10 A 171/2014

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce L.Ch., advokáta v P. 1, N. P. 14, proti žalované České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu v Praze 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 9. 2014, čj. ČOI 97947/14/O100/2000/14/Ad/Št, t a k t o :

Rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu v Praze ze dne 22. 9. 2014, čj. ČOI 97947/14/O100/2000/14/Ad/Št a rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Jihočeský a Vysočina v Českých Budějovicích ze dne 11. 8. 2014 čj. ČOI 88112/14/2000 se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 1.500 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 19. 11. 2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2014 čj. ČOI 97947/14/O100/2000/14/Ad/Št, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Jihočeský a Vysočina o odmítnutí poskytnout informace.

Napadenému rozhodnutí je vytýkáno, že v rozhodnutí o odvolání se jako odvolatel uvádí společnost ESSOX, sídlem v Českých Budějovicích a žalobce jako právní zástupce této společnosti. Skutečnost, že žalobce označenou společnost zastupuje v jiných věcech, neznamená, že tato společnost byla žalobcem zastoupena v této věci. Není zřejmé, z jaké okolnosti žalovaná dovozuje, že žalobce společnost ESSOX zastupuje. V důsledku toho označení společnosti ESSOX jako účastníka řízení je zmatečné. Bylo nesprávně vycházeno z toho, že odvolatelem je společnost ESSOX nikoli žalobce. Došlo proto k porušení předpisů o účastenství podle správního řádu. Bylo postupováno v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, kdy přijaté řešení neodpovídá okolnostem případu a nebyl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z toho se dovozuje, že rozhodnutí je nezákonné. Do doby doručení rozhodnutí o odvolání neměl žalobce žádné informace o tom, že by kontrolní protokol ze dne 18. 10. 2013 souvisel s podnětem č. 606/2013. Dovozuje se, že nebyl důvod informaci neposkytnout. Stejnými vadami je pak stiženo rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce zastupoval společnost ESSOX v obdobném řízení o poskytnutí informací, ve kterém došlo k zamítnutí žádosti. Vyjadřuje se přesvědčení, že i když žalobce podal žádost svým jménem, učinil tak v zájmu společnosti ESSOX a nikoli jako soukromá osoba. Taková námitka mohla být vznesena v odvolání, což se však nestalo. Chybné označení účastníka řízení nemá vliv na meritum věci. Žalobce požadoval poskytnout informace týkající se podnětu č. 606/2013, přičemž tyto údaje nemohl získat z veřejných zdrojů. Tyto informace získal od společnosti ESSOX, kterou zastupuje v jiné věci týkající se předmětného podnětu. Žalobce zná identitu podatele podnětu a není pravdivé tvrzení, že přijaté řešení neodpovídá okolnostem případu a nebyl zjištěn stav věci tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. Podstatou posuzované věci je skutečnost, zda je žalobci známa identita podatele daného podnětu. Žalobce zastupuje společnost ESSOX, v rámci předmětné kontroly došlo k odhalení identity podatele podnětu. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů.

Ze spisu žalovaného vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

Žalobce podal dne 15. 7. 2014 České obchodní inspekci, inspektorát Jihočeský a Vysočina České Budějovice žádost o poskytnutí informací týkajících se kontroly prováděné inspektorátem na základě podnětu spotřebitele č. 606/2013 a žádal o poskytnutí informací o tom, jak byl podnět spotřebitele vyřízen a o obsahu odpovědi ČOI na podnět stěžovatele. Současně uvedl, že souhlasí s tím, aby dokumenty byly anonymizovány, jestliže obsahují osobní údaje spotřebitele, jejichž poskytnutí by bylo v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Inspektorát kontaktoval dne 6. 8. 2014 podatele, jehož podnět inspektorát vyřizoval. Bylo požadováno sdělit, zda podatel souhlasí s poskytnutím informace ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů.

