4 As 90/2026 — Nejvyšší správní soud

4 As 90/2026- 50 - text 4 As 90/2026-51 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: městská část Praha 5, IČO 00063631, se sídlem náměstí 14. října 1381/4, Praha 5, zast. JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem, se sídlem Na Viničních horách 1834/24, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Smíchovská teplárenská, a. s., IČO 19728280, se sídlem Janáčkovo nábřeží 478/39, Praha 5, zast. Mgr. Štefanem Kráľem, advokátem, se sídlem Janovského 925/32, Praha 7, II) hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, zast. JUDr. Davidem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, III) České přístavy, a. s., IČO 45274592, se sídlem Jankovcova 1627/16a, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2025, č. j. MPO 111620/2025, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2026, č. j. 39 A 18/2025-122, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků ani osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Osoba zúčastněná na řízení I) podala dne 28. 1. 2025 u Dopravního a energetického stavebního úřadu (dále jen „DESÚ“) žádost o vydání povolení záměru označeného „Výstavba energovodu SeeDis Smíchov, Praha 5“ na území hlavního města Prahy, v katastrálních územích Malá Strana, Hlubočepy a Smíchov. Ve vyrozumění o zahájení řízení ze dne 11. 2. 2025 DESÚ informoval účastníky řízení, že se na řízení vztahuje zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „zákon o urychlení výstavby“), neboť se jedná o záměr uvedený v § 1 odst. 4 písm. i) tohoto zákona (stavba a zařízení rozvodných tepelných zařízení). DESÚ rozhodnutím ze dne 6. 5. 2025, č. j. DESU/211/011365/25, vydal podle § 195 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, povolení záměru, v němž mimo jiné zopakoval, že se na řízení užije zákon o urychlení výstavby. [2] Proti rozhodnutí DESÚ byla podána odvolání, o nichž rozhodl žalovaný shora označeným rozhodnutím. Odvolání osoby zúčastněné na řízení II) zamítl pro opožděnost, odvoláními žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení III) se věcně zabýval a dílčím způsobem změnil prvostupňové rozhodnutí, ve zbytku jej však potvrdil. V odůvodnění vysvětlil, že se na řízení vztahuje zákon o urychlení výstavby, neboť záměr lze podřadit pod § 1 odst. 4 tohoto zákona (viz str. 26 rozhodnutí žalovaného). [3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) shora uvedeným rozsudkem zamítl. [4] Proti rozsudku krajského soudu podala dne 11. 5. 2026 osoba zúčastněná na řízení I) (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost. Sdělila, že ji podává „z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí“. Nadto již jen avizovala, že kasační stížnost doplní ve lhůtě dle § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [5] Podaná kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s., neboť v ní nebyly uvedeny důvody, pro něž stěžovatelka napadá rozsudek krajského soudu. V předchozím bodě citovaný text představuje pouze parafrázi zákonného ustanovení vymezujícího obecně důvody kasační stížnosti (§ 103 odst. 1), nepředstavuje však řádně formulovanou kasační námitku (k tomu viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS, jehož závěry se uplatní i ve vztahu k formulaci kasačních námitek, viz např. rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2023, č. j. 6 As 202/2022-25). [6] Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. [7] Podle § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby k odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá. [8] Stěžovatelka při podání kasační stížnosti, která trpí vadou, jež brání jejímu věcnému projednání, zjevně předpokládala, že ji Nejvyšší správní soud vyzve podle § 106 odst. 3 s. ř. s. k odstranění této vady. Pominula však, že na posuzovanou věc dopadá zvláštní právní úprava obsažená v § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby. [9] Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 26. 6. 2024, č. j. 8 As 96/2024-96, uvedl, že § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby představuje speciální úpravu vůči § 106 odst. 3 s. ř. s. Je třeba jej vykládat tak, že shledá-li soud, že kasační stížnost ve věcech týkajících se přezkumu rozhodnutí vydaných v režimu zákona o urychlení výstavby nemá všechny náležitosti (zde chybějící důvody kasační stížnosti), k odstranění shledaných vad stěžovatele nevyzývá. Odstraní-li pak stěžovatel vady kasační stížnosti po uplynutí lhůty k jejímu podání, soud k nim nemůže přihlížet (bod 25). Tento závěr byl následován i v dalších rozhodnutích Nejvyššího správního soudu (např. usnesení ze dne 12. 2. 2025, č. j. 8 As 10/2025-16, ze dne 8. 10. 2025, č. j. 8 As 149/2025-18, ze dne 16. 10. 2025, č. j. 8 As 160/2025-20, ze dne 23. 10. 2025, č. j. 7 As 204/2025-22, nebo ze dne 19. 2. 2026, č. j. 1 As 11/2026-24). Odkázat lze i na odůvodnění usnesení ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. IV. ÚS 2416/24 (zejména body 12-17), jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení NSS č. j. 8 As 96/2024-96. [10] Aby mohla být kasační stížnost projednána, musí mít všechny zákonné náležitosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.) Pokud je v „běžných“ soudních řízeních podána kasační stížnost, která nemá všechny zákonem předepsané náležitosti, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzve k odstranění vad ve lhůtě jednoho měsíce (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). V souladu se speciální úpravou v § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby ale Nejvyšší správní soud v této věci stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti nevyzýval. S ohledem na marné uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti dne 11. 5. 2026 již ani stěžovatel nemůže sám kasační stížnost o uvedení důvodů účinně doplnit, neboť k takovému odstranění vad by se podle § 2 odst. 8 věty první a druhé zákona o urychlení výstavby nepřihlíželo. [11] Protože stěžovatelka v kasační stížnosti neuplatnila žádné důvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá, a tato vada podání se stala uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti (11. 5. 2026) neodstranitelnou, Nejvyšší správní soud její kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. [12] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 a 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. června 2026 Mgr. Tomáš Kocourek předseda senátu