8 As 54/2024 — Nejvyšší správní soud

8 As 54/2024- 52 - text  8 As 54/2024-55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Petra Mikeše ve věci žalobce: Bytové družstvo nájemníků Glowackého ul. č. 553 a 554, sídlem Glowackého 4, Praha 8, zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., sídlem Vodičkova 36, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: SMO TROJA, s. r. o., sídlem Zlínská 172, Otrokovice, zastoupené advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., sídlem Na Florenci 15, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2021, čj. MHMP 843665/2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2024, čj. 3 A 98/2021-86, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rozhodl, že sousedé obecně mohou být účastníkem řízení o kácení dřevin podle § 27 odst. 2 správního řádu, neboť může být zasaženo nejen do jejich vlastnického práva, ale také pohody bydlení a práva na příznivé životní prostředí. Zda skutečně účastníkem být mají, závisí na posouzení každého případu, jak konkrétní dřeviny ovlivňují nemovitosti potenciálního účastníka. [2] Žalobce je bytové družstvo. Je vlastníkem pozemků č. 1118/2 a 1118/3 v Praze v katastrálním území Troja, na kterých stojí panelové domy. [3] Společnost SMO TROJA, s.r.o., osoba zúčastněná na řízení, je vlastníkem sousedního pozemku, na kterém hodlá postavit bytový dům. V řízení před Úřadem městské části Praha 8 požádala o povolení ke kácení dřevin. Původně žádala o povolení k pokácení dvou stromů, ale následně návrh zúžila na jednu borovici černou, která stojí na místě zamýšlené stavby. Tento strom má výšku 10 m a nachází se 39 m od domu žalobce. [4] Úřad městské části dne 9. 9. 2020 kácení dřeviny povolil. Uvedl, že borovice v daném území přispívá k naplňování zdravotně-hygienické funkce zeleně a spolupodílí se na pozitivním ovlivňování mikroklimatických podmínek území. Význam kácení jedné dřeviny však není nijak zásadní a veškeré funkce a význam zeleně dostatečně zajistí další dřeviny v okolí. Zároveň společnosti SMO TROJA uložil náhradní výsadbu 16 stromů a cca 1200 keřů z důvodu zajištění pohody bydlení, a to v rozsahu stavebníkem předloženého projektu sadových úprav. Žalobce nebyl účastníkem řízení. [5] Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání opomenutého účastníka řízení. Žalovaný odvolání zamítl jako nepřípustné. Měl za to, že žalobce není účastníkem podle § 27 odst. 2 správního řádu, jak se domáhá. U tohoto druhu účastenství by musel být prokázán dostatečně intenzivní vztah k předmětu řízení, což u žalobce není. [6] Užití tohoto ustanovení v řízení o kácení dřevin rostoucích mimo les připadá dle žalovaného do úvahy pouze v případech, kdy důvodem pro odstranění dřevin bude jejich kolize s majetkem vlastníka sousedního pozemku. Příkladem je, pokud dřevina narušuje svými kořeny či větvemi sousední nemovitost, dřevina zcela zabraňuje přístupu světla do obytných místností, dřevina hrozí pádem na sousední nemovitost, pokácení může prokazatelně způsobit erozi půdy, která může ohrozit majetek souseda apod. V případech, kdy dřeviny pouze dotvářejí okolí určité nemovitosti, či tvoří součást výhledových poměrů z bytové jednotky, není na místě přiznávat vlastníkům sousedních nemovitostí postavení účastníka řízení. [7] Žalovaný dodal, že ochrana životního prostředí je zabezpečena skrze speciální zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten upravuje účastenství v řízení v § 70 tak, aby každé řízení ohledně zásahu do životního prostředí, například v podobě kácení dřevin rostoucích mimo les, nebylo zatíženo obrovským počtem účastníků. Dřeviny plní řadu významných společenských a ekologických funkcí. Řada z nich se však projeví příznivě v širším územním měřítku, jejich pozitivní působení nelze vztahovat toliko k nejbližší zástavbě či sousedním pozemkům. V případě kácení dřevin mimo les není v silách správních orgánů objektivně posoudit, kdo může vzniklou ekologickou újmu vnímat jako zásah do svého práva na příznivé životní prostředí. [8] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, ve které namítal, že měl být účastníkem správního řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. [9] Městský soud žalobu zamítl. Ztotožnil se s argumentací žalovaného, kterou převzal, že žalobce nebyl účastníkem řízení. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků [10] Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku městského soudu bránil kasační stížností. V ní namítal, že měl být účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. Rozhodnutím byla přímo dotčena jeho práva. Pro potřeby účastenství přitom dotčení práv postačuje tvrdit. V každém případě dotčení práv bylo v řízení prokázáno. Negativní vlivy kácení uznal i sám žalovaný. [11] Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. Měl za to, že rozsudek městského soudu je správný a netrpí žádnou vadou. [12] Společnost SMO TROJA navrhla také zamítnutí kasační stížnosti. Konkrétní dřevina podle ní nemá žádný přímý fyzický vliv na nemovitost stěžovatele. Postup stěžovatele je účelový a šikanózní. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [13] Otázkou, kterou musí Nejvyšší správní soud v tomto řízení posoudit je, zda městský soud, potažmo žalovaný nepochybili, pokud stěžovatele nepovažovali za účastníka správního řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. [14] Podle § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky správního řízení též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. [15] Z textu tohoto ustanovení vyplývá, že podmínkou, aby se dotčená osoba stala účastníkem správního řízení, je přímé dotčení jejích práv nebo povinností. Otázku přímého dotčení je nutno posoudit s ohledem na rozhodnutí, kterým by řízení mělo skončit. Jde-li o řízení zahájené na žádost, tak jde o rozhodnutí, kterým bude žádosti vyhověno (rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2015, čj. 1 As 62/2015-32, bod 23). Otázkou v tomto případě tak je, zda budou práva stěžovatele přímo dotčena, pokud bude žádosti osoby zúčastněné na řízení vyhověno, tedy bude jí povoleno pokácet jednu konkrétní borovici. [16] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že k tomu, aby měl určitý subjekt postavení účastníka řízení podle tohoto ustanovení, postačí pouhý hmotněprávní předpoklad existence jeho práv, právem chráněných zájmů nebo povinností nebo dokonce tvrzení o možném dotčení na svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech. Postačuje pouhá možnost přímého dotčení na právech nebo povinnostech rozhodnutím, které má být ve správním řízení vydáno (rozsudky NSS ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 A 31/2001-91; či ze dne 18. 4. 2019, čj. 1 Ads 462/2018-33, body 23-25). [17] Judikatura k účastenství ve správním řízení je zvláště bohatá zejména v kontextu územního a stavebního řízení podle stavebního zákona. Ten má sice speciální úpravu účastenství, ale ta je formulována ohledně zde probíraného druhu účastníků obdobně – rozhodující je přímé dotčení na právu vlastnickém [viz např. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.]. Nejvyšší správní soud ji proto považuje za inspirativní i v tomto případě. [18] Nejvyšší správní soud pak při posuzování účastenství v územním řízení ve své judikatuře dovodil, že účastníkem řízení bude soused pouze v případě, že jeho vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, a to vzhledem k velikosti stavebního pozemku a umístění stavby na něm, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd. (rozsudky NSS ze dne 17. 12. 2008, čj. 1 As 80/2008-68, či ze dne 31. 7. 2013, čj. 7 As 17/2013-25). Přímým dotčením lze nepochybně rozumět především dotčení stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem apod., tj. různými imisemi (rozsudek NSS ze dne 5. 12. 2019, čj. 1 As 397/2019-103, bod 26). [19] Na základě právě uvedených obecných principů Nejvyšší správní soud předně uvádí, že se stěžovatelem souhlasí, že obecné vymezení účastenství učiněné žalovaným a aprobované městským soudem je příliš restriktivní. K účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu nejde přistupovat takto restriktivně. Smyslem účastenství je, aby věci, které mohou mít přímý dopad na práva a povinnosti osob, nebyly projednávány bez účasti těchto osob. Jde o důležitý princip demokratického právního státu, který lze vyjádřit zákazem aforismu „o nás, bez nás“. [20] Konkrétně v případě účastenství v řízeních o kácení dřevin nelze účastenství sousedů omezit na situace, popsané v rozhodnutí žalovaného, ve kterých dřeviny přímo fyzicky poškozují sousední nemovitosti. Pokud účastenství ve stavebním říz