51 Af 5/2020

Žalobce podal dne 7. 10. 2016 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 8. 2016, č. j. 34321/16/5200-11435-711918 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k jeho odvolání potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště České Budějovice ze dne 2. 4. 2015, č. j. 858919/15/2201-51523-305799. Tímto dodatečným platebním výměrem byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009, a to na základě Zprávy o daňové kontrole vydané pod č. j. 614677/15/2201-62563-304370. Na základě kontrolního zjištění obsaženého ve zprávě o daňové kontrole správce daně vyloučil z daňově účinných výdajů (nákladů) výdaje (1) ve výši 9.445.890 Kč na základě faktury ze dne 30. 11. 2009 č. 090029 přijaté od společnosti STAVEBNÍ CZ s. r. o. (dále jen „STAVEBNÍ CZ) za provedené stavební práce na akci „Rekreační a kongresové centrum Nové Dvory“ (dále jen „RKC Nové Dvory“) a (2) ve výši 498.239 Kč na základě přijaté faktury č. 090030 ze dne 15. 12. 2009 od společnosti STAVEBNÍ CZ za provedené stavební práce na akci „Rekonstrukce šatny Temelín“.

Žalobce žalobou napadl všechny výroky napadeného rozhodnutí, s jehož závěry se neztotožnil, dle jeho názoru ve správním řízení bylo prokázáno provedení stavebních prací na akcích RKC Nové Dvory a Rekonstrukce šatny Temelín společností STAVEBNÍ CZ.

Žalobce předně zpochybnil závěry žalovaného učiněné ve vztahu k provedenému dokazování. V prvé řadě žalobce zmínil svědecké výpovědi, které žalovaný dle jeho názoru nesprávně hodnotil, svědci k prováděným stavebním pracím uvedli pouze obecné informace, aniž by uvedli konkrétní fakta, která by potvrzovala, že stavební práce byly společností STAVEBNÍ CZ skutečně provedeny. Dle názoru žalobce slyšení svědci naopak jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností potvrdili rozhodující sporný fakt, a sice že k provedení předmětných prací společností STAVEBNÍ CZ s. r. o. skutečně došlo. Svědci naopak dokázali upřesnit některé konkrétní skutečnosti související se stavebními pracemi. Ze svědeckých výpovědí nejsou patrné žádné pochybnosti a nelze z nich dovodit jakékoliv domněnky či dohady, jak tvrdí žalovaný. V souvislosti s důkazním prostředkem v podobě svědeckých výpovědí žalobce zdůraznil důležitost a váhu tohoto důkazního prostředku, přičemž v projednávané věci byly právě jejich prostřednictvím prokázány žalobcem tvrzené skutečnosti. Žalobce tudíž unesl své důkazní břemeno, díky těmto výpovědím prokázal daňovou uznatelnost předmětných výdajů. Je to naopak žalovaný, kdo neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily nevěrohodnosti těchto svědeckých výpovědí, čímž neunesl vlastní důkazní břemeno spočívající v jeho povinnosti prokázat existenci pochybností o souladu účetnictví žalobce se skutkovým stavem. Žalovaný tedy nevyvrátil žalobcem prokazované a prokázané skutečnosti.

Dále bylo žalobcem zpochybněno hodnocení žalovaného týkající se listinných důkazů provedených ve správním řízení. V této souvislosti žalobce konkrétně zmínil neomezenou plnou moc, která byla společností STAVEBNÍ CZ udělena p. Z. T., který byl v rozhodné době na základě této plné moci oprávněn podepsat smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalobcem a společností STAVEBNÍ CZ, a to včetně krycího listu rozpočtu a dále oba zápisy o odevzdání a převzetí díla. Dále byl žalobcem zmíněn stavební deník vedený v souvislosti se stavbou RKC Nové Dvory. K tomuto stavebnímu deníku uvedl, že byl veden dvakrát, a to jednak žalobcem pro investora akce RKC Nové Dvory a p. M. za společnost PRECIS CZ s. r. o. (dále jen „PRECIS CZ“), která byla objednatelem stavby. Případné obsahové odlišnosti těchto deníků jsou způsobeny právě tím, že se nejedná o průpisy jednoho a téhož deníku, což bylo žalobcem vysvětleno i v průběhu správního řízení. Z žalovaného rozhodnutí i přes toto vysvětlení vyplývá, že žalovaný tyto rozpory stavebních deníků klade žalobci za vinu i nadále. Tyto stavební deníky jsou i přes žalovaným tvrzené dílčí nedostatky (chybějící jména pracovníků na stavbě) schopny provedení stavebních prací prokázat.

K tíži žalobci nelze klást ani shodu částek při porovnání fakturace společnosti STAVEBNÍ CZ za stavební práce na akci RKC Nové Dvory a fakturace za opravy a dokončovací práce na akci Rekonstrukce šatny Temelín, kdy součet těchto částek představuje částku fakturovanou dle smlouvy o dílo na akci RKC Nové Dvory pro společnost PRECIS CZ. K této shodě, kterou žalovaný označil za pochybnou, došlo na základě návrhu společnosti STAVEBNÍ CZ, která k ní došla porovnáním s odměnou za obdobné práce na témže projektu ze strany společnosti PRECIS CZ. Smluvní podmínky mezi účastníky byly stanoveny v souladu se zásadou smluvní volnosti, kterou žalovaný vznesením pochybností naprosto popírá. Podstatné ve vztahu k ujednané ceně je to, že byla přiměřená a žalobce ji dodavateli zaplatil.

Pochybení žalobce shledal i ve vztahu k tvrzení žalovaného, který označil smlouvu o budoucí smlouvě o dílo uzavřenou mezi žalobcem a společností PRECIS CZ dne 8. 8. 2009, včetně jejího dodatku ze dne 15. 8. 2009, i smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou mezi žalobcem a společností STAVEBNÍ CZ dne 15. 8. 2009, za účelové a z tohoto důvodu k nim nepřihlédl. Ke Smlouvě o dílo č. 309004/26 ze dne 27. 11. 2009 a k jejímu Dodatku ze dne 27. 11. 2009 žalobce uvedl, že tyto dokumenty sice byly uzavřeny dvěma různými osobami, obě tyto osoby však byly oprávněny za společnost STAVEBNÍ CZ jednat samostatně. Pokud však žalovaný měl pochybnost o pravosti podpisů na smlouvě a dodatku, měl nechat vypracovat příslušný znalecký posudek. Tento důkazní prostředek nebylo lze odmítnout ani z toho důvodu, že nebyl předložen žalobcem, ale třetí osobou, podstatné je pouze to, že jej správce daně měl k dispozici a byl povinen k němu přihlédnout.

V souvislosti se smlouvami o uzavření smluv budoucích žalobce uvedl, že žalovaný nesprávně interpretoval postup, kterým následně došlo k uzavření smluv o dílo. Žalovaný označil za nestandardní postup žalobce, který až ke dni ukončení stavebních prací, tedy díla (dne 30. 11. 2009), uzavřel smlouvu o dílo. K tomu žalobce sdělil, že uzavřením písemných smluv o dílo pouze splnil povinnost plynoucí mu ze smluv o budoucí smlouvě o dílo, přičemž dílo samotné nebylo provedeno dle písemně uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, ale podle ústní smlouvy o dílo, což je ve stavebnictví běžný postup. Žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl nic, z čeho by bylo možné nestandardnost tohoto postupu dovozovat.

K listinným důkazům žalobce závěrem uvedl, že žalovaný dospěl k nesprávným závěrům také s ohledem na důležitý opomenutý důkaz v podobě bankovních výpisů společnosti STAVEBNÍ CZ, které by vyvrátily tvrzení žalovaného o tom, že tato společnost byla v předmětné době nefunkční, nevyvíjející žádnou ekonomickou činnost. Žalovaný v rozporu se zákonem neprovedl ani další žalobcem navrhovaný důkaz výslechem statutárního orgánu společnosti žalobce působícího v rozhodné době. Neprovedením tohoto důkazu, který žalovaným nebyl proveden, neboť by se jednalo o výslech samotného daňového subjektu, byl žalobce zkrácen na svých právech.