Dne 11. 8. 2014 vydal inspektorát rozhodnutí, jímž žádost společnosti ESSOX o poskytnutí konkrétní informace odmítl. Bylo poukázáno na předpisy o ochraně osobních údajů, které chrání práva a právem chráněné zájmy subjektu údajů. Žadatel neprokázal, že poskytnutí osobních údajů je nezbytné pro ochranu jeho práv a právem chráněných zájmům. Anonymizace údajů nepřichází v úvahu, protože žadatel zná informační údaje dotčené osoby a informace, které by k této osobě byly podány, je třeba považovat za údaje osobní. Anonymizace nepřichází v úvahu, protože žadatel ví, o kterou konkrétní osobu se jedná a opatřené informace by k ní mohl přiřadit. Současně se uvádí, že subjekt údajů, který byl inspektorátem kontaktován, se do okamžiku vydání rozhodnutí nevyjádřil.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, ve kterém uvedl, že odvolateli je známo číslo podnětu stěžovatele k České obchodní inspekci a spisová značka, avšak tyto údaje nelze považovat za identifikační údaje dotčené osoby, protože jimi byla pouze identifikována věc a nikoli konkrétní fyzická osoba. Odvolateli není známo, jak by mohl identitu konkrétní osoby zjistit, proto se dovozuje, že rozhodnutí vychází z nesprávného předpokladu o tom, že odvolatel zná identitu stěžovatele.

Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, kdy bylo projednáváno odvolání společnosti ESSOX. Poukazuje se na kontrolní protokol z 18. 10. 2013, ve kterém se uvádí, že právník společnosti ESSOX byl seznámen s obsahem podnětu č. 606/2013. Byla předložena smlouva o úvěru, dodatek a předsmluvní informace. Shodné písemnosti předložil zadavatel podnětu, proto není pravdivé tvrzení, že podnět č. 606/2013 identifikuje pouze věc, protože je zcela prokázané, že odvolatel zná identitu podatele podnětu. Proto je správný názor, že žadatel požaduje informace vztahující se ke konkrétní fyzické osobě, tyto informace obsahují osobní údaje ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů a lze je poskytnout pouze se souhlasem subjektu údajů. Ten však souhlas s poskytnutím údajů neudělil. Nebyl-li souhlas subjektem údajů udělen, musí povinný subjekt posoudit, zda není splněna některá z podmínek podle § 5 odst. 2 písm. a) až g) zákona. Jestliže výslovný souhlas s poskytnutím osobních údajů poskytnut nebyl, je třeba posoudit zda je možné osobní údaje anonymizovat a následně informaci poskytnout. To však v dané věci nepřichází v úvahu. Účelem anonymizace je zabránění možnosti ztotožnění jakéhokoliv prvku informace s konkrétním subjektem údajů. Pokud však odvolatel subjekt údajů zná, uvedl číslo podnětu a spisovou značku, pod kterými je podnět obsažen, pak jakékoliv informace, které by byly žadateli poskytnuty, lze přiřadit k subjektu údajů. Tím by byl účel anonymizace zmařen a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů by byly poskytnuty osobní údaje podatele podnětu. Proto prvostupňový orgán postupoval zcela správně.

Žalovaný soudu předložil odvolání společnosti ESSOX zastoupené žalobcem ve věci vedené pod čj. ČOI 86305/14/O100-OP/911. K tomuto podání se váže plná moc společnosti ESSOX pro žalobce ze dne 8. 8. 2014. V plné moci se výslovně uvádí, že ta vztahuje k odvolání společnosti ESSOX v záležitosti projednávané pod označeným číslem jednacím. Toto odvolání bylo projednáno Ministerstvem průmyslu a obchodu v Praze.

