— Nejvyšší správní soud

10 A 74/2012- 24 - text Pokračování - 5 - 10A 74/2012 10A 74/2012 - 24 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce M.K., bytem A. n V. 148, zast. JUDr. Václavem Kalinou, advokátem v Písku, Heydukova 101, proti žalovanému Krajskému úřadu - Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.6.2012 č.j. KUJCK 16064/2012 OSMT/3, t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž byl potvrzen výsledek maturitní zkoušky konané dne 7.5.2012 ve Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Písek, Komenského 86, že žalobce maturitní zkoušku nevykonal úspěšně. Žalobce podal v zákonné lhůtě žádost o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky. Žalovaný výsledek přezkoumal dle § 82 odst.2 školského zákona z toho hlediska, zda při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo zda se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na výsledek zkoušky a souladu § 82 odst. 2 školského zákona požádal Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) o součinnost. Podkladem pro vydání rozhodnutí byl závěr CERMATU, včetně hodnocení nezávislého hodnotitele, písemná práce, presenční listina žáků a protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Nové hodnocení práce se shoduje s hodnocením původním, proto žalovaný výsledek maturitní zkoušky potvrdil. Žalobce namítá, že rozhodnutí se opírá o zcela nepřezkoumatelný přezkum výsledku maturitní zkoušky, které vyhotovil CERMAT, přičemž nikde nelze objektivně se dozvědět, jakým způsobem CERMAT hodnocení prováděl a jaké vady se maturitní zkoušce vytýkají. Z postupu žalovaného vyplývá, že převzal hodnocení CERMATU a nevyžádal si řádný znalecký posudek, který by posoudil práci žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný při přezkoumávání hodnocení nereagoval na výtky, které v návrhu na přezkoumávání vznášel a spokojil se pouze s hodnocením původního hodnotitele, aniž projevil snahu přezkoumávat písemnou práci prostřednictvím nezávislého znalce či orgánu, který by mohl oproti CERMATU postupovat nezaujatě. Žalobce proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnost: Žalobce se podrobil dne 7.5.2012 ve Střední odborné škole a Střední odborném učilišti v Písku maturitní zkoušce z německého jazyka. V rámci maturitní zkoušky vypracoval písemné práce ( 1.část a 2.část ). Maturitní práce byla zhodnocena původně CERMATem tak, že „ text vykazuje nedostatky ve formálních záležitostech, psán formou dopisu, zadání není zcela vhodně a účelně zpracováno, text je místy nesrozumitelný kvůli hrubým nedostatkům v lexikálních a gramatických prostředcích, text je jen zčásti souvislý, v textu se vyskytuje minimum PTN, slovní zásoba je omezena vzhledem ke zpracování zadání, rozsah gramatických prostředků je omezený vzhledem k požadované úrovni obtížnosti“. Celkově byla práce hodnocena 15 body. Žalovaný zajistil oponentní posouzení. Podle závěru oponentního hodnocení byla maturitní zkouška opětovně hodnocena 15 body. Dle oponentního posouzení žalobce se při hodnocení písemné práce neodchýlil od standardizované úrovně hodnocení způsobem, který ohrožuje srovnatelnost hodnocení písemné práce s hodnocením ostatních písemných prací. Bylo doporučeno žádosti o přezkoumání výsledku zkoušky, konané formou písemné práce, nevyhovět. Žalovaný s odkazem na shora uvedené oponentní hodnocení žádosti žalobce o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky nevyhověl, výsledek maturitní zkoušky potvrdil. Krajský soud přezkoumal napadané rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Podle § 82 zák. č.370/2008 Sb. dle odst.1 písm.c) každý, kdo konal dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky formou písemné práce a ústní formou, a nebo byl z konání zkoušky vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky. Dle § 82 odst.2 uvedeného zákona krajsky úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní nebo zruší, a nebo nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Z