K provedenému dokazování žalobce souhrnně uvedl, že mu nelze klást k tíži takové skutečnosti, které se týkaly společnosti STAVEBNÍ CZ, neboť tyto skutečnosti není schopen ovlivnit. Zejména pokud nebylo možné získat některé dokumenty či informace od této společnosti, nelze to klást k tíži žalobce. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že stavební práce pro žalobce byly uskutečněny a že za ně zaplatil. Pokud však správní orgány pochybnosti měly, bylo nutné postupovat v souladu se zásadou in dubio pro mitius. Žalovaný svým postupem vytváří neřešitelnou situaci, kdy žalobci ukládá povinnost prokázat svá tvrzení, avšak k důkazům potvrzujícím tvrzení žalobce odmítá přihlédnout. Mezi žalobcem a žalovaným není sporu o tom, že k faktickému uskutečnění stavebních prací došlo. Závěr žalovaného o neunesení důkazního břemene žalobcem za situace, kdy bylo prokázáno faktické uskutečnění stavebních prací, kdy dodavatel potvrdil realizaci předmětných stavebních prací a za toto plnění uhradil žalobce dodavateli sjednanou odměnu, je nesprávný. Žalobce za této situace není povinen správci daně prokazovat okolnosti na straně dodavatele. Pokud dojde k vyloučení možnosti, že reálně uskutečněné práce provedl sám žalobce, což správce daně ani žalovaný nerozporovali, a současně je prokázáno, že předmětné výdaje byly žalobcem skutečně vynaloženy, je bez významu, provedl-li práce subjekt odlišný od toho, který je formálně deklarován na daňovém dokladu. Pro daňovou uznatelnost výdajů není dle žalobce podstatné, který subjekt, vyjma žalobce, plnění uskutečnil. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že ani pochybnosti o tom, zda plnění poskytl na dokladu deklarovaný subjekt, nepostačují k tomu, aby správce daně mohl bez dalšího vyloučit uskutečněné náklady z daňově uznatelných.

Z postupu správce daně není zřejmé, jaký faktický skutkový stav byl zjištěn, přičemž toto nevyplývá ani z postupu žalovaného. Přestože tedy žalovaný nerozporuje faktické provedení stavebních prací, neuvádí, kdo podle něj tyto stavební práce uskutečnil.

Správce daně ani žalovaný nepřistoupili k provedení důkazu ověřením plnění na výstupu z odevzdaných daňových přiznání k DPH společnosti STAVEBNÍ CZ, když konstatovali, že i pokud by bylo předmětné plnění do daňového přiznání společnosti zahrnuto, nemohlo by to samo o sobě prokázat, že k faktickému plnění skutečně došlo. Žalobce však toto netvrdil a na provedení tohoto důkazu trval, neboť by mohlo jít o nepřímý důkaz, který by mohl spolu s ostatními přispět ke zjištění skutkového stavu. Žalovaný nebyl oprávněn provedení tohoto důkazu odmítnout.

Žalovaný tedy pochybil při hodnocení unesení důkazního břemene žalobcem. V důsledku tohoto pochybení došel k nesprávnému závěru o neprokázání přijetí plnění od společnosti STAVEBNÍ CZ. Žalovaný neprokázal, že by stavební práce žalobce uskutečnil sám či že by je uskutečnil jiný subjekt a rovněž neprokázal, že by žalobce na základě objektivně zjištěných skutečností uplatňoval náklady podvodně. Žalovaný se tedy dopustil nesprávného hodnocení důkazů a dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, z nich nesprávně dovodil neunesení důkazního břemene žalobcem.

Žalobce dále namítl nepřezkoumatelnost žalovaného rozhodnutí, a to jednak z důvodu svévole žalovaného, který své rozhodnutí staví na nepodložených domněnkách a ignoruje souladný řetězec důkazů předložených žalobcem. Takový závěr dle žalobce plyne z postupu žalovaného, který pasivitu a nemožnost realizace předmětných stavebních prací vztáhl pouze k důvodu zrušení společnosti STAVEBNÍ CZ soudem, ke kterému došlo pro neexistenci sídla, které tato společnost měla uvedené v obchodním rejstříku. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je dle žalobce dána i jeho vnitřní rozporností.

Závěrem žalobce namítl nezákonnost správními orgány užitých důkazních prostředků, a to úředního záznamu Policie ČR o podání vysvětlení Z.T., bývalým společníkem a jednatelem společnosti STAVEBNÍ CZ. Žalovaný tento úřední záznam ve správním řízení se žalobcem použil a hodnotil, a právě na jeho základě dospěl k závěru o daňové neuznatelnosti žalobcem uplatněných výdajů. Použití tohoto důkazního prostředku je však v rozporu se zákonem, neboť žalobce neměl možnost se podání vysvětlení účastnit a vyslýchanému klást otázky. Správci daně se tohoto svědka nepodařilo předvolat k ústnímu jednání a jeho výslech v rámci správního řízení se tudíž neuskutečnil. Důkaz úředním záznamem policie o podání vysvětlení však i přes tuto skutečnost nebylo možné použít. Použít by jej bylo možné pouze, pokud by se jednalo o opatření ultima ratio, neboť jsou dány významné pochybnosti o věrohodnosti podaného vysvětlení, kdy T. byl v pozici osoby podezřelé a lze předpokládat, že se učiněnou výpovědí snažil vyhnout trestnímu stíhání vlastní osoby. Z obsahu jeho výpovědi je navíc zřejmá vnitřní rozpornost a podané vysvětlení je v rozporu též s ostatními provedenými důkazy. Lze tedy předpokládat, že jeho výpověď byla touto skutečností značně ovlivněna a nelze jej považovat za věrohodného. Na druhou stranu však neprovedením tohoto důkazu správní orgány nemohly dospět k závěru, že by provedení stavebních prací nebylo možné jinak prokázat, svědecká výpověď p. T. není jediným relevantním důkazem, kterým by bylo možno ověřit skutečné provedení prací společností STAVEBNÍ CZ. Žalovaný tak zcela pomíjí důkazní sílu ostatních dosud provedených důkazů.

K důkazu provedeného úředním záznamem policie o podání vysvětlení Z.T. žalobce dále namítl, že žalovaný neprokázal, že se s informacemi obsaženými v tomto záznamu seznámil v souladu se zákonem, tedy v souladu s výslovným zmocněním, resp. že orgány činné v trestním řízení byly oprávněny tyto informace správci daně poskytnout.

Ze všech uvedených důvodů navrhl žalobce napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Žalovaný se předně vyjádřil k důkaznímu břemeni nesoucímu žalobcem, které spočívá v jeho povinnosti prokázat, že vynaložil výdaje právě takovým způsobem, jakým deklaruje v účetních dokladech. Žalobce je tedy povinen prokázat své tvrzení, že stavební práce byly provedeny společností STAVEBNÍ CZ, a to v žalobcem deklarovaném rozsahu, ceně a podobě. Samotná existence faktur, dokladů o jejich úhradě a smluv neprokazuje, že se předmětná plnění fakticky uskutečnila. Žalovaný dále konstatoval, že po správci daně nelze požadovat, aby namísto žalobce prokázal, jak se obchodní případ uskutečnil a kdo byl skutečným dodavatelem žalobce, přičemž identita dodavatele musí být na základě ust. § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) specifikována jednoznačně.

Správce daně tíží důkazní břemeno pouze co do existence vážných a důvodných pochyb, toto důkazní břemeno pak bylo v projednávané věci správcem daně uneseno již v průběhu správního řízení, kdy byly žalobcem předložené důkazy shledány nevěrohodnými. Tímto bylo důkazní břemeno přeneseno na žalobce, který měl prokázat provedení prací deklarovaným dodavatelem, v deklarovaném rozsahu, hodnotě a způsobu. Žalobce tyto skutečnosti neprokázal a pochybnosti správce daně tak rozptýleny nebyly.

Námitka týkající se nedostatečného hodnocení svědeckých výpovědí nebyla žalovaným shledána důvodnou. Všechny důkazní prostředky byly hodnoceny v souladu s ust. § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Odůvodněno bylo též neprovedení dalších žalobcem navrhovaných důkazních prostředků. Žalovaný dále shodně se žalobcem konstatoval, že policejní záznam o podání vysvětlení Z.T. nelze považovat za plnohodnotný důkaz, avšak tento nebyl jediným či hlavním důvodem pro vyloučení žalobcem uplatňovaných výdajů správcem daně. K použitelnosti a zákonnosti pořízení tohoto důkazu žalovaný poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 30. 1. 2008 č. j. 2Afs 24/2007–119) a v této souvislosti konstatoval, že úřední záznam s panem T. byl policií pořízen dříve, než byla správcem daně vyzvána k poskytnutí informací, záznam není jediným rozhodujícím důkazem ve věci. Důkaz úředním záznamem Policie ČR tak byl správcem daně získán zákonným způsobem.

