9 Ads 12/2025 — Nejvyšší správní soud

9 Ads 12/2025- 26 - text  9 Ads 12/2025 - 30 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: BEGINDAT s.r.o., se sídlem Skvrňanská 2692/42, Plzeň, zastoupená Mgr. Janem Blažkem, advokátem se sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2024, č. j. 9636/1.30/234, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 12. 2024, č. j. 77 A 23/202458, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Věc se týká přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 6. 2023 [nyní § 140 odst. 1 písm. f) tohoto zákona]. Řešení právní otázky, zda jednání mělo znaky zastřeného zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, se odvíjelo od posouzení, zda plnění formálně poskytované na základě smlouvy o dílo (kompletace palet a jejich odvoz na zóny výdaje) nebylo ve skutečnosti výkonem závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci zhotovitele díla pro jeho objednatele. [2] Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj (dále jen „prvostupňový správní orgán“) rozhodnutím ze dne 26. 9. 2023, č. j. 3908/6.30/2320, shledal žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) vinnou spácháním dvou přestupků na úseku zaměstnanosti. Přestupek podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 6. 2023, měla spáchat tím, že pronajala pracovní sílu obchodní společnosti Penny Market s.r.o. (dále jen „společnost Penny Market“), aniž by byly splněny podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Týkalo se to celkem osmi zahraničních pracovníků, kteří ve skladu společnosti Penny Market v Dobřanech prováděli manipulační práci s vozíkem při vyskladňování zboží, kompletaci palet, odvoz a převážení palet, třídění odpadu a druhotných surovin a třídění vráceného zboží. Tímto svým jednáním stěžovatelka porušila § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Také spáchala přestupek podle § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti, jehož se dopustila tím, že v rozporu s § 87 odst. 1 tohoto zákona neinformovala příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky o nástupu celkem sedmi pracovníků k výkonu práce, a to nejpozději v den jejich nástupu. Za tyto přestupky byla stěžovatelce uložena pokuta ve výši 300 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. [3] Žalovaný k odvolání stěžovatelky částečně změnil výrok prvostupňového rozhodnutí týkající se přestupku podle § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti tak, že do něj doplnil den splnění informační povinnosti ve vztahu ke dvěma pracovníkům (výrok I.). Ve zbytku odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil (výrok II.). [4] Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného. Jelikož se žaloba týkala výlučně přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, ve znění účinném do 30. 6. 2023, krajský soud se ve svém přezkumu zabýval jen tímto přestupkem. [5] Úvodem svého posouzení krajský soud připomněl kontrolní zjištění obsažená v protokolu o kontrole ze dne 8. 12. 2022, č. j. 11535/6.71/225, která byla podkladem rozhodování správních orgánů. Vyplývá z nich, že vztah mezi stěžovatelkou a společností Penny Market byl založen rámcovou smlouvou o dílo ze dne 31. 12. 2021. Dílo mělo spočívat zejména v zajištění včasného vyskladnění objednaného množství kartonů na palety, kompletace palet a odvozu zkompletovaných palet na zóny výdeje podle specifikace obsažené v příloze č. 1 k této smlouvě s názvem „Specifikace díla“. Prováděno mělo být v provozovnách společnosti Penny Market. Mezi stěžovatelkou a společností Penny Market byla uzavřena i podnájemní smlouva, jejímž předmětem byl podnájem prostor o výměře 200 m2 v každém z logistických center uvedených v příloze č. 1 této smlouvy. Dále bylo zjištěno, že stěžovatelka pronajímala minimálně od 1. 5. 2022 do 16. 6. 2022 pracovní sílu osmi zahraničních pracovníků společnosti Penny Market pro práci v její provozovně v Dobřanech a že k tomu nebyly splněny podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Mezi zahraničními pracovníky byla i D. L., která byla koordinátorkou zaměstnanců stěžovatelky i zaměstnanců obchodní společnosti Nik Company s.r.o. (dále jen „společnost Nik Company“), která se stěžovatelkou uzavřela obdobnou smlouvu o dílo. Námitky stěžovatelky proti kontrolním zjištěním byly zamítnuty vyřízením námitek nadřízenou osobou kontrolujícího ze dne 28. 12. 2022, č. j. 11535/6.71/228. [6] V řízení o přestupku stěžovatelky prvostupňový správní orgán zhodnotil také výslechy koordinátorky D. L. a směnových mistrů R. N. a M. B., kteří byli zaměstnanci společnosti Penny Market. Krajský soud uznal, že svědecké výpovědi směnových mistrů ze dne 11. 5. 2023 pocházejí z řízení o přestupku společnosti Nik Company, to však nebrání jejich užití. Uvedené řízení bylo vedeno pro totožný přestupek, který byl spáchán na totožném pracovišti (sklad v Dobřanech) v tomtéž období (květen a červen 2022). Je zde dána úzká časová, místní i věcná souvislost. Výslechům obou svědků byl přítomen advokát Mgr. Jan Blažek, který kromě společnosti Nik Company zastupoval v přestupkovém řízení i stěžovatelku. Ta netvrdí porušení zákona při získání či provádění výslechů těchto svědků a měla možnost se k protokolům o výslechu vyjádřit. Zařazení těchto protokolů mezi důkazy v řízení vedeném proti stěžovatelce bylo podle krajského soudu v souladu s vyhledávací zásadou. [7] Při zhodnocení způsobu výkonu práce příslušných zaměstnanců vyšel krajský soud z rozsudků Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 30. 6. 2015, č. j. 2 Ads 173/201428, a ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 Ads 349/202153. Pronájem prostor nemění nic na tom, že zaměstnanci stěžovatelky pracovali ve skladu společnosti Penny Market. Zcela shodná podnájemní smlouva se shodně vymezeným prostorem byla uzavřena i se společností Nik Company, což svědčí o jejím úzkém propojení se stěžovatelkou. Tím byl ale současně oslaben dojem, který mělo uzavření podnájemních smluv vyvolávat. Jen stěží by totiž za takových podmínek mohly dvě společnosti v tutéž dobu využívat tentýž prostor. To, že zaměstnanci stěžovatelky reálně neměli vymezen žádný vlastní prostor pro svou činnost, potvrdili i svědci R. N. a M. B. [8] Zaměstnanci stěžovatelky se podíleli na činnosti společnosti Penny Market, která spočívala ve vyskladňování a manipulaci se zbožím určeným do jednotlivých provozoven této společnosti, jakož i v nakládání se zbožím vracejícím se z provozoven a likvidací vzniklého odpadu. Skladové hospodaření je neoddělitelnou a zásadní součástí činnosti společnosti Penny Market, která je retailovým řetězcem. Zásobování jejích prodejen zbožím vykonávali zaměstnanci stěžovatelky prostředky patřícími společnosti Penny Market, jmenovitě jednotlivými vychystávacími vozíky, na jejich obrazovkách se zobrazovaly příslušné objednávky na vyskladnění a dodání na stanovené místo. Je bez významu, že si tyto vozíky stěžovatelka od společnosti Penny Market formálně pronajímala. Jednotlivé objednávky zadávali do systému každý den pracovníci společnosti Penny Market. Koordinátorka D. L. je pouze rozdělovala jednotlivým zaměstnancům stěžovatelky, aniž by rozhodovala o tom, zda danou práci tito zaměstnanci vůbec budou vykonávat, či nikoli. Směnoví mistři, kteří určovali samotná místa, kam se mají jednotlivé vyskladněné kartony odvézt, s ní museli být v každodenním kontaktu, neboť každý den bylo třeba určit objem práce i její specifikaci. Zaměstnanci stěžovatelky vykonávali stejnou práci jako kmenoví zaměstnanci společnosti Penny Market. Ve skutečnosti plnili pokyny této společnosti. [9] Přiléhavá není ani ne zcela srozumitelná argumentace stěžovatelky, která kvalifikovala výsledek činnosti svých zaměstnanců jako úpravu věci ve smyslu § 2587 občanského zákoníku. Krajský soud zdůraznil, že podle § 2592 občanského zákoníku zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně, byť není vyloučeno, aby byla sjednána vázanost zhotovitele příkazy objednatele. V posuzované věci nicméně vázanost pokyny společnosti Penny Market jakoukoli samostatnost při provádění díla vylučovala. Z rámcové smlouvy o dílo a její přílohy č. 1 vyplývá, že způsob vychystávání zboží na palety a jeho kompletace byl velmi striktně stanoven společností Penny Market. Krajský soud uznává nutnost takovéto ujednání za účelem zajištění bezproblémové logistiky zboží, samotné však vypovídá o tom, že stěžovatelka do celého procesu