2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

57 A 16/2020- 52 - text  10 57 A 16/2020 č. j. 57A 16/2020 - 52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: J. Š. bytem zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 – Dolní Chabry proti žalovanému: Městský úřad Trhové Sviny se sídlem Žižkovo náměstí 32, Trhové Sviny v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v evidování záznamu v registru řidičů o tom, že žalobce měl ode dne 1. 3. 2019 do dne 1. 3. 2020 uložen zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a stručný obsah správního spisu 1. Žalobou ze dne 24. 4. 2020 směřující původně proti Magistrátu města České Budějovice (dále jen „původní žalovaný“) se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v neoprávněné evidenci zákazu řízení motorových vozidel dle § 119 odst. 2 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „silniční zákon“), tedy toho, aby nadepsaný soud uložil žalovanému povinnost odstranit z registru řidičů záznam o tom, že žalobce měl ode dne 1. 3. 2019 do 1. 3. 2020 uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, tj. vozidel skupiny AM, A1, A2, A, B1 a B. 2. Městský úřad Trhové Sviny (dále „ prvostupňový správní orgán“ nebo „žalovaný“) vydal dne 18. 2. 2019 příkaz č. j. MUTS/4567/19/Hal, sp. zn. DOP/529/19/Kra (dále „příkaz“), kterým uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) silničního zákona. Příkaz byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 20. 2. 2019 a byl mu uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a pokuta ve výši 25 000 Kč. Dne 26. 2. 2019 žalobce podal proti příkazu včasný odpor, a to prostřednictvím emailu bez zaručeného elektronického podpisu osoby, která jej podala. Z úředního razítka je zjevné, že podání obsahovalo toliko jeden list, který je součástí správního spisu a neobsahuje plnou moc pro zmocněnce. Odpor byl dne 3. 3. 2019 potvrzen screenshotem, tedy grafickým snímkem původního emailu; ve správním spise absentuje identifikátor datové zprávy, nicméně je z podání zřejmé, že bylo doručeno datovou zprávou, jejíž označení pro potřeby správního orgánu je připsáno ručně na horním rohu podání (x). Otisk razítka opět obsahuje informaci o tom, že podání sestává pouze z jednoho listu, který je součástí spisu. Podání tedy neobsahuje plnou moc pro žalobcova zmocněnce. 3. Dne 19. 3. 2019 bylo žalobci do vlastních rukou doručeno oznámení o pokračování v řízení a předvolání k ústnímu projednání přestupku, na které se žalobce nedostavil ani se z něj neomluvil. 4. Dne 26. 4. 2019 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MUTS/11161/19/Hal (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným, přičemž rozhodnutí mu bylo doručeno do vlastních rukou. 5. Dne 14. 6. 2019 bylo žalovanému doručeno žalobcovo blanketní odvolání, které není podepsáno. P. K. je zde uveden jako kontakt pro „neoficiální komunikaci“. Opět ve spise chybí standardní identifikátor datové zprávy, ovšem z otisku razítka žalovaného je patrné, že podání sestávalo toliko z jednoho listu obsahujícího pouze text odvolání. Plná moc pro žalobcova zmocněnce, resp. pro P. K., přiložena nebyla. Žalovaný vyzval k doplnění podaného odvolání, a tuto výzvu doručoval jak žalobci (doručeno fikcí), tak P. K. do datové schránky (doručeno 2. 7. 2019). 6. Dne 8. 7. 2019 bylo žalovanému doručeno doplněné odvolání spolu s plnou mocí pro P. K.. Z otisku razítka je zřejmé, že podání sestávalo ze dvou listů, což odpovídá počtu listin ve spise založených (doplněné odvolání, plná moc pro zmocněnce. V rámci spisového materiálu je to poprvé, co spis prokazatelně obsahuje plnou moc pro žalobcova zmocněnce. Odvoláním je přesto žalovanému vytýkáno, že mělo být doručováno zástupci namísto žalobci, žalobce osobně měl podat toliko odpor. 7. Žalobce postoupil spis k přezkumnému řízení Krajskému úřadu Jihočeského kraje (dále též „krajský úřad“) ve smyslu § 100 odst. 2 písm. a) správního řádu. Krajský úřad vydal dne 21. 10. 2019 rozhodnutí č. j. KUJCK 120063/2019, kterým v přezkumném řízení zrušil prvostupňové rozhodnutí z toho důvodu, že žalobcem podaný odpor prostřednictvím emailu nesplňoval zákonné podmínky ve smyslu § 37 odst. 2 a 4, a tudíž prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s překážkou res iudicata. Příkaz tedy dle krajského úřadu nebyl účinně zrušen odporem podaným toliko emailem bez elektronického podpisu. 8. Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020, č. j. KUJCK 34645/2020 (dále též „zrušovací rozhodnutí“) pak v přezkumném řízení krajský úřad zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019, č. j. KUJCK 120063/2019, neboť dospěl k závěru, že žalobcem podaný odpor prostřednictvím emailu byl řádně doplněn spolu s plnou mocí k zastupování žalobce datovou zprávou, kterou však žalovaný do spisu nezaložil. Žalobce tedy dle krajského úřadu podal odpor řádně a včas, pročež zrušující rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019 nemělo být vůbec vydáno. 9. Dne 5. 5. 2020 vydal krajský úřad rozhodnutí č. j. KUJCK 57103/2020, jímž (opětovně) zrušil prvostupňové rozhodnutí, a to pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost z důvodu nezákonného doručování písemností žalobci a pro uplynutí zákonných lhůt pro projednání přestupku, a zároveň řízení zastavil. Krajský úřad vytkl žalovanému, že po doplnění odporu datovou zprávou i nadále zasílal písemnosti přímo žalobci, ačkoli ten byl již na základě plné moci doručené dne 3. 3. 2019 zastoupen P. K., tudíž mělo být doručováno žalobcovu zvolenému zástupci. Tímto postupem bylo dle krajského úřadu řízení zatíženo nezhojitelnou procesní vadou. Zároveň krajský úřad konstatoval, že od spáchání přestupku uplynul jeden rok, pročež ho nelze projednat a řízení o přestupku musí být zastaveno. 10. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že obě výše zmíněná rozhodnutí krajského úřadu byla žalovanému doručena až dne 19. 5. 2020. Až tohoto dne se žalovaný prokazatelně dozvěděl o existenci obou těchto rozhodnutí. Stručný obsah žaloby 11. Žalobce namítá, že emailem podaný odpor ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu potvrdil z datové schránky zmocněnce. K prvotnímu pochybení došlo z toho důvodu, že prvostupňový správní orgán datovou zprávu ze dne 3. 3. 2019 z neznámého důvodu nezaložil do správního spisu. 12. V důsledku pochybení správního orgánu tak došlo dle žalobce k tomu, že na příkazu byla vyznačena doložka právní moci a do registru řidičů byl učiněn záznam o tom, že žalobce byl pravomocně uznán vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. d) silničního zákona, a především, že mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. V důsledku chybné informace v registru řidičů byl žalobce pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu. Orgány činné v trestním řízení se totiž domnívaly na základě registru řidičů, kterému je nutné přikládat tzv. presumpci správnosti, že žalobce mařil výkon úředního rozhodnutí, konkrétně že nerespektoval zákaz řízení motorových vozidel uložený na základě příkazu, což vyplývalo z registru řidičů. 13. Žalobce je přesvědčen, že údaj o zákazu řízení motorových vozidel ode dne 1. 3. 2019 do 1. 3. 2020 evidovaný žalovaným podle § 119 odst. 1 písm. j) silničního zákona je zjevně nesprávný. Žalobce totiž v tomto období neměl uložen žádný zákaz řízení motorových vozidel. Tento nesprávný záznam vychází z pochybení prvostupňového správního orgánu, který potvrzení odporu ze dne 3. 3. 2019 nezaložil do správního spisu, v důsledku čehož byl krajským úřadem instruován k tomu hledět na odpor jako na neúčinný, vyznačit na něm doložku právní moci a oznámit přestupek a uloženou sankci příslušnému správci údajů. Délka i začátek zákazu činnosti ke dni 1. 3. 2019 pak koresponduje s okamžikem, kdy měl příkaz údajně nabýt právní moci podle prvotního nesprávného názoru správních orgánů. Krajský úřad tedy nesprávný záznam o zákazu činnosti nejspíše zapsal na základě chybného oznámení od Městského úřadu Trhové Sviny o domnělém nabytí právní moci příkazu. Žalobce se odkazuje na rozsudek NSS ze dne 30. 8. 2018, č. j. 1 As 68/2018 – 26, ze kterého plyne, že odpovědnost správce údajů za přesnost údajů je objektivní. Krajský úřad se proto nemůže vyvinit poukazem na to, že do registru řidičů zapsal a mohl zapsat pouze takové informace, které mu byly Městským úřadem Trhové Sviny sděleny v dobré víře, že jsou správné. Judikatura NSS dovodila, že samotné vyznačení doložky právní moci není nezákonným zásahem a nelze se proti němu nijak bránit (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2018, č. j. 2 As 141/2015 – 38). Bránit se lze proto pouze proti nejrůznějším projevům nesprávného vyznačení doložky právní moci, jako je v tomto případě např. neopr