Ve vztahu k hodnocení svědeckých výpovědí žalovaný uvedl, že žádná z nich neprokázala, že by předmětné práce fakticky uskutečnila společnost STAVEBNÍ CZ, když všichni svědci shodně uvedli „že si myslí“, že obě zakázky (RKC Nové Dvory a Rekonstrukce šaten Temelín) realizovala pro žalobce tato společnost jako dodavatel. Svědci pouze v obecné rovině odpovídali na dotazy zástupce žalobce směřující k osvědčení jím tvrzených skutečností. Žádný ze svědků nebyl schopen uvést konkrétnější informace o stavebních pracích na dotazy správce daně, a to ani ti svědci, kteří by s ohledem na své pracovní pozice, mohli disponovat podrobnějšími informacemi. Svědecké výpovědi neprokázaly, že by na stavbách pracovali zaměstnanci společnosti STAVEBNÍ CZ, neboť tato společnost neměla žádné zaměstnance a nebyly předloženy žádné smlouvy, z nichž by se podávalo, že by tato společnost najímala pracovníky. Výpověďmi žalobcem navržených svědků tak nebylo prokázáno, že by předmětné stavební práce byly vykonány žalobcem deklarovaným dodavatelem v jím uváděném rozsahu, hodnotě a způsobu.

K žalobcem navrhovanému výslechu bývalých jednatelů žalobce bylo žalovaným v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu konstatováno, že tyto výpovědi by bylo nutno vnímat jako tvrzení žalobce, nikoliv jako svědecké výpovědi. Žalovaný neprovedením těchto svědeckých výpovědí žalobce nezkrátil na jeho právech, když tento měl možnost předložit ze stran těchto osob písemné vyjádření, případně se mohly zúčastnit ústního jednání.

Ve vztahu k neomezené plné moci pana T. udělené společností STAVEBNÍ CZ bylo žalovaným konstatováno, že tato byla správnímu orgánu předložena až dne 13. 11. 2014, tedy více než rok po uskutečnění svědecké výpovědi p. K., který byl dle jeho tvrzení jediným jednatelem této společnosti. Pan K. se navíc o této neomezené plné moci žádným způsobem nezmínil. Žalovaný dále uvedl, že ani Krycí list rozpočtu ani Rozpočet stavby nemohly být společností STAVEBNÍ CZ vystaveny, neboť tato společnost nedisponovala příslušným programem k vystavení těchto dokladů.

K obsahovým náležitostem stavebních deníků žalovaný sdělil, že jména pracovníků na stavbách chyběla v obou verzích deníků, přičemž stavební deník předložený p. M. byl v podobě jednotlivých listů tvrzeného stavebního deníku. Samotný stavební deník včetně jeho první strany obsahující základní údaje o stavbě, předložen nikdy nebyl. Tedy ani stavební deníky předložené žalobcem a p. M. neprokazují, že předmětné stavební práce byly provedeny žalobcem deklarovaným dodavatelem v deklarovaném rozsahu, hodnotě a deklarovaným způsobem.

Tvrzení žalobce, dle něhož byly písemné smlouvy o dílo uzavřeny až v závěrečné fázi prováděných prací, označil žalovaný za účelové, a to i s ohledem na skutečnost, že samotná smlouva a zvlášť potom její dodatek, ačkoliv byly datovány ke stejnému dni, byly podepsány dvěma různými lidmi. Pan K. se v rámci své výpovědi o smlouvách o budoucích smlouvách o dílo vůbec nezmínil.

K žalobcem navrhovanému ověření bankovní transakce společnosti STAVEBNÍ CZ žalovaný konstatoval, že tuto transakci v hodnotě 9.000.000 Kč nezpochybňuje, nicméně není zřejmé, k čemu byla tato částka použita, když tvrzení, že byla použita na úhradu pohledávek dodavatelů, nebylo ničím podloženo. Konkrétní dodavatel nebyl žalobcem ani p. K, označen. K navrhovanému obstarání soupisu obchodních partnerů společnosti STAVEBNÍ CZ žalovaný nepřistoupil s ohledem na nekontaktnost společnosti, když těmito materiály nedisponuje ani likvidátor. Použít zásadu in dubio mitius v projednávané věci nelze, neboť pro její aplikaci nenastaly v nyní řešeném případě podmínky (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2012 č. j. 5Afs 63/2011–109).

Ani daňové přiznání společnosti STAVEBNÍ CZ k dani z přidané hodnoty, která by zahrnula předmětné stavební práce jako plnění na výstupu, neprokazuje provedení stavebních prací žalobcem deklarovaným způsobem a stejně tak nedokazuje, že žalobce zahrnul výdaje za provedené stavební práce do svých výdajů oprávněně. Žalované rozhodnutí nebylo žalovaným shledáno nepřezkoumatelným ani vnitřně rozporným.

Žalobce v replice k vyjádření žalovaného setrval na žalobních závěrech.

Z daňového spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti:

Daňovým přiznáním k dani z příjmů právnických osob podaným za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 uplatnil žalobce nárok na odpočet nákladů (výdajů) vynaložených jako náklady (výdaje) na dosažení, zajištění a udržení příjmů dle ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů v celkové výši 9.944.129 Kč. Uvedená částka sestává z výdaje v hodnotě 9.445.890 Kč představující částku za fakturu č. 090029 vystavenou dne 30. 11. 2009 společností STAVEBNÍ CZ za stavební práce provedené na akci RKC Nové Dvory, a dále z výdaje ve výši 498.239 Kč představující částku za fakturu č. 090030 vystavenou dne 15. 12. 2009 společností STAVEBNÍ CZ za stavební práce provedené na akci Rekonstrukce šatny Temelín.

Dne 17. 12. 2012 byla správcem daně zahájena daňová kontrola dle ust. § 87 odst. 1 daňového řádu, jejímž předmětem byla daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009.

Výzvou ze dne 3. 5. 2013 správce daně požádal likvidátora společnosti STAVEBNÍ CZ o poskytnutí údajů o místě, kde se nachází dokumenty zaniklé společnosti STAVEBNÍ CZ včetně jejího účetnictví z roku 2009. K této výzvě obdržel správce daně dne 8. 5. 2013 odpověď, dle které likvidátor žádné doklady pocházející z období před likvidací společnosti neobdržel, a společnost byla nekontaktní. Insolvenční návrh byl s ohledem na nemajetnost společnosti zamítnut.

Výzvou ze dne 31. 10. 2013 požádal správce daně společnost ČEZ, a. s. o poskytnutí informací ohledně povolení vstupu do Elektrárny Temelín pro zaměstnance žalobce a jeho subdodavatelů, kteří zajišťovali činnost v rámci smlouvy o dílo č. 4100030102, a dále požádal o seznam pracovníků, kteří dostali povolení ke vstupu do střeženého prostoru elektrárny na základě téže smlouvy o dílo. V rámci odpovědi ze dne 12. 11. 2013 bylo správci daně sděleno, že s ohledem na charakter prací, které byly žalobcem vykonávány v prostorách mimo střežený prostor elektrárny, nemá společnost ČEZ, a. s. žádné informace či dokumenty, které by mohla poskytnout.

Výzvou ze dne 14. 11. 2013 byl žalobce na základě ust. § 86 odst. 3 ve spojení s ust. § 92 odst. 4 daňového řádu vyzván k prokázání skutečností pro správné stanovení daně. Žalobce měl prokázat, že náklad ve výši 9.445.890 Kč dle dokladu – faktura č. 090029 vystavená dne 30. 11. 2009 společností STAVEBNÍ CZ za stavební práce provedené na akci RKC Nové Dvory zaúčtovaná do daňových nákladů na účet 518100 – účetní doklad 2009/6362 je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Žalobce měl dále prokázat, že náklad ve výši 498.239 Kč dle dokladu – faktura č. 090030 vystavená dne 15. 12. 2009 společností STAVEBNÍ CZ za stavební práce provedené na akci Rekonstrukce šatny Temelín zaúčtovaná do daňových nákladů na účet 518100 – účetní doklad 2009/6363 je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

