1 As 13/2026 – Nejvyšší správní soud

1 As 13/2026- 57 - text  1 As 13/2026 - 60 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Petra Pospíšila v právní věci žalobce: Ing. A. J., zastoupený JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 375/4, Praha 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2026, č. j. 5 A 49/2024107, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2026, č. j. 5 A 49/2024  107, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval vymezením zásahu, který měl spočívat v obecně nezákonném postupu správního orgánu při poskytování ochrany proti hluku produkovaném při průmyslové výrobě, a přípustností zásahové žaloby. Současně řešil úplnost vypořádání žaloby ze strany městského soudu. [2] Žalobce měl za to, že mu žalovaný nezákonně zasáhl do práv nezahájením přezkumného řízení. Tím mělo být přezkoumáno závazné stanovisko krajské hygienické stanice, které tvořilo podklad pro kolaudační souhlas ke stavbě Papírenský stroj PS6 v Olšanech u Šumperka. Současně žalobce rozporoval zákonnost různých postupů žalovaného ohledně papírenského provozu. Proto podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. [3] Městský soud v Praze žalobu odmítl s tím, že žalobce se mohl domáhat ochrany svých práv v jiném řízení. Uvedl, že chtělli se žalobce domoci přezkumu závazného stanoviska krajské hygienické stanice, mohl podat žalobu proti kolaudačnímu souhlasu a v rámci řízení o žalobě by bylo přezkoumáno i toto závazné stanovisko (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 5 A 49/2024  44). [4] Toto usnesení zrušil Nejvyšší správní soud, neboť shledal vadu řízení před městským soudem. Ten měl totiž vyzvat žalobce k odstranění rozporu mezi obsahem žaloby a žalobním návrhem. Tím by se vyjasnilo, které všechny zásahy žalovaného žalobce napadl a zda „napadá i jiný zásah než zásah spočívající ve faktickém nezahájení přezkumného řízení ve věci závazného stanoviska KHS“, a to právě s ohledem na rozporování i dalších aspektů postupu žalovaného (rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2025, č. j. 1 As 245/2024  41, bod 21). [5] Městský soud v dalším řízení žalobce dvakrát vyzval k upřesnění jeho žaloby a následně napadeným usnesením žalobu opět odmítl. V odůvodnění nejdříve identifikoval dva namítané zásahy. Vyhodnotil je ovšem tak, že se vztahují k nezahájení téhož přezkumného řízení, neboť žalobce opět namítá nezákonnost závazného stanoviska k hluku (bod 18 napadeného usnesení). Zde ovšem platí subsidiarita zásahové žaloby s tím, že žalobce se měl ochrany svých práv domoci v řízení proti kolaudačnímu souhlasu (bod 22 tamtéž). II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [6] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu kasační stížností, v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. [7] Stěžovatel uvedl, že městský soud oba namítané zásahy nesprávně ztotožnil, ačkoliv měl každý přezkoumat zvlášť. Pokud jde o zásah, který se týkal nezákonnosti komplexního postupu žalovaného při dozoru nad hlukem z papírny, neměl stěžovatel jiný prostředek nápravy. V tomto rozsahu totiž nemohl podat žalobu proti kolaudačnímu souhlasu, protože objekt papírny nebyl nikdy kolaudován jako celek. Tento namítaný zásah se tak týká obecného postupu žalovaného v oblasti výkonu dozoru nad ochranou veřejného zdraví u nadlimitního hluku. Současně se dopustil i nezákonné nečinnosti, neboť způsob vyřízení podnětu oznámil stěžovateli až po téměř 11 měsících. [8] Dále stěžovatel namítal, že měření hlukových emisí proběhlo nesprávně a nedošlo k posouzení jejich kumulativního vlivu, je nutné provést protihluková opatření, železniční vlečka nebyla nikdy hodnocena. Městský soud také opomenul důkazy k hladině hluku a provedené důkazy hodnotil selektivně a formalisticky. [9] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Jelikož je věc u kasačního soudu projednávaná opakovaně, je stěžovatel omezen v rozsahu uplatnitelných námitek [§ 104 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“); k limitům aplikace tohoto ustanovení srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 3. 