22 As 18/2026 — Nejvyšší správní soud

22 As 18/2026- 128 - text pokračování 22 As 18/2026-136 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Jitky Zavřelové a Jana Kratochvíla v právní věci žalobců: a) Hnutí pro život ČR, z. s., se sídlem Jánská 2269/26, Jihlava, b) X, c) XA d) XB e) XC f) XD g) XE h) XF, zastoupený žalobkyní g), zákonnou zástupkyní, ch) XG, zastoupený žalobkyní g), zákonnou zástupkyní, i) XH, j) XCH, k) XI, všichni zastoupeni JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem Thákurová 676/3, Praha 6, proti žalovaným: 1) Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, 2) Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, 3) Úřad městské části Praha 1, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1, 4) Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Kongresová 1666/2, Praha 4, o žalobách na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaných týkajících se shromáždění Pochod pro život konaného dne 26. 4. 2025, o kasační stížnosti žalobců a) až k) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2025, čj. 15 A 53/2025-280, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaným se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 26. 4. 2025 se v Praze konalo shromáždění „Pochod pro život 2025“ (dále též „pochod“ či „shromáždění“). Žalobce a) je zapsaným spolkem a svolavatelem tohoto shromáždění. Žalobce b) v době konání shromáždění působil jako statutární orgán žalobce a) a jako zástupce svolavatele a pořadatel při samotném shromáždění. Zbytek žalobců představují účastníci tohoto shromáždění. Součástí programu shromáždění byl pochod centrem Prahy, jehož další průběh byl v Kaprově ulici zablokován osobami, které žalobci označují za své ideové odpůrce. Nejprve šlo o krátkou blokádu, která byla bez obtíží odstraněna, a poté o větší blokádu o 90 osobách, k níž se vztahuje většina námitek. [2] Podanými žalobami, které městský soud spojil ke společnému projednání, se žalobci domáhali vyslovení několika nezákonných zásahů. Městský soud rozhodoval (po připuštění změny žaloby) o těchto žalobních návrzích (petitech): I. Určuje se, že zásah žalovaných (žalovaných č. 1 a 2), který spočíval v nezajištění trasy oznámeného shromáždění Pochod pro život v místě z náměstí Jana Palacha přes ulici Kaprovu dne 26. 4. 2025, byl nezákonný. II. Určuje se, že zásah žalovaných, který spočíval v nezakázání napadání účastníků oznámeného shromáždění ze strany odpůrců elektroakustickými prostředky, byl nezákonný. III. Určuje se, že zásah žalovaného č. 1, který spočíval v nezabránění napadání účastníků oznámeného shromáždění ze strany odpůrců elektroakustickými prostředky, byl nezákonný. IV. Určuje se, že zásah žalovaného č. 1 spočívající v nepostihování napadání účastníků oznámeného shromáždění ze strany odpůrců hanobícími projevy pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo domnělé přesvědčení nebo vyznání, byl nezákonný. V. Určuje se, že zásah žalovaných (žalovaných č. 1 a 2), který spočíval v absenci jednání potřebného k zajištění řádného průběhu shromáždění Pochod pro život dne 26. 4. 2025, byl nezákonný. VI. Určuje se, že zásah žalovaných č. 1, 2 a 3 spočívající v neučinění výzvy vůči blokujícím účastníkům, aby neměli zakryté obličeje podle § 7 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím, byl nezákonný. VII. Určuje se, že zásah žalovaných, který spočíval v nerozpuštění shromáždění blokujícího oznámené shromáždění Pochod pro život v Kaprově ulici dne 26. 4. 2025, byl nezákonný. VIII. Určuje se, že zásah žalovaného č. 1, který spočíval v absenci výkonu rozpuštění shromáždění blokujícího oznámené shromáždění Pochod pro život v Kaprově ulici dne 26. 4. 2025 a zásah žalovaného č. 1 spočívající v absenci použití donucovacích prostředků, byl nezákonný. IX. Určuje se, že zásah žalovaného č. 1, který spočíval v blokování oznámeného shromáždění Pochod pro život a jeho účastníků na náměstí Jana Palacha dne 26. 4. 