K výzvě správce daně bylo žalobcem dne 1. 7. 2013 (v souvislosti s daňovým řízením o DPH) předloženo vyjádření, ze kterého vyplývá, že společnost STAVEBNÍ CZ byla subdodavatelem žalobce na akci (1) RKC Nové Dvory, kterou žalobce vykonával pro generálního dodavatele stavby PRECIS CZ na základě smlouvy o dílo ze dne 31. 8. 2009 č. SUB2009/0097/SO01-05. Práce na této akci byly společností STAVEBNÍ CZ pro žalobce vykonány v období od 24. 8. 2009 do 30. 11. 2009 na základě smlouvy o dílo č. 309021/1. Společnost STAVEBNÍ CZ za provedené práce na akci vystavila žalobci fakturu znějící na částku 9.445.890 Kč. Faktura byla za společnost STAVEBNÍ CZ vystavena p. K.. Stavební deník byl veden pracovníkem společnosti STAVEBNÍ CZ p. Dvořákem. Stavební deník dále vedl p. M. za společnost PRECIS CZ. Práce byly společnosti PRECIS CZ fakturovány dle rozpočtu ze dne 31. 8. 2009 a zápisu o provedení díla ze dne 30. 11. 2009, fakturovaná cena byla ve výši 9.944.129,33 Kč. Jediným nákladem zaúčtovaným na této zakázce byla faktura č. 090029 od společnosti STAVEBNÍ CZ. Rozdíl částek mezi fakturou vystavenou společnosti PRECIS CZ a fakturou přijatou od společnosti STAVEBNÍ CZ je částka 498.239,33 Kč představující hospodářský výsledek na této zakázce. Společnosti STAVEBNÍ CZ a PRECIS CZ byly propojenými subjekty, za společnost STAVEBNÍ CZ jednal p. K. s tím, že do společnosti měl dále vstoupit p. T. coby společník a jednatel. Za společnost PRECIS CZ vystupoval p. M., který souhlasil s tím, že akce budou zajišťovány subdodavatelsky společností STAVEBNÍ CZ, která bude stavební práce zajišťovat s ohledem na kapacitní nedostatky žalobce. (2) Druhá zakázka v podobě rekonstrukce šaten v elektrárně Temelín byla žalobcem prováděna pro investora ČEZ a. s., Část stavebních prací vztahujících se k druhému objektu šaten byla pro žalobce vykonávána firmou p. D., kterého žalobce požádal i o rekonstrukci první části objektu, ten však toto s ohledem na nedostatečné kapacity odmítl. Tento první objekt šaten tak byl na základě smlouvy o dílo č. 309004/26 předán v období dokončování zakázky a přípravy na předání díla společnosti STAVEBNÍ CZ dne 28. 11. 2009, přičemž práce byly touto společností dokončeny dne 15. 12. 2009. Cena za dílo pro společnost STAVEBNÍ CZ byla stanovena v částce 498.239 Kč, kdy s nabídkou této ceny přišel sám subdodavatel, který zjistil, že p. Dobeš realizuje druhou část šaten pro ČEZ za obdobnou částku, přičemž takto vyúčtované práce odpovídají marži žalobce na akci RKC Nové Dvory. Dne 30. 11. 2009 vstoupil do společnosti STAVEBNÍ CZ p. T., který v době, kdy byl jednatelem p. K., zastupoval společnost na základě plné moci, a naopak p. K. byl i nadále ve společnosti STAVEBNÍ CZ zainteresován. Z. K. byl jednatelem společnosti do 30. 11. 2009, s převodem obchodního podílu na Z. T. došlo k odvolání Z.K. z pozice jednatele a ke jmenování nového společníka jednatele Z.T..

Žalobce jako přílohu k vyjádření dále předložil již výše zmiňovanou Smlouvu o převodu 100 % obchodního podílu ve společnosti STAVEBNÍ CZ uzavřenou mezi p. K. a p. T. a předávací protokol k účetnictví této společnosti.

Ze strany žalobce byly dne 17. 12. 2013. předloženy následující pro věc rozhodné dokumenty: Smlouva o dílo č. SUB2009/007/SO01-05 ze dne 31. 8. 2009 uzavřená mezi žalobcem a společností PRECIS CZ (jednatel p. M.), jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací na akci RKC Nové Dvory. Ujednaná cena díla představovala částku 9.944.129,33 Kč bez DPH. Součástí smlouvy byl dále Krycí list rozpočtu ze dne 31. 8. 2009 a Rozpočet z téhož dne. Za tyto práce byla žalobcem dne 30. 11. 2009 vystavena faktura č. 2903/319 ve výši 9.944.129,33 Kč bez DPH. Nedatovanou smlouvou o dílo č. 309021/1 uzavřenou mezi žalobcem a společností STAVEBNÍ CZ (za společnost jednatel p. T.) se společnost STAVEBNÍ CZ zavázala k provedení stavebních prací na akci RKC Nové Dvory. Cena za zhotovení díla byla stanovena v částce 9.445.890 Kč. Součástí je dále Krycí list rozpočtu a Rozpočet stavby ze dne 30. 11. 2009, oba dokumenty podepsané nečitelným podpisem. Na předmětné stavební práce byla společností STAVEBNÍ CZ vystavena faktura č. 090029 ze dne 30. 11. 2009 znějící na částku 9.445.890 Kč bez DPH. Faktura byla opatřena podpisem p. K.. K převzetí díla došlo dle zápisu dne 30. 11. 2009. Dále byla žalobcem předložena Smlouva o dílo č. 4100030102 uzavřená mezi objednatelem společností ČEZ, a. s. a žalobcem, jejímž předmětem byla akce Rekonstrukce šaten 3, 4 v areálu „D“ JE Temelín, znějící na částku 91.500.000 Kč. Dále byla předložena Smlouva o dílo č. 309004/26 uzavřená mezi společností STAVEBNÍ CZ (jednatel p. T.) a žalobcem dne 27. 11. 2009. Předmětem této smlouvy byla rekonstrukce objektů šaten 3 a 4 v areálu „D“ JE Temelín, cena tohoto díla byla stanovena v částce 498.239 Kč bez DPH. Součástí smlouvy jsou nedatované dokumenty v podobě Krycího listu rozpočtu a Rozpočtu (oba dokumenty bez podpisu). Fakturou č. 090030 vystavenou společností STAVEBNÍ CZ dne 15. 12. 2009 byla žalobci vyúčtována částka 498.239 Kč bez DPH (faktura podepsána p. T.).

Dále bylo předloženo čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele společnosti STAVEBNÍ CZ Z.K. ze dne 16. 1. 2009. Rozhodnutí jediného společníka ze dne 30. 11. 2009 o odvolání vlastní osoby z pozice jednatele společnosti a jmenování nového jednatele – Z.T.. Současně bylo rozhodnuto o prodeji 100% podílu p. K. ve společnosti STAVEBNÍ CZ p. T.. Smlouvou o převodu obchodního podílu ve společnosti STAVEBNÍ CZ ze dne 30. 11. 2009, uzavřenou mezi p. K. a p. T., se stal p. T. novým vlastníkem této společnosti. Předávacím protokolem bylo předáno účetnictví společnosti STAVEBNÍ CZ p. T.. Smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 6. 5. 2010 nabyla p. M.S. obchodní podíl ve společnosti STAVEBNÍ CZ v rozsahu 90% odpovídající vkladu 200.000 Kč. Čestné prohlášení a podpisový vzor jednatelky společnosti p. Slivkové byly podepsány Z.T.. Z obsahu stavebních deníků (samopropis) vedeného žalobcem pod č. 1 a č. 2 RKC Nové Dvory jsou patrné písemné záznamy z každého jednotlivého dne stavebních prací, kdy je vždy uvedeno datum, počasí v daný den, délka pracovní doby a popis provedených prací.

