2 Azs 50/2017 — Nejvyšší správní soud

51 A 28/2020- 40 - text  7 51 A 28/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et. Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: P.P., narozen X státní příslušnost: X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2020, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Dne 1. 6. 2020 obdržel Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2020, č. j. OAM-3452-18/ZR-2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo z moci úřední rozhodnuto o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a podle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců byla žalobci stanovena lhůta k vycestování z území na 30 dnů od právní moci rozhodnutí, v případě trvání nouzové stavu vyhlášeného vládou České republiky usnesením č. 194 ze dne 12. 3. 2020, bude žalobce povinen vycestovat z území ve lhůtě 30 dnů od jeho skončení. 2. Žalobce předně namítal porušení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť měl za to, že žalovaným nebyl zjištěn skutkový stav takovým způsobem, že by o něm nevyvstávaly žádné pochybnosti. Rovněž považoval napadené rozhodnutí za nepřiměřeně tvrdé vzhledem k míře jeho společenské nebezpečnosti a v neposlední řadě podotkl porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť svůj rodinný a soukromý život realizuje na území ČR. Žalobce popsal děj potyčky kvalifikované Okresním soudem v Bruntále v rozsudku č. j. 66 T 169/2018 – 231 jako přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a okolnosti celé situace. Žalobce zmínil, že možnost osobního styku s jeho synem v případě jeho odcestování z území by byla významně ztížena ekonomickou situací, zejména z důvodu povinnosti k náhradě škody vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně (dále jen „VZP“) plynoucí z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ve zmiňované trestní věci. Žalobce namítal, že nebude schopen plnit své finanční závazky v případě návratu do domoviny, neboť pro tamější nedostatek pracovních příležitostí nezíská pravidelný a dostatečný příjem. Na podporu svých tvrzení o vybudování zázemí na území České republiky žalobce uvedl, že zde má syna a přátele, pracovní poměr a manželka hodlá žádat o pobytové oprávnění za účelem sloučení rodiny. Žalobce je přesvědčen o nepřiměřenosti zásahu napadeného rozhodnutí do jeho osobních a rodinných práv. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že žalobce byl 3x pravomocně odsouzen za úmyslné trestné činy, od jeho opakované protiprávní činnosti jej neodradily ani rodinné vazby, jichž se nyní účelově dovolává, přestože na ně v minulosti nijak nehleděl. Informaci o zaměstnání žalobce v rámci správního řízení nijak neprokázal, a proto ji žalovaný vyhodnotil jako pouhé tvrzení nijak doložené a více se tím nezabýval. Žalovaný podotkl, že si v zemi původu může obstarat nové zaměstnání, z něhož bude hradit škodu VZP a po zahlazení odsouzení mu nebude nic bránit v požádání si o nové pobytové oprávnění. K zásahu do soukromého a rodinného života žalobce došlo zcela v mezích zákona, z toho důvodu je žalovaný přesvědčen, že k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nedošlo. Žalovaný dále uvedl, že zahlazení trestu neznamená fikci o neexistenci spáchání trestného činu. Žalovaný po rekapitulaci osobního života žalobce na území ČR připustil vysoké riziko opětovného narušování veřejného pořádku. Žalovaný zdůraznil, že tímto rozhodnutím nebyl žalobci vysloven zákaz pobytu, tudíž může na území ČR opakovaně cestovat. III. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu vyplynuly pro soud následující rozhodné skutečnosti. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců z důvodu opakovaného závažného narušování veřejného pořádku či pro důvodné nebezpečí z ohrožení státu bylo žalovaným vypraveno dne 6. 12. 2019. Do správního spisu byl založen rozsudek Okresního soudu v Bruntále č. j. 66 T 169/2018 – 231, jímž byl shledán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), trestní příkaz Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 28. 11. 