází. Odvolání žalobců a odvolání osob zúčastněných na řízení II) až IX) a M. H. směřující proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl nyní posuzovaným rozhodnutím ze dne 6. 6. 2024, č. j. OSH 203/2024 KULK 46007/2024/280.9/Fr. Správní orgány dospěly k závěru, že existence veřejně přístupné účelové komunikace není odůvodněna nutnou komunikační potřebou. Ostatní znaky veřejně přístupné účelové komunikace shledaly naplněnými. [9] Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové shora uvedeným rozsudkem ze dne 5. 11. 2024, č. j. 30 A 42/2024-262, zamítl. Zároveň proti tomuto rozhodnutí podaly žalobu také osoby zúčastněné na řízení IV) až VI), tedy někteří z obyvatel, případně spoluvlastníků domu č. p. Xg (S. Xn., J. N.) umístěného na pozemku p. č. st. Xh, v k. ú. J. N., kteří pro přístup k tomuto domu rovněž užívali posuzovanou dopravní cestu př