Dne 26. 9. 2014 byl žalobci předán výsledek kontrolního zjištění k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009. Z obsahu tohoto kontrolního zjištění se podává, že správce daně má na základě shromážděných důkazních prostředků pochybnosti, zda předmětné stavební práce byly skutečně provedeny tak, jak byly fakturovány a zda byly provedeny deklarovaným dodavatelem, a tedy zda částky ve výši 9.445.890 Kč bez DPH a 498.239 Kč bez DPH byly daňovým nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů dle ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. S ohledem na vzniklé pochybnosti bylo správcem daně zjišťováno, zda byly stavební práce fakticky, tedy nikoliv pouze formálně, dodavatelem provedeny, přičemž pouhé předložení formálně bezvadných účetních dokladů či jiných listinných podkladů nemůže věrohodně prokázat, že k plnění fakticky došlo. Pochybnosti správce daně byly prohloubeny svědeckou výpovědí a jejím následným „dovysvětlením“ panem Z.K., který byl jednatelem společnosti STAVEBNÍ CZ do 30. 11. 2009, kdy tuto společnost převedl Z.T.. Tohoto svědka označil správce daně za nevěrohodného, neboť nebyl schopen uvést žádného svého subdodavatele podílejícího se na stavbě RKC Nové Dvory ani žádného pracovníka, který fakticky práce vykonával, a to přestože těmto měl dle rozpočtu vyplatit vysoké částky, např. za použitý materiál. Svědek tak nebyl schopen uvést žádného ze subdodavatelů, přestože v rámci svého vysvětlení uvedl, že veškeré akce společnosti organizoval sám, bez vědomí p. T.. Nevěrohodnost tohoto svědka zakládá i jeho další jednání, kdy ke dni jeho ukončení působení ve společnosti vybral z účtu společnosti 30.000.000 Kč a tyto peníze měl uhradit dodavatelům za provedené práce, avšak ani v tomto případě nebyl schopen uvést jediného dodavatele, kterému za práci platil. Zarážející je i ta skutečnost, že svědek vybral v hotovosti takovou částku v den, kdy bylo jeho působení u této společnosti ukončeno a dle jeho tvrzení k výběru peněz došlo na základě jeho zplnomocnění panem T.. Správce daně zpochybnil též svědkem tvrzený úkon, kdy do 30. 11. 2009 měl udělit plnou moc p. T., přičemž nevěděl, k čemu ji uděluje, a to za situace, kdy současně uvedl, že veškeré akce společnosti organizoval sám bez vědomí p. T.. Tato výpověď byla správcem daně vyhodnocena jako nekonkrétní, nelogická a neprokazující skutečné provedení předmětných prací. Samotná existence společnosti STAVEBNÍ CZ se správci daně jeví jako účelová, když jejím jediným úkolem bylo pouze vystavovat daňové doklady. Tento závěr plyne z jejího fungování v letech 2009 a 2010, kdy v krátké době došlo ke změně sídla společnosti i statutárního orgánu – p. T. a p. S., kteří byli od počátku nekontaktní. Společnost neměla žádné faktické sídlo, žádné zaměstnance ani majetek a ani účetní program, ve kterém by byly vystavovány účetní doklady. Správce daně poukázal na celou řadu nesrovnalostí plynoucích z jednotlivých smluv o dílo v porovnání se svědeckou výpovědí p. K. a s vyjádřením žalobce. Rozpory byly shledány zejména v datu uzavření smlouvy mezi žalobcem a objednatelem stavby a v datu, kdy dle žalobce mělo dojít k předání stavebních prací společnosti STAVEBNÍ CZ, kdy tato společnost měla dle žalobcem předložených podkladů stavbu převzít před uzavřením smlouvy mezi objednatelem a žalobcem a před uzavřením smlouvy mezi žalobcem a STAVEBNÍ CZ. Cena ve smlouvě vycházela z cenové nabídky datované ke dni ukončení stavby. Z předložených dokumentů žalobce dále vyplývá, že dne 30. 11. 2009 žalobce měl od STAVEBNÍ CZ převzít dílo bez nedodělků a téhož dne jej měl s nedodělky předat objednateli. Stavební deník žalobce nelze považovat za důkaz, neboť neobsahuje přesné označení jednotlivých pracovníků a není zřejmé, kdo deník vedl a kým byl pověřen. Dále bylo zjištěno, že faktury STAVEBNÍ CZ byly vystavovány v programu se shodným licenčním číslem jako v případě faktur společnosti PRECIS CZ. Společnost STAVEBNÍ CZ tedy přestože činila několika milionové platby, neměla žádné zaměstnance, majetek a nevlastnila ani žádný účetní program. Stejné závěry lze učinit i ve vztahu k programu vystavujícímu Krycí rozpočty a Rozpočty, jejichž zpracovatelem měl být zhotovitel, avšak společnost STAVEBNÍ CZ nebyla držitelem ani tohoto programu. Pochybnosti správce daně měl i ve vztahu k dalším stavebním pracím v podobě akce Rekonstrukce šaten 3 a 4 v JE Temelín, kde svědek opět nebyl schopen uvést, jací konkrétní dělníci stavební práce subdodavatelsky vykonávali. Pochybnost vyvstala i ve vztahu k ujednané odměně za provedené práce, která byla stanovena ve shodné výši jako v případě dalšího dodavatele prací na objektu šaten. Uvedená cena měla být navržena společností STAVEBNÍ CZ s tím, že se jedná o stejnou cenu, za jakou práce vykonává druhý dodavatel a má odpovídat marži žalobce na akci RKC Nové Dvory. Jakým způsobem se zhotovitel dozvěděl o výši marže žalobce a odkud znal výši odměny druhého dodavatele prací, není zřejmé. Pochybnosti správce daně o provedení stavebních prací nebyly žalobcem odstraněny a žalobce neprokázal, že stavební práce byly skutečně provedeny tak, jak vyplývá z daňových dokladů.

K výsledku kontrolního zjištění bylo žalobcem dne 1. 12. 2014 podáno vyjádření, v němž konstatoval oprávněnost Z.T. i Z.K. zastupovat společnost STAVEBNÍ CZ, kdy K. zastupoval společnost coby jednatel do 30. 11. 2009 a od tohoto data ji zastupoval na základě plné moci, neboť dokončoval dříve započaté akce společnosti, současně byla do doby převzetí společnosti a jednatelství v ní udělena plná moc T., který dle žalobce měl zájem činit budoucí kroky na akcích společnosti. Takto zvolený způsob zastupování je v souladu se zákonem. Společnost STAVEBNÍ CZ byla ekonomicky aktivní společností, jak vyplývá i z jejích závazků vedených ve sbírce listin obchodního rejstříku. Skutečnost, že následně nebyla kontaktní nelze klást k tíži žalobce. Ve vztahu k soukromoprávním kontraktům a k jejich předsmluvní rovině lze konstatovat, že tyto proběhly v souladu se zákonem. Dodávky díla i jeho subdodávky byly zaznamenány ve stavebním deníku, který i přes jeho nedostatečnost formální, dokládá provedení předmětných děl. Rovněž ceny děl byly stanoveny v souladu s rozpočtem, kde byly uvedeny ceny limitní a v průběhu realizace byly jednotlivé položky precizovány. Ve vztahu k softwarovému vybavení společnosti STAVEBNÍ CZ byla žalobcem popsána možnost vytvářet rozpočtové programy prostřednictvím kooperujících programů Excel a Kros, z čehož vyplývá, že společnost STAVEBNÍ CZ nemusela sama disponovat programem Kros, když mohla kalkulace zadávat do programu Excel a následně je exportovat žalobci, který je do programu Kros importoval. Samotné práce byly vykonávány na základě budoucí smlouvy o dílo a až po jeho dokončení a kontrole jeho kvality byla provedena samotná smlouva o dílo včetně finálního rozpočtu. K akci rekonstrukce šaten bylo žalobcem sděleno, že limitní cena byla stanovena jako cena odpovídající odměně druhého dodavatele na téže stavbě, ujednaná cena byla ve výsledku stanovena zaokrouhlením této částky do podoby odpovídající zisku žalobce na akci RKC Nové Dvory. Smlouva na vyhotovení díla se zhotovitelem byla předjednána ústně a až následně byla podepsána písemná smlouva uzavřená distančně a k ní byl současně sepsán dodatek na žádost p. K. o upřesnění některých částí smlouvy. V rámci prokázání svých tvrzení žalobce poukázal na Ing. Huška, který na provedení díla zhotovitelem dohlížel, stejně jako zástupce objednatele, p. M.. Realizaci stavby prokazuje její samotná existence. Součástí vyjádření je dále zpráva auditora Ing. Huška ze dne 26. 11. 2014, a to jednak k realizaci RKC Nové Dvory, kde bylo konstatováno, že stavba byla realizována zhotovitelem společností STAVEBNÍ CZ, kdy žalobce neměl ani personální ani technické kapacity na zajištění realizace této stavby, ke stejnému závěru auditor dospěl i v případě akce Rekonstrukce šaten Temelín.