2025, byl nezákonný. X. Žalovaným se zakazuje, aby v porušování práva žalobců pokračovali. [3] V záhlaví uvedeným rozsudkem městský soud žaloby jako nedůvodné zamítl. Předně vyslovil, že ve věci je vyloučena pasivní legitimace žalovaného 3) a uplatněnou argumentaci věcně vypořádal pouze ke zbývajícím žalovaným. [4] Ve vztahu k petitu I městský soud vyslovil, že zajištění trasy pochodu z náměstí Jana Palacha přes Kaprovu ulici bylo z objektivních příčin nemožné. Městský soud si byl vědom pozitivních závazků státu k zajištění výkonu shromažďovacího práva žalobců, avšak upozornil, že tyto pozitivní závazky nejsou bezbřehé. Dle názoru městského soudu policie objektivně nemohla s ohledem na vysoký počet odpůrců, kteří se neustále přesouvali, zajistit průchodnost trasy. Jediným možným způsobem by bylo úplné uzavření Kaprovy ulice, které však jako zcela disproporční nepřicházelo v dané situaci v úvahu. Pokud pak šlo o „rozebírání“ blokád, policie blokující odpůrce odstraňovala pomocí hmatů a chvatů. Použití důraznějších prostředků (např. vytlačování vozidlem, štítem nebo koněm), kterých se v žalobě dožadovali žalobci, městský soud považoval za nepřípustné, neboť odpůrci blokovali pochod zcela pasivně a nenásilně. Podle městského soudu policie objektivně nemohla počítat s tím, že blokáda bude takto razantní. I přesto však oproti předchozímu ročníku nasadila o téměř 100 policistů více. Celkový počet policistů činil 233, což se blíží počtu 250 policistů nasazených při derby Sparta – Slávie dne 10. 5. 2025, které v daném roce představovalo největší zapojení policistů v Praze. Městský soud dodal, že žalobce b) jako zástupce svolavatele trval na pokračování pochodu i za náměstí Jana Palacha, ačkoliv si byl vědom, že trasa je zablokovaná. [5] Městský soud neshledal žaloby důvodnými ani ve vztahu k petitům II a III. Městský soud předně uvedl, že pro posouzení souvisejících námitek je stěžejní, že došlo ke střetu dvou základních práv: shromažďovacího práva žalobců a práva na svobodu projevu odpůrců shromáždění. Městský soud na základě zjištěného skutkového stavu shledal, že projevy odpůrců nedosahovaly takové intenzity, aby byl ospravedlněn zásah do jejich svobody projevu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že situace na místě nebyla tak drastická, jak uvádějí žalobci, a vyloučil, že by odpůrci shromáždění používali elektroakustické prostředky jako zbraně. Z provedeného dokazování bylo dále zřejmé, že policie proti individuálním excesům zasahovala. [6] Ve vztahu k žalobnímu petitu IV městský soud s odkazem na rozsáhlou judikaturu Nejvyššího správního soudu dovodil, že žalobcům nesvědčí veřejné subjektivní právo domáhat se zahájení přestupkového řízení proti osobám, které narušovaly shromáždění. [7] K petitu V a s ním spojené argumentaci městský soud předně odkázal na své závěry k petitu I. Dodal, že samotná skutečnost, že pochod nedošel k původně zamýšlenému cíli neznamená, že policie nejednala s náležitou péčí. Policie dostála požadavku přijmout nezbytná opatření, která po ní lze v obdobných situacích požadovat. Městský soud odmítl jako hypotetické retrospektivní úvahy žalobců, jaké postupy by bývaly mohly fungovat k zajištění dokončení průchodu. Podle městského soudu policie nemohla v případě velké blokády v ulici Kaprově postupovat stejně, jako postupovala na náměstí Jana Palacha nebo při první, menší blokádě na jiné části ulice Kaprova. Povaha blokád i míst, kde se odehrály, byla odlišná. V případě velké blokády šlo o stísněný prostor vozovky lemovaný parkujícími auty a dalšími odpůrci stojícími na chodníku. Není ani pravdou, že by policie postupovala pomalu. Policie začala blokádu rozebírat přibližně 45 minut po jejím vzniku, což soud nepovažoval za nepřípustně dlouhou dobu, neboť bylo potřeba zachovat čas pro vydání výzev a naplánování zákroku. Městský soud nesouhlasil s názorem žalobců, že rozebírání blokády skončilo v čase cca 16:05 hod., avšak i kdyby tomu tak bylo, podle vlastního tvrzení žalobců by rozebírání blokády skončilo 30 minut po jeho začátku, což dle městského soudu vylučuje, aby byl policii vyčítán pomalý postup. K navazující argumentaci žalobců o tom, proč pochod po rozebrání blokády v ulici Kaprova nepokračoval, městský soud uvedl, že tomu bránila další blokáda několik desítek metrů daleko. Nebylo by účelné v pochodu pokračovat jenom za tím účelem, aby byl opětovně přerušen. Nadto na místě se toho zástupce svolavatele ani nedovolával. [8] K petitu VI a související argumentaci žalobců městský soud uvedl, že žalobcům nesvědčí veřejné subjektivní právo na to, aby kterýkoliv z žalovaných vydal výzvu na to, aby účastníci protishromáždění neměli zakrytý obličej. Takový postup je čistě na úvaze policie. Navíc je možné ho uplatnit pouze proti účastníkům shromáždění, o které se však v případě odpůrců Pochodu pro život nejednalo. [9] Při vypořádání argumentace vtažitelné k petitům VII a VIII se městský soud předně zabýval pasivní legitimací jednotlivých žalovaných. N