2011, č. j. 1 As 79/2009  165, č. 2365/2011 Sb. NSS, body 24 a 25]. [11] V předcházejícím řízení Nejvyšší správní soud zavázal městský soud, aby vyzval stěžovatele k odstranění rozporu v obsahu žaloby a vyjasnění toho, co všechno považuje za nezákonný zásah (rozsudek NSS č. j. 1 As 245/2024  41, bod 21). Námitky směřující proti následnému postupu a závěrům městského soudu v této části jsou tak přípustné. [12] Naopak nepřípustné jsou námitky ohledně přezkumu závazného stanoviska. Tuto část řízení Nejvyšší správní soud již vyřešil v předchozím rozhodnutí s tím, že v tomto rozsahu je žaloba nepřípustná (bod 23 tamtéž). A dále jsou nepřípustné také námitky ve věci samé, které se týkají hlukové zátěže či konkrétních odborných posudků. Jak již kasační soud osvětlil v předcházejícím řízení, při přezkumu odmítnutí žaloby se nelze zabývat věcí samou (bod 15 tamtéž). [13] Kasační soud přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu přípustných důvodů uplatněných v kasační stížnosti, včetně důvodů, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.]. Kasační stížnost je důvodná. III.a K vymezení druhého zásahu [14] Klíčové pro projednávanou věc je určit, čeho se stěžovatel v řízení před městským soudem domáhal. Stěžovatel namítal, že vymezil zásah v podobě nezákonného postupu žalovaného ve věci „Papírenský stroj PS6“ dostatečně, a městský soud jej proto měl projednat. Námitka není důvodná. [15] Druhý namítaný zásah nebyl původně zcela jasný, a tak městský soud, v souladu se závazným pokynem Nejvyššího správního soudu, stěžovatele vyzval (a to dvakrát) k odstranění vad. V první výzvě mu soud uložil, aby určil zásah, proti kterému se brání, uvedl všechny rozhodné skutečnosti, označil důkazy, specifikoval datum, kdy se o zásahu dozvěděl, a navrhl výrok rozhodnutí (usnesení městského soudu ze dne 28. 3. 2025, č. j. 5 A 49/2024  63). [16] V reakci stěžovatel uvedl, že zásahová žaloba směřuje i proti zásahu spočívajícímu v „postupu Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci ‚Papírenský stroj PS6‘“. Mimo nezákonnost nezahájení přezkumného řízení uvedl několik okolností postupu, které měl za nezákonné, a to 1) opožděné vyřízení podaného podnětu; 2) rozdělení projektu do více řízení; 3) nepožadování dokladů o dodržení hlukových limitů při kolaudaci; 4) nedostatečné odborné zázemí příslušných správních orgánů; 5) nedodržení podmínek závazných stanovisek; 6) absence kontroly nastavených podmínek; 7) nepochopení principu sčítání hladin hluku a separátní měření hluku; 8) provedení projektu v rozporu s hodnocením EIA a územním i stavebním řízením; 9) nezákonnost závazného stanoviska ke kolaudačnímu souhlasu stavby pro nesprávně měřený hluk; 10) „absurdní“ argumentaci žalovaného v několika souvisejících dokumentech; a 11) vložení nových akustických zdrojů bez akustické studie a v rozporu se zákonem. [17] V návaznosti na toto doplnění vydal městský soud druhé usnesení, v němž stěžovatele upozornil na to, že vady neodstranil. Podání stěžovatele označil za významně převzatou žalobu s tím, že v ní nenalezl jednoznačný a konkrétní popis zásahu (usnesení městského soudu ze dne 24. 4. 2025, č. j. 5 A 49/2024  76). [18] Na to stěžovatel reagoval zopakováním nezákonných postupů, ke kterým mělo dojít při řešení projektu Papírenský stroj PS6. Uvedl, že 1) „vložením“ tohoto stroje do území došlo k dalšímu nezákonnému navýšení hluku; 2) další zdroje hluku byly umístěny bez akustické studie; 3) postupem žalovaného a dalších správních orgánů došlo k osvědčení a legalizaci nezákonného jednání stavebníka; 4) některé z objektů v areálu papírny nebyly posuzovány s ohledem na hluk; 5) hluková úroveň byla hodnocena samostatně a společné povolení bylo vydáno úplně bez posuzování hluku; 6) projekt nebyl posouzen z hlediska dodržení závazných stanovisek; a 7) integrované povolení bylo změněno bez hlukové studie a s nezákonným souhlasem. [19] Z uvedeného přehledu podání stěžovatele, kterými odstraňoval městským soudem vytýkané vady, je zřejmé, že žalovanému opakovaně vytýká nezákonná jednání v různých správních postupech vztahujících se k papírně, kterou má v sousedství. Uváděný zásah jde napříč těmito řízeními – podle stěžovatele jsou jím závazná stanoviska, umisťování, kolaudace, společné povolení či integrované povolení – a společné jim je údajně nedostatečné posouzení hlukové zátěže. [20] Lze se tak