Dne 30. 3. 2015 byla projednána zpráva o daňové kontrole daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009 a 2010. V rámci tohoto projednání žalobce ke smluvním vztahům mezi zhotovitelem, dodavatelem a objednatelem uvedl, že vždy bylo vše projednáno a byl nastaven rámec pouze v ústní podobě, následně byl smluvní rámec přenesen do písemné podoby v rámci smluv o smlouvách budoucích a až s ukončením díla byly vyhotovovány písemné smlouvy o dílo, které naplňovaly smlouvy o smlouvách budoucích. Takovou argumentaci označil správce daně za nevěrohodnou, když smlouvou o smlouvě budoucí vzniká závazek uzavřít v dohodnuté době určitou smlouvu a na jejím základě tudíž nelze samotné dílo realizovat. Správce daně dospěl k neprokázání skutečného provedení stavebních prací také na základě nevěrohodných sdělení o tom, kdo za společnost STAVEBNÍ CZ skutečně jednal, když z výslechu svědka K. a z jeho písemných vyjádření je zřejmé, že informace o jeho seznámení s p. T. a o jeho oprávnění zastupovat společnosti si odporují a neodpovídají časové souslednosti. Správce daně dále konstatoval ekonomickou nečinnost společnosti STAVEBNÍ CZ, která neměla žádné zaměstnance, majetek a ve sbírce listin nikdy nezveřejnila účetní závěrku. Měla pouze po sobě jdoucí tři jednatele, z nichž jeden byl trvale bytem na obecním úřadu. Obchodní partnery společnosti nelze zjistit, když společnost existovala pouze 30 měsíců od svého vzniku a účetnictví společnosti není k dispozici. Nelze souhlasit s tím, že společnost žádné zaměstnance mít nemusela, kdy práce vykonávala pouze subdodavatelsky, každá společnost vyvíjející ekonomickou činnost a realizuje zakázky velkého rozsahu, musí mít zaměstnance. Pokud zaměstnance nemá, je zřejmé, že ekonomickou činnost provozuje pouze formálně. O tom svědčí i žalobcem tvrzený způsob stanovení ceny díla, na který by řádně fungující společnost nemohla přistoupit, neboť by bylo v jejím zájmu stanovit ceny tak, aby byly pokryty veškeré náklady a aby dosáhla zisk. Samotná existence díla, jak tvrdí žalobce, nemůže být důkazem toho, že dílo bylo provedeno v souladu s předloženým daňovým dokladem. Správce daně se v závěru vyjádřil ke všem žalobcem navrhovaným doplňujícím důkazním prostředkům, k nimž jednotlivě uvedl důvody, pro které nebudou provedeny.

Na podkladě výše uvedených závěrů byla správcem daně dne 30. 3. 2015 vyhotovena Zpráva o daňové kontrole č. j. 614677/15/2201-62563-304370, jejíž závěry odpovídají shora nastíněným zjištěním správce daně. Ze zprávy nad rámec výše uvedeného vyplývá, že si správce daně vyžádal informace o pohybech na bankovním účtu společnosti STAVEBNÍ CZ a zjistil, že jediné dispoziční oprávnění s účtem měl Z.K., a to až ke dni zrušení tohoto účtu – 10. 8. 2010, tedy i v době, kdy již nebyl jednatelem a společníkem STAVEBNÍ CZ. Finanční prostředky ve výši 6.240.000 Kč uhrazené na tento účet dne 3. 3. 2010 byly p. K. dne 16. 3. 2010 vybrány v hotovosti. Finanční prostředky uhrazené na tento účet dne 16. 3. 2010 ve výši 5.000.609,10 Kč společností žalobce, byly dne 30. 3. 2010 odeslány na účet p. F.K. (jediného akcionáře společnosti PRECIS CZ) a peněžní prostředky připsané na účet dne 11. 5. 2010 společností žalobce ve výši 592.904,50 Kč byly dne 25. 5. 2010 vybrány v hotovosti p. K.. Z.K. vybral z účtu společnosti v období od 21. 12. 2009 do 31. 5. 2010 částku cca 30.000.000 Kč.

Dodatečným platebním výměrem ze dne 2. 4. 2015, č. j. 858919/15/2201-51523-305799 byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009. Na základě kontrolního zjištění obsaženého ve Zprávě o daňové kontrole správce daně vyloučil z daňově účinných výdajů (nákladů) výdaje (1) ve výši 9.445.890 Kč na základě faktury ze dne 30. 11. 2009 č. 090029 přijaté od společnosti STAVEBNÍ CZ s. r. o. za provedené stavební práce na akci „Rekreační a kongresové centrum Nové Dvory“ a (2) ve výši 498.239 Kč na základě přijaté faktury č. 090030 ze dne 15. 12. 2009 od společnosti STAVEBNÍ CZ s. r. o. za provedené stavební práce na akci „Rekonstrukce šatny Temelín“.

Proti tomuto platebnímu výměru bylo žalobcem dne 1. 6. 2015 podáno odvolání, v jehož rámci kromě odvolacích námitek žalobce navrhl výslechy v odvolání blíže specifikovaných svědků, jež dle žalobce měli prokázat provedení předmětných stavebních prací. Žalobce v rámci tohoto odvolání konstatoval, že obě rozporovaná stavební díla byla realizována na základě zákonem připouštěných smluvních vztahů bezvadné formy tak, jak bylo správci daně doloženo v dosavadním průběhu řízení. Dále byl namítnut právně bezvadný stav společnosti STAVEBNÍ CZ a bezvadná forma soukromoprávních smluv uzavřených v souvislosti se stavebními akcemi, dokládající realizaci těchto stavebních prací. V této souvislosti zmínil žalobce také zprávu auditora prokazující jím tvrzené skutečnosti. Žalobce dále zmínil cenovou politiku společnosti STAVEBNÍ CZ dokládající její ekonomickou činnost. Žalobce dále namítl ignorování jím předložených důkazů v podobě výpovědí p. H. a p. M. Správce daně rovněž pochybil, když neprovedl další výslechy žalobcem navržených svědků a rovněž měl být z jeho strany proveden soupis obchodních partnerů společnosti STAVBNÍ CZ. Toto odvolání bylo žalobcem dále dne 30. 8. 2015 doplněno, a to v návaznosti na provedené dokazování výslechy jím navržených svědků. V rámci tohoto doplnění odvolání žalobce dále navrhl provést důkaz pohyby na bankovním účtu společnosti STAVEBNÍ CZ, které by osvědčily to, že společnost hradila materiál na stavby svému dodavateli. Žalobce v úvodu doplnění odvolání uvedl, že „vykonával stavební práce na akci RKC Nové Dvory“.

Toto odvolání bylo žalobcem dne 30. 8. 2015 doplněno, žalobce se v tomto doplnění vyjádřil k částce 9.000.000 Kč, která měla být z bankovního účtu společnosti STAVEBNÍ CZ vybrána p. K.. K tomuto žalobce sdělil, že částka byla vybrána poté, co generální dodavatel (žalobcem blíže nespecifikovaný) požádal společnost o doplatek za poskytnutý materiál ve výši 9.000.000 Kč. Žalobce navrhl provést důkaz výpisem z bankovního účtu společnosti za období od 8. 1. 2010 do 15. 1. 2010.

Dne 29. 6. 2015 došlo k výslechu svědka Ing. P.H., který k žádosti zhotovitele vystupoval jako technický poradce na akci RKC Nové Dvory. V rámci výslechu bylo sděleno, že svědek prováděl technické poradenství pro společnost STAVEBNÍ CZ, která byla zhotovitelem díla RKC Nové Dvory pro žalobce jako dodavatele. Svědek dále uvedl, že po dokončení bylo dílo předáno objednateli. Svědek v rámci kontrolních dní sledoval soulad projektové dokumentace s reálně provedenými úkony na stavbách a tyto koordinoval. Současně upozorňoval na některé nedostatky týkající se bezpečnosti práce, ačkoliv o školení týkající se bezpečnosti neměl žádné informace. Svědek spolupracoval výhradně s p. K., přičemž totožnost jeho dodavatelů nezná, stejně tak nezná osobu p. T., se kterým nikdy nepřišel do kontaktu. Svědek připustil, že současně podepisoval zápisy z kontrolních dnů prováděné p. M. za objednatele.

Téhož dne byl vyslechnut V.Š., stavbyvedoucí žalobce, k dotazům zástupce žalobce a správce daně tento svědek vypověděl, že zastával pozici stavbyvedoucího i v případě stavby RKC Nové Dvory. K realizaci této stavby sdělil, že se jednalo o objednávku společnosti PRECIS CZ, kterou zajišťoval žalobce, který zpočátku předpokládal, že její provedení zajistí sám, avšak z kapacitních důvodů si zjednal subdodavatele v podobě společnosti STAVEBNÍ CZ. Tato společnost dílo zhotovila a následně bylo předáno společnosti PRECIS CZ. Fakturace stavebních prací probíhala na základě zjišťovacích protokolů a odpovídala provedeným pracím. Stavba byla za společnost STAVEBNÍ CZ vedena p. K., který na ni dohlížel, na stavbě standardně pracovalo 6 až 8 pracovníků, přičemž svědek neví, zda se jednalo o zaměstnance společnosti nebo o subdodavatele. Někteří z těchto pracovníků měli na oblečení označení společnosti STAVEBNÍ CZ. Svědek na stavbu fyzicky dohlížel jednou až dvakrát týdně, stavební deník byl veden p. K., na stavbu dojížděl též Ing. H., který zde byl zhruba jedenkrát měsíčně. Svědek dále uvedl, že se stavba RKC Nové Dvory byla jedinou stavbou zadanou žalobci, na které se podílela společnost STAVEBNÍ CZ.