uvedené citace právních norem je zřejmé, že výsledek maturitní zkoušky může být změněn nebo zrušen a nebo nařízeno její opakování, pokud by žalovaný zjistil, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mí vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky. V daném případě žalobce nenamítá, že by v průběhu maturitní zkoušky byl porušen právní předpis, ani nepoukazuje na jiné nedostatky, které by měly vliv na řádný průběh nebo výsledek maturitní zkoušky. Z ust. § 82 odst. 2 školského zákona vyplývá, že jak žalovaný tak i krajský soud v rámci přezkumu nemohl písemnou práci hodnotit, mohl se zabýval tím, zda byla zkouška ve vztahu ke stanoveným pravidlům hodnocena správně, zda v průběhu maturitní zkoušky nedošlo k porušení právních předpisů nebo se vyskytly jiné nedostatky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky pro maturitní zkoušku ve školním roce 2011 a v roce 2012 způsobem umožňujícím dálkový přístup dne 27.3.2012 sdělením č.j. MŠMT – 10054/2012-23. Dle uvedených kritérií byla zkouška sdělením žalobce z německého jazyka hodnocena původně celkem 15 body , dle závěru oponentního posouzení byla rovněž hodnocena celkově 15 body. Žalobce namítá, že z rozhodnutí žalovaného nelze se objektivně dozvědět, jakým způsobem bylo hodnocení prováděno a jaké vady se maturitní zkoušce vytýkají. Uvedená výhrada není důvodná, neboť v odůvodnění napadeného rozhodnutí je uveden komentář původního hodnocení i komentář oponentního posouzení , přičemž v oponentním hodnocení je uvedeno doporučení žádosti o přezkoumání výsledku zkoušky konané formou písemné práce nevyhovět. Oponentní hodnocení bylo zcela shodné s bodovým hodnocením původního hodnotitele. Jak bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku, v rámci přezkumu výsledku maturitní zkoušky dle § 82 odst. 2 zákona č.317/2008 Sb., není rozhodující, zda oponentní hodnotitel znovu hodnotil práci , či kontroloval hodnocení původního hodnotitele, ale zda při zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které by mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky. Maturitní práce žalobce byla hodnocena pedagogickými pracovníky – hodnotiteli, podle kritérií stanovených v daném případě Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy – body na škále 0,1,2,3. Zhodnocení písemné maturitní práce z německého jazyka, kterou vypracoval žalobce, vyplývá, že byla část první hodnocena 10 body a část druhá 5 body, přičemž první částí písemné práce bylo hodnoceno zadání a jeho splnění obsah a rozsah textu, organizace textu a jeho koherence, koheze textu a prostředky textové návaznosti, přesnost použití slovní zásoby, rozsah použité slovní zásoby a přesnost použitých mluvnických prostředků a rozsah použitých mluvnických prostředků. Maximálně mohlo být dosaženo za první část 24 bodů, každé dílčí kritérium bylo hodnoceno body na škále 0,1,2,3 a každé kritérium mohlo dosáhnou bodových hodnot od 0 do 6. Podle těchto kritérií bylo i hodnotitelem postupováno. Za jednotlivá kritéria jsou uvedeny bodové hodnoty. Proto je i závěr hodnotitele maturitní zkoušky přezkoumatelný. Nebylo zjištěno, že došlo k porušení právních předpisů. Žalobce v žádosti o přezkoumání výsledků maturitní zkoušky uvedl, že dílčí zkoušku již absolvoval potřetí, na písemnou práci z německého jazyka se připravoval, již při zaměstnání chodil také na soukromé doučování. Je velice zklamán z bodového hodnocení práce, kdy hranice úspěšnosti zkoušky byla 16 bodů a on dosáhl 15 bodů. Z žádosti žalobce o přezkum tedy vyplývá, že žalobcem nebylo namítáno, že by při zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které by mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky. Žádné takové výtky žalobce nevznesl. Žalobce v žalobě namítá, že při přezkoumávání hodnocení žalovaný nereagoval na výtky, aniž uvádí jaká konkrétní výtka byla jím vznesena v žádosti o přezkoumání. Soud se s ohledem na obecné konstatování, že nebylo reagováno na výtky, ani