2006, č. j. 3 T 226/2006 – 21, jímž byl shledán vinným ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykových látek podle § 201 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákoníku, trestní příkaz Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 10. 10. 2014, č. j. 10 T 174/2014 – 59, jímž byl shledán vinným ze spáchání přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, opis z evidence rejstříku trestů žalobce ze dne 3. 12. 2019 či detail osoby žalobce a jeho syna získaný z Celního informačního systému. 5. Žalobce byl dne 10. 1. 2020 vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, čehož dne 11. 2. 2020 využil obecný zmocněnec žalobce zvolený pro správní řízení. Dále je ve spisu založena zdravotní karta manželky žalobce, v níž bylo zaznamenáno, že dne 25. 6. 2019 byla přijata ve zdravotnickém zařízení v Moldávii z důvodu spontánního potratu. Dne 2. 3. 2020 obdržel žalovaný vyjádření k podkladům, jehož obsah se shoduje s textem žaloby v rozsahu vztahujícím se k spáchanému protiprávnímu jednání kvalifikovanému jako výtržnictví, potratu manželky a náhradě škody VZP. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí, v němž se žalovaný podrobně vypořádal s prokázáním opakovaného a závažného narušování veřejného pořádku, které spatřoval v opakující se trestné činnosti žalobce, a tím splnění podmínky pro zrušení trvalého pobytu žalobce podle § 77 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, přednesl také zjištěné informace o rodinném a osobním životě žalobce, na základě nichž rozhodl o přiměřenosti zásahu do sféry osobního a rodinného života žalobce. IV. Právní názor soudu 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). 7. Žaloba není důvodná. 8. Žalobce v převážné části žaloby popisoval průběh jím dne 16. 9. 2017 spáchaného trestného činu výtržnictví, takový popis však nijak nesouvisí s projednávanou věcí. Krajský soud vychází z pravomocného rozsudku trestního soudu, který shledal žalobce vinným z trestného činu a samotný průběh protiprávního jednání žalobce není pro nyní projednávanou věc významný. Soud je podle § 52 odst. 2 s. ř. s. vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Veškerá žalobní argumentace popisující průběh a okolnosti spáchání trestného činu, tak nejsou v dané věci významné, krajský soud i žalovaný v rámci správního řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu vycházeli z toho, že žalobce byl opakovaně trestním soudem shledán vinným ze spáchání trestného činu a tyto trestními soudy vyvozené závěry pro ně byli závazné. K jakým okolnostem trestní soud přihlédl při ukládání trestu či míra zavinění, nejsou skutečnosti v projednávané věci podstatné. K informaci o prodělaném potratu manželky žalobce v době jeho pobytu ve vazební věznici krajský soud poznamenává, že se zcela nesporně jedná o politováníhodnou informaci, nicméně tato skutečnost rovněž nemá pro projednávanou věc zásadní význam. 9. Žalobce se pokoušel prokázat nepřiměřenost zásahu napadeného rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života tím, že sdělil, že má na území České republiky bydlení, získal zaměstnání a společně se svou manželkou budou splácet náhradu škody VZP, vzniklou jím spáchaným trestným činem. Žalobce uváděl, že k povinnosti k náhradě škody jej zavázal Okresní soud v Bruntále svým rozsudkem, to však není pravdivé, neboť trestní soud VZP odkázal se svým nárokem na občanskoprávní řízení, jakým způsobem toto bylo dále řešeno, není součástí správního spisu, nicméně ani to nebylo pro projednávanou věc podstatné. Dále zdejší soud uvádí, že existenci pracovněprávního poměru žalobce neprokázal ani v rámci správního řízení ani řízení soudního, proto tato informace bude ponechána bez reakce, neboť jde o pouhé ničím nepodložené tvrzení. Argumentace žalobce založená na tom, že jeho setrvání na území ČR je nezbytné též proto, že je povinen k náhradě škody a získání finančních prostředků je dle jeho názoru snazší v České republice oproti jeho domovině, je naprosto nedůvodná. Krajský soud se shoduje s vyjádřením žalovaného, že povinnost k