Dne 30. 6. 2015 byl proveden výslech P.Š., úsekového stavbyvedoucího žalobce na akci Rekonstrukce šaten Temelín. Z obsahu jeho výpovědi se podává, že se podílel na rekonstrukci šaten v JE Temelín, jednalo se o dva objekty. Na zakázce pracovalo více firem, přičemž jednou z nich byla společnost STAVEBNÍ CZ, která zřejmě zajišťovala dokončovací práce. Na pracovišti byl veden stavební deník, kam se práce zaznamenávaly. Svědek neví, zda záznamy pocházely také od společnosti STAVEBNÍ CZ. Tato společnost byla zastoupena p. K., který se na stavbě objevoval a řídil své pracovníky, svědek však neví, zda se jednalo o jeho zaměstnance či subdodavatele. Nevzpomíná si, že by tito byli nějak označeni. Pan K. zřejmě dokončovací práce také předával. Svědkovi není známo, kdo je pan T., ale pamatuje si, že se v té době říkalo, že p. K. chce společnost prodávat.

Téhož dne proběhl výslech Ing. T., výrobního ředitele žalobce v rozhodné době. Svědek uvedl, že společnost žalobce byla hlavním dodavatelem jak na obou stavebních akcích a mimo vlastních kapacit žalobce tam dále fungovali subdodavatelé na speciální a dokončovací práce. Na akci v Temelíně bylo zhruba 10 firem, na akci RKC Nové Dvory zhruba 5 firem. Společnost STAVEBNÍ CZ byla jedním z větších subdodavatelů a na stavbách byla zastoupena p. K.. Ve vztahu k ostatním svědkem zmíněným dalším Společnost STAVEBNÍ CZ pro žalobce vykonávala práce již v minulosti. Na stavbách byly standardně vedeny stavební deníky a byly prováděny pravidelné kontroly. K rozpočtování byl společností žalobce využíván program Kros, přičemž svědek nevylučuje, že tímto systémem mohly být zpracovávány kalkulace jak vůči investorovi, tak vůči subdodavateli, záleželo na nastavení obchodních vztahů. Svědek dále k dotazu správce daně potvrdil, že zakázka byla společností STAVEBNÍ CZ pro žalobce realizována a došlo k jejímu předání a převzetí mezi nimi. Tuto skutečnost svědek potvrdil i v případě stavebních prací na akci Temelín. Na této akci zajišťovala společnost STAVEBNÍ CZ dokončovací práce. Dokončovací práce byly kromě společnosti STAVEBNÍ CZ vykonávány též společností p. Dobeše. Tato stavba byla řádně předána společnostní žalobce objednateli. Za společnost STAVEBNÍ CZ jednal p. K., se kterým byl svědek v rámci své pracovní činnosti v kontaktu. Ostatní subdodavatele nezná, stejně tak mu nejsou známi ani pracovníci společnosti STAVEBNÍ CZ, ty řídil p. K.. Svědek prováděl pouze kontrolu plnění projektové dokumentace a technologických postupů, a to za přítomnosti stavbyvedoucího. Zápisy z těchto kontrol ani zápisy do deníku svědkem prováděny běžně nebyly. Za společnost STAVEBNÍ CZ byl na stavbě RKC přítomen rovněž Ing. H. jako technický dozor stavby. U akce Rekonstrukce šaten Temelín společnost STAVEBNÍ CZ přítomna nebyla. Se jménem p. T. se setkal v druhé polovině realizace stavby, a to v souvislosti s tím, že se doslechl, že by měl nahradit p. K..

Dne 10. 7. 2015 byl vyslechnut R.M., jednatel objednatele stavby RKC Nové Dvory (společnost PRECIS CZ). Svědek potvrdil, že zakázka RKC Nové Dvory byla realizována společností žalobce, která si na její faktické provedení zřídila subdodavatele – společnost STAVEBNÍ CZ. Sama společnost žalobce zajišťovala inženýrské práce a zaručovala kvalitní technické provedení. Konkrétní pracovníky společnosti STAVEBNÍ CZ svědek nezná, dle jeho názoru se jednalo opět o subdodavatele vykonávající jednotlivé oborové práce. Jednalo se o 3 až 10 pracovníků. K samotné existenci společnosti STAVEBNÍ CZ svědek uvedl, že patřila jeho známému, p. K. a dle jeho informací realizovala i jiné obdobné i větší zakázky. K osobě p. K. svědek uvedl, že se jednalo o odborníka ve stavebnictví, který spolehlivě plnil smluvené zakázky a spolehlivě vystupoval i vůči svým subdodavatelům, kteří si jej chválili. Technický dozor na stavbě RKC prováděl Ing. H.. Svědek dále uvedl, že je zcela obvyklé, aby se při subdodávkách mohl jako příloha přidávat výkaz výměr nebo jiná technická specifikace pořizovaná vůči investorovi i vůči subdodavateli jednou a tatáž osobou. Společnost STAVEBNÍ CZ nevykonávala zakázku RKC v roli hlavního dodavatele, neboť se jednalo o projekt hrazený z evropských dotací a objednatel tudíž nechtěl, aby dodavatelem byla jeho spřízněná osoba. Důvodem byla rovněž skutečnost, že společnost žalobce byla schopna garantovat technické i administrativní zpracování celé akce, jak bylo objednateli známo z předchozí praxe. Žalobce tak akci převzal, avšak s ohledem na následný problém s realizací termínu stavby, souhlasil objednatel s faktickým zapojením subdodavatele části stavby v podobě STAVEBNÍ CZ. To bylo dále podmíněno nezávislým technickým dozorem, kterým byl Ing. H.. Svědek dále uvedl, že s nabídkou realizace části stavby přišel sám p. K., kterému byly známy kapacitní problémy společnosti žalobce, a on byl schopen tuto část stavby realizovat, neboť o stavbě měl podrobné informace, když jiná jeho společnost pracovala již na jiné části této stavby. Pan K. tak na stavbě RKC pracoval jednak za společnost PRECIS TZB (zdravotní instalace na stavbě), a jednak za společnost STAVEBNÍ CZ (stavební práce). Svědek však neví, zdali společnost STAVEBNÍ CZ byla subdodavatelem objednatele jako společnost PRECIS TZB. Svědek dále potvrdil, že mezi společnostmi žalobce a objednatele mohlo dojít během týdne ke změně závazku, neboť žalobce měl problém s termínem realizace a z tohoto důvodu zvolil subdodavatele. Za společnost STAVEBNÍ CZ se svědkem jednal p. K., který organizoval své pracovníky, jež byli označeni logem společnosti STAVEBNÍ CZ. Použitá stavební technika byla zřejmě společnosti STAVEBNÍ CZ, která si ji najala. Svědek má povědomí o dodavatelích materiálu, jejich přesná jména však nezná. Kontrolních dnů se účastnil vždy p. K., p. H. a pan Š. za společnost žalobce. Z kontrolních dnů byly pořizovány zápisy, jednalo se o technické zhodnocení prováděných prací, byly zapisovány samostatně a možná do stavebního deníku. V případě stavby RKC zřejmě nebyly všechny zápisy činěny do stavebního deníku, u větších staveb je běžné, že jsou pořizovány zápisy samostatné. Pana T. svědek osobně nezná, měl pouze informaci od p. K., že bude kupovat jeho společnost. Svědek dále potvrdil, že došlo k předání díla mezi společností STAVEBNÍ CZ, žalobcem a společností PRECIS CZ, a to v rozsahu prací uvedených ve stavebním deníku. Toto potvrzení svědek učinil, přestože se fyzického předání nezúčastnil, byl však přítomen stavebnímu zrealizování dané akce.

Z výslechu J.D. konaného dne 24. 7. 2015, který uvedl, že prováděl sádrokartonářské, stavební a dokončovací práce na akci Rekonstrukce šaten v JE Temelín. Tyto práce prováděl pouze v jedné části objektu, druhou část prováděla jiná firma. Sám nebyl z kapacitních důvodů schopen zajistit celou rekonstrukci. Druhou firmou podílející se na rekonstrukci byla společnost STAVEBNÍ CZ, jejíž pracovníky svědek identifikoval podle loga společnosti na oblecích těchto pracovníků, kdy takto označeni byli povinně všichni pracovníci na stavbě. Za společnost STAVEBNÍ CZ se znal s p. K., který se na stavbě objevoval.

Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že se správce daně opakovaně snažil předvolat k výslechu Z.T., tomu se však zasílané výzvy nepodařilo doručit. Předvolat se jej nepodařilo ani prostřednictvím Policie ČR, když ze sdělení policie se jedná o bezdomovce pohybujícího se po celé Praze a nelze jej tudíž zastihnout.

Odvolání žalobce bylo žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 5. 8. 2016, č. j. 34321/16/5200-11435-711918 zamítnuto a dodatečný platební výměr vydaný správcem daně dne 2. 4. 2015 pod č. j. 858919/15/2201-51523-305799 byl tímto potvrzen. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve shrnul průběh daňového řízení, shrnul skutečnosti vyplývající ze správního spisu a v rámci hodnocení skutkového stavu konstatoval, že se správce daně podrobně zabýval všemi důkazními prostředky a tyto vyhodnotil zcela v souladu s daňovým řádem. Hodnocení důkazů bylo správcem daně vždy řádně zdůvodněno a správce daně dospěl k logickému a přezkoumatelnému závěru, že žalobce svá tvrzení neprokázal.

Žalovaný se zvlášť vyjádřil k osobě Z.T., ke kterému uvedl, že se jedná o tzv. „nastrčenou“ osobu, která právně nejednala a neměla ponětí o tom, jakou podnikatelskou činností se společnost STAVEBNÍ CZ vůbec zabývá. Pan T. neměl přístup k bankovním účtům společnosti. Právě tato skutečnost je v rozporu s plnou mocí udělenou p. K. dne 30. 11. 2009, kterou ho opravňuje i k výběrům finanční hotovosti. Rozporné je i tvrzení, že mu bylo dne 30. 11. 2009 předáno účetnictví, když toto dle jeho slov vůbec neobdržel. Veškeré transakce proběhlé ve společnosti STAVEBNÍ CZ, které byly v řízení před správcem daně uplatněny formou písemných dokumentů, byly Z.T. během výslechu vyvráceny. Z.T. se i přes veškerou snahu správce daně nepodařilo předvolat k výslechu, což mu nelze klást k tíži. Nebylo tudíž možné ověřit, zda stavební práce byly provedeny žalobcem deklarovaným způsobem, v deklarovaném rozsahu, v deklarované hodnotě a deklarovaným dodavatelem, když kromě neúspěšného pokusu o předvolání svědka T., se nepodařilo získat účetní, daňovou ani jinou agendu společnosti STAVEBNÍ CZ, na jejichž základě by mohly být žalobcem tvrzené skutečnosti ověřeny a tím vyvráceny pochybnosti správce daně. Správce daně však učinil veškeré kroky k zajištění důkazních prostředků. Skutečný stav žalobcem nebyl prokázán, a to ani stavebními deníky ani svědeckými výpověďmi.

K obsahu úředního záznamu o podání vysvětlení Z.T. žalovaný konstatoval, že jej nelze použít jako plnohodnotný důkaz, nicméně je zjevné, že s ohledem na životní situaci této osoby a na jeho statut tzv. „bílého koně“ by nebylo lze očekávat, že v případě jeho výpovědi před správcem daně budou z jeho strany sděleny jiné skutečnosti než ty, které jsou v tomto úředním záznamu obsaženy. Žalovaný však upozornil, že kromě tohoto úředního záznamu byly v průběhu správního řízení opatřeny i jiné důkazní prostředky a kontrolní zjištění tak není postaveno pouze na vysvětlení podaném panem T. před policejním orgánem.

K listinným důkazům žalovaný shrnul, že s ohledem na absenci účetních dokladů společnosti STAVEBNÍ CZ a s ohledem na zásadní odlišnosti a neúplnost stavebních deníků vedených v souvislosti s předmětnými stavbami, je žalovaný utvrzen v tom, že stavební práce žalobcem deklarovaným způsobem nemohly být provedeny.

Ke svědeckým výpovědím žalovaný souhrnně sdělil, že je považuje za nevěrohodné a nekonkrétní, když všichni svědci uvedli pouze obecné informace, které správci daně byly známy již z předchozího řízení. Doplňující otázky správce daně svědci nebyli schopni zodpovědět. Svědci shodně uvedli, že si pouze myslí, že obě zakázky byly subdodavatelsky zajištěny společností STAVEBNÍ CZ. Tuto skutečnost nedokládá ani to, že se na stavbách měli pochybovat pracovníci označení logem této společnosti. Žádný ze svědků a ani žalobce nebyli schopni označit dodavatele, který měl zajišťovat veškerý materiál na obě stavby. Předání a převzetí díla v rozsahu, který byl následně fakturován, není zpochybňováno, neboť stavební práce jako takové zpochybňovány nebyly. Žalovaný dále připomněl, že pro daňové řízení je rozhodující vždy faktická stránka věci, proto lze jakékoliv důkazy akceptovat pouze tehdy, je – li nesporné, že předmětná stránka plnění byla uskutečněna tak, jak je v dokladech deklarováno.

Žalovaný dále označil důkazní návrh žalobce v podobě ověření pohybu na účtu společnosti STAVEBNÍ CZ za nadbytečný, a to s ohledem na neidentifikovaného dodavatele stavebního materiálu, který měl finanční prostředky z tohoto účtu obdržet, a jednak s ohledem na to, že výběrčím peněz měl být p. K., tedy subjekt, který již nebyl jednatelem společnosti, a to za situace, kdy jednatel společnosti p. T. neměl k bankovnímu účtu přístup. Výběr hotovosti k úhradě pohledávky za materiál ve výši 9.000.000 Kč je navíc v rozporu se zákonem.

K odvolacím námitkám žalobce žalovaný dále uvedl následující:

Žalobce na základě pochybností vzniklých správci daně v souvislosti s realizací stavebních děl výše specifikovaných shora předložil správci daně mimo řadu smluvních ujednání sestávajících ze smluv o dílo a smluv o budoucích smlouvách o dílo, dále byly předloženy faktury vystavené společností STAVEBNÍ CZ. O těchto dokumentech žalobce uvádí, že vyvrací pochybnosti správce daně. Mezi těmito smlouvami je též Smlouva o dílo č. 309004/26, z obsahu, které se podává, že se společnost STAVEBNÍ CZ zavázala vykonat práce prostřednictvím svých zaměstnanců, přičemž zhotovitel není oprávněn bez písemného souhlasu objednatele pověřit k provedení díla jinou osobu. Tento smluvní obsah je v rozporu s tvrzením p. K., který sám uvedl, že společnost STAVEBNÍ CZ žádné zaměstnance neměla. Žalovaný dále poukázal na formální nedostatky i v případě faktur vystavených společností STAVEBNÍ CZ, za kterou byly tyto faktury vystavovány společností PRECIS CZ, jak vyplývá z licenčních čísel uvedených na fakturách.

Žalovaný dále poukázal na nikoliv bezvadný stav společnosti STAVEBNÍ CZ, který namítl žalobce. K tomuto uvedl, že nelze souhlasit s tím, že žalobce po celou dobu průběhu kontrolovaných zakázek jednal se zákonným jednatelem společnosti p. K., jehož výmaz z funkce byl proveden až dne 12. 1. 2010. Pan K. skončil v pozici jednatele společnosti ke dni 30. 11. 2009, přičemž sám žalobce v řízení uvedl, že byl s nástupem p. T. do společnosti srozuměn. Všechny žalobcem poskytnuté dokumenty týkající se akcí RKC Nové Dvory a Rekonstrukce šatny Temelín však byly podepsány p. T., přičemž p. K. se už v těchto obchodních vztazích vůbec nevyskytoval. K provedenému výmazu žalovaný konstatoval, že se jednalo o zápis s deklaratorními účinky, když je zřejmé, že p. K. ukončil své působení ve společnosti coby jednatel již dne 30. 11. 2009. O bezvadném stavu a fungování společnosti STAVEBNÍ CZ nesvědčí ani absence účetnictví této společnosti, ani její obchodní strategie, kdy fakturované ceny měly odpovídat rozpočtům. Tato společnost dle žalovaného soužila pouze k vystavování dokladů a vlastní činnost neprováděla. Ani pohyby finančních prostředků na účtu společnosti neznamenají, že společnost byla fakticky činná, a to za situace, kdy tyto prostředky byly převedeny na účet jediného akcio