Z kontrolního protokolu o kontrole poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru provedené ve dnech 18. 10. 2013 až 5. 6. 2014 plyne, že kontrola byla provedena na základě spotřebitelského podnětu evidovaného pod č. 606/2013, přičemž zahájení a průběhu kontroly byla přítomna L.Č. zaměstnankyně společnosti ESSOX. Při kontrole byly verifikovány listinné podklady poskytnuté spotřebitelem. O průběhu kontroly byl pořízen protokol, jehož stejnopis byl 18. 10. 2014 předán L.Č. V závěru kontroly jsou uvedená čtyři pochybení, kterých se měla společnost ESSOX dopustit při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru.

Společnost ESSOX proti kontrolnímu zjištění podala námitky, které byly vypracovány žalobcem. V plné moci pro žalobce ze dne 18. 6. 2014 se uvádí, že plná moc se uděluje k zastupování společnosti ESSOX při podání námitek proti kontrolnímu protokolu z 18. 10. 2013.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně i z rozhodnutí o odvolání je patrné, že bylo rozhodováno o žádosti společnosti ESSOX o poskytnutí informací a žalovaný v záležitosti poskytnutí informací rozhodl o odvolání společnosti ESSOX. Ze spisu však neplyne, že o poskytnutí informací žádala společnost ESSOX, učinil tak žalobce, v žádosti i odvolání označený jako advokát.

Žádost žalobce z 15. 7. 2014 je žalobcem podepsána. Z obsahu podání neplyne, že žádost byla uplatněna v zastoupení společnosti ESSOX, plná moc k žádosti připojena není ani nebyla do doby rozhodování prvostupňového inspektorátu vyžádána. K odvolání žalobce není rovněž připojena žádná plná moc, která by dokládala, že odvolání bylo podáno v zastoupení společnosti ESSOX.

Z toho je zřejmé, že je tu rozpor mezi osobou žadatele o podání informací a adresátem rozhodnutí. Správní orgány obou stupňů si neujasnily, kdo v záležitosti konkrétní žádosti o poskytnutí informace je účastníkem řízení.

Účastenství v řízení upravuje § 27 správního řádu, které označuje za účastníka řízení žadatele (§ 27 odst. 1 písm. a) zákona). Společnost ESSOX o poskytnutí informací nežádala, proto účastníkem řízení nebyla a nemohlo být tudíž o neexistující žádosti společnosti ESSOX rozhodováno.

Pokud správní orgány obou instancí učinily úsudek o tom, že žalobce společnost ESSOX zastupuje, pak bylo zapotřebí postupovat podle § 37 odst. 3 správ. řádu a vadu podání spočívající v nedoložení plné moci odstranit k výzvě správního orgánu. Ustanovení § 33 odst. 1 správ. řádu předpokládá, že zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Žádná plná moc však k žádosti žalobce připojena není a žalobce nebyl vyzván k tomu, aby plnou moc společnosti ESSOX předložil. Ta takové situace tu byla pouze žádost žalobce o informaci a o této žádosti mělo být rozhodováno.

Zastoupení společnosti ESSOX žalobcem nelze dovozovat z okolnosti, že žalobce společnost ESSOX zastupoval v jiných dvou konkrétních věcech. První předložená plná moc je datována dne 18. 6. 2014 a společnost ESSOX žalobce výslovně zmocňuje k zastoupení v řízení o námitkách do kontrolního protokolu ze dne 18. 10. 2014. Druhá plná moc byla udělena dne 11. 8. 2014, kterou byl žalobce zmocněn k jednání a podání odvolání proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 8. 2014 čj. ČOI 86305/14-O100-OP/911. Z obou plných mocí vyplývá, že byly uděleny vždy k zastoupení v přesně specifikované věci. Nejedná se o zmocnění pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správ. řádu. Obě žalovaným předložené plné moci jsou podřatitelné zmocnění ve smyslu § 33 odst. 2 písm. a) správ. řádu vždy k určitému úkonu a jednání s tímto úkonem souvisejícím.

Z toho, co bylo uvedeno, plyne, že správní orgány obou instancí si neujasnily, kdo je účastníkem řízení a rozhodnutí vydaly pro osobu, která žádost o poskytnutí informací nepodala. Záměna účastníků pak mohla mít vliv na způsob rozhodnutí o žádosti.

