9 As 240/2023 — Nejvyšší správní soud

9 As 240/2023- 42 - text  9 As 240/2023 - 48 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: K. B., zast. JUDr. Ing. Marcelem Petráskem, M.B.A., LL.M., advokátem se sídlem Palackého 715/15, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2022, č. j. MHMP 1987717/2022, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) prof. Ing. J. P., DrSc., II) prof. Ing. J. P., Ph.D., III) D. P., a IV) M. Š., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 10 A 2/202377, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 10 A 2/202377, se zrušuje. II. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2. 11. 2022, č. j. MHMP 1987717/2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 20 342 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ing. Marcela Petráska, M.B.A., LL.M., advokáta se sídlem Palackého 715/15, Praha 1, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný ani osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem projednávané věci je zákonnost společného povolení přestavby zahradní části rodinného domu a postupu městského soudu, který odůvodnění správních rozhodnutí nahradil vlastní úvahou. Řešeny jsou otázky týkající se odstupových vzdáleností stavby od sousední nemovitosti, zachování pohody bydlení, likvidace odpadních a srážkových vod a požárně bezpečnostního řešení stavby. [2] Úřad městské části Praha 8, odbor územního rozvoje a výstavby, rozhodnutím ze dne 5. 10. 2020, č. j. MCP8 218264/2020, k žádosti osob zúčastněných na řízení I) a II) (dále jen „stavebníci“) o vydání společného povolení schválil podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý StZ“), stavební záměr „Přestavba zahradní části objektu rodinného domu“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X. Stavební záměr spočíval ve tvarové úpravě zahradního křídla rodinného domu – teras v úrovni 2. NP a 3. NP domu včetně zapuštění Whirlpool vany, vystavění nezastřešené pergoly a zimní zahrady. [3] Žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení III) a IV), jako spolumajitelky sousední nemovitosti a účastnice společného územního a stavebního řízení, napadly společné povolení schvalující záměr přestavby zahrady stavebníků obsahově shodnými odvoláními. Žalovaný o odvoláních rozhodl výše nadepsaným rozhodnutím tak, že změnil znění podmínek č. 5 a 12 ve výroku společného povolení týkajících se data provedení stavby, užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu a předložení dokladů o způsobu odstranění dále nevyužitelných odpadů ze stavební činnosti. Ve zbytku žalovaný společné povolení potvrdil. Nepřisvědčil odvolacím námitkám, které z většiny opakovaly námitky uplatněné v řízení před stavebním úřadem, týkajícím se přepracovávání (doplňování) projektové dokumentace, neoznámení doplnění spisu účastníkům, odstupové vzdálenosti záměru od pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyně a osob zúčastněných na řízení III) a IV), souladu záměru s charakterem území, zpracovaného požárně bezpečnostního řešení, hospodaření se srážkovými vodami, výkresu stavební jámy a souladu stavby se stavebními předpisy včetně narušení soukromí. Žalovaný přitom nechal přezkoumat závazná stanoviska orgánu územního plánování, hygienické stanice a hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“). [4] Žalobkyní podanou žalobu městský soud zamítl nyní napadeným rozsudkem. Nepřisvědčil žalobním námitkám stran odstupové vzdálenosti staveb od hranic sousedících pozemků [stanovených v § 29 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) (dále jen „PSP“)], splnění požadavků na pohodu bydlení a kvalitu prostředí, hospodaření se srážkovými vodami a požární bezpečnosti stavby s ohledem na fotovoltaickou elektrárnu (dále jen „FVE“) na střeše domu. Městský soud sice nepřisvědčil žalovanému, že záměr splňuje výjimku z požadavku minimální třímetrové odstupové vzdálenosti podle § 29 odst. 2 písm. e) PSP, nicméně shledal, že záměr splňuje výjimku podle § 29 odst. 2 písm. b) PSP, kterou správní orgány shledaly implicitně. Žalobkyně proti splnění výjimky podle písm. b) blíže nebrojila, už jen proto nemůže být její žaloba důvodná. Žalobkyně dále neprokázala, že by součástí záměru byla nová jímka způsobující akumulaci vod a podmáčení její nemovitosti. Dle městského soudu nakonec realizace stavby nezpůsobí narušení soukromí žalobkyně a FVE není předmětem společného povolení, její vliv stavební úřad posoudí při kolaudaci. U několika žalobních námitek městský soud podotknul, že jsou obecné, blíže nerozvedené, a důkaz ohledáním místa stavby v soudním řízení vyhodnotil jako nadbytečný. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [5] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požadovala napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení. [6] Stěžovatelka se ohradila proti výtce městského soudu, že blíže nebrojila proti splnění podmínek výjimky dle § 29 odst. 2 písm. b) PSP, o které nebyl závěr správních orgánů vůbec opřen. Stavební úřad se dovolával výjimky podle písm. d) daného ustanovení a žalovaný označil písm. e). Městský soud tento nedostatek nemohl zhojit tak, že správní orgány údajně zohlednily výjimku podle písm. b). To je v rozporu s požadavky na obsah správního rozhodnutí. Navíc, výjimka podle písm. b) není naplněna, neboť přístavby rodinných domů o výšce více než 5 m umístěné téměř na hranici pozemku nejsou v místě obvyklé. Obvyklé jsou drobné stavby do výšky 2,5 m, které nejsou součástí rodinných domů. V přístavbě stavebníků se bude odehrávat hlavní část rodinného života, je propojena s obývacím pokojem, podstatně rozšiřuje rodinný dům do zahradní části pozemku při těsné hranici s pozemkem stěžovatelky a výšce minimálně 5 m. Na hranicích pozemků se sice vyskytují garáže, ale v uličních částech pozemků. Stavby uváděné příkladmo městským soudem jsou dle stěžovatelky v jiných lokalitách, při uliční čáře (nikoliv dozadu do zahrady), nebo se jedná o nerelevantní stavby bazénů, o rodinný dům v nikoliv tak vysokém terénu nebo o řadové domy. Výjimka § 29 odst. 2 písm. b) PSP se tedy nepoužije, v důsledku chybějícího odůvodnění správních rozhodnutí došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem a městský soud neopodstatněně shledal námitku stěžovatelky za v žalobě neuplatněnou, což by samo mělo vést ke zrušení napadeného rozsudku. [7] Stěžovatelka nesouhlasila s městským soudem, že nevznesla konkrétní námitky stran splnění požadavků na pohodu bydlení a kvalitu prostředí vzhledem k narušení soukromí. V žalobě uvedla, že terasa bude tvořit tribunu, ze které bude možné pozorovat vše odehrávající se v nemovitosti stěžovatelky, že se zhorší světelné podmínky v její nemovitosti a že stávající terasa není užívána k pobytu. K odůvodnění městského soudu, že o imisi by se jednalo při mimořádné situaci, upozornila na rozšíření stávající terasy, která je teď spíše schodištěm z domu na zahradu. Je vysoce pravděpodobné, že stavebníci budou nahlížet na její pozemek, jak se již děje. Poukázala na blíže nekonkretizované emailové zprávy, kterými měl být komentován pohyb její a jejích nezletilých dětí. Městský soud se přitom nijak nevypořádal s odkazem stěžovatelky na rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2013, č. j. 4 As 97/201340, č. 2968/2014 Sb. NSS, což je samo důvodem pro zrušení napadeného rozsudku. Nesprávný je též názor městského soudu, že návrh na provedení ohledání na místě byl opožděnou námitkou. Na navrhování dokazování se žádná koncentrace nevztahuje a neprovedení důkazu je vadou ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. [8] Stěžovatelka trvala na tom, že v dokumentaci stavby se nenachází posouzení hospodaření s vodami, což je v rozporu s § 38 PSP. Není zřejmé, jak budou likvidovány srážkové vody. Ve výkresu D12, původně D14, jsou při hranici pozemků zakresleny šachta, jímka a vpusť. Stěžovatelka se domnívá, že srážkové vody budou svedeny do nové jímky v těsné blízkosti od její nemovitosti, kde budou kumulovány. Může tak dojít k zatékání vod na její pozemek, čímž dojde k podmáčení její nemovitosti. Není doloženo, že šachta/jímka vyhovuje přívalovým dešťům. Žalovaný se s odvolací námitkou vypořádal nelogicky, označení stavebních objektů nemá být zavádějící, projektová dokumentace je nedostatečná a absentuje hy