Žalobce v odst. 14 žaloby nespecifikoval, v čem spatřuje rozpor se základními zásadami činnosti správních orgánů v tomto odstavci označených, proto pro nedostatek konkretizace nemůže soud daný žalobní bod projednat. Na soudu podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu není, aby za žalobce nekonkretizované vady vyhledával.

Naopak nelze přisvědčit žalobnímu tvrzení uvedenému v odstavci 16, že žalobce do doby doručení rozhodnutí o odvolání neměl žádné informace o tom, že by kontrolní protokol ze dne 18. 10. 2013 jakkoli souvisel s podnětem č. 606/2013. Toto tvrzení vyvrací jednak prve označený protokol, jednak plná moc udělená dne 18. 6. 2014 žalobci společností ESSOX. Z plné moci je zjevné, že označeného dne byl žalobce zmocněn společností ESSOX právě k zastupování při podání námitek proti kontrolnímu protokolu České obchodní inspekce, inspektorát Jihočeský a Vysočina vzešlého z kontroly ze dne 18. 10. 2013 evidované pod č. 2110592013-10-18 1. V tomto protokolu, proti kterému žalobce v zastoupení společnosti ESSOX podal dne 20. 6. 2014 námitky, se výslovně uvádí, že kontrola byla zahájena na základě spotřebitelského podnětu evidovaného Českou obchodní inspekcí pod č. 606/2013, přičemž kontrola byla zahájena dne 18. 10. 2013, následuje evidenční číslo, které se shoduje s číslem uvedeným v plné moci. Žalobce musel tudíž nejpozději dne 20. 6. 2014, kdy vypracoval námitky proti kontrolnímu protokolu, vědět, že kontrolní protokol souvisí s podnětem č. 606/2013. Vědomost o tom, že je tu souvislost mezi uvedeným podnětem a kontrolním protokolem, proto nemohl zjistit až vydáním rozhodnutím o odvolání, které je datováno dne 11. 8. 2014, tedy téměř s dvouměsíčním odstupem od podání námitek proti kontrolnímu protokolu. Proto soud tvrzení uvedenému v bodu 16 žaloby neuvěřil a tento žalobní bod nahlíží jako neopodstatněný.

Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, protože bylo rozhodováno o žádosti společnosti ESSOX o poskytnutí informace, avšak žádná žádost tohoto subjektu ve spise založena není, naopak žádost byla uplatněna žalobcem. Na tom nic nemění skutečnost, že ten je advokátem a v některých konkrétních případech žalobce zastupoval. Proto je napadené rozhodnutí vadné.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady procesní povahy a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože stejnou vadou je stiženo rozhodnutí prvostupňové, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

V dalším řízení bude vycházeno z toho, že žádost o poskytnutí informací podal žalobce, v pochybnostech o tom, kdo je žadatelem, je pak nezbytné postupovat v souladu s požadavky § 37 odst. 3 správ. řádu a za využití výzvy doplnit písemnou plnou moc, dovodí-li správní orgán, že žádost o poskytnutí informací byla učiněná v zastoupení společnosti ESSOX.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení částečný úspěch. Ten spočívá v důvodnosti žalobních bodů uvedených v odstavcích 11, 12 a 13 žaloby, které se vztahují k účastenství v řízení. Naproti tomu žalobní bod v odstavci 14 není pro nedostatek konkretizace projednatelný, žalobní tvrzení v odstavci 16 vyvrací správní spis. Proto v těchto bodech žalobce úspěšný nebyl. Částečnou úspěšnost soud promítl do rozhodnutí o nákladech řízení a žalobci přiznal náhradu ve výši jedné poloviny těchto nákladů. Ty činí 3.000 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Z takto zaplaceného soudního poplatku soud žalobci přiznal jednu polovinu, tedy 1.500 Kč. Náhradu těchto nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 5. května 2015

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava